Kvetení Fyziologie rostlin IV

Prezentace na téma: "Kvetení Fyziologie rostlin IV"— Transkript prezentace:

1 Kvetení Fyziologie rostlin IV
Marie Hronková 2011 Embryonální etapa Juvenilní (vegetativní) Etapa generativní (zralosti). Senescence smrt OntogenezeII:Kvetení, Fotoperiodismus Ontogeneze III: Reprodukce

2 Načasování reprodukce- příznivé podmínky-evoluční faktor
Přechod růstového vrcholu ke kvetení. Načasování reprodukce- příznivé podmínky-evoluční faktor Strategie-rychlé ukončení vegetace x využití příznivé doby-maximální velikost rostliny, počet semen Vegetativní vrchol Květní poupě Přechod ke kvetení-zásadní změna, ukončení tvorby listů,orgány reprodukce Načasování reprodukce-důl. evoluční faktor, účast všech mechanismů růstu, napojení na signály z okolí. 2 strategie- rychlé ukončení vegetace než nastanou nepřízniv podmínky -využití vegetační doby,max . velikost rostliny, max. počet semen V naší zem. Šířce- kombinace obou Výsledek evoluce- rostl. jednoleté, dvouleté, víceleté Monokarpické-plodící jednou za život Polykarpické- opakovaně na nových výhonech Centaurea cyanus-chrpa polní Chenopodium rubrum-merlík červený

3 Xanthium monokarpické Helianthus annuus

4 Capparis spinosa Triticum aestivum Zea mays Helianthus annuus
Signály z prostředí: Délka dne a noci- fotoperiodická reakce Trvání nízkých teplot- jarovizace Autonomní regulační cesta-juvenilita Dostupnost vody a živin Změny podél stonku pozvolné Triticum aestivum

5 Juvenilita zralost („počítání“ vlastního stáří)
Kompe- tence Determi- nace Exprese Juvenilita zralost („počítání“ vlastního stáří) Georg Klebs ( ) Basilej, Halle, Heidelberg- netřesky, Tjiboda-Jáva Julius Sachs- povíjnice (Ipomoea)- délka dne, teplota Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006

6 Juvenilita a zralost. Kompetence
Juvenilita- autonomní mechanismus „počítání“ vlastního stáří Neschopnost přejít k reprodukci za vhodných podmínek -měří se biologickým časem -dědičná vlastnost -morfologické rozdíly Břečťan (Perilla 3 páry listů, Chenopodium rubrum- dodatečný vstup do juvenility) Listy Acacia heterophylla

7 Životní cyklus víceletých dřevin
Kompetence Životní cyklus víceletých dřevin polykarpické Vývoj květu u dřevin

8 Kompetence Délka juvenilní fáze u různých dřevin.

9 Kompetence Juvenilní a dospělý stav jsou stálými vlastnostmi meristémů a pletiv -dospělý roub na juvenilní podnoži -řízkování -ontogeneticky nejmladší spodní patra -gradienty fytohormonů Juvenilita a fytohormony Gibereliny (břečťan-prodloužení juvenility Jehličnany-zkrácení juv. o několik sezón) Cytokininy (ovocné stromy-stimulace plození-patrně snížení apik. dominance, Ontogenetické změny tvaru a velikosti listů-metabolismus cytokininů).

10 Jarovizace (Vernalizace).
Kompetence Induktivní jev, adaptační ochrana v podm.kolísavých teplot Jarovizace (Vernalizace). Dlouhodobé působení nízkých teplot (nad nulou, 10-15º C) Monokarpické a polykarpické byliny (ozimé a dvouleté), výjimečně dřeviny (oliva) -fakultativní (hrách setý, jarní obiloviny, řepka) -obligatorní (nutné - blín černý, řepa, ozimé obiloviny) ve fázi bobtnání semen ( ozimé obiloviny), mírné klima-delší jarovizace u zelených rostlin (cukrovka, Arabidopsis thaliana) giberelin fytochrom Požadavek vzniká v embryogenezi - přijímající orgán je vrchol, mění se struktura plastidů a mitochondrií, změny struktury DNA a demetylace cytosinu v DNA snížení mrazuvzdornosti, zvýšení růstové aktivity vrcholu

