Společná zemědělská politika. Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 V prvních letech integrace se spolupráce mezi členskými zeměmi orientovala především na obchod.

Prezentace na téma: "Společná zemědělská politika. Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 V prvních letech integrace se spolupráce mezi členskými zeměmi orientovala především na obchod."— Transkript prezentace:

1 Společná zemědělská politika

2 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 V prvních letech integrace se spolupráce mezi členskými zeměmi orientovala především na obchod a ekonomiku, ale v současnosti se EU zabývá řadou dalších otázek dotýkajících se například regionální politiky, životního prostředí, ochrany spotřebitelů atp. V prvních letech integrace se spolupráce mezi členskými zeměmi orientovala především na obchod a ekonomiku, ale v současnosti se EU zabývá řadou dalších otázek dotýkajících se například regionální politiky, životního prostředí, ochrany spotřebitelů atp. V oblastech s tzv. výlučnými kompetencemi má Evropská unie v podstatě monopol na tvorbu pravidel. Členské země zde mohou přijímat rozhodnutí jen s povolením EU. Jde především o oblast zahraničního obchodu, cel, měnové politiky (pro země eurozóny) a část problematiky vnitřního trhu. V oblastech s tzv. výlučnými kompetencemi má Evropská unie v podstatě monopol na tvorbu pravidel. Členské země zde mohou přijímat rozhodnutí jen s povolením EU. Jde především o oblast zahraničního obchodu, cel, měnové politiky (pro země eurozóny) a část problematiky vnitřního trhu.

3 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 V oblastech s tzv. sdílenými kompetencemi mohou členské země vydávat vlastní legislativu jen tehdy, pokud zde již neexistuje společná evropská úprava, případně jako doplněk k ní. Sem náleží mj. oblast čtyř svobod vnitřního trhu, zemědělství a rybolov, doprava, sociální politika, ochrana životního prostředí, hospodářská soutěž, daně, občanství Unie, ochrana spotřebitele, politika na podporu hospodářské a sociální soudržnosti a vízová, přistěhovalecká a daňová politika. V oblastech s tzv. sdílenými kompetencemi mohou členské země vydávat vlastní legislativu jen tehdy, pokud zde již neexistuje společná evropská úprava, případně jako doplněk k ní. Sem náleží mj. oblast čtyř svobod vnitřního trhu, zemědělství a rybolov, doprava, sociální politika, ochrana životního prostředí, hospodářská soutěž, daně, občanství Unie, ochrana spotřebitele, politika na podporu hospodářské a sociální soudržnosti a vízová, přistěhovalecká a daňová politika.

4 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 Doplňující kompetence má Evropská unie v oblastech, kde svou činností podporuje politiku jednotlivých členských zemí. I když EU v některých oblastech s doplňujícími kompetencemi působí velmi aktivně, jádro pravomocí zde zůstává v rukou národních vlád. Do této kategorie náleží např. hospodářská politika, zaměstnanost, vzdělání, věda a výzkum, ochrana veřejného zdraví, kultura nebo celní spolupráce. Doplňující kompetence má Evropská unie v oblastech, kde svou činností podporuje politiku jednotlivých členských zemí. I když EU v některých oblastech s doplňujícími kompetencemi působí velmi aktivně, jádro pravomocí zde zůstává v rukou národních vlád. Do této kategorie náleží např. hospodářská politika, zaměstnanost, vzdělání, věda a výzkum, ochrana veřejného zdraví, kultura nebo celní spolupráce.

5 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 Ostatní oblasti zůstávají zcela v kompetenci členských zemí. Evropská unie v nich nemá právo přijímat rozhodnutí. Členské země například samy rozhodují o své vnitřní organizaci, systému veřejné správy, organizaci svých bezpečnostních složek, justice, zdravotnictví, výši mezd atd. Ostatní oblasti zůstávají zcela v kompetenci členských zemí. Evropská unie v nich nemá právo přijímat rozhodnutí. Členské země například samy rozhodují o své vnitřní organizaci, systému veřejné správy, organizaci svých bezpečnostních složek, justice, zdravotnictví, výši mezd atd.

