Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Studijní materiál pro bakaláře FTK UP Olomouc
VNITŘNÍ SEKRECE Studijní materiál pro bakaláře FTK UP Olomouc Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc
2
Látkové (humorální) řízení organismu žlázy s vnitřní sekrecí
produkují hormony BCL
3
Žlázy s vnitřní sekrecí
BCL
4
Látkové (humorální) řízení organismu
žlázy s vnitřní sekrecí produkují hormony Určité buňky nervového systému rovněž tvoří hormony (neurokrinie) Hlavním centrem neurokrinie je hypotalamo-hypofyzární systém BCL
5
V cílových buňkách – receptory
hormony vyvolávají specifickou chemickou reakci Působí cíleně specificky mají vysokou účinnost účinek - několik minut (katecholaminy) až několik týdnů (hormony štítné žlázy) liší se svou chemickou strukturou. BCL
6
Účinky hormonů BCL
7
Účinky hormonů Endokrinní sekrece - hormony - receptor (na jednu buňku připadá 2 až 10 tisíc receptorů, vazbou hormonu na receptor jejich množství většinou klesá) BCL
8
Proteinové, peptidové a aminokyselinové hormony
(např. antidiuretický hormon a oxytocin zadního laloku hypofýzy, somatotropin, tzv. tropní hormony adenohypofýzy, glukagon, adrenalin a noradrenalin, atd.) - váží se na membránové buněčné receptory. BCL
9
Transport peptidových hormonů a katecholaminů
Cirkulují ve volné formě BCL
10
Mechanismus působení peptidových hormonů a katecholaminů
Jsou považovány za „primární posly“ Váží se na specifické receptory na povrchu plazmatické membrány cílových buněk Vazba hormonů na receptory aktivizuje adenyl-cyklázu a tím produkuje cAMP, který účinkuje jako sekundární posel cAMP aktivuje protein kinázu, která napomáhá fosforylaci = metabolický efekt Hormony samy buněčnou membránou neprocházejí BCL
11
BCL
12
Proteinové, peptidové a aminokyselinové hormony (např
Proteinové, peptidové a aminokyselinové hormony (např. antidiuretický hormon a oxytocin zadního laloku hypofýzy, somatotropin, tzv. tropní hormony adenohypofýzy, glukagon, adrenalin a noradrenalin, atd.) - váží se na membránové buněčné receptory. Steroidní hormony (deriváty cholesterolu) (např. kortizol, aldosteron a pohlavní hormony kůry nadledvin, testosteron varlat a progesteron a estrogeny vaječníků a placenty) - váží se na cytoplazmatické receptory, vytvářejí s nimi komplex, který je transportován do buněčného jádra. BCL
13
Transport steroidních hormonů
Obvykle cirkulují vázány na plazmatické nosiče (ochrana před degradací v játrech nebo eliminací v ledvinách, rychle mobilizovatelná rezerva) BCL
14
Mechanismus působení steroidních hormonů
Po dosažení cílových orgánů se uvolňují z vazby Difundují plazmatickou membránou a vstupují do buňky Váží se na specifické plazmatické receptory Hormon-receptorový komplex vstupuje do jádra, kde se váže reverzibilně na DNA Tato vazba iniciuje syntézu mRNA a následně proteinů Steroidní hormony jsou „genetičtí aktivátoři“. BCL
15
Ještě jednou účinek nesteroidních hormonů (sekundární posel cAMP)
BCL
16
Ještě jednou účinek steroidních hormonů (genetická aktivace)
BCL
17
Proteinové, peptidové a aminokyselinové hormony (např
Proteinové, peptidové a aminokyselinové hormony (např. antidiuretický hormon a oxytocin zadního laloku hypofýzy, somatotropin, tzv. tropní hormony adenohypofýzy, glukagon, adrenalin a noradrenalin, atd.) - váží se na membránové buněčné receptory. Steroidní hormony (deriváty cholesterolu) (např. kortizol, aldosteron a pohlavní hormony kůry nadledvin, testosteron varlat a progesteron a estrogeny vaječníků a placenty) - váží se na cytoplazmatické receptory, vytvářejí s nimi komplex, který je transportován do buněčného jádra. Hormony štítné žlázy (trijodtyronin - T3 a tyroxin - T4) jsou sice aminokyseliny, ale navázáním na jod mohou prostupovat buněčnou membránou jako steroidní hormony. BCL
18
Poruchy funkce endokrinních žláz
Snížená produkce hormonu (hypofunkce žlázy) záněty poruchy vývoje žláz vrozené defekty snížená aktivita enzymů podporujících syntézu hormonu změny v prokrvení atd. Zvýšená produkce hormonu (hyperfunkce žlázy) zvýšená produkce hormonu nadřazené žlázy zmnožení žlázových buněk nádor BCL
19
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
1. Hypotalamus soustřeďuje informace o vnitřním prostředí organizmu okolním prostředí emocích stresu Podráždění (excitace) nebo naopak potlačení (inhibice) různých častí hypotalamu přímo ovlivňují sekreci hormonů předního laloku (adenohypofýza) zadního laloku (neurohypofýza) BCL
20
Hypotalamus tvoří hypotalamická jádra produkující hypotalamické hormony, které cestují axony těchto buněk a jsou uvolňovány do kapilár Produkují neurohormony, které regulují uvolňování hormonů předního laloku hypofýzy Produkují hormony zadního laloku hypofýzy BCL
21
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypotalamus Inhibiční faktory (statiny) Uvolňující faktory (liberiny) uvolňovány do krve a portálním oběhem transportovány do adenohypofýzy BCL