11 Exprese genu flc (Flowerig Locus C) u Arabidopsis thaliana
Kompetence Exprese genu flc (Flowerig Locus C) u Arabidopsis thaliana wt Korelace s požadavkem jarovizace S postupující jarovizací klesá exprese flc,metylace cytosinu v DNA, mrazuvzdornost, jarovizace se předává při buněčném dělení, řízkováním, ne sexuálním rozmnožováním

12 Evokace květu Determinace -endogenní faktory (vnitřní, autonomní)
cirkadiánní rytmy hormony stáří, velikost rostliny (překonání juvenility) -externí faktory (environmentální) fotoperioda (délka dne) celková intenzita světelného záření teplota dostupnost vody -obligatorní (kvalitativní) odezva -fakultativní (kvantitativní) odezva Determinace vývojové předpoklady přechodu ke kvetení -kompetentní (přechod od juvenility ke zralosti, vernalizace) -determinující (vhodné vnější podmínky)

13 Fotoperiodismus Kalendář rostlin

14 Determinace Chronobiologie- studium biologických hodin mechanismus „přesýpacích hodin“ (hourglass mechanism)jeden časový interval, systém znova nastartován vnějším nebo vnitřním signálem např. tvorba květního stimulu (fytochrom) -mechanismus endogenních rytmů (ve fotoperiodických reakcích převažuje) oscilátor (Bünning)-“ náramkové hodinky“ Postupné změny délky dne jsou pro rostlinu „listováním v kalendáři“ křivka závislosti kvetení na délce tmy nezávislé na kolísání vnějších faktorů -mechanismus dán geneticky - teplotně kompenzované

15 Determinace

16 Fytochromy, kryptochromy
CCA1-Circadian clock associated 1 LHY-Late elongated hypocotyl TOC1-Timing of CAB expression 1 PRR-Pseudoresponse regulator CO-constans Fytochromy, kryptochromy LHY mRNA CCA mRNA PRR9 LHY, CCA1 PRR7 PRR6 TOC1 TOC1 mRNA PRR3 CO mRNA Štorchová, Živa 3,2007

17 Závislost délky dne v průběhu roku
na zeměpisné šířce V mírném pásmu a subtropech

18 Determinace Fotoperiodismus Endogenní rytmy a jejich každodenní korekce (svítání, soumrak) –konzervativní složka fotoperiodismu, snižuje závislost na nahodilých změnách počasí- spolehlivé hodiny, kalendář. Pfr Pr Krátkodenní rostliny – krátkodobé ozáření, vratnost působením FR, fytochrom B, připomíná fotomorfogenetickou reakci LFR, fytochrom B v aktivní formě inhibuje kvetení Dlouhodenní rostliny- FR indukuje kvetení, cirkadienní rytmicita na pozadí dlouhého dne nebo nepřetržitého světla, celková intenzita světla, odpovídá fotomorfogenetickému typu HIR, fytochrom A Fytochrom A v aktivní formě stimuluje kvetení, fytochrom B inhibuje kvetení (mutanti bez fytochromu B jsou rannější) , kryptochromy pozitivně ovlivňují nástup kvetení

19 Historie objevu fotoperiodismu.
1912 –Tournois délka dne limitující faktor pro kvetení, chmel Humulus lupulus a konopí Canabis sativa ve skleníku vykvétaly velmi časně, Sempervivum funkii- kvete jen při dodatečném umělém osvětlení. 1920 – Garner a Allard –termín fotoperiodismus Tabák Nicotiana tabacum var. Maryland Mammoth - SDP, Glycine max –neutrální, klasifikace rostlin Solanum tuberosum –dlouhodenní, hlízy – krátký den LDP – vyhnout se mrazům- 75% rostlin mírného pásma SDP –zvýšené srážky v pozdním létě, jejich zastoupení se zvyšuje od západu k východu-monzunové oblasti, subtropy

20 Rostliny dlouhodenní a krátkodenní
Adaptace rostlin mírného pásma a subtropů Dormance, klíčení, tvorba vegetativních rozmnožovacích orgánů, stárnutí Ekotypy,kultivary