6 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 Počátky jsou spojeny se smlouvou o EHS (1958) Počátky jsou spojeny se smlouvou o EHS (1958) 3.-11.7.1958 konference ve Strese – věnovaná pouze problematice SZP, vypracování přesných zásad a mechanismů SZP, ceny zem. Produktů budou centrálně navrhovány Komisí a budou podléhat schválení Radou 3.-11.7.1958 konference ve Strese – věnovaná pouze problematice SZP, vypracování přesných zásad a mechanismů SZP, ceny zem. Produktů budou centrálně navrhovány Komisí a budou podléhat schválení Radou Dále byly stanoveny 3 základní principy SZP: Dále byly stanoveny 3 základní principy SZP: jednota trhujednota trhu Preference společenstvíPreference společenství Určení finanční solidarityUrčení finanční solidarity

7 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 K faktickému založení SZP došlo v r. 1962 – vznik Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF) K faktickému založení SZP došlo v r. 1962 – vznik Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF) 1962/1963 byly zavedeny první regulační systémy jednotlivých skupin výrobků (obiloviny, maso) později další (bavlna) 1962/1963 byly zavedeny první regulační systémy jednotlivých skupin výrobků (obiloviny, maso) později další (bavlna) Důležitým motivem pro vytvoření SZP: Důležitým motivem pro vytvoření SZP: Zvýšení výroby potravinZvýšení výroby potravin Zajištění odpovídajících příjmů pro zemědělceZajištění odpovídajících příjmů pro zemědělce

8 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 SZP představuje komplex vzájemně propojených principů, které dohromady vytvářejí systém umožňující Společenství řídit zemědělský sektor na území celého společného trhu SZP představuje komplex vzájemně propojených principů, které dohromady vytvářejí systém umožňující Společenství řídit zemědělský sektor na území celého společného trhu Na principy, které byly definovány se Strese navázalo uzavření vnějších hranic Společenství – preference spotřebitelů produktů Společenství Na principy, které byly definovány se Strese navázalo uzavření vnějších hranic Společenství – preference spotřebitelů produktů Společenství Otázka neprostupnosti hranic byla řešena v roce 1961 – tzv. variabilní přirážky Otázka neprostupnosti hranic byla řešena v roce 1961 – tzv. variabilní přirážky

9 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 Problémem SZP bylo vysoké nastolení počáteční hodnoty produktů, které Komise kritizovala, avšak ceny byly určené v souladu s možnostmi Společenství Problémem SZP bylo vysoké nastolení počáteční hodnoty produktů, které Komise kritizovala, avšak ceny byly určené v souladu s možnostmi Společenství Dohoda z ledna 1962 upřesnila, jak bude Společná zemědělská politika v praxi fungovat. Byl zaručen volný pohyb zboží i pro zemědělské komodity. Pro každou skupinu výrobků se počítalo s vytvořením společné organizace trhu, která byla založena na systému garantovaných cen. Rada měla každoročně stanovit orientační cenu. Ta určovala ideální cenovou úroveň na trhu. V případě zhroucení trhu poskytovalo Společenství zemědělcům cenovou záruku. Dohoda z ledna 1962 upřesnila, jak bude Společná zemědělská politika v praxi fungovat. Byl zaručen volný pohyb zboží i pro zemědělské komodity. Pro každou skupinu výrobků se počítalo s vytvořením společné organizace trhu, která byla založena na systému garantovaných cen. Rada měla každoročně stanovit orientační cenu. Ta určovala ideální cenovou úroveň na trhu. V případě zhroucení trhu poskytovalo Společenství zemědělcům cenovou záruku. Neúměrně vysoké ceny, které přestaly respektovat poměr S a D způsobily nadprodukci, která vedla k přeplní skladových prostor – dlouhodobé řešení = export Neúměrně vysoké ceny, které přestaly respektovat poměr S a D způsobily nadprodukci, která vedla k přeplní skladových prostor – dlouhodobé řešení = export

