Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
VÝVOJ SPISOVNÉ ČEŠTINY
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Lucie Bušová. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Lucie Bušová.
2
Jak vypadal indoevropský prajazyk?
3
také po indoevropském prajazyku se zachovaly zbytky – v indoevropských jazycích – ve slovech, hláskách, tvarech i vazbách Nejsou to stopy vždy věrné, ale jejich a) studiem b) srovnáváním dovedou jazykovědci rekonstruovat podobu indoevropského jazyka Vypadal tak skutečně? (Odpovězte si sami podle rozhovoru o brontosauru.)
4
PRASLOVANŠTINA přímý genetický vývojový předchůdce staré češtiny
písemnými památkami nedoložený prajazyk předpokládaný prajazyk etnika, jež se historicky, kulturně i jazykově vydělilo z indoevropského substrátu někdy mezi 6. a 3. tisíciletím př. n. l. začala se rozpadat (2. pol. 1. tis. n. l.) východně od řeky Dněpr na 2 nářeční skupiny: východní a západní
5
PRASLOVANŠTINA její poznání = záležitost jazykové rekonstrukce na základě srovnání vývoje slovanských a IE jazyků jazyková rekonstrukce = pokus o určení nejstarší podoby slova, z něhož slovo později doložené vzniklo rekonstrukce vývoje slov rádlo a hůl praslovan. *ordlo > staročes. rádlo > novočes. rádlo praslovan. *golь > staročes. hól > staročes. huol > novočes. hůl
6
STAROSLOVĚNŠTINA zaujímá důležité místo v poznání vývoje češtiny
nejstarší slovanský spisovný liturgický a literární jazyk vytvořena na základě bulharsko-makedonského dialektu Konstantinem a Metodějem jazyk určený pro účely byzantské christianizační misie na Velké Moravě (příchod 863) Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Lucie Bušová.
7
STAROSLOVĚNŠTINA nejstarší staroslověnské památky psány hlaholicí
mladší texty cyrilicí z cyrilice se později vyvinula azbuka = sestra, nikoli matka slovanských jazyků!
8
VÝVOJ ČEŠTINY periodizace vychází z kontextu vývoje historického a kulturního, zejména literárního STARÁ ČEŠTINA (konec 10. st. až 80. léta 18. st., tj. počátek NO) pozdější vývojové etapy = NOVÁ ČEŠTINA
9
PERIODIZACE pračeština stará raná čeština čeština 14. století
čeština husitského období humanistická čeština barokní čeština nová čeština
10
Použitá literatura DAVID, J. Textová opora k vývoji českého jazyka. Ostravská univerzita, Ostrava [online]. [cit ]. Dostupné z JELÍNEK, J., STYBLÍK, J. Čtení o českém jazyku. Praha: SPN, 1971. KOSTEČKA, J. Český jazyk pro 4. ročník gymnázií. 1. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 2003, 279 s. ISBN
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.