Ochrana před ionizujícím zářením

Prezentace na téma: "Ochrana před ionizujícím zářením"— Transkript prezentace:

1 Ochrana před ionizujícím zářením
- základy radiobiologie - Výukový program seznamuje se základními poznatky o biologických účincích ionizujícího záření, v radiodiagnostice tedy rtg záření, zásadami radiační hygieny - ochrany pacientů a vyšetřujícího personálu a příslušnou legislativou na tomto poli, platnou v ČR. Tyto informace musí ze zákona obdržet každý, kdo se podílí na vyšetřování pacientů rtg zářením. Jejich znalost je nezbytná i pro studenty lékařských věd, pokud se v rámci výuky či praxe dostanou do prostředí, kde jsou zdroje ionizujícího záření – tedy nejen na rtg a CT vyšetřovnách, ale i na odděleních JIP, ARO, operačních a katetrizačních sálech, kde se rtg přístroje užívají. 3 LF UK Praha RDG klinika

2 RTG záření - druh ionizujícího záření
Fotony rtg záření ionizují prostředí, kterým procházejí. Vzniklé ionty fyzikálně-chemickými mechanizmy indukují biologické účinky. Radiobiologie. Rozeznáváme dva základní druhy biologických účinků: Účinky stochastické (náhodné) na úrovni buněk - zásahová teorie – Učinky deterministické (nestochastické) na úrovni tkání V praxi radiační hygieny je třeba zásadně rozlišovat dva druhy účinků rtg záření. Mechanismy těchto účinků popisuje radiobiologie.

3 účinek je bezprahový účinek má práh
Účinek stochastický Účinek deterministický účinek je bezprahový účinek má práh průběh je lineární průběh je nelineární genetické účinky poškození tkání - karcinogeneze nemoc z ozáření Základní definice těchto účinků. Při stochastickém, bezprahovém účinku záleží dle zásahové teorie na tom, zda procházející foton zasáhne citlivou strukturu buňky – nejčastěji chromosomu – a tím vyvolá poškození buňky. Účinky deterministické jsou kumulativní a představují reakci či poškození dané tkáně na ozáření.

4 Příklad: ozáření kůže ionizujícím zářením
- gradace deterministických účinků B Ú BÚ Tento typ deterministického účinku je nejčastější. Je vyvolán ozářením kůže rtg zářením, ale stejně i jiným druhem ionizujícího záření – např. UV zářením. Nejnižší práh : erytemová dávka – zčervenání kůže - a Vyšší práh : epilační dávka – pigmentace a vypadávání vlasů - b Nejvyšší práh : nekrotická dávka – poškození kůže s nekrozou - c

5 Ve fyzice vyjadřujeme absorbovanou dávku v jednotkách
Nomenklatura dávek Ve fyzice vyjadřujeme absorbovanou dávku v jednotkách Gray ( Gy ) = J/kg = 100 radů V radiobiologii a ochraně před zářením užíváme efektivní dávku Sievert ( Sv ) = Dabs . QF = 100 rem Základní dozimetrické veličiny užívané v radiační hygieně. Přesněji a podrobněji viz biofyzika. Pozn.: Dávkový ekvivalent či efektivní dávka dovoluje srovnávat biologické účinky různých druhů ionizujícího záření. QF (quality factor) je pro rtg a gamma záření roven 1. Proto u rtg záření se 1 Gy = 1 Sv.

6 Zdroje ozáření člověka na povrchu zemském
Zdroje přírodní: radon, přirozené radionuklidy, kosmické záření : 83,6 % Zdroje umělé: lékařské expozice, jaderná energetika, radioaktivní spad, profesionální ozáření : 16,4 % Přehled o druzích ozáření obyvatel naší republiky, jak vyplynul ze studie z roku 2000. Zatím co záření z přirozených zdrojů dokážeme jen obtížně omezit – závisí na místních podmínkách, na nadmořské výšce, záření z umělých zdrojů se dá účinně regulovat, i když ne úplně. Lékařské expozice: Dg i Th RDG : NM = 9 : 1 ČR ročně ~ 1 mSv ČR: celkové roční ozáření jednotlivce ~ 3,3 mSv (2000)

7 Ochrana před RTG zářením v radiodiagnostice
Na rozdíl od nukleární medicíny ochrana pouze před vnějšími zdroji ozáření. Základní pravidlo ochrany : Vyloučit zcela účinky deteministické a omezit na minimum účinky stochastické Pozn.: V radioterapii využíváme naopak deterministických účinků k usmrcení buněk nádorového bujení, účinky na okolní zdravou tkáň je však třeba omezit na nezbytné minimum.

8 Ochrana před rtg zářením v RDG provozech se týká
jak pacientů tak zdravotnického personálu Vychází z platné legislativy, je pod dozorem SÚJB ( Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ) a SÚRO (Státního ústavu radiační ochrany)

9 LEGISLATIVA NA POLI RADIAČNÍ OCHRANY
EU: EC Dir. 97/43/EURATOM ( Medical Exposure Directive ) ČR: zákon č. 18/1997 Sb., novela č. 13/2002 Sb. - " atomový zákon " vyhláška SÚJB o radiační ochraně č. 184/1997 Sb. novela č. 307/2002 Sb. Zákonná opatření na poli radiační hygieny v naší republice se opírají o atomový zákon a na něj navazující prováděcí vyhlášky. Jako členové EU jsme povinni implemetovat direktivy EURATOMU – evropské atomové agentury se sídlem ve Vídni. To se týká i českých státních norem, které musejí být harmonizovány s normami EU.

10 základní přístup - ALARA diagnostický přínos >> radiační riziko
DIAGNOSTICKÁ A INTERVENČNÍ RADIOLOGIE základní přístup - ALARA diagnostický přínos >> radiační riziko Principy: - zdůvodnění - optimalizace ALARA: každé lékařské ozáření musí být „ as low as reasonably achievable „ Při indikování rtg či CT vyšetření je ošetřující lékař povinnen zvážit, zda diagnostický přínos tohoto vyšetření je potřebný pro správnou léčbu a tedy převyšuje radiační riziko, byť minimální.

11 Princip zdůvodnění přínos z lékařského ozáření musí převažovat
nad újmou ( nad rizikem z ozáření ) Rtg vyšetření musí být správně indikováno : mít význam pro diagnostickou rozvahu a tím pro racionální léčbu EU : Referral guidelines for imaging ČR: Indikační kriteria pro zobrazovací metody Věstník MZ ČR, částka 11/2003 Lékaři při indikování zobrazovacích vyšetření mají vycházet z doporučení, publikovaných v roce 2003 ve Věstníku MZd. Zdůvodnění je tedy na indikujícím lékaři, indikaci však musí posoudit též radiolog, než je vyšetření provedeno a nese tedy spoluodpovědnost. Při nesprávné indikaci vyšetření neprovede či jej nahradí jiných vyšetřením bez radiační zátěže ( UZ, MR ).

12 Při indikaci Rtg vyšetření třeba vzít v úvahu také:
Věstník MZd 2003 Při indikaci Rtg vyšetření třeba vzít v úvahu také: věk a pohlaví pacienta, radiosensitivitu ozářených orgánů, předchozí rtg expozice

13 Příklad : stránka z Indikačních kriterií s indikacemi v oblasti hlavy.

14 INDIKAČNÍ KRITERIA Zhodnocení indikace dané metody / doporučení / :
1.Indikováno 2.Specializované vyšetření 3.Vyšetření neindikované od začátku 4.Vyšetření neindikované rutinně 5.Vyšetření neindikované Stupnice relativní váhy jednotlivých indikací.

15 Stupnice velikosti efektivních dávek – třídy 0 – IV.

16 Příklady efektivních dávek při běžných rtg vyšetřeních

17 Relativní porovnání efektivních dávek u jednotlivých rtg i NM vyšetření ve vztahu ke snímku plic (=1) a k ozáření z přírodních zdrojů

18 Princip optimalizace - lékařské ozáření musí být tak nízké jak je technicky dosažitelné pro získání požadovaného účelu ozáření Rtg vyšetření musí být technicky správně provedeno tak, aby ozáření pacienta i personálu bylo co nejmenší Zdroje ionizujícícho záření - zkoušky provozní stálosti a dlouhodobé stability Technika vyšetření - standardy Adekvátní užití ochranných pomůcek Klinický audit - ověřování Optimalizace vyšetření je věcí pracovníků radiologického oddělení. Funkce rtg přístrojů musí být pravidelně prověřována techniky certifikovaných firem a podléhá kontrole SÚJB. Pro jedntlivé rtg modality jsou zpracovány modelové standardy, od kterých si každé pracoviště odvodí své operační protokoly ( expoziční tabulky atd. )

19 RTG vyšetření Faktory ovlivňující dávku: expozice : kV, mA, s
filtrace primárního svazku (Al) vyclonění pole – primární clona citlivost rtg filmu, zesilovací folie vzdálenost OK (ohnisko rentgenky – kůže) Význam má také správné zpracování filmu Na výslednou efektivní dávku kterou obdrží pacient při vyšetření pomocí rtg záření má vliv řada faktorů, které je třeba vzít v úvahu. Technicky vadný snímek třeba opakovat – zdvojení dávky !!

