GRAVITACE Fy – prima Yveta Ančincová.

Prezentace na téma: "GRAVITACE Fy – prima Yveta Ančincová."— Transkript prezentace:

1 GRAVITACE Fy – prima Yveta Ančincová

2 Jevy způsobené gravitací
. Isaac Newton Bez komentáře Kategorie: Životopisy Isaac Newton se narodil ve vesnici Woolsthorpe asi 200 km severně od Londýna v roce Nikdo, ani jeho matka nevěřil, že se dítě dožije večera, protože Isaac byl strašně malý a slaboučký. Když však přežil týden dali ho do místního kostela pokřtít. Newtonův otec zemřel ještě před jeho narozením a tak se o něj musela starat jeho matka. Ta se však po třech letech provdala za jiného a odstěhovala se s ním pryč. Isaaca však nechala ve Woolsthorpu a podporovala ho finančně. Předškolní věk Newton přežil jen s největšími obtížemi. Tesknil totiž po matce natolik až se několikrát ocitl na pokraji duševního zhroucení i na samém pokraji svých fyzických sil. Částečnou úlevu přináší malému Newtonovi nástup do vesnické školy ve Skilingtonu r. 1649, kam denně z domu docházel. Newton velmi duševně trpěl tím, že byl v porovnání s ostatními spolužáky mimořádně malý, slabý a často nemocný. V ničem nevynikal a často byl od svých spolužáků bit a posmíván. Neměl sice kamarády, ale bavil se zhotovováním nejrůznějších modelů vodních mlýnků i hodin všech typů. Své sluneční hodiny, zhotovené z řady různě skloněných tyček upevňoval se souhlasem majitelů na různá stavení. Zachovaly se více než sto let, protože byly prý neobyčejně přesné. V roce 1654 přešel Newton na střední školu v nedalekém Granthamu. Jmenovala se King Edward VI Grammar School. Na počátku studií se v chlapci probudil zájem o mechaniku. Začíná stále jasněji chápat, že k opravdovému proniknutí do mechanických problémů je nezbytná matematika, ale ne ta matematika, která se učí na škole. Newton se horlivě věnuje svým zájmům, málo dbá předepsané látky, a jeho prospěch je nevalný, ale narůstající vědomosti se nakonec přece promítají i do chápání povinného učiva. V této době umírá Isaakův otčím a jeho matka se vrací na statek do Woolsthorpu. Isaac má opustit školu a má hospodařit na rodinném statku a pomáhat při výchově mladších sourozenců. Jenže je tam tak nešťastný, že nemůže navštěvovat svou školu, že jeho matka rozhodne, aby šel studovat na nějaký čas do Cambridge na Trinity College. Tam se ocitá v ponižující pozici subsizara což je vlastně služebník při stolování bohatších spolužáků, při štípání dříví a dalších pomocných pracích. Nejvíce ho fascinují přednášky velmi vzdělaného mladého profesora Isaaca Barrowa. Netrvalo dlouho a stali se přáteli. Z doby jeho vynuceného pobytu na rodném statku pochází také legendární historka o pádu jablka v sadu, kterou ve stáří sám Newton potvrdil. Jablko mu sice nespadlo na hlavu, ale při pozorování úplňku si Newton všiml jablka na stromě a uvědomil si, že dosah zemské přitažlivosti nemá omezení, takže síla udržující Měsíc na kruhové dráze kolem Země by mohla být totožná se silou působící pád jablka na Zem. Provedl tedy příslušný výpočet pro pohyb Měsíce kolem Země a došel k závěru, že obíhající těleso je přitahováno silou nepřímo úměrnou druhé mocnině vzdálenosti obou těles.