22
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypotalamus Statiny GHIH - growth hormone inhibitory hormone (somatostatin) snižuje sekreci růstového hormonu PIF - prolactin inhibitory factor, který snižuje sekreci prolaktinu Liberiny TRH - thyreotropin-releasing hormone stimuluje produkci hormonu stimulujícího štítnou žlázu CRH - corticotropin-releasing hormone zvyšuje sekreci adrenokortikotropního hormonu GHRH - growth hormone releasing hormone podporuje sekreci růstového GnRH - gonadotropine-releasing hormone zvyšuje sekreci gonadotropních hormonů BCL
23
Hypotalamické regulační hormony
Hypotalamus CRH GnRH Adenohypofýza ACTH LH : FSH ____________________________________________ Hypotalamus TRH GHIH GHRH PIH Adenohypofýza TSH GH PRL BCL
24
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypotalamus Hormony uvolňované ze zadního laloku hypofýzy (adiuretin, oxytocin) vznikají přímo v jádrech hypotalamu (ne v zadním laloku hypofýzy!) Z hypotalamu jsou transportovány nervovými vlákny do neurohypofýzy uvolňovány do oběhu BCL
25
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza Podvěsek mozkový (průměr 1 cm, hmotnost asi 0,5 gramu) uložená v tureckém sedle na bázi lební Anatomicky i funkčně rozdělena na adenohypofýzu neurohypofýzu BCL
26
BCL
27
JEŠTĚ JEDNOU, TROCHU JINAK
Přední lalok Zadní lalok Hypofýza Střední lalok BCL
28
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.1. Adenohypofýza Růstový hormon (somatotropin – STH, GH) Prolaktin (PRL) Kortikotropin (ACTH) Thyreotropin (TTH) Folitropin (FSH) Lutropin (LH) BCL
29
Zadní lalok Přední lalok
Endorfiny BCL
30
JEŠTĚ JEDNOU, TROCHU JINAK
Přední lalok Zadní lalok Hypofýza Střední lalok BCL
31
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.1. Adenohypofýza Somatotropin Podporuje tvorbu a využití bílkovin, zejména svalů (proteinoanabolismus) rozkládání tuků (lipolýza) dělení buněk růst vaziva, kostí a chrupavek hojení poškozených tkání Snižuje využití glukózy (tím zvyšuje glykémii) BCL
32
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.1. Adenohypofýza Somatotropin Sekrece je řízená z hypotalamu GHRH a GHIH V dalších tkáních (zejména v játrech) podporuje vznik somatomedinů zprostředkuji růst téměř všech tkání v těle BCL
33
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.1. Adenohypofýza Somatotropin Zvýšená sekrece se projevuje podle věku Gigantizmus - zvýšená sekrece před uzavřením růstových chrupavek nadměrný vzrůst BCL
34
BCL
35
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.1. Adenohypofýza Somatotropin Zvýšená sekrece se projevuje podle věku Gigantizmus - zvýšená sekrece před uzavřením růstových chrupavek nadměrný vzrůst Akromegalie - zvýšená sekrece po uzavřeni růstových chrupavek - rostou pouze akrální (okrajové) partie (brada, nos, nadočnicové oblouky, ruce, nohy, jazyk a některých vnitřní orgány) - zhrubnutí hlasu - atd. BCL
36
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí Snížená sekrece v dětství
Hypofýza 1.1. Adenohypofýza Somatotropin Snížená sekrece v dětství hypofyzární nanizmus (trpaslictví) v dospělosti panhypopituitarizmem (pokles sekrece všech hormonů adenohypofýzy – nedostatečnost nadledvin, pokles činnosti štítné žlázy, snížená funkce pohlavních orgánů, chybějící adaptační reakci na chlad a nedostatek živin, atd.) BCL
37
BCL
38
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.1. Adenohypofýza Prolaktin Stresový hormon jeho hladina při stresu se významně zvyšuje U žen nutný pro růst mléčné žlázy po porodu pak zahajuje a udržuje produkci mléka blokuje ovulaci (přerušeni menstruačního cyklu během kojeni) U mužů ovlivňuje růst prostaty a přídatných pohlavních orgánů BCL
39
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.1. Adenohypofýza Adrenokortikotropní hormon (ACTH) řídí činnost kůry nadledvin a zvyšuje zejména tvorbu glukokortikoidů Je produkován jako velká molekula (proopiomelanokortin) ACTH lipotropiny (rozkládají tuky a mění se na β– endorfiny) melanocyty stimulující hormon (MSH) BCL
40
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.1. Adenohypofýza Adrenokortikotropní hormon (ACTH) β– endorfiny a met-enkefaliny opioidní peptidy - zmirňuji bolest a mají euforizujicí účinky Jejich produkce se zvyšuje při tělesné aktivitě jedna příčin abstinenčních příznaků po náhlém přerušení dlouhodobého intenzivního tréninku Melanocyty stimulující hormon (MSH) pomáhá regenerovat sítnicové barvivo rodopsin v závislosti na slunečním zářeni ovlivňuje pigmentaci pokožky BCL
41
BCL
42
BCL
43
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.1. Adenohypofýza Thyreotropní hormon (thyreotropin, TTH, TSH) řídí tvorbu a sekreci hormonů štítné žlázy vyvolává zvýšený růst jejích buněk BCL
44
