Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) do roku 1945

Prezentace na téma: "Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) do roku 1945"— Transkript prezentace:

1 Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) do roku 1945

2

3

4 Hospodářské dědictví po habsburské monarchii
Spojení celků s odlišnou ekonomickou úrovní - Slovensko agrární, opoždění let, průmysl dřevařský, potravinářský, hutní, rozdrobené peněžnictví - české země cca 92 % průmyslového potenciálu ČSR Předimenzovaný průmysl neúměrný redukovanému vnitřnímu trhu (60% průmyslového potenciálu monarchie) Kompletní odvětvová struktura průmyslu s převahou průmyslu spotřebního Slabé zastoupení progresivních odvětví (těžký průmysl, elektrotechnika, chemický průmysl, energetika) Ztráta trhů = problém exportu Hustá ale problematicky orientovaná infrastrukturní síť Mírně nadprůměrné soběstačné zemědělství

5 Sociální zákonodárství
8hodinová pracovní doba Státní podpora v nezaměstnanosti Ochrana práce žen a dětí Tovární inspekce Drahotní výpomoc Ochrana nájemníků

6 Formování ekonomiky samostatného státu
Nacionalizace státního aparátu Poč měnová reforma (Alois Rašín) - cíl: zastavit inflaci a zavést novou měnu (Kč) - provedení: okolkováním, poměr 1:1, cca 25% zadrženo jako nucený vklad - výsledek: ve srovnání se sousedy inflace mírná, ceny jen 12x vyšší než v r.1914, postupná konsolidace měny Současně s měnovou reformou vytvořeno celní území

7 Dědictví války - inflace

8 Alois Rašín

9 Nostrifikace firem Politická moc získána, nikoli hospodářská, centra velkých podniků zůstávala ve Vídni či Budapešti. Proto přijat zákon o nostrifikaci akciových společností - přenést sídlo na území ČSR -většina členů statutárních orgánů stálé bydliště v ČSR Důsledky: - posílen český, resp. slovenský vliv - navázání bankovního spojení s domácími bankami (zejména českými) - účast francouzského a britského kapitálu (Škodovy závody, Báňská a hutní společnost, Anglo-československá banka) Současně repatriace akcií čsl. podniků (výkup ze zahraničí)

10 Nostrifikovaná akcie

11 Pozemková reforma Důvody národnostní a politické
- šlechta a církev byla oporou Habsburků - šlechta většinou jiného než českého původu (heslo „Odčiníme Bílou horu“) Důvody hospodářské - šlechta pronajímala půdu, nájemci neinvestovali existence fideilomisu omezovala trh s půdou = hlad po půdě Realizace: - zábor nad 150 ha orné a 250 ha veškeré půdy - výkup na nízké předválečné ceny státem - nabyvatel hradil státu s přirážkou o náklady na činnost Státního pozemkového úřadu - nebyla důsledná, existence tzv. zbytkových statků

12 Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období I
Dva hosp. cykly , , (nedokončen) poválečná krize deflační měnová politika pomocí zahraničních půjček (autor Alois Rašín) - pokles cen na vnitřním trhu o 40%, redukce oběživa - deflační krize (zátěž podniků a vývozců, vydělaly banky a dovozci) - Karel Engliš (stoupenec stabilní měny) definoval „krizi z deflace“ (úpadek řady podniků a bank) - stabilizace Kč 1923, 1929 stanoven zlatý obsah)

13 Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období II
konjunktura („zlatá léta“) Investiční činnost (obnova i nové podniky) Sociální sféra: Růst mezd, osobní spotřeby Zavedení starobního a invalidního pojištění dělnictva 1925 zavedení tzv. gentského systému, příspěvek nezaměstnaným odborové organizace, jim náklady refunduje stát Prohloubení sociální diferenciace Koncentrace a centralizace kapitálu - např. Vítkovické horní a hutní těžířstvo, Báňská a hutní společnost, Pražská železářská společnost; Škodovy závody, Baťa Formování koncernů kolem průmyslových podniků či bank

14 Novostavba továrny ve Vysočanech Avia BH-25 (první letadlo čsl
Novostavba továrny ve Vysočanech Avia BH-25 (první letadlo čsl. výroby používané Čsl. leteckou společností)

15 Škodovy závody Plzeň – rám kormidla

16 Škodovy závody –houfnice (1934)

17 Aero 662 a Tatra 11

18 Motocykl z roku 1929 – Janečkova továrna Praha

19 Tomáš Baťa Letecké neštěstí 12. 7. 1932

20 Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období III
krize, doznívá 1936 - zhroucení zahraničního obchodu, agrární krize - nedostatek finančních prostředků na modernizaci Státní zásahy: - zákony na podporu kartelizace a syndikalizace zaveden Kartelový rejstřík (evidence dohod a jejich vymahatelnost) - devalvace Kč (1934 znehodnocení cca o 30%, září 1936 - obilní monopol (stát vykoupí přebytky od rolníků za předem sjednané ceny) Sociální důsledky: nezaměstnanost, exekuce, vystěhovalectví, Politické důsledky: nárůst nacionálních konfliktů

21 Nezaměstnaní před pracovním úřadem v Betlémské ulici v Praze na počátku krize

22 Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období IV
Industrializace Slovenska – výstavba druhé báze čs. zbrojního průmyslu (Dubnica nad Váhom, Povážská Bystrica aj.) oživení zbrojní zakázky 1937 signál krize

23 Výstavba opevnění na hranicích

24 Postavení Československa ve světovém hospodářství
Zahraniční obchod: vývoz – textilní zboží, obuv, sklo, porcelán bižutérie, cukr, slad, chmel, uhlí, dříví dovoz – suroviny (bavlna, vlna, rudy), chlebové obilí, tuky Největší obchodní partneři: Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Itálie Po 1929 ČSR ztrácí pozice Účast zahraničního kapitálu: francouzský, britský, říšskoněmecký, belgický aj. Vývoz kapitálu: hlavně Jugoslávie, Rumunsko Pozice ve světě: 1938 z 55 zemí na místě (podle HDP), na rozhraní bohaté a chudé Evropy - 1 auto v ČSR na 132 obyvatel, Německo 49, V.Británie 21, Fr. 19

25

26

27 Rozbití Československa
Důsledky Mnichovské dohody - ztráta 2/5 průmyslové kapacity -odliv zahraničního a židovského kapitálu -příjem uprchlíků vznik Slovenského státu, okupace českých zemí a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava

28 Vjezd A. Hitleta u Vidnavy na území ČSR 1. 10. 1938

29 Česko-Slovenko po Mnichovu

30 Prezidentský slib E. Háchy 30. 11. 1938

31

32 Protektorát Čechy a Morava I
Úřad říšského protektora Protektorátní prezident Emil Hácha a protektorátní vláda pouze výkonným orgánem okupantů Zavedeno válečné řízené hospodářství - státní řízení průmyslové výroby a oběhu zboží - centrální regulace zemědělské výroby - kontrola zahr.obchodu - státní řízení cen a mezd - rozmisťování pracovních sil úřady práce - přídělový systém v zásobování

33

34

35 Vyhláška o zřízení Protektorátu Čechy a Morava

36 Protektorát Čechy a Morava II
Koncept germanizace - říšskoněmecké kapitálové účasti (Hermann Göring Reichswerke, Deutsche Bank, Dresdner Bank, IGFarben) - osídlovací politika - arizace židovského majetku Hospodářská exploatace - clearing - začlenění do „velkoprostorového hospodářství“ zrušení celní hranice - měna 1:10 (reálně 1:6-7) - tzv. matrikulární příspěvek (42 mld. K) -nedobytné pohledávky Národní banky -téměř 43 tun zlata -úhrn škod 233 miliard korun

37 Škodovy závody – součást Hermann Göring-Werke

38 Protižidovská opatření v Protektorátu Čechy a Morava

39 Rasová perzekuce

40 Koncentrační tábor Terezín

41 Reinhard Heydrich v Praze