Soustavy dálkového vytápění

Prezentace na téma: "Soustavy dálkového vytápění"— Transkript prezentace:

1 Soustavy dálkového vytápění
Střední odborná škola Otrokovice Soustavy dálkového vytápění Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Jaroslav Dufka Dostupné z Metodického portálu ISSN:  , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Charakteristika DUM Název školy a adresa
Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ /1 Autor Ing. Jaroslav Dufka Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-In-Vy/3–SO-2/3 Název DUM Soustavy dálkového vytápění Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 36-52-H/01 Obor vzdělávání Instalatér Vyučovací předmět Vytápění Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 17 – 18 let Anotace Výukový materiál je určený k výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium. Náplň: Princip dálkového vytápění, hlavní části dálkového vytápění, centralizované zásobování teplem, tepelné sítě Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova Zdroj tepla, sklad uhlí, výměník tepla, potrubí, expanzní nádoba, rozvaděč tepla, okruh primární a sekundární Datum

3 Soustavy dálkového vytápění
Náplň výuky: Charakteristika dálkového vytápění Výhody a nevýhody dálkového vytápění Princip dálkového vytápění Hlavní části dálkového vytápění Tepelné sítě

4 Charakteristika dálkového vytápění
Charakteristickým znakem dálkového způsobu vytápění je jeden velký zdroj tepla, kterým se vytápí velké množství budov. V současné době se dálkové vytápění na mnoha místech mění na centralizované zásobování teplem (CZT). U dálkového vytápění se vede jedna trubka s vodou pro vytápění. CZT má jednu trubku pro topení a druhou pro dopravu užitkové vody. Právě dálkové vytápění je nejúčinnějším a k přírodě nejšetrnějším způsobem zajištění tepla a teplé vody ve městech. V současnosti dálkovým způsobem vytápění je zásobováno přibližně 1,48 mil. bytů (4 – 5 mil. obyvatel) a tisíce společností, provozoven, obchodů a úřadů. Přibližně 2/3 dálkového vytápění v ČR přitom zajišťuje kombinovaná výroba tepla a elektřiny KVET). Má vysokou účinnost přes 60 % a průměrně ušetří 32 % potřebného paliva.

5 Obr. 1: Zjednodušené znázornění dálkového vytápění

6 Výhody a nevýhody dálkového vytápění
Hlavní výhody dálkového vytápění: Velké zdroje tepla (kotle) mají vyšší účinnost než malé Provoz tepláren a výtopen je bezpečný Odpadá velké množství komínů a snižuje se přepravní zatíženost proti vytápění mnoha malými kotelnami Provoz je ekologický Automatizovaný provoz K nevýhodám patří zejména: Vysoké pořizovací náklady Velký prostor pro zdroj tepla a uhlí (pokud je jako palivo) Nutnost přívodu velkého množství elektrické energie a vody do jednoho místa

7 Princip dálkového vytápění
Základem dálkového způsobu vytápění domů je výroba tepla ve velkém množství, ohřev velkého množství vody, přeprava ze zdroje tepla do výměníkové stanice a z výměníkové stanice k jednotlivým spotřebitelům. Soustava dálkového vytápění je rozdělena na dvě hlavní části: primární okruh začíná v teplárně nebo výtopně a končí ve výměníkové stanici. V potrubí primárního okruhu teče nejčastěji horká voda o teplotě 110 až 130 °C. sekundární okruh začíná výměníkovou stanicí a končí otopnými tělesy u odběratele tepla. V potrubí teče voda o teplotě, která odpovídá teplotě venkovního vzduchu. Při venkovní teplotě -15 °C teče do otopných těles voda teplá 90 °C.

8 Hlavní části dálkového vytápění
Soustava dálkového vytápění je poměrně velká a hlavní části tvoří: 1. Sklad uhlí; většina tepláren spaluje hnědé uhlí a spotřeba je v zimě hodně velká. Proto sklad na uhlí je poměrně velký. 2. Zdroj tepla; zdrojem tepla jsou kotle. Vzhledem k velké spotřebě tepla jsou teplárny a výtopny vybaveny kotli, jejichž tepelný výkon se pohybuje v rozmezí stovek až tisíců megawatt, podle velikosti města, které se vytápí. 3. Rozvod tepla; zahrnuje potrubní rozvody, výměníkové stanice a další zařízení nutná pro bezpečný provoz. 4. Odběr tepla; jsou to všechny vytápěné budovy – nájemní domy, školy, úřady, opravny, výrobní a skladovací haly, prodejny atd.

9 Obr. 2: Na velkých skládkách se uhlí rozděluje podle druhu a zrnitosti

10 Obr. 3: Kotle v teplárnách a výtopnách na zemní plyn vlevo kotel parní o výkonu 38 MW vpravo kotel horkovodní o výkonu 38 MW

11 Obr. 4: Výměníková stanice – rozdělovač topné vody

12 Obr. 5: Výměníková stanice – expanzní nádoby

13 Obr. 5: Výměníková stanice – protiproudé ohřívače vody

14 Tepelné sítě Jedná se o soustavy potrubí vedených pod zemí a vzájemně propojených. Trubky jsou vedeny k jednotlivým odběratelům tepla, takže v každém městě je tepelná síť jiná. Potrubí se buduje z ocelových trubek. Jiný materiál se nepoužívá, protože v trubkách může být voda při velkých mrazech i 150 °C, případně i více. Trubky se vedou převážně v zemi. V místech, kde jsou jiná vedení, železnice nebo jiná překážka se potrubí vede nad zemí. Nové potrubí se buduje tak, aby trubky byly vzájemně propojeny. Kdyby nastala v některém místě porucha, teplá voda by se mohla dostat na místo určení z jiné strany.

15 Kontrolní otázky: Čím je charakterizované dálkové vytápění?
Jaké jsou hlavní části dálkového vytápění? Jaké má dálkové vytápění výhody a nevýhody? Co je primární a sekundární okruh? Z jakého materiálu jsou trubky tepelných sítí?

16 Seznam obrázků: Obr. 1: vlastní
Obr. 2: anonym, [vid ], dostupné z: Obr. 3: anonym, [vid ], dostupné z: Obr. 4: vlastní Obr. 5: vlastní

17 Seznam použité literatury:
[1] Štěchovský, J.: Vytápění pro střední školy se studijním oborem TZB. Praha, Sobotáles ISBN: [2] anonym, firemní web Dálkové vytápění, [vid ], dostupné z: [3] anonym, firemní web CZteplo, s.r.o., [vid ], dostupné z:

18 Děkuji za pozornost 