Revoluční rok 1848/49 v českých zemích.

Prezentace na téma: "Revoluční rok 1848/49 v českých zemích."— Transkript prezentace:

1 Revoluční rok 1848/49 v českých zemích

2 Rakousko - 2 základní problémy:
absolutismus (Metternich) mnohonárodnost (11 národů) březen zprávy o revolučních událostech v Itálii a Francii dorazily do Vídně ozbrojené povstání rychlé vítězství propuštěn neoblíbený představitel rakouské reakční politiky kníže Metternich (emigroval do Anglie)

3 zavedeny občanské svobody
přislíbena ústava a svolání říšského sněmu Uhry - povstání politická práva a získání značné samostatnosti vídeňská vláda vydala oktrojovanou (= vydanou vládou, nikoli parlamentem) ústavu, podle které moc zůstala v rukou císaře červen - nové povstání (císař uprchl na Moravu)

4 Praha vídeňské události svolání veřejného shromáždění do Svatováclavských lázní (11. 3.) radikály petice umírněných požadavků: - větší práva a samostatnost ve federalizované konstituční monarchii - svoboda tisku, slova, vyznání, shromažďování - rovnoprávnost češtiny v úřadech a školách - zrušení roboty a poddanství, ... __________________________________________ Císař více méně přislíbil splnění

5 Česko-německý spor brzy - spor mezi „českými Čechy“ a „českými Němci“ (1/3 obyvatelstva Českého království) o budoucnosti Rakouska zpočátku oba národy vystupovaly společně proti starým pořádkům a za občanské svobody, ale... Němci – obava z rozpínavosti Čechů a poklesu vlivu svolání Slovanského sjezdu do Prahy – růst napětí Češi - snaha (obecně řečeno) zlepšit postavení českého národa v rámci Rakouska

6 Němci z Čech poslali své zástupce na celoněmecký frankfurtský sněm.
Záměr: české země by se spolu s Rakouskem začlenily (a tím zanikly) v sjednoceném velkém Německu X Česká politická reprezentace – F. Palacký a Fr. Ladislav Rieger - se odmítla sněmu zúčastnit = odmítli koncepci rozpuštění českých zemí v novém Německu. nová politická koncepce

7 austroslavismus = představa Rakouska jako národnostně spravedlivého federativního státu Austria = Rakousko / Slavia = Slovanstvo Slované by se mohli rozvíjet hospodářsky a politicky pod ochranou Rakouska před tlakem německého a ruského souseda stoupenci tohoto politického názoru - zejm. F. Palacký a přechodně Karel Havlíček Borovský Palacký: „Rakousko by bylo třeba vytvořit, kdyby už odedávna neexistovalo.“

8 Slovanský sjezd svolán začátkem června do Prahy
delegáti - Slované z rakouské monarchie předseda - F. Palacký zasedání sjezdu zmařeno násilnými akcemi, v Praze - rozpuštěn do Prahy povolán jako zemský velitel kníže Windischgrätz - rozmístil v Praze děla - vystupňoval tím revoluční náladu

9 Červnové povstání radikální studenti uspořádali u sochy sv. Václava na Koňském trhu (od té doby Václavské nám. / socha jiná a stála uprostřed, ne v horní části ) 12. června sbratřovací mši po mši se průvod vydal k sídlu nenáviděného Windischgrätze do Celetné ulice

10 Windischgrätz průvod zastaven vojáky (incident: vražda nebo náhodné zabití kněžny Windischgrätzové v okně paláce) pětidenní boje na barikádách (zejména studenti) Praha bombardována desítky mrtvých vyhlášeno stanné právo, ale záhy zrušeno žádné procesy

11

12 říjen 1848 Vídeň - další ozbrojené povstání
povstalci lynčovali nenáviděného ministra války potlačeno Windischgrätzem, výjimečný stav prosinec abdikace slaboduchého císaře Ferdinanda V., na trůn jeho synovec 18letý František Josef I. jaro rakouské vojsko potlačilo italské povstalce na severu Itálie

13 nejdelší a nejkrvavější boje v Uhrách
nejvýraznější postava - Lajos Kossuth sesazení Habsburků a vyhlášení republiky Uhři však utlačovali Slovany na svém území, odmítli uznat národnostní požadavky Slováků, Srbů a Chorvatů a tím je postavili na stranu rakouské vlády – neúspěch uherské povstání krvavě potlačeno až srpnu 1849 (za pomoci ruské armády) / stovky rozsudků smrti, vlna emigrace

14 Kroměřížský sněm Říšský sněm, který měl vypracovat ústavu, uprchl z revoluční Vídně do Kroměříže. Rakousko se mělo stát konstituční monarchií s dvoukomorovým parlamentem a moderní ústavou V březnu 1849 byl sněm rozehnán vojskem Místo platné ústavy vláda tzv. oktrojovala (vnutila) vlastní, ne moc demokratickou ústavu „oktrojírku“ (nikdy nevstoupila v platnost)

15

16 revoluce v Rakousku vojensky potlačena
Rakousko se nestalo konstituční monarchií / ústava nebyla přijata české země ani Uhersko nedosáhly federativního uspořádání státu X zrušena robota a některá zastaralá hospodářská opatření (cechy) odstraněno poddanství = rovnost občanů před zákonem nastolena svobodná (liberální) ekonomická politika = otevřena cesta kapitalistickému rozvoji země