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.1. Adenohypofýza Folikuly stimulující hormon (folitropin) U žen ovlivňuje růst a dozrávání stěny vaječníkových folikulů před ovulací je nezbytný pro udržení produkce estrogenu a pro ovulaci U mužů podporuje tvorbu mužských pohlavních buněk růst semenotvorných kanálků ve varleti BCL
45
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.1. Adenohypofýza Luteinizační hormon (lutropin) U obou pohlaví stimuluje sekreci pohlavních hormonů U žen působí na stěny ovariálních folikulů a stimuluje je k produkci estrogenů ve folikulární fázi menstruačního cyklu vyvolává ovulaci a podílí se na vzniku žlutého tělíska U mužů stimuluje Leydigovy buňky varlat k sekreci testosteronu BCL
46
LH a FSH zodpovídají za konečné zrání ovariálních folikulů
a za sekreci estrogenů, Vyvolávají ovulaci a počáteční vývoj žlutého tělíska (corpus luteum) a regulují sekreci progesteronu. BCL
47
BCL
48
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.2. Neurohypofýza Výběžek hypotalamu z jeho jader transportovány nervovými vlákny Antidiuretický hormon (adiuretin, vazopresin, ADH) Oxytocin V neurohypofýze se skladují podle potřeby jsou odtud uvolňovány do krevního oběhu (překladiště hormonů vzniklých činností nervových buněk) BCL
49
Neurohypofýza Modifikovaná neuroglie + terminální axony nervových buněk jader hypotalamu Hormony se tvoří v jádrech hypotalamu a cestují (asi 10 hod) do neurohypofýzy Zde se uskladňují v zásobních granulacích. Po stimulaci se uvolňují do krve jako dva peptidové hormony s podobnou strukturou - ADH + oxytocin BCL
50
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.2. Neurohypofýza 1.2.1.Adiuretin zvyšuje propustnost distálního a sběracího kanálku ledvin pro vodu tím zvyšuje zpětné vstřebávání vody do krevního oběhu tím se snižuje množství vylučované moči (diuréza) tím se zabraňuje ztrátám vody z organismu (proto název adiuretin) BCL
51
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.2. Neurohypofýza 1.2.1.Adiuretin Sekrece ADH řízena koncentrací tekutiny v organismu (osmoreceptory v hypothalamu) Při nedostatku vody v organismu se vyloučí ADH zabezpečí zvýšení zpětné resorpce vody v ledvinách ADH zvyšuje napětí cévní stěny (vazokonstrikce) zvyšuje krevní tlak (proto název vazpresin) BCL
52
BCL
53
Mechanismus, kterým ADH chrání organismus před ztrátou vody.
2. Pocení snižuje plazmatický objem; výsledkem je zvýšení koncentrace krve a zvýšení krevní osmolality 3. Zvýšení osmolality krve stimuluje hypotalamus 4. Hypotalamus vytváří ADH 1. Pohybová aktivita podporuje pocení 5. ADH putuje stopkou do neurohypofýzy a odtud se uvolňuje do krve. 6. ADH působí na ledviny, zvyšuje prostupnost renálních tubulů a sběrných kanálků pro vodu; výsledek = zvýšená reabsorpce vody. 7. Objem plazmy se zvyšuje a osmolalita krve klesá. Mechanismus, kterým ADH chrání organismus před ztrátou vody. BCL
54
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.2. Neurohypofýza 1.2.1.Adiuretin Snížení sekrece ADH zvýšení tvorby moči (až třicet litrů za den) velká žízeň Močové úplavice neboli žíznivka - život nemocného je ohrožen dehydratací BCL
55
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.2. Neurohypofýza Oxytocin Vyvolává a) rytmické stahy svaloviny dělohy na konci těhotenství při porodu při pohlavním dráždění b) smrštění buněk mlékovodů vypuzení vytvořeného mléka z prsní žlázy U mužů usnadňuje ejakulaci BCL
56
Zvyšuje produkci oxytocinu v zadním laloku hypofýzy
BCL
57
Oxytocin V netěhotné děloze usnadňuje transport spermatu - dráždění genitálu vede k uvolnění oxytocinu BCL
58
U mužů se množství oxytocinu zvyšuje při ejakulaci
(zvýšení stahu hladkého svalstva ve vas deferens - vystříknutí spermatu?) BCL
59
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Hypofýza 1.2. Neurohypofýza Oxytocin Kojení udržuje trvale vysokou produkci oxytocinu vyprazdňování mlékovodů prsní žlázy zmenšení dělohy po porodu Sekrece je řízena přímo podrážděním příslušné hladké svaloviny stahem POZITIVNÍ ZPĚTNÁ VAZBA BCL
60
Zvyšuje produkci oxytocinu v zadním laloku hypofýzy
BCL
61
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny Párové žlázy s vnitřní sekrecí nad horním pólem ledvin BCL
62
Příčný řez nadledvinou
Umístění nadledvin Příčný řez nadledvinou Kůra Dřeň
64
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny Párové žlázy s vnitřní sekrecí nad horním pólem ledvin Dělí se na dřeň a kůru Dřeň: katecholaminy (adrenalin a noradrenalin) Kůra: glukokortikoidy, mineralokortikoidy a androgeny BCL
65
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny 2.1 Dřeň nadledvin Katecholaminy = adrenalin a noradrenalin Produkce ovlivňována paragangliovými vlákny sympatiku v závislosti na řadě stresových podnětů tělesná i dušení zátěž hypoglykémie (snížené množství glukózy v krvi) úraz atd. BCL
66
Regulace tvorby katecholaminů
