Diskurzivní analýza v sociologii

Prezentace na téma: "Diskurzivní analýza v sociologii"— Transkript prezentace:

1 Diskurzivní analýza v sociologii
Martin Vávra

2 Cíle kurzu Ukázat různé přístupy k analýze diskurzu a jejich sociologickou relevanci Pokus o hledání odpovědi na otázku, zda je možno použít několik přístupů k analýze diskurzu tak, abychom využili silné stránky každého z nich a doplnili slabá místa, která obsahují.

3 Cíle kurzu Zvolil jsem tři přístupy: Kritickou diskurzivní analýzu
Diskurzivní psychologii/ etnometodologii/ konverzační analýzu „Archeologickou analýzu“ Michela Foucaulta

4 V druhé polovině 20. století se protnuly dva procesy
- v lingvistice posun ke zkoumání stále rozsáhlejších jednotek jazyka (od základních jednotek až k smysluplnému textu) a zároveň od struktur jazyka k individuálním jazykovým výkonům (pragmatika komunikace) - v sociálních vědách obrat k jazyku (odrážející se v nástupu různých forem sociálního konstruktivismu)

5 Co je diskurz? Díky tomu, že pojem diskurz se používá jak v lingvistice tak i v sociálních vědách a autoři/autorky kteří jej používají vychází z řady různých škol, nabyl řady významů. Texty přesahující úroveň věty „Jazyk v akci“ Široká škála sociálních praktik, které zahrnují i nelingvistické aspekty jazyka

6 Souvislosti s jinými přístupy
Kulturální studia Sociální konstruktivismus Kritická teorie

7 Diskurzivní psychologie
Východiska v etnometodologii, Wittgensteinovi, Goffmanovi Soustředění na každodenní přirozenou komunikaci Vychází z představy primárnosti diskurzivního subjektu – tedy subjektu, který používá symboly, jejichž význam je funkcí jejich používání v diskurzu Cílem je najít významy, kategorie, pravidla, která používají účastníci určité interakce, členové nějakého společenství

8 Foucaultova „archeologie“
Východiska ve strukturalismu – strukturálním marxismu (Althusser), strukturální filozofii vědy (Canguilhem) Vědění je nezávislé na subjektech kteří jím disponují Formace vědění je určujícím prvkem ve vztahu k „realitě“ (tedy opak oproti marxismu) Cílem je identifikovat a popsat významové struktury a pravidla jejich formování v určité oblasti

9 Kritická diskurzivní analýza
Východiska ve funkcionální lingvistice, Gramscim, kritické teorii Snaha o uchopení diskurzu jako procesu vytváření aktuálních výpovědí (lingvistické kořeny) i jako významové struktury (kořeny v marxistické analýze ideologií, částečně ve Foucaultovi) Diskurz je ovlivněn nerovným rozdělením moci ve společnosti – je ideologický Diskurz je zakořeněn v širší sociální realitě – vzniká vždy v nějakém mocenském uspořádání, často je produktem určité instituce

10 Tři úrovně analýzy CDA

11 Srovnání Podle všech tří přístupů jazyk a jazykové projevy mají svůj vlastní význam a specifické chování, ať už tento názor vychází ze strukturalismu či například etnometodologické konverzační analýzy. Jazyk není pouze plně průhledným a ovladatelným prostředkem komunikace významů, ale tím, že je společenským faktem par excellence, vyvíjí značnou „utlačivou“ moc

12 Příklady aplikací Discourse and Discrimination: Rhetorics of Racism and Antisemitism Governing Molecules: The Discursive Politics of Genetic Engineering in Europe and the United States Discursive Construction of History: The Wehrmacht's War of Annihilation Reagan and Public Discourse in America (Studies in Rhetoric and Communication) Security as Practice: Discourse Analysis and the Bosnian War Opening Pandora's Box: A Sociological Analysis of Scientists' Discourse

13 Příklad: Rasismus Téma, kterému se všechny tři přístupy věnují
Společensky významná oblast, zkoumaná u nás zatím především pomocí kvantitativních šetření nebo biografických metod

14 Foucaultova „archeologie“ a rasimus
Jde o makropohled – moderní rasismus je vyústěním rozsáhlejších změn v podobě společnosti a výkonu moci Rodí se „biomoc“ – systém moci ve státě, který se stará o „biologickou kvalitu“ populace, o její přežité zlepšování Zkoumány jsou texty politické filozofie, vládní dokumenty atp.

15 CDA a rasimus Zkoumání rasismu jako aktuálního fenoménu „tady a teď“
Díky kořenům CDA v marxismu se předpokládá ekonomická a mocenská nerovnost jako zdroj rasismu Rasismus je (stejně jako většina společenských problémů) důsledkem těchto nerovností a pomáhá je současně udržovat Etnická nevraživost je výhodná pro vládnoucí, protože pomáhá udržovat jejich privilegia

16 Diskurzivní psychologie a rasismus
Zkoumány jsou především přirozeně probíhající interakce a rozhovory (každodenní diskurz) V nich pozornost výzkumníků vážou „členské kategorie“ jejich aktérů – v našem případě vymezení a charakteristika „jinakosti“ – jiných etnik a ras, jejich vlastností atd. Důležité je i zvládání interakce – zda je konsenzuální nebo v ní probíhá spor, jak se její účastníci prezentují (tedy například jak se vyhýbají tomu, aby byli nařčení z rasismu)