Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Základy zpracování geologických dat
RNDr. Petr Sulovský
2
Etapy procesu zpracování dat
Sběr dat Analýza a výběr dat Formalizace dat (kodifikace a standardizace) Záznam, třídění a archivace dat Vlastní (statistické) zpracování dat Grafická a tabulková prezentace výsledků
3
Třídění dat Z hlediska časového (zejm. hydrologie ap.)
prostorové (mapy) Vícestupňové v podobě několika řad: časové, dynamické věcné (podle věcných znaků - kvantitativní, kvalitativní prostorové
4
Chápání pojmu statistika
číselné údaje o hromadných jevech praktická činnost spočívající ve sběru, zpracování a vyhodnocování statistických údajů teoretická disciplína, zabývající se metodami sloužícími k popisu a odhalování zákonitostí při působení podstatných, relativně stálých činitelů na hromadné jevy
5
K čemu statistika slouží v geologii ?
Popis jevů Interpretace jevů a procesů Predikce neznámého / budoucího stavu
6
Základní pojmy statistiky
Þ hromadné jevy Þ statistická jednotka Þ statistický znak (náhodná veličina, proměnná):
7
Typy proměnných / škál Kvalitativní (nominální ) Kategorické - množné:
hornina vyvřelá (1) h. metamorfovaná (2) h. usazená (3) Kategorické – alternativní:
8
Kvantitativní proměnné
Pořadové Příklad: stupeň vybělení horniny
9
Kvantitativní proměnné měřitelné
Nespojité Spojité Spojité – intervalově tříděné
10
Statistický soubor Podle počtu proměnných: Podle úplnosti
jednorozměrný / vícerozměrný Podle úplnosti základní / výběrový
11
Statistický soubor Podle počtu proměnných: Podle úplnosti
jednorozměrný / vícerozměrný Podle úplnosti základní / výběrový
12
Proč se vlastně používá výběr?
Omezené zdroje (finanční, ale i časové) Řídký výskyt zkoumaného jevu (xenolity apod.) Destruktivní testování (omezená velikost vzorku pro analýzu – ATM, FI etc). Výběr může být dokonce přesnější, než proměření všech prvků základního souboru. Příklad: Může se např. stát, že potřebujeme rychle zjistit ve velké zdrojové oblasti pitné vody (severočeská křídová tabule) průměrnou koncentraci určité látky, o jejíž toxicitě se dříve nevědělo.
13
Definice pravděpodobnosti
Klasická definice: Předpokládejme, že pokus má N stejně pravděpodobných výsledků, a M z nich představuje jev A. Pak Slovy též: Pravděpodobnost je poměr počtu případů příznivých ku počtu případů možných.
14
“Limitní“ definice pravděpodobnosti
Pravděpodobnost ≡ limitní relativní četnost
15
Axiomatická definice pravděpodobnosti
Pravděpodobnost Pr(A) náhodného jevu A se v definici Kolgomorova chápe jako jevová funkce, splňující následující vlastnosti P(A) 1 Slovy: Pravděpodobnost je číslo, nabývající reálných hodnot v intervalu 0, 1 2. P(U) = 1 Slovy: Jev jistý U se vyskytuje s pravděpodobností 1 3. P(A B) = P(A) + P(B), jestliže A B = 0 Slovy: Pravděpodobnost sjednocení vzájemně neslučitelných jevů A a B se rovná součtu pravděpodobností výskytu jevu A a výskytu jevu B.
16
Pravděpodobnost celého jevu se rovná sumě pravděpodobností jednotlivých možných výsledků Podmíněná pravděpodobnost ≡ limitní relativní četnost, u níž je množina možných výsledků omezena podmínkou. Pr(H | G) – podmíněná pravděpodobnost jevu H za podmínky G Jev H se nazývá statisticky nezávislým na jevu G, jestliže pravděpodobnost jevu H zůstává stejná i poté, co nastal jev G: Pr(H | G) = Pr(H)
17
Vztahy mezi pravděpodobnostmi
Vztah pro pravděpodobnost průniku jevů = součin pravděpodobností: - pro nezávislé jevy platí, že Pr(G a H) = Pr(G).Pr(H) - pro závislé jevy platí Pr(G a H) = Pr(G) . Pr(H | G) Vztah pro sčítání (sjednocení) pravděpodobností: jsou-li jevy G a H slučitelné (mohou nastat zároveň), platí Pr(G nebo H) = Pr(G) + Pr(H) – Pr(G a H) jsou-li jevy G a H navzájem neslučitelné, tj. jestli Pr (G a H) = 0, platí Pr(G nebo H) = Pr(G) + Pr(H)
18
Popis jednorozměrných statistických souborů
Uspořádání dat - skupinové rozdělení četností, pravidla pro stanovení šířky intervalů. Četnost absolutní, relativní, kumulativní. Grafické znázorňování geol. dat, rozdělení četností.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.