10 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 Neshody okolo financování Společné zemědělské politiky způsobily krizi ve Společenství v roce 1965, která byla vyřešena tzv. lucemburským kompromisem. Neshody okolo financování Společné zemědělské politiky způsobily krizi ve Společenství v roce 1965, která byla vyřešena tzv. lucemburským kompromisem. V březnu 1965 vypracovala Evropská komise návrh na definitivní řešení problému financování Společné zemědělské politiky. Ambiciózní plán předpokládal, že Evropské hospodářské společenství získá vlastní zdroje peněžních prostředků. Do bruselské pokladny měly plynout peníze z klouzavých dovozních dávek a velké části cel uvalených na průmyslové výrobky. V březnu 1965 vypracovala Evropská komise návrh na definitivní řešení problému financování Společné zemědělské politiky. Ambiciózní plán předpokládal, že Evropské hospodářské společenství získá vlastní zdroje peněžních prostředků. Do bruselské pokladny měly plynout peníze z klouzavých dovozních dávek a velké části cel uvalených na průmyslové výrobky.

11 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 v roce 1967 byly výdaje nadále financovány z příspěvků jednotlivých států. Až po odchodu De Gaulla z vysoké politiky přijala v roce 1970 Rada nařízení o vlastních zdrojích společenství. Byly stanoveny tři hlavní zdroje příjmů: v roce 1967 byly výdaje nadále financovány z příspěvků jednotlivých států. Až po odchodu De Gaulla z vysoké politiky přijala v roce 1970 Rada nařízení o vlastních zdrojích společenství. Byly stanoveny tři hlavní zdroje příjmů: zemědělské dávky (prémie, přirážky a vyrovnávací dávky, které jsou uvaleny na obchod zemědělskými produkty se třetími státy)zemědělské dávky (prémie, přirážky a vyrovnávací dávky, které jsou uvaleny na obchod zemědělskými produkty se třetími státy) cla vybíraná na základě společného celního sazebníku ES v obchodě se třetími státycla vybíraná na základě společného celního sazebníku ES v obchodě se třetími státy příjmy z daně z přidané hodnoty vybírané v členských státech, zpočátku až do úrovně 1 procenta výnosu daně. Po přistoupení Španělska a Portugalska v roce 1986 byla tato hranice zvýšena na 1,4 procent.příjmy z daně z přidané hodnoty vybírané v členských státech, zpočátku až do úrovně 1 procenta výnosu daně. Po přistoupení Španělska a Portugalska v roce 1986 byla tato hranice zvýšena na 1,4 procent.

12 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 V roce 1970 další řešení otázky financování SZP – vytvořen dostatečně velké a stabilní kapitoly rozpočtu, která by umožnila krýt N garantovaných cen V roce 1970 další řešení otázky financování SZP – vytvořen dostatečně velké a stabilní kapitoly rozpočtu, která by umožnila krýt N garantovaných cen Komise požadovala zavedení tzv. vlastních příjmů – výdaje budou kryty bez ohledu na situaci států Komise požadovala zavedení tzv. vlastních příjmů – výdaje budou kryty bez ohledu na situaci států Všeobecně se z negativních dopadů SZP viní Komise, ale odpovědnost leží na Radě Všeobecně se z negativních dopadů SZP viní Komise, ale odpovědnost leží na Radě

13 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 Komise předpokládala, že po úvodních letech projede SZP kompletní restrukturalizací Komise předpokládala, že po úvodních letech projede SZP kompletní restrukturalizací 1967 Rada pověřila Komisi k vypracování analýzy o evropském zemědělství – řešení dlouhodobé nadprodukce některých produktů 1967 Rada pověřila Komisi k vypracování analýzy o evropském zemědělství – řešení dlouhodobé nadprodukce některých produktů 1. návrhy Komise předložila v roce 1968 v prosinci – reformní tzv. Mansholtův plán předpokládala zastavení růstu společných cen a jejich částečné nahrazení přímými dotacemi 1. návrhy Komise předložila v roce 1968 v prosinci – reformní tzv. Mansholtův plán předpokládala zastavení růstu společných cen a jejich částečné nahrazení přímými dotacemi

