Empirismus Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť

Prezentace na téma: "Empirismus Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť"— Transkript prezentace:

1 Empirismus www.zlinskedumy.cz Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Empirismus Označení DUM VY-32-INOVACE-06_1_14 Autor Mgr. Eva Adamíková Datum Vzdělávací oblast Člověk ve společnosti Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Dějiny světové filozofie Ročník 3. ročník gymnázia

2 Empirismus

3 Co se dozvíte: o empirismu jako jedné z cest poznávání světa,
seznámíte se s britskými empirickými mysliteli, vědec Bacon je také autorem utopických myšlenek, seznámíte se s novými termíny např. solipsismem, emocionalismem, determinismem, vysvětlíme si rčení „tabula rasa“

4 Ve středověku se ustálily dvě roviny poznání:
Smyslové – empirismus Rozumové – racionalismus Smyslové poznání – vnímání Počitek – impulz vzniklý podrážděním receptorů Vjem – celistvý obraz předmětu Představa – obraz předmětu ve vědomí, vyvolaný z paměti, bez přímého smyslového vnímání

5 Metoda pozorování, kterou používáme při metodě zkušenosti je INDUKCE – od jedinečného k obecnému, vyvozujeme závěry Jestliže zdrojem poznání je smyslová zkušenost, hovoříme o empirismu Řecky empiria – zkušenost Filozofický směr, který tvrdí, že zdrojem poznání jsou smysly, hovoříme o senzualismu

6 Francis Bacon (1561 – 1626) Obrázek 1.

7 Anglický filozof, právník, systematik vědy
Studoval v Cambridgi Byl bojovníkem proti předsudkům Nazýval je „idoly“ 4 třídy: Idola tribus – rodu, kmene Sklon ke zjednodušování, výklad z vlastních hledisek, posuzujeme věci lidsky, místo abychom byli věcní

8 Idola specus – jeskyně Klamy vyvolané výchovou, návyky, jež nás vězní Idola fari – trhu, Klamy řečové komunikace, nepřesné používání pojmů Idola theatri – divadla Přijímání tradic, názorů přijímaných z generace na generaci

9 Dílo: „Nové Organon“ Přestavba myšlení - dosavadních věd Vědu chápal jako moc Ovlivnil i J.A. Komenského Shakespearův současník Utopické dílo „Nová Atlantida“ Fiktivní ostrov, na kterém vládnou vědci První science fiction v dějinách

10 John Locke (1632 – 1704) Britský empirik Senzualista
Teoretik státu a práva Dílo „Dvě pojednání o vládě“ Představitel přirozeného práva Dělba moci mezi panovníkem a parlamentem Moc výkonná a zákonodárná

11 Obrázek 2.

12 Představitel světové pedagogiky
Dílo „Myšlenky o výchově“ Tabula rasa Postupný rozvoj osobnosti Přednost praxe před teorií Tělesa mají dva druhy kvalit: Primární – tvar, velikost, klid Sekundární – vznikají až působením na naše smysly – barva vůně, chuť

13 Gnoseologie – každý člověk má ve svém vědomí určité představy – ideje, pramení výlučně ze zkušenosti
Popírá vrozené ideje, při narození je člověk „tabula rasa“ Rozlišuje: Vnější smyslové vnímání Vnitřní sebevnímání – souvisí s chtěním, míněním „Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech“

14 Solipsismus z lat. solus ipse – jen já sám
Názor člověka, který za jedinou skutečnost pokládá sám sebe Jen své vnímání „Esse est percipi“ – „Být znamená být vnímán“

15 George Berkeley (1684 – 1753) Narodil se v Irsku
Lektor řečtiny, hebrejštiny V 25 letech napsal první filozofické dílo Všechny jevy a věci nejsou ve skutečnosti nic jiného než komplex našich počitků

16 Dílo „Pojednání o základech lidského poznání“
Obrázek 3.

17 David Hume (1711 – 1766) Skotský filozof a historik
Soustředil se na gnoseologii Završitel empirismu Základem naší zkušenosti jsou dojmy – imprese, čisté počitky Ideje – představy, počitky zpracované rozumem

18 Dílo: „Pojednání o lidské přirozenosti“
Obrázek 4.

19 Když myslíme, předmětem našeho myšlení není vnější svět, ale dojmy v našem vědomí
Poznáváme jen to, co je v naší hlavě, ne to, co tvoří vnější svět Představitel agnosticismu – podstata věcí a jevů je nepoznatelná Příčinnost – kauzalita - výsledek časové následnosti jevů, nikoli objevení a zdůvodnění příčinných souvislostí

20 Představitel skepticismu
Etika: Založena na emocích Co je dobré a co zlé, o tom rozhodují emoce tzv. emocionalismus Morálka je výtvorem citů Utilitarismus – jeho morálka je obecně prospěšná Proti lidskému egoismu

21 Základní cit, z něhož vyrůstá etický život
je sympatie Dílo „Eseje“ - o etice

22 V souvislosti s úvahami o přírodních zákonitostech (ve vztahu k příčinnosti), jimiž je ovlivňováno dění v celé přírodě se v dějinách filozofie objevily tyto základní názorové směry: Determinismus Vývoj přírody i společnosti podléhá objektivním zákonům, které mají skrytou příčinu Indeterminismus Dění v přírodě a společnosti je věc náhody, popř. člověk není schopen zákonitosti vývoje pozorovat

23 Fatalismus Extrémní křídlo determinismu, vše je podřízeno osudu Tychismus Od řeckého tyché – náhoda, veškeré dění v přírodě je nahodilé Voluntarismus Dává přednost vůli před rozumem, Schopenhauerova vůle je základem světa a bytí vůbec

24 Otázky: Vysvětli Baconovy idoly.
Proč je učení J. Locka významné pro politologii? Jak se dívá D. Hume na příčinnost? Vysvětli etický termín emocionalismus. Čím se J. Locke prosadil v pedagogice? Vysvětli gnoseologický směr – solipsismus.

25 Odpovědi Baconovy idoly jsou překážky v poznávání tohoto světa, které zavádějí lidský rozum… J. Locke rozlišil moc ve státě na výkonnou a zákonodárnou. D. Hume se dívá na příčinnost jako na časovou následnost jevů, ze které člověk mylně usuzuje na kauzalitu

26 Emocionalismus předpokládá, že emoce jsou v jednání lidí určujícími a základními psychickými jevy.
J. Locke přisuzoval největší význam zkušenosti, vzdělání a výchově dítěte, po narození je „čistá tabule“. Solipsismus předpokládá správnost a jistotu jen mého vlastního vnímání…

27 Zdroje: ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, ISBN BLECHA, Ivan a kol. Filozofický slovník. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, ISBN BLECHA, Ivan. Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002, ISBN STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení. Praha: COWI, Praha 4, V jehličí 1, 1996, ISBN

28 Obrázek 1. : AUTOR NEUVEDEN. http://commons. wikimedia. org [online]
Obrázek 1.: AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obrázek 2.: GODFREY KNELLER. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obrázek 5.: GEORGE BERKELEY. Filedby [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obrázek 3.: JOHN SMYBERT. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obrázek 4.: ALLAN RAMSAY. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: