KMEN: OSTNOKOŽCI (Echinodermata)

Prezentace na téma: "KMEN: OSTNOKOŽCI (Echinodermata)"— Transkript prezentace:

1 KMEN: OSTNOKOŽCI (Echinodermata)

2 Druhoústí živočichové (Deuterostomia)
jejich ústní otvor není původním otvorem do gastruly, ale prolamuje se druhotně původní otvor do gastruly se buď stává řitním otvorem nebo úplně zaniká a spolu s ústním otvorem se prolamuje druhotně tato situace nastává například u obratlovců mezi druhoústé patří především kmeny ostnokožci a strunatci (včetně všech obratlovců)

3 Charakteristika echinos (trnitý) a derma (kůže)
Tělo je paprsčitě souměrné (podle čísla 5), paprsčitá souměrnost je však druhotná (předkové ostnokožců byli dvoustranně souměrní, dvoustranně souměrné jsou i larvy ostnokožců) Žijí pouze v mořích Tělo je často vyztuženo vápenatými látkami a chráněno ostny Velmi starobylá skupina, hojně rozšířená už ve starších prvohorách

4 Dospělec – radiální (pětičetná) souměrnost

5 Larva (ježovka) – bilaterální souměrnost

6 Vnitřní ústrojí ostnokožců
Ostnokožci mají vnitřní vápenatou kostru (endoskelet) tvořenou destičkami (sklerity), které jsou buď izolované, nebo srostlé. Na vnější straně kostry vybíhají větší či menší ostny. Cévní soustava: otevřená Trávicí soustava: trubicovitá, ústní otvor se nachází na spodní straně, řitní na straně hřbetní. Ambulakrální soustava: viz.dál Nervová soustava: Primitivní nervová soustava je soustředěna v pokožce. Je uspořádána paprsčitě (pět paprsků) a tvoří ji obústní prstenec a paprsčité nervy vbíhající do ramen.

7 Ambulakrální soustava
unikátní tělní soustava ostnokožců zajišťuje rozvod látek, dýchání, pohyb i vylučování je tvořena trubicemi, které nasávají mořskou vodu z okolí a rozvádějí ji po celém těle její výběžky ústí na povrch těla (tvoří pohyblivé panožky) spolu s vodou se po těle rozvádí kyslík a živiny, zároveň se z těla do vody odstraňuje CO2 a další odpadní látky spojena s vnějším prostředím madreporovou destičkou ("sítko" pokryté semipermeabilní membránou)

8 Ambulakrální soustava

9 1 – vychlípitelný žaludek
2 – střevo 3 – rektální žláza 4 – kamenná trubice 5 – madreporit 6 – trávicí trubice 7 – slepé střevo 8 – cévní soustava 9 – gonády 10 – ambulakrální destičky 11 - ampula 3.

10 Smysly ostnokožců Zrak: miskovitá očka Chemoreceptory
Hmat: ambulakrální nožky

11 Rozmnožování ostnokožců
Ostnokožci mohou být gonochoristé i hermafroditi. Oplození vajíčka probíhá ve vnějším prostředí. Vývoj je nepřímý - přes larvu (dipleurula); dochází ke změně souměrnosti a ztrátě volného pohybu ve vodě. Pro ostnokožce je typická velká regenerační schopnost.

12 Systém ostnokožců Kmen: Ostnokožci Třída: Lilijice Třída: Hvězdice
Třída: Hadice Třída: Ježovky Třída: Sumýši

13 Třída: Lilijice Lilijice jsou nejjednodušší a nejstarší ostnokožci.
Žijí přisedle, nebo se pohybují po dně pomocí ramen. Svým tvarem připomínají květ. Jejich tělo tvoří stonek vyztužený kruhovitými destičkami a pět ramen, která mohou být dále dělena.

