Poruchy vnímání MUDr. Radovan Přikryl. Ph.D.

Prezentace na téma: "Poruchy vnímání MUDr. Radovan Přikryl. Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Poruchy vnímání MUDr. Radovan Přikryl. Ph.D.
Psychiatrická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně

2 Vnímání Aktuální odraz reality v našem vědomí zprostředkovaný receptory Podnět na periferní části receptoru vyvolá vzruch, který je veden do mozku, v příslušné projekční oblasti vyvolá podráždění a tím vzniká počitek Současně je více podnětů, tedy vzniká více počitků, ty se integrují s minulou zkušeností a vzniká vjem

3 Fyziologický podklad vnímání
receptor – dostředivá dráha – kortex Primární senzorická kůra Zodpovědná za zprostředkování počitků Anatomicky jasně lokalizovaná oblast Unimodální asociační kůra Spojování počitků a jejich zpracování, porovnávání s minulými informacemi, vytváření vjemů Velké neuronální sítě Halucinace jednoho smyslu

4 Fyziologický podklad vnímání
Heteromodální asociační kůra (HAK) Integrace vjemů různých smyslů, integrace s paměťovým registrem minulých zkušeností, emocemi a limbickými okruhy, což vede ke vzniku vlastního obrazu světa (kognice) Zadní HAK (parietotemporální kortex) Integrace asociací různých modalit vnímání s minulými zkušenostmi Přední HAK (laterální prefrontální kotex) Časové, tedy sériové zpracování jinak paralelně uložených dat Podílí se něm pracovní paměť

5 Přední heteromodální asociační kůra
= supramodální asociační kortex Má klíčovou roli v monitorování mnohočetných současně aktivovaných kognitivních procesů Na základě emočních vstupů z limbického systému rozhoduje, které z aktivovaných procesů jsou důležité a které je třeba inhibovat Hraje klíčovou roli v testování reality, deficit této funkce je rozhodující pro rozvoj halucinací a bludů

6 Příčiny poruch vnímání
Postižení smyslových orgánů Postižení dostředivých nervových drah Postižení primární senzorické kůry Neurologie či jiné obory Postižení na úrovni zpracování asociační kůrou Psychiatrie

7 Mechanismy dysfunkce poruch vnímání
Změna bdělosti (vigility) Pro fungování neuronálních sítí je nutná určitá úroveň bělosti Fyziologické stavy (únava, spánek) Patologické stavy (intoxikace, kvantitativní či kvalitativní stavy vědomí) Porucha senzorických vstupů Po náhlé ztrátě unimodální asociační kortex je aktivován myšlením, kognitivními mapami se kterými byl dřív spojen

8 Mechanismy dysfunkce poruch vnímání
Přímá stimulace kortexu Např. epileptická aura Přetížení limbického systému Excesivní stimulace emočních okruhů může vést k tomu, že zpracování informací kortexem není adekvátní Např. psychotické příznaky u deprese, ale i etiopatogeneze schizofrenie

9 Mechanismy dysfunkce poruch vnímání
Dysfunkce na úrovni korové integrace Poruchy při zpracování informací v neuronálních sítí může vést k chybnému poměru signál/ šum Následkem je halucinace nebo blud Morfologické změny neuronálních okruhů Porucha neurovývoje –migrace neuronů, excesivní pruning Poruchy rychlé neurotransmise (NMDA, GABA) a modulační role monoaminů (serotonin, noradrenalin a dopamin i acetylcholin) Porucha korové integrace je podle řady teorií spojena s limbickým přetížením

10 Poruchy vnímání, které nejsou patické
Smyslové klamy Hůl ve vodě se zdá být zlomená Jsou dány fysiologickými vlastnostmi čidel Purkyňovy paobrazy Následné barevné kontrasty, po expozici zelené vidíme na bílém podkladě doplňkovou červenou, jde o doznívání stimulace zrakového analyzátoru Živá představa Výraznější než běžná představa, u disponovaných lidí, po intoxikacích, po únavě

11 Poruchy vnímání, které nejsou patické
Eidetismus Schopnost reprodukovat skutečnost, u dětí do 15ti let, u umělců Pareidolie Fantazijní dotváření reálných neurčitých útvarů (např. mraky) do smysluplných obrazů, je vědomá, je součástí relaxace Synestesie Asociace a zaměňování vjemů z různých čidel (např. barevné slyšení = tón vyvolá pocit nějaké barvy), fysiologicky, ale hlavně při intoxikacích halucinogeny

12 Patické poruchy vnímání
Iluze Halucinace Psychosenzorické poruchy Gnostické poruchy

13 Iluze Dělení iluzí Zkreslené vjemy vyvolané reálným podnětem
Vyskytují se při duševních poruchách, ale i při únavě, hypoprosexii, zhoršených podmínkách vnímání Dělení iluzí 1) Podle kritičnosti Pravé: člověk je přesvědčen o jejich reálnosti Pseudoiluze: člověk si je vědom nereálnosti 2) Podle jednotlivých smyslů

14 3) Dělení iluzí podle jednotlivých smyslů
Sluchové (akustické) Iluze řeči Zrakové (optické) Iluze identifikace osob Iluze dvojníka (Carpgrasův fenomén) Frégoliho syndrom Iluze metamorfózy Čichové a chuťové Hmatové Pohybové (kinestetické) Útrobní (viscerální)

15 Halucinace Dělení halucinací
Patologické vjemy bez reálného podnětu v dosahu příslušného analyzátoru Vždy svědčí o poruše duševního stavu Dělení halucinací 1) Podle kritičnosti Pravé Pseudohalucinace

