č.1 Je to politická ideologie hlásající společné vlastnictví a odmítající třídní rozdíly mezi lidmi a soukromé vlastnictví mohou vykořisťovaní zrušit.

Prezentace na téma: "č.1 Je to politická ideologie hlásající společné vlastnictví a odmítající třídní rozdíly mezi lidmi a soukromé vlastnictví mohou vykořisťovaní zrušit."— Transkript prezentace:

1

2 č.1

3 Je to politická ideologie hlásající společné vlastnictví a odmítající třídní rozdíly mezi lidmi a soukromé vlastnictví mohou vykořisťovaní zrušit jen násilím. č.2 Komunizmus z latinského communis = „společný“

4 Komunistický režim v Československu se vyznačoval:  absencí svobodných voleb  kolísající úrovní teroru -nejtvrdší bylo období po převratu a první polovina 50. let, které bylo charakteristické používáním nejbrutálnějších metod stalinismu, včetně justičních vražd a vytváření koncentračních a pracovních táborů pro politické odpůrce a režimem označené „nespolehlivé občany“.  extrémní ideologizací institucí  kolektivizaci zemědělství  likvidací politických odpůrců Komunistický režim v Československu Únorový převrat 1948 až po Sametovou revolucí v listopadu 1989.

5 1.Vítězný únor 2.Éra stalinismu v 50. letech 3.1960–1970: Demokratizace a okupace vojsky Varšavské smlouvy 4.1970–1990: Normalizace a stagnace ČSSR Milníky komunistického režimu

6 - 20. února demise většiny nekomunistických ministrů - 25. února přijetí demise a utvoření komunistické vlády Národní fronty v čele s Klementem Gottwaldem. - vyzbrojování Lidových milicí Vítězný únor

7  9. května 1948 je Československo prohlášeno lidově demokratickou republikou.  1948 byly schváleny zákony  Zákon o táborech nucené práce  Zákon na ochranu lidově demokratické republiky.  Byly též zřízeny pomocné technické prapory pro politicky nespolehlivé jedince jako kulaky, kněží, západní letce atd.  Junák, Sokol nebo Orel byly označeny za buržoazní a zakázány.  Politickým procesům, které byly zaměřeny jednak proti opozici (Heliodor Píka, Milada Horáková), ale i proti nepohodlným členům strany (Rudolf Slánský).  V roce 1949 byla vyhlášena 1. pětiletka = rozvoj těžkého průmyslu na úkor spotřebního, také byl vydán zákon o JZD a začala násilná kolektivizace. Éra stalinismu

8 - 1960 – vznik ČSSR (Ustava) -pevně zakotven socialismus a vedoucí úloha KSČ. - Uvolnění po zejména v kultuře - Postupné uvolňování poměrů vedlo nakonec až k Pražskému jaru v roce 1968. Naděje na „socialismus s lidskou tváří“ tak byly rázně ukončeny invazí států Varšavské smlouvy, oficiálně nazvanou „bratrská internacionální pomoc 1960–1970: Demokratizace a okupace vojsky Varšavské smlouvy

9  Docházelo k mnohým čistkám, hospodářství upadalo.  Rostl vliv disentu a nevládních organizací, mezi které patřila například Charta 77. Ta poukazovala na porušování lidských práv v  Režim proti těmto organizacím bojoval, například vytvořením anticharty, sdružení umělců, kteří oficiálně tímto vyjádřili podporu tehdejšímu režimu.  V osmdesátých letech se ještě více projevil hospodářský, ale i společenský a kulturní úpadek z let sedmdesátých  Po uvolnění poměrů uvnitř Sovětského svazu a prosazení perestrojky v druhé polovině osmdesátých let se v listopadu 1989 i socialistické Československo s jistým zpožděním po Sametové revoluci otevřelo okolnímu světu a vydalo se na cestu k demokracii a tržnímu hospodářství. 1970–1990: Normalizace a stagnace ČSSR

10 Lidové milice Původně byly LM určeny na obranu průmyslových podniků (převážně před jejich legálními majiteli) a na zastrašování politických protivníků. Pro jejich členy (většinou dělníky) byla pořádána vojenská cvičení, na kterých se učili zacházet se zbraněmi. Jednotky podléhaly přímo vedení KSČ, vrchním velitelem byl generální tajemník Státní bezpečnost (StB ) byla politickou policií, která byla ihned od svého vzniku v roce 1945 pod kontrolou KSČ, a sloužila k ovládnutí mocenských pozic a likvidaci protivníků režimu. Vznikla 30. června 1945 jako jedna z neuniformovaných složek Sboru národní bezpečnosti. Po roce 1948 byla jedním z hlavních nástrojů komunistického teroru. Zanikla rozkazem ministra vnitra Richarda Sachera 1. února 1990. Represívní orgány moci

11 V polovině roku 1949 se z Vojny stal tábor nucených prací. Byli tam umísťováni například lidé, kteří byli z politických důvodů protiprávně internováni. V roce 1951 se Vojna změnila na Nápravně pracovní tábor, tedy vězeňské zařízení, do něhož byli zavíráni odpůrci režimu, odsouzení ve vykonstruovaných procesech k vysokým trestům odnětí svobody. Pracovní tábor Vojna č.3

12 Zdroje Obrázky: č.1. Czech folks. 2015. Dostupné z: http://czechfolks.com/plus/wp-content/uploads/2010/12/Obr.-02-Stanislav-H%C3%A1ber-Boj%C3%ADm- sa-zapn%C3%BA%C5%A5-telev%C3%ADzor-_-p%C5%99eklad.jpg č. 2. Srb a kladivo. 2015. Dostupné z: http://litenky.ff.cuni.cz/img/i1245.png č. 3. Pracovní Tábor Vojna. 2015. Dostupné z: http://www.moderni-dejiny.cz/PublicFiles/UserFiles/image/Metodika/08_CSR_1948- 1968/800x800_Tabor_Vojna_historicke_foto__Large_.jpg Použité zdroje: David, M. Politologie, 5 vydání,Olomouc: Olomouc. 2005 Paměť a dějiny, Revue pro studium totalitních režimů 2007/01 Komunismus. 2015. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Komunismus Komunismus. 2015. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Komunismus_v_%C4%8Cesku Československo. 20155. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Komunistick%C3%BD_re%C5%BEim_v_%C4%8Ceskoslovensku Tábor Vojna - drsná realita komunistického lágru. 2015. Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/clanek/67365 UPVKZ. 2015. Dostupné z:http://www.policie.cz/clanek/urad-dokumentace-a-vysetrovani-zlocinu-komunismu.aspx