3 Gravitační síla Země Směřuje do středu země Je přitažlivá
Působí na všechna tělesa Směřuje do středu země Je přitažlivá Její jednotkou je 1N Isaac Newton Isaac Newton se narodil ve vesnici Woolsthorpe asi 200 km severně od Londýna v roce Nikdo, ani jeho matka nevěřil, že se dítě dožije večera, protože Isaac byl strašně malý a slaboučký. Když však přežil týden dali ho do místního kostela pokřtít. Newtonův otec zemřel ještě před jeho narozením a tak se o něj musela starat jeho matka. Ta se však po třech letech provdala za jiného a odstěhovala se s ním pryč. Isaaca však nechala ve Woolsthorpu a podporovala ho finančně. Předškolní věk Newton přežil jen s největšími obtížemi. Tesknil totiž po matce natolik až se několikrát ocitl na pokraji duševního zhroucení i na samém pokraji svých fyzických sil. Částečnou úlevu přináší malému Newtonovi nástup do vesnické školy ve Skilingtonu r. 1649, kam denně z domu docházel. Newton velmi duševně trpěl tím, že byl v porovnání s ostatními spolužáky mimořádně malý, slabý a často nemocný. V ničem nevynikal a často byl od svých spolužáků bit a posmíván. Neměl sice kamarády, ale bavil se zhotovováním nejrůznějších modelů vodních mlýnků i hodin všech typů. Své sluneční hodiny, zhotovené z řady různě skloněných tyček upevňoval se souhlasem majitelů na různá stavení. Zachovaly se více než sto let, protože byly prý neobyčejně přesné. V roce 1654 přešel Newton na střední školu v nedalekém Granthamu. Jmenovala se King Edward VI Grammar School. Na počátku studií se v chlapci probudil zájem o mechaniku. Začíná stále jasněji chápat, že k opravdovému proniknutí do mechanických problémů je nezbytná matematika, ale ne ta matematika, která se učí na škole. Newton se horlivě věnuje svým zájmům, málo dbá předepsané látky, a jeho prospěch je nevalný, ale narůstající vědomosti se nakonec přece promítají i do chápání povinného učiva. V této době umírá Isaakův otčím a jeho matka se vrací na statek do Woolsthorpu. Isaac má opustit školu a má hospodařit na rodinném statku a pomáhat při výchově mladších sourozenců. Jenže je tam tak nešťastný, že nemůže navštěvovat svou školu, že jeho matka rozhodne, aby šel studovat na nějaký čas do Cambridge na Trinity College. Tam se ocitá v ponižující pozici subsizara což je vlastně služebník při stolování bohatších spolužáků, při štípání dříví a dalších pomocných pracích. Nejvíce ho fascinují přednášky velmi vzdělaného mladého profesora Isaaca Barrowa. Netrvalo dlouho a stali se přáteli. Z doby jeho vynuceného pobytu na rodném statku pochází také legendární historka o pádu jablka v sadu, kterou ve stáří sám Newton potvrdil. Jablko mu sice nespadlo na hlavu, ale při pozorování úplňku si Newton všiml jablka na stromě a uvědomil si, že dosah zemské přitažlivosti nemá omezení, takže síla udržující Měsíc na kruhové dráze kolem Země by mohla být totožná se silou působící pád jablka na Zem. Provedl tedy příslušný výpočet pro pohyb Měsíce kolem Země a došel k závěru, že obíhající těleso je přitahováno silou nepřímo úměrnou druhé mocnině vzdálenosti obou těles. Gravitační síla Země: Působí na všechna tělesa Směřuje do středu země Je přitažlivá Její jednotkou je 1N Značí se Říkáme, že kolem Země je gravitační pole Říkáme, že kolem Země je gravitační pole

4 Gravitační síla v daném místě
Má směr svislý Pomůcka pro zjišťování svislého směru se nazývá olovnice Olovnice je těleso ( většinou ocelové tvaru válce s hrotem) zavěšené na provaze( vlákně) Olovnice se používá ve stavebnictví Má směr svislý Pomůcka pro zjišťování svislého směru se nazývá olovnice Olovnice je těleso( většinou ocelové tvaru válce s hrotem) zavěšené na provaze( vlákně) Olovnice se používá ve stavebnictví

5 Gravitační síla Klesá velmi rychle se vzdáleností od Země
Těleso o hmotnosti 100 g je přitahováno silou 1N Na těžší tělesa působí Země větší gravitační silou než na lehčí Působí mezi každými dvěma tělesy Klesá velmi rychle se vzdáleností od Země Těleso o hmotnosti 100 g je přitahováno silou 1N Na těžší tělesa působí Země větší gravitační silou než na lehčí

6 Graf závislosti gravitační síly Země na vzdálenosti od Země
Na povrchu Země působí na těleso o hmotnosti 36 kg síla asi 360 N. Dokážeš pomocí grafu určit, jak velká síla by působila na totéž těleso ve vzdálenosti 6x větší? Na povrchu Země působí na těleso o hmotnosti 36 kg síla asi 360 N. Dokážeš pomocí grafu určit, jak velká síla by působila na totéž těleso ve vzdálenosti 6x větší?

