Dlužnická krize Latinská Amerika Mezinárodní politická ekonomie hospodářského rozvoje 2009.

Prezentace na téma: "Dlužnická krize Latinská Amerika Mezinárodní politická ekonomie hospodářského rozvoje 2009."— Transkript prezentace:

1 Dlužnická krize Latinská Amerika Mezinárodní politická ekonomie hospodářského rozvoje 2009

2 Úvěrový cyklus na mezinárodních trzích Změny na mezinárodním kapitálovém trhu – nové možnosti Akumulace velkého dluhu Neschopnost splácení Reakce věřitelů – půjčovat či nepůjčovat Stažení investic Ekonomické krize LDCs Asistence mezinárodních institucí Reformy LATAM 1980s a Asie 1990s

3 Zahraniční kapitál a hospodářský rozvoj LDCs čerpají zahraniční kapitál pro financování rozvoje Rozvoj je determinován investicemi – ty jsou omezeny nízkou mírou úspor Zahraniční kapitál je nástrojem rozvoje Efektivita využití závisí na vnitřních podmínkách

4 Skupina zemí% HDP OECD24,12 LLDC8,03 Východní Asie31,43 LATAM21,1 Sub-saharská Afrika17,73 Jižní Asie 16,65 Průměrná míra úspor jako procento z HDP 1960-1999

5 Druhy zahraničního kapitálu Zahraniční pomoc –Vlády nebo mezinárodní instituce –Bilaterální charakter –Grant či půjčka –Koncesionální či nekoncesionální Privátní kapitálové toky –Přímé zahraniční investice –Portfoliové investice –Komerční banky a investoři

6 Soukromý kapitál a zahraniční pomoc (2003) Region Zahraniční pomoc (mld. USD) Soukromý kapitál (mld. USD) Východní Asie6,248,5 LATAM6,164,3 Blízký východ a severní Afrika7,68,2 Jižní Asie4,86,2 Sub-saharská Afrika23,815,3

7 Kapitálové toky po válce Nedostatek kapitálu do poloviny 1960s Evropa příjemcem kapitálu USA: věří že rozvoj bude financovat soukromý kapitál Soukromý kapitál limitován – LATAM nesplácely dluhy ve 1930s LDC nechtěly být závislé na FDI (primární sektor) Tlak na rozšíření zahraniční pomoci IDA: koncesionální půjčky, regionální rozvojové banky Změna optiky: studená válka, dekolonizace Převládají veřejné prostředky

8 Finanční toky do rozvojových zemí (mld. USD) 1956-1970 Oficiální zahraniční pomoc 2,94,25,86,6 Multilaterální organizace0,20,40,31,2 OPEC0,4 Soukromé finance FDI 2,51,82,23,6 Portfoliové investice0,00,40,8 Oficiální zahraniční pomoc

9 Původ dlužnické krize Charakter a rozsah zahraničních finančních toků se dramaticky změnil Soukromé zdroje: zásadně narostly, vzrostl dluh, eskalace krize Logika změn: interakce mezi vývojem ve světové ekonomice a politické ekonomie ISI (růst poptávky i nabídky půjček) Poptávka: ropný šok 1973 (dovozci) + deficity rozpočtů Nabídka: ropný šok a recyklace petrodolarů Rychlý hospodářský růst LATAM Rapidní nárůst dluhu a pokles schopnosti jej splácet Zahraniční kapitál byl investován tak, že negeneroval příjmy k ufinancování půjček

10 Zahraniční dluh rozvojových zemí (mld. USD) 1970-1984 ArgentinaBrazílieMexikoRozvojové země 19705,85,77,072,7 19716,37,47,584,3 19726,811,58,298,7 19737,214,710,5117,7 19747,622,014,0147,1 19757,727,318,2194,0 19769,333,324,0235,6 197711,442,031,2313,7 197813,354,635,7391,7 197921,061,342,8480,8 198027,271,557,4586,7 198135,781,578,2703,2 198243,693,986,1809,9 198345,998,593,0880,1 198448,9103,994,8921,8

11 Mezinárodní šoky Zvýšení úrokových měr v USA a WE –Boj s inflací Recese ve vyspělých zemích –Důsledek vyšších úrokových měr –Zhoršení směnných relací LDCs –Druhý ropný šok –Mexiko 1982 Pokles ekonomické aktivity v LATAM Smíšené důsledky soukromých půjček

12 Míra hospodářského růstu (procenta) LATAM 1979-1983 LATAMArgentinaBrazílieMexiko 1979 7 10 7 1980 9 4 9 9 1981-6-4 9 1982-5 1 1983-2 4-3-4

13 Management krize Mezinárodní mocenské asymetrie – přesun nákladů krize na dlužníky Věřitelská koalice: komerční banky, IMF, vlády rozvinutých zemí Navázání přístupu ke kapitálu na reformy Debt regime: nové půjčky a restrukturalizace dluhů – krátkodobá nerovnováha Po poklesu úrokových měr a oživení importů LDCs budou schopny splácet Recept: odstranění deficitu BÚ, vyrovnání státního rozpočtu, pokles mezd Věřitelský koncert: Londýnský klub, půjčky podmíněny dohodou s IMF 1985 přehodnocení diagnózy: stabilizace nestačí Strukturální přizpůsobení (špatné struktury): liberalizace obchodu a FDI, privatizace, deregulace Investice, spotřeba, růst LATAM klesl

14 Politická ekonomie vyjednávání Věřitelé kontrolovali přístup ke zdrojům Banky nechtěly půjčovat (černí pasažěři vůči IMF) IMF trval na účasti bank Dlužnické země nebyly schopny využít potenciálu – kolektivní odmítnutí splácet Série konferencí – věřitelská koalice vyjednává s každým zvlášť

15 Politika ekonomických reforem Tempo adaptace záviselo na domácí politice Dilemata: které programy zrušit, které skupiny postihnout Zasažení: státní podniky, průmyslový IC sektor, pracovníci v non-trade, veřejné služby Neschopnost zredukovat výdaje – inflace (deficity financovány tiskem peněz) Kontrola cen a mezd ve veřejném sektoru, nové měny, pevné kurzy Teprve na konci 1980s ochota implementovat SAP –Krize změnila rozložení sil (ISI koalice ztratila) –Nový přístup USA ke krizi (Brady plan) –ECLA připouští nutnost Asijské cesty

16 Hospodářské podmínky v LATAM 1982-1990 1980-8119821983198419851986-90 HDP (% roku 1980)10095,691,392,292,794,1 Spotřeba (% HDP roku 1980) 77,074,070,370,469,971,6 Investice (% HDP roku 1980)24,419,614,915,216,115,9 Reálné mzdy10086,468,9 Dovozy (mld. USD)12,39,77,58,07,99,2 Vývoz (mld. USD)12,512,613,614,514,215,2 Čisté transfery (mld. USD)12,5-18,7-31,6-26,9-32,3 Rozpočtový deficit (% HDP)3,75,45,23,12,7 Inflace (%)53,257,790,8116,4126,9