Pregangliové nervové buňky Neurotransmiter acetylcholin Buňka dřeně nadledvin Adrenalin a noradrenalin Kapilára
67
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny 2.1. Dřeň nadledvin Katecholaminy = stresové hormony produkce se zvyšuje v poplachové fázi stresové reakce
68
Dřeň nadledvin - katecholaminy
Nervové řízení Difúzní sympatická aktivace stres - poplachová reakce sympatoadrenálního systému část noradrenalinu je vychytávána noradrenergními neurony (sympatikus) Katecholaminy BCL
69
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny 2.1. Dřeň nadledvin Katecholaminy = stresové hormony produkce se zvyšuje v poplachové fázi stresové reakce Účinky katecholaminů zprostředkovány adrenergními receptory alfa a beta umístěny na membráně buněk Adrenergní receptory se dále dělí na další podskupiny (např. α1, α2, β1, β2, β3) jejich podráždění vede k rozdílným účinkům BCL
70
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny 2.1. Dřeň nadledvin Adrenalin Působí zejména na beta-adrenergní receptory zvyšuje srdeční frekvenci zvyšuje sílu kontrakce svaloviny srdce zvyšuje dráždivost svaloviny srdce zrychluje vedení vzruchu srdcem zvyšuje srdeční výdej zvyšuje systolický krevní tlak BCL
71
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny 2.1. Dřeň nadledvin Adrenalin Působí zejména na beta-adrenergní receptory rozšiřuje věnčité (koronární) tepny srdce a cévy kosterních svalů a mozku při výraznějším zvýšení hladiny v krvi zúžení cév v kůži a v útrobní oblasti rozšiřuje dýchací cesty (zlepšuje ventilaci plic) snižuje sekreci a motilitu trávicího traktu BCL
72
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny 2.1. Dřeň nadledvin Adrenalin má výrazný účinek na metabolismus zvyšuje rozklad glykogenu a triglyceridů zvyšuje využití kyseliny mléčné BCL
73
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí působí na alfa-adrenergní receptory
2. Nadledviny 2.1. Dřeň nadledvin Noradrenalin působí na alfa-adrenergní receptory s výjimkou věnčitých tepen vyvolává vázokonstrikci (stah cév) mírně zvyšuje sílu kontrakce myokardu zvyšuje systolický i diastolický krevní tlak aktivuje rozklad triglyceridů BCL
74
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny 2.1. Dřeň nadledvin Rozšíření svalových tepen (účinek adrenalinu) + zúžení útrobních tepen (společný účinek noradrenalin a adrenalinu) = redistribuce krve z útrob do svalů při zátěži BCL
75
Zesílení vlivu katecholaminů
KLID ZÁTĚŽ Zesílení vlivu katecholaminů Cévy svalů Cévy břicha Cévy svalů Cévy břicha Adrenalin
76
12 + 12 - 1 1 12 12 A NA NA A NA A NA A NA A A NA A NA A NA A NA A NA
A NA A NA A NA A NA A NA 12 12 NA A BCL
77
5 + 5 - A NA NA A NA A NA A NA A A NA A NA A NA A NA A NA A NA NA A
A NA A NA A NA A NA A NA NA A BCL
78
12 + 4 - 8 + 1 VÁZODILATACE 12 A NA NA A NA A NA A NA A A NA A NA A NA
BCL
79
4 + 12 - 8 - 1 VÁZOKONSTRIKCE 12 A NA NA A NA A NA A NA A A NA A NA A
BCL
80
A Krvácení a emoční stres bez znalosti řešení - poměr mezi NA a A klesá 1 NA A 1 VÁZODILATACE A NA A 12 + 6 - A A NA 6 + A A NA A A NA A 12 12 NA A BCL
81
NA Hypoxie a emoční stres s řešením - poměr mezi NA a A stoupá 1 NA A 1 VÁZOKONSTRIKCE NA NA A 6 + 12 - NA A NA 6 - NA A NA NA A NA NA 12 12 NA A BCL
82
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny 2.1. Dřeň nadledvin Rozšíření svalových tepen (účinek adrenalinu) + zúžení útrobních tepen (společný účinek noradrenalin a adrenalinu) = redistribuce krve z útrob do svalů při zátěži Katecholaminy zvyšují odbourávání tuků a zásobních cukrů nabízejí je jako energetické zdroje pro práci kosterních svalů a myokardu BCL
83
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny 2.2. Kůra nadledvin 30 steroidních hormonů (vznikají z cholesterolu) glukokortikoidy (hlavní zástupce kortizol) mineralokortikoidy (hlavní zástupce aldosteron) pohlavní hormony (androgeny, dehydroepiandrosteron, méně estrogeny a progesteron) BCL
84
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny 2.2. Kůra nadledvin Glukokorikoidy Kortizol nedostatek nevede bezprostředně ke smrti, ale při jeho nepřítomnosti není organizmus schopen reagovat na stres Metabolické účinky (zvyšuje glykémii, cílem je udržení normální hladiny glukózy v krvi) snižuje využití glukózy ve svalech rozkládá tuky a bílkoviny podporuje tvorbu glukózy z glycerolu (ten vzniká rozkladem tuků na mastné kyseliny a glycerol) z aminokyselin (základní složky bílkovin) BCL
85
Regulační okruh má významnou cirkadiánní periodicitu
maximální hladiny kortizolu ráno (kortizolový budík) minimální v noci
86
24 hod 6 hod 24 hod 6 hod 24 hod 6 hod budík budík budík
88
Při zátěži za 30 až 45 minut cvičení,
kortizol akceleruje mobilizaci a využití volných mastných kyselin jako energetického substrátu. Nejvyšších hodnot dosahuje plazmatická hladiny kortizolu za 30 až 45 minut cvičení, potom klesá ke klidovým hodnotám. Plazmatická koncentrace FFA pokračuje ve vzestupu (lipáza je aktivována ještě A, NA a GRH) 3 hod zatížení
