Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
NEUROTRANSMITERY Autor: Jan Habásko
Škola: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. m. Prahy, Hellichova 3, Praha 1, Kraj: Hlavní město Praha Praha 2015
2
OBSAH Stavba neuronu Nervový impulz Neurotransmitery
3
STAVBA NEURONU
4
KLIDOVÝ MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL
To je způsobeno především difuzí Na+ a především K+, které difundují dle elektrochemického gradientu membránou neuronu. Tato vlastnost nastává až s nerovnoměrným rozložením iontů a tedy i náboje v extra- a intracelulárním prostoru. V okolí membrány neuronu se nachází nabité ionty – vně Cl- a Na+ a uvnitř K+ a A-. V tomto stavu by membrána nebyla schopna vzniku a vedení akčního potenciálu. Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Cl- Na+ Cl- Cl- Cl- Cl- Na+ Cl- Cl- Cl- Cl- K+ K+ K+ K+ A- A- K+ K+ A- A- A- A- A- K+ K+ Na vzniku KMP se podílí i difuze Cl-, ale jen minimálně. A- Intracelulární prostor A- K+ K+ K+ A- A- K+ K+ A- A- K+ K+ Na+ Na+ Na+ Na+ Cl- Cl- Cl- Na vzniku a především udržení KMP se podílí i sodíko-draslíková pumpa, která zabraňuje zhroucení elektrochemického gradientu. Na+ Na+ Na+ Na+ Cl- Cl- Extracelulární prostor Na+ Cl- Cl- Cl-
5
KLIDOVÝ MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL
Výsledek je takový, že se vně membrány utvoří kladný náboj a uvnitř záporný. Celková hodnota KMP je – 70 mV. Cl- Na+ Na+ Na+ K+ Na+ Na+ Cl- Cl- A- Cl- Cl- Cl- Na+ K+ Cl- K+ Cl- K+ A- A- A- Na+ Na+ K+ K+ K+ A- A- A- K+ K+ A- Cl- K+ K+ A- A- Intracelulární prostor K+ Na+ K+ Extracelulární prostor Na+ Na+ Na+ Cl- Cl- K+ Na+ A- Na+ Cl- Cl- Cl- Cl- Na+
6
ŘEZ MEMBRÁNOU NEURONU Napěťově řízený sodíkový kanál
Inaktivační branka Membrána neuronu Extracelulární prostor Intracelulární prostor Napěťově řízený draslíkový kanál Aktivační branka Podjednotka, na kterou je navázaná inaktivační branka
7
AKČNÍ POTENCIÁL – KLIDOVÝ STAV
V klidové stavu je branka draslíkového kanálu a aktivační branka sodíkového kanálu zavřená. Inktivační branka je však otevřená. Na+ Na+ Na+ Na+ V této fázi je hodnota MP -70 mV. Aby mohl vzniknout AP, musí být MP změněn na hodnotu kolem -50 mV. To je způsobeno otevřením některých aktivačních branek sodíkových kanálů. Na+ Pokud AP nevznikne, KMP se obnoví díky sodíko-draslíkové pumpě. Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Extracelulární prostor Na+ Na+ Na+ K+ K+ Intracelulární prostor K+ K+ K+ K+ K+ Aktivační branka je uzavřena z toho důvodu, že obsahuje podjednotku, která nese kladný náboj. Tento náboj je v klidovém stavu kladným nábojem vně membrány tlačen opačným směrem, což způsobuje uzavření kanálu. K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+
8
AKČNÍ POTENCIÁL - DEPOLARIZACE
To je způsobeno tím, že se dosažením prahové hodnoty zmenšil kladný náboj vně membrány, což způsobilo poklesnutí podjednotky s aktivační brankou směrem k nitru buňky a otevření sodíkového kanálu V důsledku influxu Na+ dochází ke změně polarity membrány a změně hodnoty MP na až + 35 mV. Po dosažení prahové hodnoty dojde k otevření i zbylých aktivačních branek sodíkových kanálů. Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Po otevření sodíkového kanálu dojde k influxu Na+. Na+ Na+ Na+ Na+ Extracelulární prostor Na+ Na+ Na+ K+ K+ Intracelulární prostor K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+
9
AKČNÍ POTENCIÁL - REPOLARIZACE
Zároveň dochází k celkovému otevření draslíkového kanálu, což má za příčinu enflux K+. To způsobí obnovení polarity membrány a změnu MP na hodnotu kolem -70 mV. V této fázi AP dochází k uzavření inaktivační branky sodíkového kanálu Inaktivační branka se uzavře automaticky 1-2 ms po otevření aktivační branky. Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Extracelulární prostor Na+ Na+ Na+ K+ K+ Intracelulární prostor K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+ K+ Na+ K+ K+ K+ Na+ K+ K+ Na+ Na+ K+ Na+ Na+
10