16 Pseudohalucinace Lhermitteovy pedunkulární pseudohalucinace
Při lézi pedunculus cerebri, vidiny pohybujících se barevných zvířat a lidí, jako by byl v kině Pickovy pontinní vize Bortí se stěny, křiví linie předmětů, vzájemně prostupují lidi a předměty, při org. postižení pontu Hypnagogní a vigilagogní (hypnopompní) pseudohalucinace Při usínání a probouzení, kdy není vědomí zcela lucidní, jsou vcelku fysiologické

17 Dělení halucinací 2) Podle složitosti
Elementární (jednotlivé smyslové podněty) Fotomy (záblesky); akoazmata (zvuky, tóny); olfakce nebo odorace, gustace Komplexní = halucinace Kombinované – halucinace z několika smyslů (postava mluví) Asociované – po primární halucinaci následuje další (např. po hlasu, že bude otráven cítí jedovaté plyny)

18 3) Dělení halucinací podle lokalizace
A) smyslové Sluchové (hlasy) Imperativní, teleologické, antagonistické (=kontrérní) Typické příznaky schizofrenie

19 3) Dělení halucinací podle lokalizace
A) smyslové Zrakové Makropsie, mikropsie (intoxikace kokainem – xantopsie = žlutě zbarvené), mikrozoopsie (delirium tremens), halucinace liliputánů (intoxikace atropinem aj. anticholinergiky, delirium tremens) Intoxikace a organické duševní poruchy Spontánně se opakující zrakové halucinace a iluze u osob s abusem se nazývají flashbacky (echo fenomény, reminiscence), při zátěži, také u posttraumatické poruchy Autoskopické halucinace: vidění sebe sama, průhlédné a bezbarvé tělo, napodobuje mimiku a pohyby, většinou organická příčina, ale i u SCH, deliriu, depresi, migréně a epi

20 3) Dělení halucinací podle lokalizace
A) smyslové Čichové a chuťové halucinace Čichové mohou být součástí aury epi patoxysmu nebo při dráždění uncus gyri hippokampi (tzv. unciformní krize) Tělové halucinace Hmatové (taktilní) halucinace Sexuální taktilní při intoxikace kokainem Pohybové (kinestetické) halucinace Verbálně motorické Séglasovy halucinace Graficko motorické halucinace Orgánové (útrobní, viscerální) halucinace Halucinace posedlosti Negativní tělové halucinace

21 3) Dělení halucinací podle lokalizace
B) intrapsychické Vkládání, odnímání, ozvučování, zveřejňování či komentování myšlenek Vnímá je přímo mozkem nebo není schopen udat čím je vnímá, jsou považovány za přechod mezi poruchou vnímání a myšlení, někdy se označují jako alogenní (cizorodé) myšlení Typické pro schizofrenii C) inadekvátní Halucinace extrakampinní

22 Nonverbální projevy iluzí a halucinací
Naslouchací postoje Samomluva Děsivý či naopak blažený výraz v tváři

23 Psychosenzorické poruchy
Porucha syntézy vjemu, díky tomu jsou složité vjemy vnímány zkresleně Poruchy vnímání vlastního těla Dysmorfofobie Halucinace vlastního zápachu Příznak zrcadla Poruchy vnímání pohybových změn okolí Poruchy vnímání formy předmětů (metamorfopsie) Poruchy vnímání prostoru Polyopsie, mikropsie, makropsie, optická alestesie (jsou na jiném místě) Poruchy vnímání časového sledu

24 Psychosenzorické poruchy
Jejich příčinami jsou nejčastěji organické léze CNS Tumory, lues, encefalitis, temporální epilepsie

25 Gnostické poruchy Poruchy poznávání, identifikování předmětů, poruchy jemnější analýzy předmětů Souvisí s poruchou korových analyzátorů při neporušenosti smyslových orgánů Zraková agnozie, řečová afázie, agrafie, alexie Gnostické poruchy tělesného schématu

26 Gnostické poruchy Gnostické poruchy tělesného schématu
Babinského anosognose levostranné obrny těla Při levostranné hemiplegii při postižení P hemisféry Autotopagnosie Neschopnost rozlišovat jednotlivé části těla (PxL) Gerstmanova prstová agnozie (prsty u rukou) Gerstmanův syndrom: prstní agnozie + porucha P-L orientace + (alexie a akalkulie) Syndrom fantomového údu

27 Léky a další látky způsobující poruchy vnímání
Pravé halucinogeny (LSD, meskalin, psilocybin) Delirogeny (způsobují kvalitatitní poruchy vědomí – fencyklidin, ketamin, ditran) Psychostimulancia (amfetamin, metylfenidát) Anticholinergní látky (atropin, benztropin) Dopaminergika (levodopa, amantadin, lisurid, bromokriptin) Analgetika a opiáty (morfin, metadon, buprenorfin)

28 Léky a další látky způsobující poruchy vnímání
Analgetika a opiáty (morfin, metadon, buprenorfin) Antikonvulziva (fenytoin) Kardiovaskulární léky (digoxin, metyldopa, klonidin, beta blokátory) Protizánětlivá farmaka (salicyláty, indometacin, kortikosteroidy) Antimikrobiální medikamenty (antimalarika, isoniazid, sulfonamidy, tetracykliny) Ostatní (cimetidin, ranitidin, disulfiram)

29 Doporučená literatura
Höschl, Libiger, Švestka. Psychiatrie. Tigis 2002