7 Účinky gravitačního pole Měsíce a Slunce
Gravitačním působením Měsíce, Slunce a odstředivou silou vznikající pohybem Země kolem společného těžiště soustavy Země – Měsíc jsou vyvolány slapové jevy: pevná část Země se nepatrně protahuje v důsledku působení Měsíce - změna dosahuje asi 30 cm, na oplátku Země působí změnu tvaru Měsíce asi o 40 cm. slapy atmosféry slapy zemské kůry slapy mořské - příliv a odliv - k přílivu dochází vždy na straně přivrácené k Měsíci a na odvrácené straně (vlivem odstředivé síly) Tento jev souborně nazývaný slapový vzniká jako důsledek působení gravitace a vzájemného pohybu Země, Měsíce a Slunce. Můžeme ho definovat jako periodické zvedání a klesání mořské hladiny oproti průměrné poloze hladiny v oceánech. Přiliv a odliv vysvětlil již anglický fyzik Isaak Newton ( ). Měsíc je Zemi mnohem blíže, proto je jeho účinek větší než účinek Slunce (asi dvojnásobně). Jestliže se tedy Měsíc obíhající kolem Země setká se Zemí a Sluncem v jedné rovině, gravitační účinky se sčítají a vzniká tzv. skočný příliv a odliv. Svírají-li však tělesa mezi sebou pravý úhel, je účinek gravitací nejmenší, hovoříme pak o hluchém přílivu a odlivu, který je mírnější. Ve Středozemním moři tento rozdíl hladiny nečiní ani jeden metr, naopak největší rozdíl mezi přílivem a odlivem je pozorován v zátoce Fundy na východním pobřeží Kanady a činí 17 metrů. Rozdělení přílivu a odlivu na zemském povrchu je takové, že příliv mají vždy dva protilehlé kulové vrchlíky v oblasti rovníkové a odliv má široký pás mezi nimi sahající do oblasti pólové. Příliv a odliv se pravidelně střídají při každé kulminaci Měsíce. Příliv se opakuje vždy po 12 hod. 25 minutách, je to tzv. půldenní příliv, který každý následující den vrcholí o 50 minut později. -dva přílivy za sebou se opakují v intervalu 12 hodin a 25 minut.

8 Využití přílivu a odlivu
Vplouvání lodí do přístavů: Do říčních přístavů vlivem vysokého přílivu mohou vplouvat námořní lodě. Příkladem je Londýn ležící několik desítek km od ústí Temže do moře.

9 Přílivové elektrárny Gravitační síla Měsíce působí na vodní masu a způsobuje příliv a odliv. Toho lze využít v zálivech, kde je vzedmutí hladiny co nejvyšší. Záliv se uzavírá hrází s vraty, která při přílivu jsou otevřená a po vzedmutí hladiny se uzavírají. Po odlivu se otevírají propusti k turbínám a vytvořený rozdíl výšek hladin je roztáčí.

10 Zajímavosti v zálivech může dosahovat i několika metrů
Ve volném oceánu je příliv malý do 1 metru, v zálivech může dosahovat i několika metrů Místa s největšími přílivy : záliv Fundy (Kanada) 19,6 m ústí řeky Gallegos (Argentina) 18 m Frobisher Bay (Baffinův ostrov) 17,4m

11 Vylušti tajenku N E W T O L I B A S R M V Z Á J É D P Ř Ž U C
Autor zákona všeobecné gravitace B) Pomůcka ke zjišťování vodorovného směru C) Galileo Galilei byl…… D) Působení těles je vždy ……………………… E) Závisí na ní velikost gravitační síly F) Gravitační síla je vždy ……………………… G) Objekt, kolem kterého se pohybujeme přibližně po kružnici H) Místo, kam míří gravitační síla Země N E W T O L I B A S R M V Z Á J É D P Ř Ž U C A) Autor zákona všeobecné gravitace B) Pomůcka ke zjišťování vodorovného směru C) Člen kosmické posádky D) Působení těles je vždy ……………………… E) Závisí na ní velikost gravitační síly F) Gravitační síla je vždy ……………………… G) Objekt, kolem kterého se pohybujeme přibližně po kružnici H) Místo, kam míří gravitační síla Země