Teorie chování spotřebitele - model spotřebitelské volby - vlastnosti spotřebitelského optima - cenová spotřební křivka a poptávková funkce - mikroekonomická.

Prezentace na téma: "Teorie chování spotřebitele - model spotřebitelské volby - vlastnosti spotřebitelského optima - cenová spotřební křivka a poptávková funkce - mikroekonomická."— Transkript prezentace:

1 Teorie chování spotřebitele - model spotřebitelské volby - vlastnosti spotřebitelského optima - cenová spotřební křivka a poptávková funkce - mikroekonomická analýza trhu práce

2 Model spotřebitelské volby
Základní jednotka: domácnost Kriterium užitek Dva typy kriterií: kardinální a ordinální Kardinální : kalorie v jídle gigabyty u počítačů či výkon automobilu míra uspokojení (% ideálu) 2 2

3 Kardinální užitek Základní zákon: nárůst uspokojení z dodatečné jednotky klesá Příklad: jsem plně (100 %) uspokojen pěti páry obuvi, plně neuspokojen žádným párem (u=0). Šestý a další páry mi nevadí. Nárůst uspokojení při zvýšení počtu párů (01) je větší než nárůst uspokojení při zvýšení počtu párů (45)

4 Klesající nárůst uspokojení z dodatečné jednotky při nárůstu spotřeby
Počet párů bot Uspokojení % Nárůst uspokojení 1 40 2 70 30 3 85 15 4 95 10 5 100 6 a více 4 4

5 Klesající nárůst uspokojení z dodatečné jednotky při nárůstu spotřeby
5 5

6 Kardinální užitková funkce
Předpokládejme existenci kardinální užitkové funkce u(q), kde q je množství komodity ve fyzických jednotkách Def. mezní užitek Zákon klesajícího mezního užitku: roste-li množství spotřebovávaného statku, mezní užitek klesá. Neboli : funkce MU(q) je klesající. 6 6

7 Předpokládané vlastnosti kardinální užitkové funkce u(q)
nenasycenost: q1>q2  u(q1)>u(q2) rostoucí tvar u(q) klesající mezní užitek: pro „malou jednotku“ platí: q1>q2u(q1)-u(q1-1)<u(q2)-u(q2-1)konkávní tvar u(q) úplnost: každé dva spotřební koše se dají srovnat, A>B nebo B>A nebo A=B. tranzitivita: A>B a B>C implikuje A>C (někdy) spojitost: v matematickém významu Ale: ( na rozdíl od reality !!) vliv nemá spotřeba (uspokojení) druhých subjektů dynamika spotřeby a jiné 7 7

8 Kardinální užitková funkce u(q)

9 Mezní užitek MU(q) Na osách: objem q spotřebovávaného statku v naturálních jednotkách a mezní užitek při tomto objemu

10 Mezní užitek MU(q), poptávka a rovnováha spotřebitele
Mezní užitek vypadá jako poptávková funkce – náhoda? Ne! Mezní užitek určuje individuální poptávku. Jaké množství bude spotřebitel optimálně poptávat při ceně p? Takové, že MU = p

11 Podmínka spotřebitelské rovnováhy při cenách p1, p2, ... pn:
MU1/p1= MU2/p2= …= MUn/pn=konst. Důkaz: sporem (kdyby ne, šlo by zvýšit užitek) Předpokládá se, že vše lze za dané ceny koupit bez nákladů či bez jiné újmy, bez možnosti ovlivnit nákupem cenu (ne monopson, ne cenová diskriminace ....) Klesající MU souvisí s klesající poptávkovou funkcí: zvýší-li se např. pouze cena p1, musí se snížit objem spotřeby prvního statku (aby spotřebitel zůstal v optimu, tj. aby udržel podmínku pro optimum: MUi/pi=konst. pro všechna i 11 11

12 V ordinální koncepci je užitek zadán mapou izokvant užitku
Na osách: objemy x1, x2 spotřebovávaných statků v naturálních jednotkách. IZOKVANTA = MNOŽINA KOMBINACÍ SPOTŘEBY X1 A X2 KTERÉ PŘINÁŠEJÍ STEJNÝ UŽITEK Tvar izokvant užitku při respektování axiomů nenasycenosti a klesajího mezního užitku v ordinalistické koncepci: Nenasycenost klesající izokvanty užitku Klesající mezní užitek  konvexní izokvanty užitku 12 12

