Románský sloh.

Prezentace na téma: "Románský sloh."— Transkript prezentace:

1 Románský sloh

2 Románský sloh Charakteristika doby: První univerzální stavební sloh
Ovládá celé umění Středověké vzdělanosti vévodí církev Rozvoj na území bývalé říše římské – ve Francii, Itálii a Německu Našel uplatnění v oblasti církevní i světské Nejvýznamnější období románského stylu je mezi roky 1000 – 1250, objevoval se i před rokem 1000 a udržoval se i v době, kdy začala převládat gotika

3 Architektura Po technické stránce měli za vzor římské stavby
Nejvýznamnějším prvkem byly klenby Charakteristické rysy: klenba valená nebo křížová, kupole, plochý strop, okna malá zakončená obloučkem, pilíře, sloupy (tvoří je patka, dřík, hlavice), stavby působí masivně a těžkopádně, stavby nebývají vysoké Stavebním materiálem bylo zpočátku dřevo, později kámen (velké kusy spojovány maltou) Vnitřní prostory překlenuté těžkými trámy Zdi - silné až několik metrů Vchod – půlkruhový oblouk, uvnitř místností omítky – často fresky a sochy Druhy staveb: kláštery a kostely (= sakrální architektura), bazilika převažuje nad rotundou, hrady

4 Rotunda sv. Kateřiny

5 Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě

6 architektura Bazilika: jednoduchý obdélníkový půdorys, objevují se i jiné druhy půdorysu Klášter: soubor budov pro potřeby mnichů a řádných sester. V klášteře bylo většinou: kostel, obytné budovy (konvent), křížová chodba (ambit), rajský dvůr se studnou, jídelna, ložnice, knihovna, hospodářské budovy – chlévy, stodoly, hradby, brána Hlavní typy světských staveb: hrady, tvrze, kupecké domy, šlechtické dvorce, mosty 1. Hrady – kamenné, masivní věž, opevnění, byly sídlem knížete, později i šlechty, byly správním střediskem oblasti. Kolem kamenné hradby s věžemi, cimbuřím, často se uplatnil vodní příkop

7 architektura 2. Tvrze – menší opevněná sídla, často v blízkosti vesnice, měly hradby a obytnou věž 3. Kupecké domy a šlechtické dvorce – městská zástavba, klenuté místnosti 4. Mosty – kamenné, zpočátku bez zdobení Stavebním materiálem je kámen a cihla

8 Románská architektura v Čechách
Bazilika sv. Jiří na Hradčanech Rotunda sv. Jiří na Řípu Hrady: Strakonice Juditin most v Praze (na místě dnešního Karlova mostu)

9 Bazilika sv. Jiří na Hradčanech

10 Rotunda sv. Jiří

11 hrad Strakonice

12 Juditin most v Praze

13 Románské sochařství v Evropě
Tvůrci jsou anonymní Sochařské práce se konaly ve stavitelských hutích Náboženská tématika, náměty rostlinné a živočišné Vzniká figurální plastika – postavy bez výrazu v obličeji, strnulost v pohybu těla (až ke konci románského období snaha o oživení Sochař Gislebert – provedl výzdoby mnoha kostelů ve Francii

14 Románské sochařství

15 Románské malířství v Evropě
Převažují fresky a knižní malba Památky: iluminované rukopisy (Kodex vyšehradský), freska Povolání Přemysla na trůn z rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě

16 Románské malířství

17 Románské umění u nás Od roku 1100 až do počátku 13.století
Doba velkého hospodářského a kulturního rozmachu. Přichází do českých zemí o mnoho později. U nás převládají mnišské řády (benediktini, cisterciáti) --- budovaly kláštery. Dochovaly se některé památky – zbytky hradů a nejstarší části hradů (např. Pražský hrad) Kamenné domy bohatých měšťanů Chrámové stavby (od rozlehlých bazilik po venkovské kostelíky) – opevněny věží, která měla také charakter obranný Rotundy – mívají na vrcholu „lucernu“ (malá věžička se zvonem, osvětlující chrámový prostor)

18 Románské umění u nás s románskými stavbami bylo spojeno i sochařství (výzdoba portálů a hlavic sloupů) Rozsáhlé malby – pokrývaly stěny chrámů Česká knižní malba – náboženské motivy, ilustrace biblických příběhů Užité umění (= umělecká řemesla) – výzdoba předmětů, práce s drahými kovy (zlato a stříbro), drahými materiály, exotickými materiály (slonovina) Vyráběly se předměty pro potřeby bohoslužeb (kalichy, mešní roucha), bohoslužebné knihy byly zdobeny reliéfy ze slonoviny Nově se vytvářela barevná okna ( z různobarevných tabulek skla)

19 Románské malířství – deskové malby

20 Románské umění u nás Objevuje se pojem předrománské umění, ve kterém rozlišujeme 2 fáze: 1. doba karolinská (podle Karla Velikého) – do 10. století 2. doba ottonská (podle Oty II.) – do 11. století