Úvod do romantismu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Bc. Alexandr Šťastný, dipl. um. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz,

Prezentace na téma: "Úvod do romantismu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Bc. Alexandr Šťastný, dipl. um. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz,"— Transkript prezentace:

1 Úvod do romantismu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Bc. Alexandr Šťastný, dipl. um. Dostupné z Metodického portálu  ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 Romantismus umělecký směr konce 18. a zejména první poloviny 19. století jeho vznik souvisí s přechodem od feudalismu ke kapitalismu Velká francouzská revoluce (1789–1799), jenž začala dobytím Bastily 14. července 1789, vnáší nové myšlenky do filozofie i umění a tím vytváří podmínky pro vznik romantismu [obr. 1]

3 Jestliže předcházející klasicismus a osvícenecký racionalismus vycházely z naprosté důvěry v rozum, pak romantismus představuje vítězství citu a fantazie nad rozumem. J. J. Rousseau (1712–1778) – francouzský filozof a spisovatel: „cit je neméně důležitý než rozum“ [obr. 2]

4 Zakladatelé romantismu:
Ernst Hoffmann (1776–1822) – spisovatel, malíř, skladatel, znám především jako spisovatel fantastických příběhů, z oper nejlepší Undine Louis Spohr (1784–1859) – proslulý houslista a dirigent, znám svými houslovými koncerty (15) a houslovou školou, koncertoval též v Praze, jeho opera Faust zde měla v roce 1816 premiéru [obr. 3] [obr. 4]

5 Romantismus v jednotlivých uměleckých oborech:
Literatura – u nás K. H. Mácha, F. L. Čelakovský, B. Němcová v Německu H. Heine v Rusku A. S. Puškin, M. J. Lermontov v Polsku A. Mickiewicz [obr. 5] [obr. 6] [obr. 7]

6 Malířství – ve Francii E. Delacroix, u nás J. Mánes (1820–1871); J
Malířství – ve Francii E. Delacroix, u nás J. Mánes (1820–1871); J. Navrátil s příznačnou zálibou v krajinomalbě Architektura – nepřináší ryze nové prvky, ale nachází inspiraci zejména ve středověké architektuře – neogotika (např. zámek Hluboká) [obr. 8] [obr. 9] [obr. 10] [obr. 11]

7 Inspirační zdroje romantismu:
zájem o přírodu lidová kultura – kult lidového tance a písně historické náměty, především rytířský středověk báje, pohádky orientální náměty pro tuto dobu je příznačný růst vlasteneckého cítění dochází ke vzniku národních škol, zejména ve státech střední a východní Evropy

8 Hudba od počátku 19. století byla hudba považována za nejvýznamnější obor umění, neboť dokázala nejlépe ze všech umění vyjádřit nálady, touhy, fantazie hudba působila bezprostředně na city posluchače a měla největší schopnost svými specifickými prostředky umělecky ztvárnit nový filosofický názor vyvyšující cit nad rozum, nový vztah člověka k životu a společnosti s utvářením národního sebevědomí měšťanstva, které se ztotožňovalo s národem, souvisí hledání uměleckých prostředků k vystižení národního charakteru hudby otázku národní osobitosti řešil raný hudební romantismus příklonem k lidové hudební tvořivosti a hledáním inspiračních zdrojů v životě venkovského lidu

9 Nástroje početnější a mohutnější romantický orchestr a snaha o hudební vyjádření nového estetického ideálu si vyžádaly zdokonalování a stavbu nových nástrojů, obohacujících instrumentální skladbu novou zvukovou barevností vznikl mj. saxofon, stavěly se nové žesťové nástroje, především trubky a tuby zvětšených tónových rozsahů zdokonaloval se klapkový mechanismus fléten a nástrojů plátkových, u trubek se zavedením dírek a klapek doplnily přirozené tónové řady lesní rohy byly jako první žesťové nástroje r opatřeny ventily s růstem technických nároků na výkon orchestru souvisí důležitost dirigenta jako osobnosti, která interpretuje vlastní pochopení hrané skladby

10 klavír dosáhl dalšího konstrukčního zdokonalení ve Vídni a také v Paříži, kde zejména stavitel pian Pleyel od roku 1807 zásoboval trh nástroji odpovídajícími francouzskému vkusu

11 [obr. 12] [obr. 13] [obr. 14] [obr. 15]

12 [obr. 16]

13 hudebních nástrojů v belgickém Brusselu ]
[Klavír Ignáce Pleyela z roku 1831, na který hrál F. Liszt, dnes vystaven v Muzeu hudebních nástrojů v belgickém Brusselu ] [obr. 17]

14 Společnost v době raného romantismu se již zcela změnila funkce hudby ve společnosti hudební produkce koncertní a scénické byly zpřístupněny ve veřejných divadlech a koncertních síních každému zájemci, který zaplatil vstupné z aristokratických sídel do měšťanského prostředí se také rozšířila obliba domácího muzicírování amatérský zájem se zde soustředil především na sborový a sólový zpěv, na hru komorní a sólovou

15 s rozvojem veřejného hudebního života stoupala hudební proslulost měst, která pravidelně navštěvovali skladatelé a koncertní umělci z celé Evropy (Paříž, Vídeň, Londýn, Petrohrad, Výmar, Drážďany) zároveň vzrůstal počet hudebních institucí a spolků, které organizovaly hudební život ve městech vznik profesionálních a amatérských orchestrů, pěveckých sborů a operních souborů vyvolal potřebu výchovy hudebníků a pěvců tuto úlohu rychle přebíraly od soukromých hudebních škol konzervatoře, organizované jako odborné hudební školy pečující o systematickou výchovu profesionálních hudebních umělců

16 Charakteristické znaky v hudbě:
kult programní hudby – hudebními výrazovými prostředky popisuje mimohudební program = zvukomalba mimohudební myšlenka často bývá vyjádřena specifickou formou motivu – např. „leitmotiv“ u R. Wagnera melodika – poetická, citová vypjatost až sentimentalita,nepravidelná stavba, vliv folklóru rytmus – bohatý, nepravidelný, trioly, synkopy, rytmy lidových tanců harmonie – ve službách výrazu, dochází k uvolnění klasického funkčního systému, chromatika, modulační pohyblivost, alterované akordy, septakordy (oblíben zmenšený)

17 forma – uvolněnost klasicky přísných forem ve službách mimohudebního programu, oblíbené poetické útvary jako fantazie, písně beze slov apod. instrumentace – snaha o novou barevnost, v oblibě lesní roh, anglický roh, klarinet, basklarinet

18 Rozdělení romantismu:
Raný vzniká v Německu, typický je vznik menších forem a) starší větev romantiků – C. M. Weber – tvůrce raně romantické opery F. Schubert – tvůrce raně romantické písně b) mladší větev romantiků – R. Schumann – romantická píseň, programní klavírní skladba F. Mendelsson-Bartholdy – programní orchestrální předehra F. Chopin

19 Novoromantismus vzniká ve třicátých letech ve Francii, dochází ke vzniku velkých romantických forem H. Berlioz – tvůrce programní symfonie F. Liszt – tvůrce symfonické básně R. Wagner – opera jako hudební drama do tohoto období rovněž patří vznik národních škol: česká (Smetana, Dvořák), ruská (Glinka, Mocná hrstka) školy severské (Grieg, Sibelius) klasicko-romantickou hudební syntézu představují J. Brahms a Bruckner nastává další vývoj opery s vrcholem v díle Verdiho

20 Pozdní romantismus poslední třetina 19. století C. Franck G. Mahler R. Strauss

21 Obrázková příloha: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. C Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <

22 MRAZ, Maros. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < LOUW, P. H. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < KRUSPE. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < > [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < > [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < > [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < > [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < > [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <

23 Zdroje: PŘIBYLOVÁ, Lenka. Dějiny hudby. Teplice, 1994. SMOLKA, Jaroslav a kolektiv. Dějiny hudby. 1. vyd. Brno: TOGGA agency, ISBN