89
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny 2.2. Kůra nadledvin Glukokorikoidy Kortizol Působí protizánětlivě Má antialergický a imunosupresivní (potlačující imunitní reakce) účinek Sekrece je řízena negativní zpětnou vazbou ACTH z adenohypofýzy Sekrece je stimulována stresem Poruchy sekrece Metabolické poruchy Změny stavby těla Poruchy svalových a pohlavních funkcí Změny kůže atd BCL
90
Kožní strie Osteoporóza
91
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny 2.2. Kůra nadledvin Mineralokortikoidy Aldosteron řídí metabolizmus minerálů a má i slabé glukokortikoidní účinky Přispívá k udržování hladiny iontů a tekutin v těle V ledvinách zadržuje sodík a spolu s ním i vodu V ledvinách podporuje vylučování draslíku (mění draslík za sodík) zvětšuje objem plazmy - zvyšuje krevní tlak BCL
92
Účinek aldosteronu Na K Zadržuje se v organismu Spolu s Na
Renální tubulus Renální kapilára Na Spolu s Na se resorbuje voda! K Účinek aldosteronu Vylučuje se močí
93
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny 2.2. Kůra nadledvin Mineralokortikoidy Aldosteron Sekrece je řízená koncentrací draslíku a sodíku v mimobuněčné tekutině systémem renin – angiotenzin BCL
94
Mechanismus působení renin-angiotenzinového systému
3. Redukovaný objem krve v ledvinách stimuluje uvolňování reninu z ledvin. Renin napomáhá tvorbě angiotenzinu I, který je konvertován na angiotenzin II 2. Pocení redukuje objem plazmy a průtok krve ledvinami 1. Svalová aktivita podporuje pocení 4. Angiotenzin II stimuluje uvolňování aldosteronu z kůry nadledvin 5. Aldosteron zvyšuje resorpci Na a H20 z renálních tubulů 6. Plazmatický objem se zvyšuje Mechanismus působení renin-angiotenzinového systému
95
Změny plazmatického objemu a koncentrace aldosteronu během zátěže.
2 hod zátěž Změny plazmatického objemu a koncentrace aldosteronu během zátěže.
96
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny 2.2. Kůra nadledvin Mineralokortikoidy Aldosteron Sekrece je řízená koncentrací draslíku a sodíku v mimobuněčné tekutině systémem renin – angiotenzin Pro život je aldosteron zcela nezbytný, při jeho nepřítomnosti pacient zemře během několika dní začne selhávat srdce (nedostatečný objem cirkulující krve, nedostatek sodíku a nadbytek draslíku v krvi) ŠOK BCL
97
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
2. Nadledviny 2.2. Kůra nadledvin Androgeny Nemají pro organizmus větší význam Dehydroepiandrosteron (DHEA) po cholesterolu nejvíce zastoupena látka steroidního původu v plazmě Působí na imunitní děje a působí proti rakovině a ateroskleróze (???) BCL
98
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
3. Štítná žláza Na přední straně krku podél hrtanu a trachey dva laloky spojené můstkem
99
Poloha štítné žlázy hmotnost 20-30 g štítná chrupavka hrtan
štítná žláza (2 laloky) trachea
100
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
3. Štítná žláza Na přední straně krku podél hrtanu a trachey dva laloky spojené můstkem Produkuje dva hormony T4 (tyroxin) T3 (trijodtyronin – účinnější než T4) Sekrece je řízená nabídkou jodu (pro činnost štítné žlázy je nezbytný jod, který je součásti hormonů štítné žlázy) řídicími hormony z hypotalamu a hypofýzy
101
Mikroskopická struktura štítné žlázy
parafolikulární buňky folikulární buňky koloid
102
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
3. Štítná žláza Buňky vytvářejí váčky (folikuly) - vyplněné koloidem (zásobní forma hormonů T3 a T4 - vázány na bílkovinu tyreoglobulin) V blízkosti folikulů štítné žlázy jsou buňky produkující kalcitonin snižuje hladinu vápníku v krvi
103
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
3. Štítná žláza 3.1. Tyroxin a trijodtyronin Metabolické, termoregulační, růstové a vývojové účinky zvyšuji bazální metabolizmus zvyšují spotřebu kyslíku zvyšují produkci tepla ve tkaních (ovlivňuji teplotu organizmu) podporují tvorbu bílkovin a růst podporují metabolizmus cukrů (využívají cukry jako zdroj energie pro zvýšený metabolizmus) zvyšuji mobilizaci a oxidaci tuků (další zdroj energie) ovlivňují oběhový systém (zrychlují srdeční frekvenci, zvyšují minutový objem a zajišťuji tak přísun kyslíku na kryti zvýšených metabolických potřeb) ovlivňují vývoj nervového systému
104
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
3. Štítná žláza 3.1. Tyroxin a trijodtyronin Poruchy sekrece hormonů štítné žlázy obvykle struma (vole) Struma může vzniknout jak při hypofunkci, tak i při hyperfunkci štítné žlázy. 1. Hyperfunkce štítné žlázy nesnášenlivost tepla pocení úbytek hmotnosti jemný třes svalová slabost vzestup srdeční frekvence exoftalmus („vyboulené“ oči)
105
exoftalmus struma
106
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