20 Příklad standardních protokolů pro CT vyšetření
V praxi se užívají standardní protokoly publikované pro jednotlivé rtg modality. Souhrnné standardy pro všechna rtg vyšetření budou vydána MZd v roce 2007.

21 Ukázka protokolu pro CT vyšetření nadledvin z citované publikace.

22 Rtg vyšetřovny musí být konstrukčně zabezpečeny
tak, aby rtg záření nepronikalo do okolních prostor, a řádně označeny dle ČSN stínění olovem či barytem - ekvivalent Pb stěny místnosti, ochranné závěsy

23 Ochranné pomůcky - pacient i vyšetřující
Při snímkování pacienta slouží ochranné pomůcky k vykrytí citlivých orgánů či těch částí těla, které nejsou přemětem vyšetření. Nejčastěji se provádí ochrana gonád a štítné žlázy. Lékaři a radiologičtí asistenti užívají k ochraně před rozptýleným zářením ochranné zástěry, rukavice či brýle s olovnatým sklem (ochrana oční čočky). Vyšetřující nesmí být ozářen přímým svazkem rtg záření - ochrana personálu před sekundárním, rozptýleným zářením

24 Limity ozáření Jsou stanoveny jen pro ozáření personálu :
Celotělové ozáření – 20 mSv/rok Limit je odvozen od stochastických účinků sekundárního záření Kontrola povinnou osobní filmovou dozimetrií registr SÚRO Oční čočka mSv/rok Kůže mSv/rok Tyto limity jsou odvozeny od deterministických účinků Zákonné normy stanovují limity jen pro profesionální ozáření – tedy pracovníků rtg oddělení ( podobně jako pro personál v atomových elektrárnách apod.) Jejich dodržování je kontrolováno osobní ochrannou dozimetrií. Na SÚRO je pak veden registr dávek všech pracovníků kteří pracují v provozech s rizikem ionizujícího záření.

25 Ochranná dozimetrie - personál
Každý pracovních v provozu s rizikem rtg ozáření má přidělen a musí nosit filmový dozimetr. Intervenční radiologiové, kterým hrozí vyšší ozáření rukou, nosí prstenové termoluminiscenční dozimetry. Proměřování dávek z těchto dozimetrů provádí a registruje SÚRO Filmový dozimetr Prstenový dozimetr povinný ( intervenční radiologie )

26 Posouzení rizika z ozáření
U malých dávek riziko stochastických účinků - na buněčné úrovni - jejich mírou je velikost efektivní dávky (mSv) U větších dávek riziko deterministických účinků - na tkáňové úrovni - jejich mírou je velikost orgánové dávky (mGy)

27 Posouzení rizika z ozáření
Riziko se liší v závislosti na řadě faktorů : Velikost dávky Ozáření vnější či vnitřní Ozáření celotělové, lokalizované Druh záření – neionizující ionizující (přímo či nepřímo) RBÚ příslušného druhu záření ( QF ) Radiosenzitivita příslušné tkáně Další – věk, pohlaví ( ženy v produktivním věku )

28 Riziko při ozáření malými dávkami rtg záření ( stochastické účinky )
Velikost efektivní dávky Riziko nižší než 0,1 mSv zanedbatelné 0,1 – 1 mSv minimální 1 – 10 mSv velmi nízké 10 – 100 mSv nízké

29 při rtg ozáření pacienta
Výpočet individuálního rizika při rtg ozáření pacienta ( např. při ozáření těhotné ženy zvážení interupce ) provádějí radiologičtí fyzici, případně pracovníci SÚJB Kolektivní riziko, plynoucí z radiační zátěže obyvatelstva v příslušném státě vyčíslují rovněž pracovníci SÚJB

30 RTG vyšetření má přinést
MAXIMUM KLINICKY RELEVANTNÍ INFORMACE PRO RACIONÁLNÍ TERAPEUTICKOU ROZVAHU S MINIMEM OZÁŘENÍ A ZA PŘIJATELNOU CENU

31 Průměrné zkrácení doby života z různých příčin ( ve dnech )
kouření 30 % nadváha dopravní úrazy domácí úrazy pracovní úrazy radon v obydlích přirozená radioaktivita ostatní lékařské ozáření havárie atomových reaktorů ,02 Porovnání vlivu různých rizikových faktorů na délku života ( rozvinuté země ). ( WHO 2003 )

32 Děkuji za pozornost