14 Lilijice středomořská

15 Lilijice středomořská

16 Třída: Hvězdice Svůj název získaly podle tvaru hvězdy (nejčastěji pěticípé). Mají pestře zbarvené ploché tělo. Ramena jsou nepohyblivá a krytá systémem destiček. Hvězdice se pohybují po dně pomocí panožek. Hvězdice jsou dravci, živí se měkkýši, korýši aj. Trávicí soustava zasahuje do ramen, žaludek je vychlípitelný a potrava je trávena mimotělně. Hvězdice mají velkou regenerační schopnost. Pokud například přijdou o rameno, doroste jim rameno nové.

17 Spodní část hvězdice

18 Hvězdice růžová

19 Hvězdice trnová koruna

20 Třída: Hadice Jde o druhově nejpočetnější ostnokožce.
Jejich tělo je tvořeno tělním terčem a zřetelně oddělenými rameny. Ramena jsou pohyblivá a slouží k chycení potravy a k pohybu. Mají pouze jeden trávicí otvor (slepá trávicí soustava). Plazí se po útesech. Živí se spíše drobnou potravou (řasy, drobní živočichové, organický odpad...)

21 Spodní strana hadice

22 Hadice obecná

23 Hadice křehká

24 Třída: Ježovky Mají kulovité tělo, které je druhotně zploštělé.
Nemají ramena. Jsou to rovněž dravci, mají vyvinutý speciální žvýkací aparát, tzv. Aristotelovu lucernu. Kostra je souvislá a na ni jsou kloubně připojeny ostny. Mezi ostny se nachází pedicellarie, jež slouží k čištění povrchu těla. Pomalu se pohybují po útesech. Živí se řasami a jinou drobnou potravou.

25

26

27 Aristotelova lucerna

28 Ježovka obecná

29 Ježovka velká

30 Třída: Sumýši Mají protáhlé válcovité tělo, které je dvoustranně souměrné. Nemají trny. Vnitřní kostra je redukována. Kolem úst se nachází příústní chapadélka, jež slouží k přisouvání potravy. Mají vyvinutý zvláštní orgán - vodní plíce. Vodní plíce vznikly vychlípením kloaky, slouží k dýchání a k vylučování. Sumýši jsou schopni vykonávat jednosměrný pohyb pomocí destiček na povrchu těla. Říká se jim mořské okurky.

31 Sumýš jedlý

32 Sumýš mexický

33 Zdroje obrázků HAECKEL, Ernst. File: Haeckel_Cystoidea.jpg [online] [cit ]. Wikimedia Commons. Dostupné pod licencí public domain z WWW: < SPANGINEER. File: Sea_Urchins_And_Star_Fish.jpg [online] [cit ]. Wikimedia Commons. Dostupné pod licencí public domain z WWW: < HILLEWAERT, Hans. File: Asterias.svg [online] [cit ]. Wikimedia Commons. Dostupné pod licencí Creative Commons Share Alike 2.5 Generic z WWW: < AUSICH, Wiliam. File: Crinoid_anatomy.gif [online] [cit ]. Wikimedia Commons. Dostupné pod licencí Creative Commons Attribution 3.0 Unported z WWW: < TOTODU74,. File: Antedon_mediterranea_illustration.JPG [online] [cit ]. Wikimedia Commons. Dostupné pod licencí public domain z WWW: < HILLEWAERT, Hans. File: Asterias_rubens.jpg [online] [cit ]. Wikimedia Commons. Dostupné pod licencí Creative Commons Share Alike 2.5 Generic z WWW: < HAECKEL, Ernst. File: OphiureHaeckel_Ophiothrix_fragilis.jpg [online] [cit ]. Wikimedia Commons. Dostupné pod licencí public domain z WWW: < HOBGOOD, Nick. File: Ophiothrix_foveolata_(Brittle_star).jpg[online] [cit ]. Wikimedia Commons. Dostupné pod licencí Creative Commons Attribution 3.0 Unported z WWW: <