3. Štítná žláza 3.1. Tyroxin a trijodtyronin 2. Hypofunkce štítné žlázy 1. do půl roku života kretenizmus (nevratná porucha růstu a intelektu) - příčinou může byt nedostatek jodu v potravě nebo nedostatek hormonů štítné žlázy matky během těhotenství 2. v dospělosti mimo jiné slabost nespavost nesnášenlivost chladu snížený metabolizmus otylost zpomalená srdeční frekvencí v klidu zpomalené reflexy a zpomalené myšlení suchá kůže - barvou připomíná pomerančovou kůru
107
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
3. Štítná žláza 3.2. Kalcitonin Spolu s parathormonem a vitaminem D ovlivňuje metabolizmus vápníku (kalcia) tím i metabolizmus kostí
108
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
3. Štítná žláza 3.2. Kalcitonin snižuje hladinu vápníku v krvi chrání kostní tkáň matky během těhotenství snižuje odbourávání kostí podporuje ukládání vápníku do kostí snižuje zpětně vstřebávaní vápníku v ledvinách tlumí vliv parathormonu na kostní tkáň Sekrece kalcitoninu je řízena jednoduchou negativní zpětnou vazbou hladinou vápníku v krvi
109
ÚČINEK KALCITONINU Parafolikulární buňky Zvýšená kalcinémie Zvýšená
sekrece kalcitoninu ÚČINEK KALCITONINU Pokles kalcinémie Snížené uvolňování kalcia z kostí
110
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
4. Příštítná tělíska Dva páry příštítných tělísek na zadní straně štítné žlázy produkují parathormon
111
Příštítná tělíska Hrtan Horní příštítné tělísko Dolní
Jícen
112
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
4. Příštítná tělíska Dva páry příštítných tělísek na zadní straně štítné žlázy produkují parathormon 4.1. Parathormon rychlé zvýšeni hladiny vápníku v krvi a její udržování zvyšuje resorpci vápníku z kostí do krve zvyšuje zpětné vstřebávání vápníku snižuje zpětné vstřebávání fosfátů v ledvinách (z moče do krve) v ledvinách působí na přeměnu neaktivního metabolitu vitaminu D na aktivní
113
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí 1. Zvýšena sekrece parathormonu
4. Příštítná tělíska 4.1. Parathormon Sekrece parathormonu je řízena jednoduchou negativní zpětnou vazbou podle hladiny kalcia v krvi. 1. Zvýšena sekrece parathormonu zvýšená hladina vápníku v plazmě snížené množství vápníku ve tkáních, zejména v kostech (vystupňovaní resorpce kosti vede k častým zlomeninám a osteoporóze) zvýšené vylučováním vápníku do moči (tvorba vápenatých kaménků)
114
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí 2. Snížená sekrece parathormonu
4. Příštítná tělíska 4.1. Parathormon 2. Snížená sekrece parathormonu snížená hladiny kalcia v plazmě zvýšená nervosvalová dráždivost
115
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
Vitamin D3 (kalcitriol) vzniká v kůži vlivem slunečních UV paprsků je získáván z potravy jako v tucích rozpustný vitamin. V ledvinách je metabolizován za přítomnosti parathormonu na kalcitriol. Posiluje a doplňuje účinky parathormonu Proto při nízké kalcémii je D3 aktivován v ledvinách parathormonem zvyšuje hladinu kalcia v krvi zvyšuje resorpci vápníku ve střevě usnadňuje vstřebávání vápníku z odbourávaných kostí
116
Látková výměna vápníku Regulace hladiny kalcia zajišťována
Vápník se do těla se dostává potravou (nejvíce mléko, mléčné výrobky, mák). Vstřebává se ve dvanáctníku a v tenkém střevě v přítomnosti tuků. Vylučováni vápníku probíhá především ledvinami, potem a trávicím traktem. 99% vápníku je v kostech a v zubech. Denní potřeba vápníku je asi 1 g. nezbytnou součástí sraženi krve umožňuje svalový stah upravuje nervovou vzrušivost v buňce zprostředkovává účinky některých hormonů aktivuje některé enzymy je nezbytnou stavební složkou zubní a kostní tkáně má velký význam pro normální činnost srdce Regulace hladiny kalcia zajišťována parathormonem kalcitoninem kalcitriolem
117
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
4. Slinivka břišní (pankreas) žláza s vnitřní i zevní sekrecí Langerhansovy ostrůvky umístěné difúzně ve tkáni žlázy a jsou tvořeny buňkami A - produkuji glukagon buňkami B - produkují inzulin buňkami D – produkují somatostatin a gastrin
118
Pankreas
119
Pankreas Většina má exokrinní funkci (enzymy zažívacího traktu)
Pankreas Většina má exokrinní funkci (enzymy zažívacího traktu). 1%-2% endokrinní funkce - Langerhansovy ostrůvky c
120
MIKROSKOPICKÁ STRUKTURA PANKREATU
Langerhansovy ostrůvky Exokrinní buňky c
121
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
4. Slinivka břišní (pankreas) 4.1. Inzulin regulace krevního cukru (glykémie) zvýšení využití glukózy v buňkách zvyšuje prostupnost buněčných membrán pro glukózu a zvyšuje aktivitu enzymů, které umožňují rozložení glukózy v buňce zvyšuje tvorbu tuků z glukózy (lipogeneze) snižuje rozkládání tuků a bílkovin (šetři bílkoviny) pomáhá transportu draslíku do buněk (podporuje stabilizaci buněčných membrán).
