Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Čiperová Barbora 5.A 21. února 2012
ŽAHAVCI Čiperová Barbora 5.A 21. února 2012
2
Živočichové s paprsčitě souměrným tělem
Mají slepě končící trávicí dutinu – láčku Biologickým mechanismem láčkovců je metageneze (rodozměna) – střídání stádia polypa a medúzy Vyvinuté žahavé buňky, proto kmen ŽAHAVCI. 9000 druhů žije v mořích Systematicky rozlišujeme 3 třídy: Polypovci Medúzovci Korálnatci
3
Společné znaky žahavců
Přítomnost žahavých buněk (knidoblasty) = ektodermální původ hruškovitý tvar Nemohou se regenerovat –doplnění ze vmezeřených buněk ektodermu = embryonální charakter Uvnitř se nachází dutinka se stočeným žahavým vláknem (=jed hypnotoxin) Největší z nich mají citlivý výběžek (knidocil) Žahavci mají dva tělní typy: Polyp (přisedlá forma) Medúza (plovoucí forma)
5
Nezmar obecný Nezmar zelený POLYPOVCI
6
Časově i funkčně převládá stadium polypa. Tělo:
Nožní terč Pučící mladý jedinec Přijímací otvor ( i vyvrhovací) Chapadla Láčka Mají regenerační schopnost Umožňuje jim přežít nejrůznější poškození Z každé odtrhnuté části nezmaru vzniká nový jedinec
7
Nervová soustava Složena z buněk = rovnoměrně rozptýlené po celém těle
Při jakémkoliv podnětu reagují polypovci celím tělem. Proto se nervová soustava nazývá = rozptýlená nervová soustava
8
Trávicí soustava Láčka je vystlaná buňkami bičíkatými a žláznatými
Pohlcená kořist je natravována enzymy přímo v dutině láčky = extracelulární trávení Trávení je pak dokončeno nitrobuněčně a nestrávené zbytky jsou vyvrhovány
9
Rozmnožování Pohlavně Nepohlavně pučením Spojení vajíčka se spermií
Na povrchu těla nezmaru se vytvářejí jakési pupeny = ty postupně rostou a vyvíjí se z nich nový jedinec.
10
Polypovci v ČR Nezmar hnědý Nezmar zelený (10 mm, má 8 chapadel)
Medúzka sladkovodní – jediný žahavec u nás který si zachoval rodozměnu
11
Talířovka ušatá Kořenoústka plicnatá Medúzovci
12
Žijí pouze v mořích Někteří mohou být životu nebezpeční Ve svém cyklu pravidelně střídají Nepohlavní stadium polypa Pohlavní stadium medúzy Polyp medúzovců – bývá malý (asi 5 mm), žije solitárně Podstatnou část života jedince tvoří skyfomedúzy – celkem velké (5-60 cm; největší známá Cyanea arctica)
13
Stavba těla Mají pokročilejší tělesnou organizaci než polyp
Vypouklá strana zvonu – u polypu nožní terč Spodní, vydutá část zvonu – tu tvoří ústní terč, chapadla a pohlavní orgány Ze středové části trávicí dutiny vybíhá soustava kanálků – ty jsou spojeny na obvodu kanálkem okružním Tato soustava má funkci trávicí a také rozvádí živiny Na obvodu zvonu je svalovina – vypuzuje vodu 8 výběžků ropálií – zde jsou soustředěna smyslová ústrojí
14
Oplození vnější nebo vnitřní; z vajíčka se vyvíjí plovoucí larva (planula), ta přisedá a mění se v polypa – ten se po čase množí nepohlavně pučením neboli strobilací (zaškrcování) = řetězově vznikají medúzky (efyry): Mají jednodušší stavbu Postupně dorůstají a mnění se ve skyfomedúzy Polyp ve stádiu strobilace = strobila Zygota = buňka s kompletní sadou chromozomů
15
Sasanka koňská Sasanka hnědá Korálnatci
16
Vytvářejí pouze polypové stadium.
Žijí v moři. S výjimkou několika z nich jsou všichni přisedlí. Krom sasanek vytvářejí kosterní útvary. Pohlavně jsou většinou hermafroditi. Rozmnožují se nepohlavně pučením – nový jedinci se neoddělují = vytvářejí kolonii ( všichni propojeni společnou trávicí soustavou)
17
Mají vždy 8 přepážek a chapadel Bez výjimky tvoří kolonie
Osmičetní korálnatci Mají vždy 8 přepážek a chapadel Bez výjimky tvoří kolonie Př. korál červený Šestičetní korálnatci Mívají počet chapadel vždy v násobku šesti Patří mezi ně: Sasanky Větevníci Nikdy netvoří kosterní útvary Žijí jednotlivě, mnohdy v symbióze s korýši (sasanka plášťová a poustevníček mořský) Žijí v teplých mělkých pobřežních vodách Z jedné planuly vzniká polyp, jehož pučením se vytvoří kolonie o mnoha milionech členů Jedinci v nižších vrstvách postupně odumírají Větevník mozkový
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.