Plavuně /Lycopodiophyta/

Prezentace na téma: "Plavuně /Lycopodiophyta/"— Transkript prezentace:

1 Plavuně /Lycopodiophyta/

2 Charakteristika starobylá skupina
počátky ve spodním devonu ( ), hlavní rozvoj v karbonu ( ) stromovité končí v permu ( ), v druhohorách křovité, recentně jen ± bylinné zbytky dnes tvoří necelé 1 % všech rostlin recentně hlavní rozšíření tropy daly vznik černému uhlí vytrvalé byliny

3 Stonek, příchytná vlákna /kořen/ a lístky
plný, nečlánkovaný vidličnatě větvený tenká pokožka bez kutikuly, s průduchy cévice v xylému paprsčité cévní svazky v kořenech šídlovité lístky s 1 žilkou šroubovitě rozestavěné na stonku /asimilační funkce/

4 Výtrusnice /sporangia/
ledvinovité výtrusnice jsou na konci stonku uspořádané v klasech /sporofyly/ - výtrusy jsou haploidní

5 Gametofyt mnohobuněčný jednodomý prokel – zárodečníky a pelatky
vyklíčí z haploidních výtrusů

6 Lycopodium clavatum Zástupci Plavuň vidlačka – plazivé, vidličnatě větvené a hustě olistěné lodyhy nesou zpravidla dva výtrusné klasy na dlouhých stopkách. Listy jsou čárkovité, na špičce vláskovitě protažené. Roste roztroušeně v jehličnatých lesích od nížin až do hor.

7 Huperzia selago Vranec jedlový Hustě trsnaté rostliny mají lodyhy vzpřímené a vidličnatě větvené. Listy jsou čárkovité, celokrajné. Výtrusnice jsou v úžlabí listů střední části lodyhy. Roste roztroušeně ve stinných lesích v horách, na sutích, v nižších polohách jen vzácně na skalách hlubokých roklí.

8 Lepidodendron Sigillaria
vymřelé dřevité „plavuně“, zejména od devonu do permu až 40 m vysoké a až 5 m tlusté plavuňové stromy, vidličnatě větvené dole i nahoře bezlistý kmen, stopy po opadaných listech Sigillaria skoro nevětveny stonek perm

9 Lepidodendraceae Sigillariaceae koruny bohatě dichotomicky větvené
jizvy kosočterečné, ve šroubovici devon - perm Lepidodendron Sigillariaceae málo větvené koruny, mikrofyly až 1 m dlouhé jizvy ± šestiúhelníkovitém v podélných řadách mladší skupina – perm Sigillaria