Středověká filozofie - scholastika

Prezentace na téma: "Středověká filozofie - scholastika"— Transkript prezentace:

1 Středověká filozofie - scholastika
Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Středověká filozofie - scholastika Označení DUM VY-32-INOVACE-06_1_11 Autor Mgr. Eva Adamíková Datum Vzdělávací oblast Člověk ve společnosti Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Dějiny světové filozofie Ročník 3. ročník gymnázia

2 Středověká filozofie - scholastika

3 Co se dozvíte: které období označujeme za scholastiku,
jakými problémy se scholastika zabývala, kdo to byl Tomáš Akvinský, kdo to byli nominalisté a realisté, k čemu se schylovalo na sklonku středověku

4 Scholastika Raná (9.-12.st.n.l.) Vrcholná (13.st.)
Pozdní ( st.n.l.)

5 Jádro západní Evropy: Itálie, Francie, Německo, VB, Irsko Jednota vědy a filozofie vyjádřena latinou Scholastika má podat rozumové důkazy Vytvořit ucelený teologicko-filozofický systém

6 Raná scholastika Spor o univerzálie – pojmy, univerzálie Realisté – pojmy existují reálně – před jednotlivou věcí, nezávisle na ní (Platónovy ideje) Nominalisté – pouhý prázdný zvuk, požívaný námi k označení věci Existují tedy až po věci Klonili se více k Aristotelovi

7 Jádrem sporu je odlišné pojetí individuality, svobody, nezávislosti
Spor o Boha a člověka Realisté Jan Scotus – Eriugena, první otec scholastiky Anselm z Canterbury „Credo, ut intelligam“

8 Abélard, je pochován s Heloisou na pařížském hřbitově Pére-Lachaise
Umírněný realista Abélard, je pochován s Heloisou na pařížském hřbitově Pére-Lachaise Opačně k Anselmovi říká: „Intelligo ut credam“ „Poznávám, abych věřil.“ Obrázek 1.

9 Nominalisté Roscellinus – obecniny jsou jen člověkem namyšlená jména Bělost – obecnina Existují jen konkrétní bílé předměty

10 Vrcholná scholastika Svět ovládl Aristoteles, až do 16.stol. Období křížových výprav ( ) Plodný styk západní kultury s Orientem Rozvoj měst, obchodu, stavitelství, zeměpisu, básnictví

11 Sumy – snahy pojmout veškeré poznatky do souhrnného a definitivního systému poznání
světa Univerzity a řády – místa pro rozvoj vědění Paříž, Oxford, Bologna, Padov atd. Vystřídaly kláštery Řády Dominikánský – Albert Veliký, T. Akvinský Věnoval se osvětě, vzdělání

12 Františkánský – František z Assisi
Návrat k původnímu křesťanství – k chudobě, lásce, člověku, přírodě

13 Albert Veliký Pocházel ze šlechtické rodiny
Vychováván na zámku svých rodičů Přednášel pod širým nebem V Padově studoval přírodovědu, medicínu, Aristotela – jehož myšlenky doplnil

14 Tomáš Akvinský (1225 – 1274) Největší naukový systém středověku
Syn hraběte Studium v Neapoli Odděluje pravdu zjevenou – teologickou a   pravdu přirozenou – filozofickou Rozum slouží víře a filozofie teologii

15 Obrázek 2.

16 Spisy: Komentáře k Aristotelovi Menší filozofické spisy Souhrnné teologické výklady Tzv. Questiones – zápisy teologických polemických rozhovorů, které se konaly na univerzitách Menší spisy ke křesťanské dogmatice

17 Apologetická díla Spisy k filozofii práva, státu a společnosti Spisy o řádu a řádových pravidlech Exegetické spisy k výkladu Písma svatého

18 Vědění a víra Existence a esence Není mezi nimi rozpor
Obojí pochází od Boha Filozofie dospívá k Bohu Teologie vychází od Boha Existence a esence Bůh dává esenci existenci Jako jediný obsahuje v sobě obojí

19 5 nepřímých důkazů existence Boha
Z pohybu Z řetězu příčin Z nahodilého – první nutnost ze sebe sama Ze stupňovitosti Z účelného uspořádání světa

20 Člověk a duše Etika Vegetativní část – látková výměna, rozmnožování
Smyslová část – vnímání Intelektuální část – rozum Etika Tomáš říká, že člověk musí vědět: V co má věřit Co má žádat Co má činit

21 Zdůrazňuje svobodu vůle! Ke 4 antickým ctnostem řadí 3 křesťanské:
Víru Lásku Naději

22 Politika Dílo: Drží se dělení Aristotelova
Monarchie, aristokracie, politea Tyranie, oligarchie, demokracie Dílo: Suma proti pohanům Suma teologická O jsoucnu a bytnosti

23 Učení – tomismus 1322 prohlášen za svatého Od roku 1879 oficiální filozofie katolické církve

24 Pozdní scholastika Roger Bacon ( ) Františkán Dílo: Větší dílo, Menší dílo, Třetí dílo Dělal fyzikální experimenty Spotřeboval na ně veškerý majetek Optika – odraz světla, lom paprsků Podezření z čarodějnictví a posedlostí ďáblem

25 Duns Scotus ( ) Některá věta může být z filozofického hlediska pravdivá a z teologického hlediska nepravdivá a naopak Vůle je nadřazená myšlení Vilém Occam ( ) Zrušil pouto mezi teologií a filozofií „Occamova břitva“ – pochopení skutečnosti se obejde bez zbytečného zdvojení

26 Jde mu o jakousi ekonomii myšlení, tj
Jde mu o jakousi ekonomii myšlení, tj. neužívat k vysvětlení reality více entit, než je nezbytně nutné Odstranit obecniny – zvířeckost, existují jen jednotlivá zvířata Nominalista Nemůžeme vyčíst Boží záměr Co Bůh chtěl… Nemůžeme poznat, můžeme jen věřit Svět můžeme poznat jen skrze naše zkušenosti

27 Jedná se jen o empirickou zkušenost mezi uvažujícími bytostmi
Rozumové konstrukce Rozum a víru musíme oddělit Nominalismus, renesance, reformace, přírodovědecké objevy – filozofie se začíná soustředit na problém poznání a jeho východiska

28 Otázky: Jaký problém řešila raná scholastika? Kdo to byli realisté?
Charakterizuj františkánský řád. O co usilovali dominikáni? Vysvětli Tomášovy důkazy existence Boha. Pokus se vysvětlit význam slova esence. Které znáš nejstarší evropské univerzity.

29 Odpovědi Raná scholastika řešila spor mezi realisty a nominalisty.
Realismus je názor, že obecné pojmy (universálie) existují nezávisle na lidském rozumu. Příslušníci františkánského řádu hlásali návrat k původním hodnotám křesťanství – víře, lásce, naději

30 Příslušníci dominikánského řádu se zasloužili o šíření vzdělanosti.
Vše kolem nás se děje, vše má svou příčinu, existuje první nutnost ze sebe sama, existuje „hierarchický“ řád v přírodě a společnosti, vše kolem nás má svůj účel, je zde pro „něco“ Esence je možnost, která se může projevit… Univerzity – Bologna, Paříž, Oxford, Cambridge, Padova, Neapol, Praha, Krakov

31 Zdroje: ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, ISBN BLECHA, Ivan a kol. Filozofický slovník. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, ISBN BLECHA, Ivan. Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002, ISBN STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN

32 TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení
TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení. Praha: COWI, Praha 4, V jehličí 1, 1996, ISBN Obrázek 1.: AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obrázek 2.: FRA ANGELICO. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: