Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
12. Ústavní vývoj v letech 1848 - 1992
Základy práva 12. Ústavní vývoj v letech Mgr. Petr Čechák, Ph.D.
2
12. Ústavní vývoj v letech 1848 - 1992
Periodizace ústavního vývoje v letech 1848 – 1992 I) od roku 1848 do vzniku Československa (1848 – 1918) II) období tzv. První republiky (1918 – 1938) III) od tzv. Druhé republiky do února 1948 ( ) IV) období komunistického režimu (1948 – 1989) V) od listopadu 1989 do vzniku samostatné ČR (1989 – 1993) Ad I) Období let 1848 – 1918 - před rokem 1848 – absolutistická monarchie Od tohoto roku do prvních desetiletí 20. století – dvě tendence 1) integrace katalogu základních práv do ústavního pořádku 2) snaha o posílení demokratické legitimity státu (celková demokratizace – přechod k vládě lidu) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::
3
12. Ústavní vývoj v letech 1848 - 1992
Dubnová (Pillersdorfova) ústava (1848) oktrojovaná ústava, která zůstala jen projektem - měla oslabit postavení císaře ve prospěch lidu - zakotvovala soubor lidských práv - Čechy a Morava jako pouhé provincie říše Ústava umožnila svolání Kroměřížského sněmu – byl rozehnán Březnová (Stadionova) ústava (1849) vyhlášena v březnu 1849 císařským manifestem - posílení moci panovníka - zákonodárná moc – Říšský sněm spolu s císařem - jednotné státní občanství - katalog lidských práv a zrušení poddanství Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::
4
12. Ústavní vývoj v letech 1848 - 1992
Sivestrovské patenty – 1851 zrušení ústavy a obnova absolutismu období tzv. Bachova absolutismu Říjnový diplom (1860) návrat k parlamentarismu – příprava nové ústavy Únorová (Schmerlingova) ústava (1861) Říšské zastupitelstvo – dvě komory 1) panská sněmovna – tvořena péry jmenovanými doživotně císařem 2) poslanecká sněmovna – poslanci delegování zemskými sněmy Patnáct zemských sněmů volených podle kurií Ústava zrušena 1865 a 1867 – Rakousko-Uherské vyrovnání Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::
5
12. Ústavní vývoj v letech 1848 - 1992
Prosincová ústava (1867) pět základních zákonů – platila až do zániku monarchie tato ústava byla řádně schválena Říšskou radou (nebyla tedy oktrojovaná jako předchozí ústavy) ústava zavádí Rakousko-Uherský dualismus (rozdělení monarchie na dvě části; reálná unie) Říšská rada – panská a poslanecká sněmovna zakotvení občanských práv Říšský soud (ústavní soud) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::
6
12. Ústavní vývoj v letech 1848 - 1992
Vývoj volebního práva v rámci monarchie zavedení volebního práva do zemských sněmů (volba do Říšského sněmu nepřímá (členy volí poslanci zemských sněmů) kuriální volební systém – tři poté čtyři kurie – volební censy 1) velkostatkářů 2) měst a obchodních komor (poté rozdělena na dvě) 3) venkovských 1873 – přímé volby do Říšské rady 1882 – Taafeho novela volebního řádu (rozšíření volebního práva) Badeniho volební reforma – zavedena pátá kurie – zde se nepožaduje majetkový census (volí i dělnictvo a nemajetní) 1907 – všeobecné volební právo (jen pro muže) aktivní volební právo: muži starší 24 let, pasivní: muži starší 30 let Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::
7
12. Ústavní vývoj v letech 1848 - 1992
Ad II) Období První republiky – Tříkrálová deklarace (požadavek sebeurčení) Československá národní rada v Paříži (Masaryk, Beneš, Štefánik) Národní výbor (Švehla, Kramář, Rašín) – Pittsburská dohoda (Slováci se hlásí ke společnému státu) léto 1918 – Československá národní rada uznána mocnostmi Dohody za oficiální zástupce budoucího Českosl. státu 26. září 1918 – Českosl. nár. rada přetvoř. na prozatím. Vládu 18. října Washingtonská deklarace 28. října 1918 – prohlášení nezávislosti českosloven. státu 30. října – Martinská deklarace (Slováci se hlásí k vytvořenému státu) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::
8
12. Ústavní vývoj v letech 1848 - 1992
Recepční norma zákon č. 11/1918 Sb. Prohlášení (konstatování) existence samostatného státu Státní diskontinuita Kontinuita právního řádu (přebírá i systém státních orgánů) kontinuita znamená i akceptaci právního dualismu Národní výbor československý – nejvyšší orgán moci zákonodárné a výkonné spolupracuje s vládou v Paříži Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::
9
12. Ústavní vývoj v letech 1848 - 1992
Prozatímní ústava zákon č. 37/1918 Sb. (13. listopad 1918) Prozatímní dokument podle něhož má fungovat nově vzniklý stát do vytvoření definitivní ústavy Československý stát jako parlamentní republika Národní shromáždění jedna komora – 256, poté 270 členů (složení podle voleb do Říšské rady v roce 1911) Vláda (17 členů) – odpovědná Národnímu shromáždění Prezident republiky – jím zvolen T. G. Masaryk Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::
10
12. Ústavní vývoj v letech 1848 - 1992
Stanovení hranic výsledek mezinárodních smluv 1919 – 1920 Versailleská mírová smlouva (hranice s Německem) Saint-Germainská smlouva (hranice s Rakouskem) doplněno ustanovení o připojení Podkarpatské Rusi Trianonská smlouva (hranice s Maďarskem) Sévreská smlouva (hranice s Polskem) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::
11
12. Ústavní vývoj v letech 1848 - 1992
Ústavní listina z roku 1920 ústavní zákon č. 121/1920 Sb. deset úvodních článků (Ústavní soud) a 134 paragrafů Poslanecká sněmovna – 300 poslanců Senát – 150 senátorů Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::
12
12. Ústavní vývoj v letech 1848 - 1992
Mnichovská dohoda a Druhá republika 29. září 1938 – Mnichovská dohoda 30. září – 16. března Druhá republika 2. listopadu – Vídeňská arbitráž ústavní zákon č. 330/1938 Sb. - právo prezidenta vydávat tzv. prezidentské dekrety (právní síla zákona) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::
13
12. Ústavní vývoj v letech 1848 - 1992
Slovenský stát ústavní zákon č. 299/1938 Sb., o autonomii Slovenské země ústavní zákon č. 328/1938 Sb., o autonomii Podkarpat. Rusi - faktická změna z unitárního státu až na konfederaci změna názvu na Česko-Slovensko 14. března 1939 – samostatnost Slovenského státu (Slovenský sněm jej prohlásil zákonem č. 1/1939 Sb.) Slovenská ústava Slovenský sněm – 80 členů vláda institut stavů – celkem šest – příslušnost občanů do stavů Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::
Podobné prezentace