14 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 Plán nebyl úspěšný – problém s nátlakovými skupinami Plán nebyl úspěšný – problém s nátlakovými skupinami Další otázky o reformě SZP se otevřela s připravovaným prvním rozšířením Další otázky o reformě SZP se otevřela s připravovaným prvním rozšířením GB se postavila na stranu odpůrců SZP, do situace se vložil komisař pro zem. Mansholt – snaha přesvědčit GB o opaku GB se postavila na stranu odpůrců SZP, do situace se vložil komisař pro zem. Mansholt – snaha přesvědčit GB o opaku Rada v obavě před britskými nároky začala projednávat verzi M. plánu v podobě tzv. Miniplánu, ten byl přijat Rada v obavě před britskými nároky začala projednávat verzi M. plánu v podobě tzv. Miniplánu, ten byl přijat

15 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 Počátkem 80. let opět potřeba zásahu do SZP s připravovaným jižním rozšířením Počátkem 80. let opět potřeba zásahu do SZP s připravovaným jižním rozšířením 1984- přijata tzv. dohoda z Fontainbleau – zvýšení vlastních příjmů Spol. a snížení výdajů na SZP 1984- přijata tzv. dohoda z Fontainbleau – zvýšení vlastních příjmů Spol. a snížení výdajů na SZP 1985 – zelená kniha Budoucnost zemědělství ve Společenství 1985 – zelená kniha Budoucnost zemědělství ve Společenství 1988 – přijat tzv. Delorsův balík I. – plán revize financování SZP 1988 – přijat tzv. Delorsův balík I. – plán revize financování SZP

16 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 1992 McSharryho reforma II. – 3 principy řešení SZP: 1992 McSharryho reforma II. – 3 principy řešení SZP: Financování SZP – ne odděleněFinancování SZP – ne odděleně Zvýšení produkce když se zvýší odbytZvýšení produkce když se zvýší odbyt Respektování zásad VT a volného obchoduRespektování zásad VT a volného obchodu

17 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 Vývoj SZP ovlivnilo také přijetí Amsterodamské smlouvy – ponechala všechna ustanovení týkající se SZP, která byla dána smlouvou o EHS Vývoj SZP ovlivnilo také přijetí Amsterodamské smlouvy – ponechala všechna ustanovení týkající se SZP, která byla dána smlouvou o EHS Dalším významných dokumentem byl Agenda 2000 – plán rozvržení finančních prostředků Dalším významných dokumentem byl Agenda 2000 – plán rozvržení finančních prostředků

18 Ing. M. Šlégrová, VŠFS 2010 Na konferenci v říjnu v Bruselu roku 2002 bylo v souvislosti s východním rozšířením rozhodnuto o zmražení stávajícího rozpočtu SZP do roku 2006, tedy do přípravy nové 7leté finanční perspektivy Na konferenci v říjnu v Bruselu roku 2002 bylo v souvislosti s východním rozšířením rozhodnuto o zmražení stávajícího rozpočtu SZP do roku 2006, tedy do přípravy nové 7leté finanční perspektivy Na základě fr-něm dohody došlo k zastropování výdajové složky rozpočtu prvního pilíře (přímé platby a výdaje spojené s financováním a stabilizací zem trhů) do roku 2013. Strop výdajů pro státy 15 mělo stanovit zasedání ER v Berlíně 2006, výdaje na SZP neměly růst o více něž 1% ročně. Pro nové členy bylo zastropování a omezení výdajů docíleno prostřednictvím fázového navyšování přímých plateb do roku 2013. Na základě fr-něm dohody došlo k zastropování výdajové složky rozpočtu prvního pilíře (přímé platby a výdaje spojené s financováním a stabilizací zem trhů) do roku 2013. Strop výdajů pro státy 15 mělo stanovit zasedání ER v Berlíně 2006, výdaje na SZP neměly růst o více něž 1% ročně. Pro nové členy bylo zastropování a omezení výdajů docíleno prostřednictvím fázového navyšování přímých plateb do roku 2013. Výraznější změny, které by se měly dotknout systému financování SZP z rozpočtu Spol. Nelze očekávat dříve než s přípravou nové finanční perspektivy pro období po roce 2013 Výraznější změny, které by se měly dotknout systému financování SZP z rozpočtu Spol. Nelze očekávat dříve než s přípravou nové finanční perspektivy pro období po roce 2013