AKČNÍ POTENCIÁL - HYPERPOLARIZACE
Nakonec dochází i k uzavření draslíkového kanálu. Obnovení KMP ale nastává až po 1 – 2 ms díky sodíko-draslíkové pumpě. V tuto dobu není membrána neuronu schopna vedení nebo vzniku dalšího AP. Této fázi se proto také říká refrakční. V poslední fázi AP se u sodíkových kanálů uzavře i aktivační branka. Draslíkový kanál však zůstává stále otevřený. Draslíkový kanál se totiž uzavírá pomaleji než sodíkový. To způsobí další enflux K+, což vede k tomu, že MP nabývá hodnot až kolem -75 mV. K+ Na+ K+ Na+ Na+ K+ Na+ K+ Na+ Na+ Extracelulární prostor Na+ Na+ Na+ K+ K+ + + + + - - - - Intracelulární prostor Na+ K+ K+ Na+ Na+ K+ K+ K+ K+ K+ Na+ K+ Na+ Na+ K+ K+ K+
11
GRAF AKČNÍHO POTENCIÁLU
12
VEDENÍ AKČNÍHO POTENCIÁLU
13
SYNAPSE Synaptické váčky (vezikuly) s neurotransmitery
Ca2+ Presynaptický neuron a presynaptický terminál Ca2+ Ca2+ N Ca2+ Ca2+ Ca2+ N N N N N Ca2+ Napěťově řízené vápenaté iontové kanály Ca2+ N SNARE proteiny Ca2+ Ca2+ Ca2+ N N Ca2+ Synaptická štěrbina N N Ca2+ Ca2+ Postsynaptický neuron Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ γ β α GDP GTP Ligandem řízené iontové kanály (ionotropní receptory) Metabotropní receptory
14
AP Ca2+ Ca2+ se následně váží na vezikuly a SNARE proteiny a mění jejich konformací. Ca2+ Ca2+ Presynaptická membrána obsahuje v synaptickém zakončení velké množství napěťově řízených iontových kanálů. Po příchodu AP do presynaptického zakončení dojde k otevření těchto kanálů a influxu Ca2+. N Ca2+ Ca2+ Ca2+ N N N N N Ca2+ Ca2+ N Tato změna konformace proteinů vede k jejich proplétání, splynutí vezikul s presynaptickou membránou a to k sekreci neurotransmiterů do synaptické štěrbiny. Ca2+ Ca2+ Ca2+ N N Ca2+ N N N N N Ca2+ Ca2+ N N N N N Na+ Na+ Na+ N Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ N N N N N γ γ Výsledkem celého procesu je změna napětí na postsynaptické membráně a tedy vznik EPSP, popřípadě IPSP. β V případě ionotropních receptorů dochází navázáním ke změně průchodnosti iontů přes postsynaptickou membránu (dochází k jejich otevření). β ALC α GDP GTP Neurotransmitery se poté váží na dva druhy receptorů, přítomně na postsynptické membráně (iono- a metabotropní receptory). cAMP V případě matabotropních receptorů dochází k rozsáhlejším buněčným a receptorovým změnám (viz slide č. 16). GTP cAMP EPSP
15
Iontový ligandem řízený kanál
IONOTROPNÍ RECEPTORY N N Po navázání neurotransmiteru na ionotropní receptor dojde k otevření iontového kanálu a k influxu, popřípadě enfluxu iontů. Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ N N Extracelulární prostor Intracelulární prostor Iontový ligandem řízený kanál
16
RECEPTORY SPŘAŽENÉ S G-PROTEINEM
Při aktivaci G-proteinu dochází nejdříve k „záměně“ GDP za GTP, kterého je v cytoplasmě neuronu vysoká koncentrace, a který se váže místo GDP na α podjednotku G-proteinu. Po navázání neurotransmiteru na receptor spřažený s G-proteinem dojde ke spuštění celé řady dějů. N Následně monomer α rychle asociuje s heterodimerem βγ a vše je navráceno do původního stavu. Po navázání na příslušný efektor dochází k hydrolýze monomeru α a k „záměně“ GTP za GDP. Extracelulární prostor γ γ Intracelulární prostor α β β GTP GDP α GDP GTP Po této „záměně“ dochází ke vzniku monomeru α, na kterou je navázán GTP, a heterodimeru βγ. Obě tyto struktury postupují poděl membrány a reagují a určitými efektory (enzymy, iontovými kanály) a způsobí tím další buněčné změny. GDP GTP
17
RECEPTORY SPŘAŽENÉ S Gs a Gi -PROTEINEM
18
RECEPTORY SPŘAŽENÉ S Gq-PROTEINEM
19
EPSP, IPSP A SUMACE
20
CHARAKTERISTIKA NEUROTRANSMITERŮ
1) Neurotransmiter musí být syntetizován v presynaptickém neuronu. 2) Neurotransmiter se skladuje v presynaptickém terminálu a je uvolněn v dostatečně velkém množství, aby vyvolal změny na cílových buňkách. 3) Neurotransmiter je uvolněn do synaptické štěrbiny z presynaptického terminálu po příchodu akčního potenciálu do presynaptického terminálu.
