JAROSLAV SEIFERT Mgr. Michal Oblouk

Prezentace na téma: "JAROSLAV SEIFERT Mgr. Michal Oblouk"— Transkript prezentace:

1 JAROSLAV SEIFERT Mgr. Michal Oblouk
POETISMUS JAROSLAV SEIFERT Mgr. Michal Oblouk

2 P O E T I S M U S 2. polovina 20. let 20. století, jediný avantgardní umělecký proud českého původu uznávaný mezinárodně reakce na proletářské umění (odmítnutí ideologií) nechtěl být pouze literárním programem, ale měl ambice stát se způsobem, jak se dívat na život, aby byl básní soustředil se pouze na současnost, resp. na radostné okamžiky inspirace – hravost dadaismu spojitost s Devětsilem (po odchodu J. Wolkera) - sborník Devětsil, brněnský časopis Pásmo, měsíčník ReD (Revue Devětsilu) v literatuře, divadlu, výtvarném umění, písňové tvorbě, životním stylu objevoval se až do 2. světové války, po roce 1950 se některé myšlenky poetismu objevily v písňové tvorbě dvojice Suchý a Šlitr

3 ZNAKY POETISMU obdiv k technice, velkoměstu
inspirace – cirkus, pouťové zábavy, filmová groteska, jazz, naivní umění, cestování, exotika, smyslové vnímání odmítnutí konvencí nové výrazové prostředky, rozumem nekontrolovaná řada volných asociací představ, princip lyrismu, sklon k parodii, spontánní fantazie, obrazotvornost, citovost – obohacení výrazové stránky poezie narušení logické stavby básně, odstranění interpunkce, experimenty se slovy úsilí o poznání krásy světa, umění žít, optimismus a radost apolitičnost básně všedního dne, popisují obyčejné věci

4 JAROSLAV SEIFERT (1901 – 1986)

5 ŽIVOT J. SEIFERTA básník, spisovatel, novinář a překladatel, patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku ryze českého uměleckého směru poetismu je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu ( ), navzdory komplikovaným vztahům s komunistickou mocí obdržel i titul národního umělce narodil se v chudé rodině dělníka v Praze (Žižkov) studoval na několika gymnáziích, ale studia nedokončil pro mnoho neomluvených hodin, čas trávil po pražských pivnicích (skládal básně za pivo) r vstoupil do KSČ ve 20. letech byl považován za hlavního představitele československé umělecké avantgardy - podílel na vzniku a činnosti skupiny Devětsil, společně s Karlem Teigem redigoval Revoluční sborník Devětsilu a mezinárodní revue Disk v březnu 1929 byl, spolu se šesti dalšími předními komunistickými spisovateli, vyloučen z komunistické strany, protože podepsal Manifest sedmi protestující proti bolševizaci v novém vedení Komunistické strany Československa, následně vstoupil do Československé sociálně demokratické strany dělnické pracoval jako redaktor v mnoha novinách a časopisech (Rudé právo, Rovnost, Reflektor), vedl literární časopis Kytice

6 r. 1949 zanechal žurnalistiky a věnoval se výhradně literatuře
jeho poezie byla poctěna významnými státními cenami v letech 1936, a 1968, v roce 1967 byl jmenován národním umělcem, v letech 1968–1970 byl předsedou Československého svazu spisovatelů r v televizi odsoudil sovětskou okupaci Československa patřil mezi první signatáře Charty 77, za své aktivní vystupování byl v období tzv. normalizace nucen odejít do ústraní, jeho díla vycházela v samizdatu v roce 1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu, kterou však za něj přebírala jeho dcera, a to kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu, ačkoli to byla velmi významná událost, ve sdělovacích prostředcích ovládaných tehdejším režimem o tom padla jenom suchá zmínka zemřel v Praze, pohřben v Kralupech nad Vltavou měl státní pohřeb v Rudolfinu, který hrozil přerůst v protikomunistickou manifestaci, a proto ministerstvo vnitra z příprav pohřbu vyloučilo rodinu, církevní rozloučení konané v břevnovském kostele sv. Markéty bylo pod dohledem státní bezpečnosti

7 DÍLO a) proletářská poezie Město v slzách - představa světa bez bídy a nenávisti, městem v slzách je dělnická Praha – chudá pražská předměstí Samá láska – nevěnuje pozornost drastickým sociálním obrazům, ale snaží se rozvinout krásu, přestává zavrhovat velkoměsto a začíná ho obdivovat b) poetismus Na vlnách TSF – lyrický deník z cesty do Francie, grafická úprava K. Teigeho, okouzlení moderní technikou (TSF = bezdrátová telegrafie), verše jsou pečlivé a jednoduché – mají blízko k písni, sbírka velmi ovlivnila vznikající poetismus Slavík zpívá špatně, Poštovní holub – obraz krásy života a světa, poetizace všedních věcí, ale i neklid a smutek, téma cestování, láska k matce a domovu, pocity skepse, tragiky, nostalgie

8 DÍLO c) 30. léta Jablko z klína - sbírka jemně ironická (místy sebeironická), básně v ní jsou lyrické, prolíná se zde nostalgie vzpomínek spolu s tušenými (ale neprožitými) krásami Ruce Venušiny, Jaro, sbohem – intimní, subjektivní lyrika, melancholické vzpomínky (zvl. na matku), smutek nad plynoucím časem, krása české krajiny, návrat zájmu k politickým problémům a zájmu o naší zem, ohlasy na nastupující fašismus d) doba okupace Zhasněte světla – vlastenecká poezie, reakce na mnichovskou zradu, obava o osud země Vějíř Boženy Němcové – lidově vlastenecká poezie, verše k výročí autorčina narození, tragika jejího osudu i symbol češtiny, domova Světlem oděná - protiokupační poezie Kamenný most – cyklus 5 romancí a legend zasazených do májové Prahy, Praha minulosti a básníkova mládí

9 DÍLO e) tvorba po válce Přilba hlíny – básně z let války, zážitky z května 1945, vzdává dík osvoboditelům, raduje se z Pražského povstání a lituje mrtvých na barikádách, radost z osvobození Rudou armádou Šel malíř chudě do světa – verše k obrázkům Mikoláše Alše Píseň o Viktorce – pojednává o osudu Viktorky a její autorky B. Němcové Maminka – vzpomínky na dětství, na maminku, která dokázala udělat domov krásným, i když byli chudí Chlapec a hvězdy – verše k obrázkům J. Lady, melancholická sbírka s pohádkovými motivy

10 DÍLO f) 60. léta – tvorba po 10leté odmlce (nemoc), reflexivní lyrika, změna výrazu a formy (uvolněný nerýmovaný verš, rytmizovaná próza, bez složitých básnických obrazů) Koncert na ostrově, Halleyova kometa, Odlévání zvonů – bilanční poezie, úvahy, intimní osobní vyznání, pocit úzkosti z totalitní moci, hořké životní zkušenosti, vzpomínky na mládí, dětství, okupaci g) 70. – 80. léta - publikace v samizdatu (vzpomínky, životní bilance, verše přátelům, láskám, Praze) Morový sloup – zakázaná sbírka, hořká reakce na dobu po sovětské okupaci, nesouhlas s normalizací a komunistickým režimem Deštník z Piccadilly, Býti básníkem – intimní a reflexivní lyrika, okouzlení světem, účtování se životem, smíření, téma Prahy Všecky krásy světa – paměti, lyrické vzpomínky

11 ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Seifert
d_article=ff1b ffa5c441ef006ac5a09