Přibližně polovina jich obývá vodní prostředí

Prezentace na téma: "Přibližně polovina jich obývá vodní prostředí"— Transkript prezentace:

1 Přibližně polovina jich obývá vodní prostředí
Podkmen Obratlovci Přibližně polovina jich obývá vodní prostředí

2 Chorda je v dospělosti redukována
Mozek 5 částí VS párové ledviny CS uzavřená Hemoglobin Nadtřída bezčelistnatci, čelistnatci

3 Nadtřída Bezčelistnatci
chorda po celý život Všech 7 žaberních oblouků Bez čelistí a párových končetin Třída Kruhoústí

4 Třída Kruhoústí mihule, sliznatky

5 Mihule kostra je chrupavčitá
Ústní otvor se silnými pysky při přisátí kruhovitého tvaru v ústech a na jazyku se nacházejí odontoidy = rohovité zoubky

6 Na hřbetě mají 1-2 ploutve
Larva minoha: žije 4-5 let v bahně nemá oči živí se detritem Vnitřní ucho 2 polokruhové chodby Mihule říční: vykusují maso ryb Mihule mořská: sají krev rybám

7 Sliznatky výrůstky ve tvaru hvězdice Slizové žlázy
Predátor či nekrofág Hermafroditi, ale funkčně gonochoristi Oči pod kůží a druhotně redukované

8 Nadtřída Čelistnatci čelisti přeměnou párového čelistního žaberního oblouku Přeměna žaberního oblouku jazylkového (připojení čelistí k mozkovně) párové končetiny Párové čichové jamky Vnitřní ucho- 3 polokruhové chodby

9 Ploutve urostyl

10 Třída Paryby Vnitřní kostra výhradně chrupavčitá, zpevněná kalcifikací
Lebka (beze švů) protažená obličejová část= rostrum ocasní ploutev je většinou heterocerkní

11 Žraloci Plakoidní šupina- kosočtverečného tvaru s jedním zubem na povrchu. Přeměnou nich vznik zubů

12 Třída Paryby Několik řad zubů
žaberními plátky přirůstajícími po celé délce k žaberním přepážkám Spirální řasa ve střevě

13 Nemají plynový měchýř Kloaka Rektální žláza- odstraňuje přebytečné soli Velká játra – zásobárna tuku

14 Vysoký obsah močoviny v krvi – vyrovnání osmotického tlaku
Vnější nozdry Postranní čára- neuromasty Elektroreceptory

15 Vnitřní oplození Vývoj přímý Řády: Žraloci, rejnoci, chiméry

16

17 Žralok bílý

18 Žralok písečný

19 Žralok bělavý

20 Žralok velrybí

21 Kladivoun velký

22 Žralok mako

23 Rejnoci, parejnoci Ploché tělo
Rejnoci mají kosočtverečné zploštělé tělo Elektrický výboj parejnoků Párové ploutve srůstají a tvoří lem těla Hřbetní a ocasní ploutev zakrněly Spiraculum

24 Rejnok Parejnok

25 Chiméry Velká zploštělá hlava protáhlý bičovitý ocas a štíhlé tělo
dificerkní ocasní ploutev Nemají kloaku

26 Způsoby rozmnožování paryb
Vejcorodí = oviparie (vajíčka kryta rohovitými obaly) Vejcoživorodí = ovoviviparie (Vejce se vyvíjí v těle matky a líhnou se těsně před porodem, v jeho průběhu nebo vzápětí. Matka vyvíjícím se vejcím poskytuje chráněné prostředí, nikoliv však výživu či jinou metabolickou pomoc ) Živorodí = viviparie

27 Třída Ryby Kosti převažují nad chrupavkou, jsou osifikované (nikoli kalcifikované) Řitní a břišní ploutev nasedají na svaly (ne na kostru) Skřele jsou vždy vytvořeny z krycích kostí napojenými na jazylkové oblouky V blanitém labyrintu jsou tři polokružné chodby a tři otholity Proudový orgán vytváří postranní čáru

28 Plynový měchýř Segmentované svalstvo Oplození zpravidla vnější Vejce= jikry

29 šupiny Ganoidní:u vývojově starších ryb (např.jeseteři)
Cykloidní: okrouhlé, hladké, překrývají se (např. kaprovité) Ktenoidní elastické, trnité (např. ostnoploutví)

30 PLOUTVE párové: prsní(hrudní končetiny) břišní(pánevní končetiny)
nepárové: hřbetní(jedna i více), řitní, ocasní

31 SRDCE je u ryb tvořené z 1 síně a komory a prochází jím pouze krev odkysličená, která je srdcem nejprve vháněna k okysličení a detoxikaci do žáber, případně dalších dýchacích orgánů. Před srdcem žilní splav TS:hltan- jícen- žaludek- střevo- řitní otvor slinivka, játra Kloaku mají jen bahníci

32 Makrofágní ryby- požerákové zuby Mikrofágní ryby- filtrační aparát
Třída Ryby Podtřída: Dvojdyšní Podtřída: Lalokoploutví Podtřída: Paprskoploutví Nadřád: Násadcoploutví Nadřád: Chrupavčití Nadřád: Mnohokostnatí Nadřád: Kostnatí

33 Podtř.Dvojdyšní Bahník Do 1m Plicní vaky 1=australský, 2= americký,
Východoafrický) Plně zachovaná chorda Kloaka

34 Podtř.Lalokoploutví Myslelo se, že vymřeli před více než milióny let Latimérie podivná: v hloubkách m

35 Podtř.Paprskoploutví Oko- čočka (dopředu, dozadu) Weberův aparát
Požerákové zuby VS- opistonefros (prvoledviny) Sladkovodní ryby- zpětná resorpce solí Mořské ryby- zpětná resorpce vody

36 Nadřád: Násadcoploutví
Bichir pruhovaný - 2 plicní vaky - párové ploutve se svalnatým násadcem

37 Nadřád Chrupavčití chrupavčitá vnitřní kostra Plynový měchýř
Ocasní ploutev heterocerkní Jeseter

38

39 Nadřád: Kostnatí Šupiny mohou být redukovány Zkostnatělá kostra
Homocerkní ocasní ploutev Plynový měchýř Hřebínkovité žábry na 4 párech žaberních oblouků

40 Řád Bezostní V ploutvích mají pouze měkké paprsky
Spojení plynového měchýře s trávicí trubicí Moře: losos, sleď, sardinka, sardel,.. Sladká voda: pstruh, štika, lipan,..

41 Lipan Štika

42 Sleď Sardinka Sardel

43 Losos Pstruh

44

45 Řád: Máloostní V ploutvích mají maximálně 3 tvrdé paprsky + několik měkkých Weberův orgán plynový měchýř spojený se střevem kapr, karas, plotice, lín, cejn, parma, sumec, sumeček, piraňa..

46 Kapr Karas

47 Lín Plotice

48 Piraňa Cejn Parma

49 Sumec Sumeček

50 Měkkoploutví Prodloužená hřbetní a řitní ploutev bez tvrdých paprsků
Plynový měchýř není spojen s jícnem 1 masitý vous Treska, Mník

51 Treska Mník

52 Řád: Holobřiší Nemají břišní ploutve hadovitý tvar těla hlubokomořští

53 Řád: ostnoploutví vyznačují se dvojitou nebo dvěma hřbetními ploutvemi
ktenoidní šupiny, v ploutvích větší počet tvrdých paprsků evolučně nejvyspělejší skupina ryb Okoun, Candát, makrela, tuňák

54 Okoun Candát

55 Makrela Tuňák

56 Lalůčkožábří Mořské Tělo kryjí kostěné destičky Koníček mořský

57 a) plakoidní b) cykloidní c) ktenoidní d) ganoidní

58 Základní ekologické skupiny ryb
Sladkovodní (stojatá, tekoucí) Mořské Tažné * anadromní (losos, jeseter)- z moře do řek * katadromní (úhoř)- z řek do moře Polotažné