21
CHARAKTERISTIKA NEUROTRANSMITERŮ
4) Postsynaptická membrána musí obsahovat receptory, na které se může neurotransmiter navázat a posléze vyvolat změny v postsynaptickém neuronu. 5) Existuje mechanismus, který inhibuje účinek neurotransmiteru (rozštěpení enzymem, vychytání gliemi nebo nervovými zakončeními presynaptického neuronu, ze kterého byl neurotransmiter uvolněn). 6) Exogenní podání neurotransmiteru vyvolá stejnou reakci jako jeho endogenní uvolnění.
22
RECEPTORY NEUROTRANSMITERŮ
Neurotransmitery se váží na: Ionotropní receptory Metabotropní receptory Ligandy vážící se na receptory neurotransmiterů: Agonisté – vyvolá stejnou buněčnou odpověď jako endogenní ligand (neurotransmiter) Antagonista – nevyvolává buněčnou odpověď, blokuje receptor
23
HEMATOENCEFALICKÁ BARIÉRA
24
ROZDĚLENÍ NEUROTRANSMITERŮ
SKUPINA CHEMICKÝCH LÁTEK PŘÍKLAD MALOMOLEKULOVÉ NEUROTRANSMITERY Acetylcholin Aminokyseliny GABA, glycin, glutamát, aspartát Biogenní aminy Noradrenalin (norepinefrin), adrenalin (epinefrin), dopamin, serotonin, histamin Plynné látky NO VELKOMOLEKULOVÉ NEUROTRANSMITERY Neuropeptidy Substance P, endorfin, anandamid
25
GLUTAMÁT
26
Metabolismus - syntéza
Krebsův cyklus Aminotransferáza + + L-Alanin Pyruvát 2-oxoglutarát L-Glutamát
27
Metabolismus - syntéza
Krebsův cyklus Glutamát dehydrogenáza + + + L-Glutamát 2-oxoglutarát
28
Astrocyt Glutamin Neuron Glutamin NH3 ADP Glutamát Glutaminsyntetáza ATP NH3 Jádro astrocytu Glutamát
29
Metabolismus - degradace
Degradace glutamátu probíhá také jako jeho deaminace na 2-oxoglutarát, který se zapojuje do Krebsova cyklu, a na amoniak.
30
Receptory Metabotropní: mGluR 1-8 – spřaženy s G-proteiny Ionotropní:
AMPA – influx Na+ a enflux K+ NMDA – specifickým agonistou N-methyl-D-aspartát – zvyšuje propustnost pro Na+, K+ a Ca2+ – k aktivaci potřeba depolarizace membrány a navázání glutamátu, popř. i glycinu Kainátové receptory
31
Úloha v lidském organismu
Motorická koordinace Uklidnění Vyvolání informací z paměti Učení Emoční a kognitivní procesy Přenos senzorických informací
32
Etiopatogeneze onemocnění lidského těla
Epilepsie Huntingtonova, Alzheimerova a Parkinsonova choroba Schizofrenie Poškození nervové tkáně po traumatu Chronická bolest Hypoxie Procesy ischemického poškození mozku
33
Agonisté a antagonisté
Agonisté NMDA: Kyselina chinolinová Cykloserin NMDA Antagonisté NMDA: Ketamin Metadon Tramadol
34
Agonisté a antagonisté
Agonista AMPA: AMPA Agonista kainátových receptorů: Kainátová kyselina Antagonisté AMPA a kainátových receptorů: Tezampanel
35
ASPARTÁT
36
Metabolismus – syntéza a degradace
Krebsův cyklus Aspartátaminotransferáza + + Glutamát 2-oxoglutarát Oxolacetát Aspartát Degradace aspartátu je jeho obrácenou syntézou.
37
Receptory Aspartát se váže na NMDA receptory, ale nevyvolává u nich tak silnou aktivitu jako glutamát.
38
Úloha v lidském organismu
Neurotransmiter interneuronů v hippokampu Neurotransmiter neuronů, které inervují zrakovou kůru
39
Etiopatogeneze onemocnění lidského těla
Epilepsie Alzheimerova a Parkinsonova choroba
40
Agonisté a antagonisté
Antagonisté a agonisté NMDA receptoru (viz glutamát).
41
GABA
42
Glutamátdekarboxyláza Sukcinát Glutamin GABA
Astrocyt Glutamin Glutamát Neuron 2-oxoglutarát Mitochondrie ADP ATP Jádro astrocytu Glutamát NH3 Glutaminsyntetáza Glutamátdekarboxyláza Sukcinát Glutamin GABA γ β α GABA GABAtransamináza GDP Sukcinát semialdehyd Astrocyt
43
Receptory Ionotropní: GABAA – zvyšuje propustnost pro chloridy
GABAC – zvyšuje propustnost pro chloridy – pomalé otevírání, zůstává déle otevřený než GABAA Metabotropní: GABAB – spřažen s Gi-proteinem
44
Úloha v lidském organismu
Modulace přenosu signálů Modulace nociceptivních informací Výběr informací přenášejících senzorické informace
45
Etiopatogeneze onemocnění lidského těla
Huntingtonova a Parkinsonova choroba Epilepsie Úzkostné stavy a deprese Chronické bolesti Alkoholismus Plicní a střevní poruchy Schizofrenie Premenstruační syndrom
46
Etiopatogeneze onemocnění lidského těla
Poruchy spánku Drogová závislost Spasticita
47
Agonisté a antagonisté
Agonisté GABAA Benzodiazepiny (diazepam, clonazepam) Barbituráty Muscimol Antagonista GABAA Bikukulin
48
Agonisté a antagonisté
Agonista GABAB Baclofen Antagonisté GABAB Nemá klinicky významné antagonisty
49
Glycin
50
Metabolismus – syntéza a degradace
+ Tetrahydrofolát (THF) Serin + + Glycin 5,10-methylentetrahydrofolát Degradace glycinu je jeho obrácenou syntézou.
51
Receptory Ionotropní: GlyR – zvyšuje propustnost pro chloridy.
NMDA – bez navázání glutamátu a předchozí depolarizace membrány nedojde k jeho otevření.