122
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
4. Slinivka břišní (pankreas) 4.1. Inzulin Sekrece je řízena jednoduchou zpětnou vazbou: Zvýšená hladina glukózy v krvi (zvýšená glykémie) zvyšuje sekreci inzulinu
123
Vztah glykémie a inzulinémie v klidu
Pokles inzulinémie pod výchozí hladinu c
124
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
4. Slinivka břišní (pankreas) 4.1. Inzulin Sekrece je řízena jednoduchou zpětnou vazbou: Zvýšená hladina glukózy v krvi (zvýšená glykémie) zvyšuje sekreci inzulinu Při tělesné práci sekrece inzulinu klesá svalová kontrakce nahrazuje účinek inzulinu tím, že zvyšuje prostupnost buněčných membrán pro glukózu (podobně jako inzulin)
125
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
4. Slinivka břišní (pankreas) 4.1. Inzulin Zvýšená sekrece inzulinu snížení glykemie Vysoký pokles glykémie zmatenost slabost ospalost závratě nebo bezvědomím (glukóza je jediným zdrojem energie pro mozek) Neléčená těžká hypoglykemie vede k bezvědomí a smrti
126
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
4. Slinivka břišní (pankreas) 4.1. Inzulin Nedostatečná sekrece inzulinu nebo nedostatečná citlivost buněk na inzulin (inzulinová rezistence) zvýšení glykémie (hyperglykémie) úplavice cukrová neboli cukrovka (diabetes mellitus) Diabetik zvýšená glykémie glykosurie (vylučování glukózy močí) polyurie (zvýšené vylučování moče) polydipsie (zvýšený příjem tekutin – žízeň) porucha metabolizmu bílkovin
127
Jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí
4. Slinivka břišní (pankreas) 4.2. Glukagon Zvyšuje glykémii zvyšuje rozklad glykogenu v játrech (ne ve svalech) na glukózu zvyšuje tvorbu glukózy z nesacharidových zdrojů – glycerolu, aminokyselin nebo z kyseliny mléčné (glukoneogeneze) Sekrece je řízená jednoduchou zpětnou vazbou glukagon se vyplaví do krve při poklesu glykémie Při tělesné práci se jeho sekrece zvyšuje
128
Řízeni metabolizmu sacharidů
Základní zdroj energie pro pohyb několikanásobné řízeni své krevní hladiny inzulin (jediný snižuje glykémii) glukagon katecholaminy glukokortikoidy hormony štítné žlázy růstový hormon Glykemie se udržuje ve fyziologickém rozmezí 3,5 – 5,5 mmol/L
129
5. Mužské pohlaví žlázy V kanálcích varlete začíná zrání pohlavních buněk – spermií Leydigovy buňky varlete produkují hormon testosteron (malé množství produkuje i kůra nadledvin) který má androgenní účinky stimuluje metabolismus, zejména proteinů (anabolikum) zvětšuje objem kostí a ukládání Ca ukončuje růst kostí a ovlivňuje jejich tvar stimuluje tvorbu erytropoetinu (zvyšuje tvorbu červených krvinek – erytrocytů = erytropoéza)
130
5. Mužské pohlaví žlázy Testosteron má androgenní účinky, ovlivňuje
spermatogenezi funkci prostaty erekci libido Působí na růst vlasů, vousů a na hloubku hlasu Koncentrace testosteronu v krvi je regulována prostřednictvím mechanizmu hypotalamus - hypofýza – varlata
131
Nejmarkantnější účinek testosteronu - v období puberty
5. Mužské pohlaví žlázy Nejmarkantnější účinek testosteronu - v období puberty růst vrásnění a pigmentace šourku růst penisu vzniká pubické ochlupení mužského typu objevuje se ochlupení v podpaží, na těle a končetinách, rostou vousy zvětšuje se prostata a semenné váčky a nastupuje jejich sekreční aktivita zvětšuje se hrtan dochází ke zvýšení svalové hmoty
132
V dospělosti androgeny
5. Mužské pohlaví žlázy V dospělosti androgeny udržují mužský charakter ochlupení udržují mužské chování stimulují spermatogenezi a produkci erytropoetinu brání rozvoji osteoporózy
133
6. Ženské pohlavní žlázy Vaječníky (ovaria) jsou párové ženské pohlavní žlázy ležící po stranách pánevní dutiny Tvoří hormony estrogeny, gestageny a androgeny Vajíčka dozrávají ve folikulech kůry vaječníků Zralá vajíčka jsou uvolňována z folikulů působením folitropinu a lutropinu Zralý folikul s vytvořenou dutinkou, obaly a vajíčkem GRAAFŮV FOLIKUL Buňky stěny folikulu ESTROGENY Po slepení prasklého folikulu vzniká žluté tělísko (corpus luteum) PROGESTERON
134
6. Ženské pohlavní žlázy 1. V případě oplodnění - žluté tělísko produkuje dál progesteronu až do 6. měsíce těhotenství (pak postupně zaniká a jeho funkci přebírá placenta) 2. Nedojde-li k oplození - žluté tělísko v plné funkci asi 10 dní pak se mění na vazivovou jizvu – bílé tělísko (corpus albicans) Souběžně se změnami ve vaječníku se mění i struktura a funkční stav dalších pohlavních orgánů, hlavně stavba děložní sliznice = menstruační cyklus
135
6. Ženské pohlavní žlázy 6.1. Estrogeny ovlivňují v pubertě