21 A. Dlouhodenní rostliny (LDP).
Zrychlují nástup reproduktivní fáze při dlouhém dni, optimum h. Pšenice, žito, ječmen, oves, cukrovka, ředkvička, salát, Arabidopsis Absolutně dlouhodenní- kritická délka dne (Hyoscyamus niger, Nicotiana sylvestris, Spinacea oleracea, Lolium temulentum –15 h, Sinapis alba-14 h –stačí jediný dlouhý den. Fakultativně (kvantitativně) dlouhodenní- dlouhý den urychluje kvetení B. Krátkodenní rostliny (SDP). Urychlují nástup reprodukce při zkracování dne až po určitou mez danou spotřebou energie ve fotosyntéze – kukuřice, rýže, bavlník, konopí, sója. Absolutně krátkodenní-kultivary sóje, rýže, tabáku, Xanthium strumarium –8,3 h, Pharbitis nil-10 h, Chenopodium rubrum ekotypy-16 h-jediný den indukce ve fázi děložních lístků. C. Neutrální rostliny. Kultivary hrachu, fazolu, kukuřice, slunečnice, tabáku, bramboru

22 Intermediární rostliny
Kvete na středně dlouhém dni, cukrová třtina (12-14 h) Ambifotoperiodické druhy- kvetou na dlouhém nebo krátkém dni, inhibice při středně dlouhém dni Dlouho-krátkodenní rostliny Krátký den po období dlouhých dnů (Kalanchoe laxifolia, Aloe bulbifere) Krátko-dlouhodenní rostliny Na dlouhém dni po dostatečném počtu krátkých dní (Trifolium repens, Poa pratensis, Campanula)

23

24 Rozhodující je délka temné periody
Determinace Rozhodující je délka temné periody

25 Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006
Determinace Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006

26 Night break-kvalita světla
LDP SDP Fotoperiodická reakce dlouhodenních rostlin (delší expozice) není jen pouhým opakem fotoperiodické reakce krátkodenních (5-10 min)

27 Night break-doba aplikace
Determinace

28 Determinace -délka noci (temnotní periody je důležitější než délka dne
-cirkadiánní rytmus je částí fotoperiodického mechanismu -fytochrom je receptor pro mnoho fotoperiodických fenoménů -kryptochrom se fotoperiodických reakcí rovněž účastní

29 Praktické využití poznatků o fotoperiodismu.
Chryzantémy, Poisentie –regulace světelného režimu ve sklenících Salát- kvantitativní LDP-kritická fotoperioda 14h, citlivost k fotoperiodě posunuta do pozdnějších ontogenetických stádií Sója- kultivary s vysokou citlivostí k fotoperiodě vhodné pro určité zeměpisné šířky-velikost rostliny, počet nasazených květů-vývoj semen, maximální výnos Pšenice-šlechtění na zeslabení fotoperiodické regulace- pěstování v širokém pásmu zeměpisných šířek

30 Co je květní stimulus?

31 Květní stimulus Krátký den-rámeček

32

33 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000
Exprese Listy krátkodenní Perilly jsou schopny přijímat signál fotoindukce a po naroubování vyvolat kvetení neindukované rostliny, kvetoucí vrchol signál nepředává. Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000 Lang, 1965

34

35 Květní stimulus. -příjem fotoperiodického signálu listy, stačí 1 list nebo i jeho část, nejaktivnější jsou mladé listy, šíří se v rostlině, může být předán roubováním-vytvoření plasmodesmat -indukce v listu -přenos signálu se uskutečňuje i mezi rostlinami různých druhů i různých fotoperiodických skupin (Xanthium –SDP – rudbekie (LDP), Kalanchoe –SDP- Sedum-LDP, různé tabáky)-univerzální -působí ve vrcholech stonku –změna fylotaxe, rychlostí a směru buněčného dělení, ztráta zonace, membránový systém, aktivita syntézy RNA a proteosyntézy, plasmodezmata, zvýšení hladiny sacharózy ve vrcholu- -spolupráce genů regulace doby kvetení

36 Fytohormony: auxin a etylén-kvetení ananas cytokinin-stimulace buněčného dělení na krátkém dni Sinapis alba-LDP, exprese SaMADS-nevede ke kvetení ABA-výjimečně urychluje kvetení gibereliny

37 Hyoscyamus niger-prodlužování stonku a kvetení na krátkém dni (LDP)
Campanula medium Nefunguje u SDP

38 U Arabidopsis 80 genů účastnících se pozitivní nebo negativní regulace doby kvetení
Geny podporující vegetativní růst. Embryonic Flower (EMF) Terminal Flower 1 (TFL 1)-mutanti ranní-nemají veget.fázi Geny urychlující nástup kvetení. fotoperiodická cesta Gigantea (G1) Constans (CO)- transkripční faktor-mutanti pozdní Flowering Locus T (FLT) Agamous Like 20 (AGL20) Suppressor of Overexpression of CO (SOC1) Intregrace autonomní, jarovizační, fotoperiodické a giberelinem indukované cesty gen Leafy (LFY)-ukončení veget.růstu

39 FT protein Co je květní stimulus? -univerzální signál ke kvetení
-vzniká v listech -transportován do vrcholu, patrně floémem, rychlost transportu odpovídá rychlosti transportu sacharidů Florigen?- Čajlachjan (30. léta 20.století) FT protein

40 Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006
CO-Hd1 FT-Hd3a dlouhodenní krátkodenní SDL HDL HD-Heading date CO Hd1 FT Hd3a Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006

41 Corbesier et al.2007- Arabidopsis -FT
Florigen= protein ? Corbesier et al Arabidopsis -FT Tamaki et al rýže- Hd3a FT protein Huang etal. 2005 mRNA FT protein Taiz, Zeiger 2006

42 Geny identity meristému- transkripční faktory autonomní FLD CO TFL1
VRN2 FRI FLD FT FRI-FRIGIDA VRN2-VERNALIZATION FLD-FLOWERING LOCUS D SOC1-SUPRESSOR OF OVEREXPRESSION OF CO1 CO-CONSTANS TFL 1-TERMINAL FLOWER 1 AP 1-APETALA 1 AG-AGAMOUS FT=FLT-FLOWERING LOCUS T CO SOC1 TFL1 LFY Upraveno podle :Štorchová ,Živa 3,2007 Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006

43 Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006
Ekotypy FRI geny, FLC- MADS box protein Taiz, L., Zeiger, E.: Plant Physiology, 2006 Ipomoea nil (Convolvulaceae) Povíjnice nachová Morning glory Krátkodenní Odlišnosti od rýže i huseníčku Chenopodium rubrum Merlík červený

44 MADS box geny-transkripční faktor
Utváření květu Indukce mutací homeotických genů Arabidopsis thaliana, TIBA Aplikace antiauxinu vede k anomáliím u květu MADS box geny-transkripční faktor Agamous (ag) –z primordií tyčinek korunní lístky, z plodolistů nové květní základy (květ v květu) Apetala (ap 2)-místo kališních lístků listy,korunní lístky-tyčinky Pistillata (pi) –korunní lístky-kališní (2 druhy), tyčinky v pestíky Kvetení na přirozených stanovištích -kombinace jarovizačních a fotoperiodických požadavků Hospodářské plodiny-pšenice, sója, kukuřice Dřeviny –jabloně, broskvoně,dub, jasmín- zakládání květních pupenů v předchozím létě Kaštanovník, ibišek- v průběhu roku Jarovizace-oliva Krátký den-kávovník Dlouhý den-bříza Gibereliny- podporují kvetení u některých konifer-jalovec,thuja brzdí kvetení-jabloň,hrušeň, réva vinná (CCC,paclobutrazol)

45 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000
Arabidopsis thaliana Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

46 4 kruhy-homeotické geny A (1. a 2.),B (2. a 3.) a C (3. a 4.)
Geny identity květních orgánů 4 kruhy-homeotické geny A (1. a 2.),B (2. a 3.) a C (3. a 4.) Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

47 Květní homeotické mutanty

48 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

49 Samčí gametogeneze meiotické dělení mateřských buněk pylu
Mikrospory (tetrády-haploidní) mitóza dvojbuněčný samčí gametofyt Zrání,dehydratace zralý pyl (pylová zrna)-vegetativní a generativní buňka mitóza gen. buňky pylová láčka

50 Meióza= redukční dělení I- heterotypické
profáze- leptotenní fáze-despiralizovaná vlákna -zygotenní fáze- homologické chromozomy tvoří bivalenty-gemini -pachytenní fáze-zkrácení vláken, podélné štěpení-4chromatidy-výměny -diplotenní fáze- oddělení homologických chromozomů-chiazmata -diakineze-zkrácení- kulové bivalenty na periferii jádra Metafáze-mizí jaderný obal, bivalenty v ekvatoriální rovině Anafáze-jeden celý chromozom z páru putuje k pólu buňky Telofáze II- homeotypické- ekvační- podobné mitóze Výsledek 4 haploidní jádra- tetráda Původ v rodozměně řas, mechů a kapraďorostů

51 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

52 Pylová láčka- přirůstá na špičce ( mRNA pylového zrna – proteosyntéza, syntéza kalosové stěny, kalosových přehrádek, oddělují metabolicky aktivní špičku od vakuolizovaných částí láčky, zásobní riboproteiny) Komunikace mezi pylovou láčkou a pestíkem.