52
Úloha v lidském organismu
Inhibiční neurotransmiter v mozkovém kmeni, sítnici, sluchových drahách Hlavní inhibiční neurotransmiter v míše
53
Etiopatogeneze onemocnění lidského těla
Epilepsie Schizofrenie
54
Agonisté a antagonisté
Cykloserin Antagonista: Strychnin
55
ACETYLCHOLIN
56
Metabolismus – syntéza a degradace
Cholin N- Methyl transferáza Cholinacetyl transferáza Serin dekarboxyláza SAM Acetyl-Co-A Etanolamin Cholin Serin Acetylcholin esteráza + Acetylcholin Cholin Acetát
57
Receptory Ionotropní: Nikotinové – mění propustnost pro Na+, K+ a Ca2+
– muskulární a neurální Metabotropní: Muskarinové – M1 → spřaženy s Gq-proteinem; nervový systém – M2 → spřaženy s Gi-proteinem; srdce – M3 → spřaženy s Gq-proteinem; žlázy, hladké svalstvo – M4 → spřaženy s Gi-proteinem; blíže neprozkoumán – M5 → spřaženy s Gq-proteinem; blíže neprozkoumán
58
Úloha v lidském organismu
Regulace procesu bdění a spánku Motivace a odměna Paměť Učení Řízení činnosti ANS a kosterního svalstva
59
Etiopatogeneze onemocnění lidského těla
Aferentní poruchy Schizofrenie Alzheimerova a Parkinsonova choroba Deprese Spasticita Myasthenie
60
Agonisté a antagonisté
Agonista nikotinových receptorů: Nikotin Antagonista nikotinových receptorů: Tubokurarin Agonista muskarinových receptorů: Muskarin Antagonista muskarinových receptorů: Atropin
61
Agonisté a antagonisté
Jedy: Sarin Botulotoxin Sarin Botulotoxin
62
DOPAMIN
63
Metabolismus – syntéza (katecholaminů)
Dekarboxyláza L-aromatických aminokyselin Tyrozin hydroxyláza Tyrozin L-DOPA Dopamin Fenyletanolamin-N- metyltransferáza Dopamin-β- hydroxyláza Noradrenalin Adrenalin
64
Metabolismus – degradace dopaminu
MAO COMT Dopamin 3,4-dihydrogen fenylacetaldehyd 3-Methoxytyramin Aldehyd dehydrogenáza MAO 3-Methoxy-4-hydroxyphenyl acetaldehyd Kyselina 3,4-dihydroxyfenyloctová Aldehyd dehydrogenáza COMT Kyselina homovanilová
65
Receptory Dopamin má pouze metabotropní receptory. D1-like receptory:
D1 – spřaženy s Gq-proteinem D5 – spřaženy s Gq-proteinem D2-like receptory: D2 – spřaženy s Gi-proteinem; motorická centra D3 – spřaženy s Gi-proteinem; limbický systém D4 – spřaženy s Gi-proteinem; limbický systém
66
Úloha v lidském organismu
Motivace a odměna Upevňování paměti a naučených informací Regulace sekrece hypotalamohypofyzárního systému Regulace motorických funkcí Regulace zpracovávání informací z vnějšího světa Přenos a zpracování nociceptivních signálů Ovlivnění sekrece prolaktinu
67
Etiopatogeneze onemocnění lidského těla
Parkinsonova choroba Poruchy pozornosti Huntingtonova choroba Schizofrenie Deprese Touretteův syndrom Látková závislost Poruchy příjmu potravy
68
Agonisté a antagonisté
Agonista D1: Fenoldopam Antagonista D1: Ecopipam Agonista D2: Bromokriptin Antagonisté D2: Risperidon Clozapin
69
NORADRENALIN A ADRENALIN
70
Metabolismus – degradace noradrenalinu
MAO Aldehyd dehydrogenáza COMT Normetanefrin Aldehyd dehydrogenáza COMT Kyselina vanilmandlová MAO Noradrenalin Aldehyd dehydrogenáza COMT Nestabilní aldehyd Aldehyd reduktáza
71
Metabolismus – degradace adrenalinu
MAO COMT Metanefrin Aldehyd dehydrogenáza COMT Kyselina vanilmandlová MAO Adrenalin Aldehyd dehydrogenáza COMT Nestabilní aldehyd Aldehyd reduktáza
72
Receptory Všechny receptory noradrenalinu a adrenalinu metabotropní.