13 Konvexní izokvanty užitku
Na osách: objemy x1, x2 spotřebovávaných statků v naturálních jednotkách Mezní míra substituce (ve spotřebě) x1 za x2 (při konst. u): 13 13

14 pro důchod M při cenách statků p1, p2: p1.x1 +p2.x2 = M
Rozpočtové omezení pro důchod M při cenách statků p1, p2: p1.x1 +p2.x2 = M Verbálně: peníze, které zaplatím za oba statky nesmí převýšit můj důchod M 14 14

15 Optimum spotřebitele E
= tečný bod E, který představuje bod na nejvyšší izokvantě, která má s rozpočtovou množinou neprázdný průnik 15 15

16 Podmínka rovnováhy (optima)
MU1/p1 = MU2/p2 Verbálně: užitek z vynaložené peněžní jednotky je v optimu spotřebitele shodný. (Proč? Jinak bych si mohl přesunem peněžních prostředků ve prospěch statku s vyšším MUi/pi zvýšit užitek) Neboli: p1/p2 = MU1/MU2 (= mezní míra substituce protože ) sklon rozpočtové přímky = sklon izokvanty užitku – z věty o derivaci implicitní funkce 16 16

17 Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map
Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map a) x1 není žádoucím statkem 17 17

18 Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map
Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map b) x2 není žádoucím statkem 18 18

19 Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map
Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map c) pevný poměr složek spotřeby 19 19

20 Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map d)
Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map d) x1 je žádoucím statkem jen pro x1  M x2 je žádoucím statkem jen pro x2  M2 20 20

21 Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map
Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map e) dokonalé substituty z hlediska užitku naprosto bezproblémově zaměnitelné statky, například: dvojkoruny a koruny, mýdla dvou zcela stejně oblíbených značek, různé formy peněžních aktiv při velmi nízké úrokové míře). 21 21

22 Statky nevyužitelné jinak než „spolu“, Například:
Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map f) dokonalé komplementy: Statky nevyužitelné jinak než „spolu“, Například: levá a pravá bota, pryskyřice a tužidlo epoxidového lepidla 22 22

23 Shrnutí k indiferenčním křivkám:
1. Indiferenční křivky odrážejí míru, ve které si je spotřebitel ochoten odepřít jeden statek a nahradit ho jiným. Proto: 2. Indiferenční křivky jsou prakticky vždy klesající: snížení spotřeby jednoho statku je kompenzováno zvýšením spotřeby druhého statku snížit (výjimka: nežádoucí statek, jehož snížení spotřeby netřeba kompenzovat) 3. Výše (směrem doprava resp. nahoru) položené indiferenční křivky jsou preferovány (nenasycenost) 4. Indiferenční křivky se neprotínají 5. Indiferenční křivky jsou konvexní (klesající mezní užitek => s růstem objemu spotřeby statku A klesá mezní míra jeho substituce statkem B (je méně vzácný a odepření jednotky jeho spotřeby je „méně bolestivé“)

24 Cenová spotřební křivka PCC (Price-Consumption Curve)
Substituční a důchodový efekt Pozn.: Vodorovná souřadnice bodu E na křivce = poptávková funkce pro x1 . Odtud lze odvodit poptávkovou funkci po x1:

25 a) poptávková funkce pro standardní statek

26 b) poptávková funkce pro Giffenův statek
Giffenův efekt je výjimkou z pravidla, že zvýšení ceny statku sníží poptávku po něm, např. zdražení rýže vyvolá výrazný pokles reálného příjmu extrémně chudého Číňana, ten reálně zchudne a nemůže si napříště kupovat na neděli maso, nahradí ho rýží) Zde je rýže giffenovská pro , pro nižší cenu nikoliv!

27 b) poptávková funkce pro Giffenův statek
I giffenovskou poptávku lze odvodit z křivky PCC při konvexních izokvantách užitku, tj. i giffenovský spotřebitel splňuje axiomy (je ve  smyslu těchto axiomů (viz výše) racionální):

28 Důchodová trajektorie optima spotřebitele a) pro standardní statky x1, x2:
Roste-li při zvyšování důchodu poptávka po x1 rychleji než poptávka po x2, je x1 luxusnější.

