Přibližně polovina jich obývá vodní prostředí

Prezentace na téma: "Přibližně polovina jich obývá vodní prostředí"— Transkript prezentace:

1 Přibližně polovina jich obývá vodní prostředí
Podkmen Obratlovci Přibližně polovina jich obývá vodní prostředí

2 Nadtřída Čelistnatci čelisti přeměnou párového čelistního žaberního oblouku Přeměna žaberního oblouku jazylkového (připojení čelistí k mozkovně) párové končetiny Párové čichové jamky Vnitřní ucho- 3 polokruhové chodby

3 Ploutve urostyl heterocerkní homocerkní homocerkní difycerkní

4 Třída Paryby Vnitřní kostra výhradně chrupavčitá, zpevněná kalcifikací
Lebka protažená obličejová část= rostrum ocasní ploutev je většinou heterocerkní Spirální řasa ve střevě Několik řad zubů žaberními plátky přirůstajícími po celé délce k žaberním přepážkám

5 Nemají plynový měchýř Kloaka Postranní čára- neuromasty Elektroreceptory Vnější nozdry- 2 části Rektální žláza- odstraňuje přebytečné soli Žraloci, rejnoci, chiméry

6 Žraloci Plakoidní šupina- kosočtverečného tvaru s jedním zubem na povrchu. Přeměnou nich vznik zubů

7

8 Žralok bílý

9 Žralok písečný

10 Žralok bělavý

11 Žralok velrybí

12 Kladivoun velký

13 Žralok mako

14 Rejnoci, parejnoci Ploché tělo
Rejnoci mají kosočtverečné zploštělé tělo Elektrický výboj parejnoků Párové ploutve srůstají a tvoří lem těla Hřbetní a ocasní ploutev zakrněly Spiraculum

15 Rejnok Parejnok

16 Chiméry Velká zploštělá hlava protáhlý bičovitý ocas a štíhlé tělo
dificerkní ocasní ploutev Nemají kloaku

17 Způsoby rozmnožování paryb
Vejcorodí = oviparie (vajíčka kryta rohovitými obaly) Vejcoživorodí = ovoviviparie (Vejce se vyvíjí v těle matky a líhnou se těsně před porodem, v jeho průběhu nebo vzápětí. Matka vyvíjícím se vejcím poskytuje chráněné prostředí, nikoliv však výživu či jinou metabolickou pomoc ) Živorodí = viviparie

18 Třída Ryby Kosti převažují nad chrupavkou, jsou osifikované (nikoli kalcifikované) Řitní a břišní ploutev nasedají na svaly (ne na kostru) Skřele jsou vždy vytvořeny z krycích kostí napojenými na jazylkové oblouky V blanitém labyrintu jsou tři polokružné chodby a tři otholity Proudový orgán vytváří postranní čáru

19 Plynový měchýř Oplození zpravidla vnější Vejce= jikry

20 šupiny Ganoidní:u vývojově starších ryb (např.jeseteři)
Cykloidní: okrouhlé, hladké, překrývají se (např. kaprovité) Ktenoidní elastické, trnité (např. ostnoploutví)

21 PLOUTVE párové: prsní(hrudní končetiny) břišní(pánevní končetiny)
nepárové: hřbetní(jedna i více), řitní, ocasní

22 Ploutve urostyl heterocerkní homocerkní homocerkní difycerkní

23 Kostra

24 SRDCE je u ryb tvořené z 1 síně a komory a prochází jím pouze krev odkysličená, která je srdcem nejprve vháněna k okysličení a detoxikaci do žáber, případně dalších dýchacích orgánů. Před srdcem žilní splav TS:hltan- jícen- žaludek- střevo- řitní otvor slinivka, játra Kloaku mají jen bahníci

25 Makrofágní ryby- požerákové zuby Mikrofágní ryby- filtrační aparát
Třída Ryby Podtřída: Dvojdyšní Podtřída: Lalokoploutví Podtřída: Paprskoploutví Nadřád: Násadcoploutví Nadřád: Chrupavčití Nadřád: Mnohokostnatí Nadřád: Kostnatí

26 Podtř.Dvojdyšní Bahník Do 1m Plicní vaky 1=australský, 2= americký,
Východoafrický) Plně zachovaná chorda Kloaka

27 Podtř.Lalokoploutví Myslelo se, že vymřeli před více než milióny let Latimérie podivná: v hloubkách m

28 Podtř.Paprskoploutví Oko- čočka (dopředu, dozadu) Weberův aparát
Požerákové zuby VS- opistonefros (prvoledviny) Sladkovodní ryby- zpětná resorpce solí Mořské ryby- zpětná resorpce vody

29 Nadřád: Násadcoploutví
Bichir pruhovaný - 2 plicní vaky - párové ploutve se svalnatým násadcem

30 Nadřád Chrupavčití chrupavčitá vnitřní kostra Plynový měchýř
Ocasní ploutev heterocerkní Jeseter

31 jeseter

32 Vyza velká běžná velikost: 150 až 300 cm maximum: asi 850 cm

33 Nadřád: Kostnatí Šupiny mohou být redukovány Zkostnatělá kostra
Homocerkní ocasní ploutev Plynový měchýř Hřebínkovité žábry na 4 párech žaberních oblouků

34 Řád Bezostní V ploutvích mají pouze měkké paprsky
Spojení plynového měchýře s trávicí trubicí Moře: losos, sleď, sardinka, sardel,.. Sladká voda: pstruh, štika, lipan,..

35 Lipan Štika

36 Sleď Sardinka Sardel

37 Losos Pstruh

38

39 Řád: Máloostní V ploutvích mají maximálně 3 tvrdé paprsky + několik měkkých Weberův orgán plynový měchýř spojený se střevem kapr, karas, plotice, lín, cejn, parma, sumec, sumeček, piraňa..

40 Kapr Karas

41 Lín Plotice

42 Piraňa Cejn Parma

43 Sumec Sumeček

44 Měkkoploutví Prodloužená hřbetní a řitní ploutev bez tvrdých paprsků
Plynový měchýř není spojen s jícnem 1 masitý vous Treska, Mník

45 Treska Mník

46 Řád: Holobřiší Nemají břišní ploutve hadovitý tvar těla hlubokomořští

47 Řád: ostnoploutví vyznačují se dvojitou nebo dvěma hřbetními ploutvemi
ktenoidní šupiny, v ploutvích větší počet tvrdých paprsků evolučně nejvyspělejší skupina ryb Okoun, Candát, makrela, tuňák

48 Okoun Candát

49 Makrela Tuňák

50 Lalůčkožábří Mořské Tělo kryjí kostěné destičky Koníček mořský

51 a) plakoidní b) cykloidní c) ktenoidní d) ganoidní

52 Základní ekologické skupiny ryb
Sladkovodní (stojatá, tekoucí) Mořské Tažné * anadromní (losos, jeseter)- z moře do řek * katadromní (úhoř)- z řek do moře Polotažné