α1 – spřažen s Gq-proteinem; cévy (zvýšení krevního tlaku) α2 – spřažen s Gi-proteinem; mozek β-receptory: β1 – spřažen s Gs-proteinem; srdce (zvýšení srdeční činnosti) β2 – spřažen s Gs-proteinem; hladké svaly cév a průdušek β3 – spřažen s Gs-proteinem; tuková tkáň
73
Úloha v lidském organismu
Regulace bdění a spánku Regulace nálady Paměť a učení Regulace motorických funkcí a stresové situace Regulace bolesti Regulace hypotalamohypofyzárního systému Modulace funkce glutamátu a GABY
74
Etiopatogeneze onemocnění lidského těla
Poruchy pozornosti Poruchy spánku a bdělosti Afektivní poruchy Schizofrenie Deprese Drogová závislost
75
Agonisté a antagonisté
Fenyefrin Antagonista α1: Prazosin Agonista α2: Klonidin Antagonista α2: Tolazolin
76
Agonisté a antagonisté
Isoprenalin Antagonisté β1 a β2: Beta-blokátory
77
SEROTONIN
78
Metabolismus – syntéza
Dekarboxyláza L- aromatických aminokyselin Tryptofanhy droxyláza Tryptofan 5-hydroxytryptofan 5-hydroxytryptamin (serotonin)
79
Metabolismus – degradace
5-hydroxytryptamin (serotonin) 5-HT N- acetyltransferáza Acetyl-Co-A 5-hydroxyindol acetaldehyd N-acetylserotonin 5-hydroxyindol-O- methyltransferáza Aldehyd dehydrogenáza Kyselina 5-hydroxyindoloctová Melatonin
80
Receptory Ionotropní: 5-HT3 – mění propustnost pro Na+, K+ a Ca2+
Metabotropní: 5-HT1 – spřažen s Gi-proteinem 5-HT2 – spřažen s Gq-proteinem 5-HT4 – spřažen s Gs-proteinem 5-HT5 – spřažen s Gi-proteinem 5-HT6,7 – spřaženy s Gs-proteinem
81
Úloha v lidském organismu
Regulace biologického rytmu, bdění a spánku Modulace vnímání bolesti Zpracování informací v senzorických oblastech Kontrakce hladkého svalstva trávicího ústrojí a cév Modulace tělesné teploty Modulace agresivity, sexuálního chování, emocionality, nálad Navození stavu nevolnosti a zvracení
82
Etiopatogeneze onemocnění lidského těla
Deprese a stavy úzkosti Schizofrenie Migréna Poruchy spánku a pozornosti Zvýšená agresivita Poruchy příjmu potravy Alzheimerova choroba Maniodepresivní psychóza (bipolární afektivní porucha)
83
Etiopatogeneze onemocnění lidského těla
Serotoninový syndrom Drogová závislost
84
Agonisté a antagonisté
Buspiron LSD 2-methyl-5-hydroxytryptamin Antagonisté: Trazodon Clozapin Risperidon Alosetron
85
HISTAMIN
86
Metabolismus - syntéza
Histadindekarboxyláza Histamin Histidin
87
Metabolismus - degradace
Diaminoxidáza (histamináza) N-methyltransferáza Histamin Tele-methylhistamin Imidazolacetaldehyd MAO Kyselina imidazoloctová Kyselinu tele-methylimidazoloctová
88
Receptory Všechny receptoru histaminu jsou metabotropní.
H1 – spřažen s Gq-proteinem; mozek, cévy, žlázy H2 – spřažen s Gs-proteinem; sliznice žaludku, srdce, mozek, děloha, cévy H3 – spřaženy s Gi-proteinem; autoreceptory H4 – spřažen s Gs-proteinem
89
Úloha v lidském organismu
Regulace spánkového cyklu a tělesné teploty Udržování energetický a endokrinní homeostázy Učení Zpracování nociceptivních informací Příjem potravy Regulace hypotalamohypofyzárního systému Mediátor zánětu Působí na hladké svalstvo
90
Etiopatogeneze onemocnění lidského těla
Alzheimerova choroba Schizofrenie
91
Agonisté a antagonisté
Agonista H1: Nemá klinicky významné agonisty Antagonisté H1: Promethazin Desloratadin
92
Agonisté a antagonisté
Agonista H2: Betazol Antagonisté H2: Famotidin
93
OXID DUSNATÝ
94
Charakteristika Plynný neurotransmiter, syntetizovaný z L-argininu.
Degradován na dusitan a dusičnan. Tvorba paměťových stop, přenos nociceptivních informací, regulace ANS, kardiovaskulárního systému a hladkého svalstva cév. Etiopatogeneze Alzheimerovy, Parkinsonovy a Huntingtonovy chorob. Viagra
95
SUBSTANCE P
96
Charakteristika Excitační tachikyn, resp. neurokinin
Rychlá kontrakce hladkého svalstva pomocí NK1 receptorů (spřažen s G-proteinem) Přenos nociceptivních informací
97
ENDRODFIN (MET-ENKEFALIN)
98
Charakteristika Převážně inhibiční neurotransmiter patřící do opioidů
Syntetizován z POMC Váže se na tři druhy receptorů – μ, κ a δ (spřaženy s G- proteinem)
99
ANANDAMID
100
CHARAKTERISTIKA Převážně inhibiční neurotransmiter patřící k endokanabinoidům Syntetizován z fosfatidylethanolaminu CB1 a CB2 receptory THC
101
DĚKUJI ZA POZORNOST
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.