53 Samičí gametogeneze Mateřská buňka zárodeč. vaku Meióza I
Vznik integumentů Meióza II Degenerace 3 ze 4 jader Mitóza 3x Zralý zárodečný vak

54 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

55 Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia 1998
Vznik jednopohlavných květů Dva prašníkové květy Nízká hladina auxinů,zvýšení giberelinů Vrchní pestíkový květ Pestíkové květy –zvýšení obsahu auxinů,pokles giberelinů, růst inhibic 72% oboupohlavné květy Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia 1998

56 Opylení -hmyzem-hmyzosprašnost-entomofilie
-větrem-větrosprašnost-anemofilie -vlastním pylem-samosprašnost-autogamie (pšenice, hrách, fazole) -květ se neotevře-kleistogamie (ječmen,rýže) -cizím pylem-cizosprašnost-alogamie Výhodnější alogamie, většina autogamních může být sprášena a oplozena cizím pylem U cizosprašných zábrana samosprášení -dichogamie-rozdílné časové dozrávání blizen a prašníků proteogynie –dříve blizna protandrie -dříve prašníky -heterostylie-různá délka čnělek a nitek prašníků (endog. růst. regulátory) Umělé opylení- kukuřice-heterózní efekt

57 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000
Cizosprašnost – lokus S pro autoinkompatibilitu (Self – incompatibility) mnoho alel: sporofytická autoiincompatibilita (před meiosí- nedovolí prorůstání pylu, Brassicaceae) Gametofytická autoincompatibilita-zastavuje růst pylové láčky při prorůstání vodícím pletivem čnělky - tabák

58 Oplození. Prorůstání pylové láčky pletivem čnělky -aktivní. Vyšší rostliny – dvojí oplození embryo + endosperm-splývání jader předchází spojení cytoplasmy-plazmogamie Endosperm- triploidní-jaderný - buněčný (Solanaceae) - helobiální typ (sítiny) Obsah zásobních látek-cukry, škroby - bílkoviny -tuky Karyogamie-splývání jader Plazmogamie -Syngamie

59 Kulovité embryo zavěšené na suspensoru
Dvojděložné-srdčité Jednoděložné- válcovité

60 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

61 Embryogeneze dvouděložných rostlin
Zygotická,gametofytická (gynogeneze,androgeneze), somatická, somatická polyembryogeneze

62 Somatická embryogeneze

63 Somatická embryogeneze
Projev totipotence buněk nepřímá (dediferenciace výchozího pletiva, tvorba kalusu-základy embryí) přímá (androgeneze-diferenciace embryí z pylových buněk) Shodné rysy – podobnost jednotlivých fází i časová shoda - vývoj normálních rostlin Rozdíly- u somatického embrya vývoj neprobíhá v kontaktu s mateřskou rostlinou a nedochází k dormanci výchozí materiál podmínky kultivace-médium, teplota, světlo fytohormony (auxin, cytokinin – požadavky se mění, jehličnany –ABA)

64 androgeneze změny cytoskeletu haploidní embrya – haploidní rostliny -spuštění programu dělení vegetativního jádra stresem kapusta – teplota nad 30º C – cytologické změny –asymetrické děl.som.embrya tabák – nízké teploty, odstranění cukru z kultivačního média -vyhladovění

65 Vývoj plodů a semen. Semeník (listového původu) plod
Zrání –potlačení exprese genů pro bílkoviny fotosyntetických systémů Plod = silný sink Zdroje – vyvíjející se embrya, mateřské rostliny

66 Vznik semen bez oplození:- apomixie
-diplosporie –z diploidní vaječné buňky –partenogeneze Poa pratensis -z buněk zárodečného vaku –apogamie –diploidní Juglans regia Smetanka lékařská Taraxacum officinale Partenokarpie- tvorba plodů bez oplození- bezsemenné plody Ananas sativus, Musa sapientium, Vitis vinifera, Citrus aurantium Zvýšení obsahu auxinů Auxin a giberelin na bliznu nebo listy- Cucumis sativus, Lycopersicum esculentum, Citrullus vulgaris, Ficus carica aj. Zrání plodů -pokles kyselin, zvýšení obsahu cukrů, esterů, ketonů, aldehydů -rozpad chlorofylu, syntéza karotenoidů, antokyanů, flavonů-fytochrom -ztráta taninů,uvolňování pektinové lamely mezi buňkami -zvýšení intenzity dýchání -etylén