29 Důchodová trajektorie optima spotřebitele b) x2 je podřadný statek:
Klesá-li při zvyšování důchodu poptávka po x2, je x2 podřadnou (inferiorní) komoditou

30 Engelova křivka  x – poptávka po statku, M- důchod, EW - důchodová elasticita
30 30

31 Mikroekonomická analýza trhu práce A. Subjekt preferuje spotřebu:
Důsledek zvýšení mzdy sub A: více práce za mzdu na úkor volného času a zvýšení spotřeby

32 Mikroekonomická analýza trhu práce B. Subjekt preferuje volný čas:
Důsledek zvýšení mzdy sub B: více volného času na úkor práce za mzdu a zvýšení spotřeby (menší než sub A)

33 Nabídka práce závisí na preferencích (tj
Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru izokvant užitku) subjektu: A. Subjekt preferuje spotřebu rostoucí nabídka práce

34 Nabídka práce závisí na preferencích (tj
Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru izokvant užitku) subjektu: B. Subjekt preferuje volný čas  klesající nabídka práce

35 Nabídka práce závisí na preferencích (tj
Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru izokvant užitku) subjektu: C. Subjekt preferuje: volný čas při vysoké úrovni spotřeby - spotřebu při její nízké úrovni  zpět zakřivená nabídka práce:

36 Zbyde-li čas: (nebude to v testech)
Faktor času ve spotřebitelské volbě Trpělivý spotřebitel odkládá spotřebu, za odložení je odměněn jejím zvýšením (1+r) krát, kde r je úroková míra. Spotřebitel se rozhoduje o tom, jak rozdělí spotřebu mezi dvě období. Kdyby vše spotřeboval v období 1, měl by C. Kdyby vše spotřeboval v období 2, měl by (1+r).C. Všechny možnosti viz silná čára

37 Faktor času ve spotřebitelské volbě
Indiferenční křivka záleží na individuální míře časové preference (= míře preference likvidity). Mění-li se r, mění se optimum. Odtud lze zkonstruovat funkci nabídky vkladatelů.

38 EKONOMIE ZÁVISLOSTI (nebude v testech):
Někdy se i v demokratické společnosti vláda vměšuje do soukromého rozhodování:¨ Vynucuje spotřebu pro jedince nezbytných statků (merit goods – žádoucích komodit), [veřejné vzdělání, očkování, léčení lidí s TBC,AIDS...] Omezuje spotřebu sebezáhubných statků (demerit goods - nežádoucí statky), [drogy, cigarety, alkohol]. Proč se vláda vměšuje? Protože existuje i újma jiným lidem než těm, kteří se (nezodpovědně) rozhodují vyhnout se merit goods (obrna dětí, epidemie TBC) či užívat demerit goods (oběti kriminality, pasivní kouření, oběti nehod)

39 EKONOMIE ZÁVISLOSTI Protože s tím souvisí i veřejné náklady
nezaměstnatelnost analfabetů či epidemie TBC či AIDS u merit goods, výdaje státu do zdravotnictví a na potírání zločinnosti u demerit goods nebezpečí „vlády silné ruky“ (Hitler) Teoreticky pozoruhodné: problém závislosti: Člověk závislý na cigaretách nebo heroinu touží po těchto látkách mnohem více než ostatní => poptávkové křivky pro statky, které vyvolávají závislost, jsou cenově neelastické

40 EKONOMIE ZÁVISLOSTI Trestnost prodeje a užívání vyvolá:
prudký posun nabídkové křivky nahoru. (během prohibice v USA ( ) se ceny alkoholu ztrojnásobily) příležitostní uživatelé nelegálních drog přejdou na levné substituty [alkohol, tabák => jejich je poptávka elastická, závislí uživatelé s cenově neelastickou poptávkou vydávají na drogy víc než mají příjmy=> jsou dotlačeni k zločinu

41 Nabídkově –poptávková analýza závislosti: a) závislí konzumenti

42 Nabídkově –poptávková analýza závislosti: b) příležitostní konzumenti
Dospívající může experimentovat s návykovou látkou, pokud si jí může dovolit, zatímco vysoká cena (spojená s nízkou dostupností) ho spíše od jeho pokušení odradí [neboli: legalizace drog zvýší počet závislých osob a dále viz a)].