růst vnitřních pohlavních orgánů (vaječníky, vejcovody, děloha, pochva) růst zevních pohlavních orgánů (labia majora a minora, klitoris) stimulují vývoj prsů a rozvoj sekundárních pohlavních znaků (vlasy, chlupy, distribuce tuku, hlas, skelet, pokožka) působí na růst vaginálního epitelu působí na sekreci žlázek krčku dělohy navozují proliferační fázi menstruačního cyklu zpětnou vazbou ovlivňují produkci gonadotropinů během cyklu zvyšují citlivost ovarií na hormony adenohypofýzy a na progesteron
136
6. Ženské pohlavní žlázy 6.1. Estrogeny Na počátku puberty
zvyšují tvorbu kostí podporují uzavírání růstových štěrbin (silnější než testosteron) tlumí produkci erytropoetinu (snižují erytropoézu!) řídí vývoj sexuálního chování a jeho změny během cyklu snižují hladinu cholesterolu v plazmě
137
Progesteron vzniká ve žlutém tělísku vaječníku
6. Ženské pohlavní žlázy 6.2. Gestageny Progesteron vzniká ve žlutém tělísku vaječníku připravuje a udržuje těhotenství snižuje stažlivost (kontraktilitu) dělohy zpětnou vazbou ovlivňuje sekreci gonadotropinů stimuluje rozvoj mléčné žlázy a vyvolává její sekreční aktivitu ovlivňuje termoregulační centrum v hypotalamu a zvyšuje bazální teplotu
138
6. Ženské pohlavní žlázy 6.3. Androgeny
doplňují tvorbu androgenů v kůře nadledvin Prekrusory estrogenů (tvoří se z nich estrogeny) ovlivňují růst podpažního a pubického ochlupení a udržují libido
139
Některé další hormony Melatonin
vytváří se v šišince (epifýze) převážně v noci Synchronizuje „biologické hodiny“ organismu (v závislosti na střídání světla a tmy) = problémy při náhlém přeletu přes časová pásma podporuje imunitní systém (?) zlepšuje kvalitu spánku (?) zpomaluje stárnutí (?)
140
Některé další hormony Atrialní natriuretický faktor (ANF)
tvoří se v myokardu síní při nadměrném nataženi svalových buněk (přetížení síní) Zvyšuje vylučováni sodíku v ledvinách tím zvyšuje ztráty vody snižuje objem extracelulární tekutiny (odlehčuje přetíženým síním)
141
Některé další hormony Erytropoetin (EPO)
Zvyšuje tvorbu červených krvinek Vytváří se v ledvinách asi % se ho tvoří i v játrech a v bílých krvinkách (monocytech)
142
HOMEOSTÁZA A HORMONY Definice - stálost vnitřního prostředí
Pomocí jednoduchých z.v. Osmolalita - celková koncentrace elektrolytů (Na, K, Cl), glukózy nebo urey Osmolalitu zvyšuje retence Na (aldosteron), zahuštění plazmy (antidiuretický hormon) a hyperglykémie (deficit inzulínu) Osmolalitu snižuje deplece Na (hypokortikalizmus), snížení aldosteronu, retence vody (hypervazopresismus)
143
Respirační acidóza (zadržování CO2) nebo alkalóza (deplece CO2)
Homeostáza a hormony Acidobazická rovnováha (pH 7,35 - 7,45) udržována pomocí bikarbonátů ( mmol/l) Respirační acidóza (zadržování CO2) nebo alkalóza (deplece CO2) Metabolická acidóza - deficit inzulínu - ketolátky nebo hladovění, poškození ledvin, intenzivní zatížení, atd. Metabolická alkalóza - podávání diuretik (léky pro zvýšení diurézy) nebo hyperaldosteronizmus
144
Homeostáza a hormony Sodík (hlavní kationt ECT) zvyšuje aldosteron a kortizol, snižuje atriový natriuretický peptid (ANP) a zvýšená diuréza Draslík (hlavní kationt intracelulární tekutiny) zvyšuje nedostatek kortizolu a aldosteronu a snižuje aldosteron Vápník (stavební složka tvrdých tkání, udržování nervosvalové dráždivosti, srážení krve, svalová kontrakce) zvyšuje parathormon (resorpce kostí), kalcitriol (zvyšuje resorpci Ca ve střevě), snižuje kalcitonin (ukládání Ca do kostí)
145
Homeostáza a hormony Fosfor (stavební součást tvrdých tkání, fosforyluje, součást nukleových kyselin) zvyšuje kalcitriol, snižuje parathormon a kalcitonin Magnézium (součást kostí, kofaktor enzymů, nadbytek zpomaluje nervosvalový přenos) zvyšuje ledvinové selhání, snižuje nedostatek parathormonu a nadbytek kalcitriolu
146
Homeostáza a hormony Cholesterol (složka buněčných membrán, substrát pro atherogenezi) zvyšuje androgeny a gestageny, nedostatek tyroxinu a při diabetes mellitus, snižuje tyroxin a trijodtyronin Proteiny (základní složka tkání, , součást hormonů, enzymů) zvyšují androgeny, estrogeny a růstový hormon, tyroxin ve fyziologických koncentracích, snižují tyroxin a trijodtyronin při vysokých koncentracích a kortizol
147
Homeostáza a hormony Glukózu (základní zdroj energie, podporuje lipogenezi, podílí se na vylučování toxických látek - kyselina glukuronová) zvyšuje glukagon, kortizol, adrenalin, růstový hormon, somatoliberin, snižuje inzulín Bazální metabolismus zvyšují tyroxin, trijodtyronin, adrenalin, noradrenalin, glukagon a kortizol, snižují nedostatek tyroxinu a inzulín Krevní tlak zvyšují angiotenzin, adrenalin, noradrenalin, aldosteron, glukokortikoidy, snižuje ANP
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.