67 Vývoj semene: fáze – vývoj embrya-pomalá a rychlá fáze
fáze – hromadění zásob fáze – vstup do dormance Úloha fytohormonů v embryogenezi. Auxin – polární tok (poruchy polárního toku auxinů vedou k abnormalitám v bilaterální symetrii děloh). ABA – vstup do dormance, desikace, brání viviparii, - indukce syntézy zásobních bílkovin semen - syntéza polypeptidů účastnících se dormance semen

68 Auxin - ve fázi zvětšování buněk Cytokinin - ve fázi buněčného dělení Giberelin –zvětšuje bezsemenné plody révy - rajče, tabák- ovlivňuje hladinu auxinu ve vajíčkách ABA-dehydratace, zrání semen Etylén- zrání plodů

69 Specializované vegetativní orgány rozmnožování.
Cibule (stonky se silně zkrácenými internodii a nahloučenými ztlustlými listy) Hlízy –zásobní orgány -ztlustlé části stonku s velmi redukovanými listy – ředkvičky,brukve - kořene-jiřinky, vstavače -bulva (celer, řepa)-kořen + bazální část stonku -podzemní části stonku-oddenky-hlízy-brambor Tvorba hlíz a cibulí –indukována fotoperiodickým signálem cibule – dlouhý den hlízy – krátký den(topinambur, jiřinky, pozdní brambory) Fotoreceptor fytochrom- příjem signálu list

70 Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia 1998
Stonkové segmenty bramboru s 1 pupenem –stolony, mikrohlízky Giberelin-prodlužování stolonů, tuberizace inhibována Auxin –zakořeňování cytokinin –mikrohlízky nebo olistěný výhon ABA-stimulace tuberizace, ale není nezbytná etylén –inhibice růstu stolonů Indukce mRNA pro specifický patatin Vliv sacharózy (až 10%) Kyselina tuberonová- blízce příbuzná kyselině jasmonové Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia 1998

71 Stárnutí (senescence).
-aktivní, koordinovaný proces na úrovni transkripce, translace a potranslačních změn v cytoplasmě i ve stěně buněk – celý organismus -jednotlivé orgány –vlastní program -synchronizace sexuálního vývoje a stárnutí rostlin přechod k reprodukci-ukončení funkce vrcholu,tvorba pestíků, opad korunních plátků, sexuální reprodukce, plody. -odstraněním květů a plodů lze prodloužit život rostliny

72 Stárnutí - senescence Genetický základ stárnutí

73 -změna kapacity sinků Přísun živin do reproduktivních orgánů a rostoucích plodů -vnější signál- fotoperiodický signál zkrácení dne

74 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000
Apoptóza-řízená smrt buňky Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

75 Buchanan etal: Biochemistry and Molecular Biology of Plants,2000

76 Pohyby rostlin Pohyby fyzikální
-hygroskopické (šiška borovice, úbor pupavy, lusky vikvovitých) -kohezní (sporangia kapradin) Pohyby vitální -lokomoční-taxe-nižší rostliny-bičíkovci,řasy, bakterie, hlenky, zoospory(fototaxe)-stigma-oční skvrna-karoten, gamety řas a hub -ohybové –paratonické (tropismy a nastie) percepce podráždění reakce na podráždění fototropismus, fotonastie-květ -autonomní (nutační a variační)-samovolné, bez vnějšího podráždění- růstové-autonomní oscilace -

77 Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia 1998
Ohyby a pohyby rostlin Supraoptimální koncentrace auxinu a geotropismus -úloha fytochromu v napřimování háčků Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia 1998

78 Tropismy -fototropismus -gravitropismus
-laterální geotropismus ovíjivých rostlin -levotočivé-fazol -pravotočivé-chmel -chemotropismus (pylová láčka) -aerotropismus-hyfy plísní -hydrotropismus -haptotropismus- ovíjení (tykvovité,vikvovité –kys.jasmonová) -traumatropismus -elektrotropismus (kořeny pozitivní,stonky negativní)

79 Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia 1998
Nastie Růstové(epinastie, hyponastie) fotonastie,termonastie-tulipán tigmonastie-dotyk (posed) Variační(nyktinastie, seismonastie, průduchy) Procházka a kol.: Fyziologie rostlin, Academia 1998

80 Děkuji za pozornost