Veronika Pekarská ČVUT - Fakulta biomedicínského inženýrství

Prezentace na téma: "Veronika Pekarská ČVUT - Fakulta biomedicínského inženýrství"— Transkript prezentace:

1 Veronika Pekarská ČVUT - Fakulta biomedicínského inženýrství
Multimediální učebnice konvenčních zobrazovacích systémů-IR Fyzika Konstrukce Obrazový řetězec Využití Historie Veronika Pekarská ČVUT - Fakulta biomedicínského inženýrství

2 Fyzikální základy Elektromagnetické spektrum
Základní zákony termografie Absolutně černé těleso Kirchhoffův zákon Dreyfusův vztah Emisivita Difuzní zdroj Fotoelektrický jev Pyroelektrický efekt Lidské tělo

3 Elektromagnetické spektrum
rentgenové ultrafialové viditelné infračervené mikrovlnné radiové 10nm nm μm μm μm 1mm mm mm 1m m m 1km 0,75μm 3μm 6μm 15μm mm blízké střední vzdálené velmi vzdálené

4 Elektromagnetické spektrum
Přestože jsou vlnové délky udávané v mikrometrech (μm), používají se v tomto spektrálním pásmu i jiné jednotky, např. nanometry (nm) a Ångströmy (Å). Vztah mezi různými jednotkami je následující: Å = nm = 1 μ = 1 μm

5 Zdroje infračerveného záření
infračervené záření může generovat hmota s teplotou vyšší než je absolutní nula (0K) velikost zářivého toku generovaného tepelným zdrojem, spektrální složení a směr šíření závisejí na vlastnostech a teplotě zdroje. (zvýšení teploty = vzrůst energie zářivého toku, kratší vlnové délky ) infračervená radiace je proud fotonů

6 Energie fotonu E........ energie fotonu[J]
h Planckova konstanta[J·s] v frekvence[s-1] c rychlost světla[m·s-1] λ vlnová délka[μm]

7 Signálový radiační tok
pro tepelné zářiče v jeho zorném poli je reprezentován tokem fotonů v infračervené části spektra.

8 Základní zákony vyzařování
Planckův vyzařovací zákon Stefan-Boltzmannův zákon Wienův posunovací zákon Absolutně černé těleso

9 Absolutně černé těleso
Proud fotonů

10 Absolutně černé těleso
pohlcování záření a vyzařování absolutně černého tělesa je vysvětleno Kirchhoffovým zákonem (podle Gustava Roberta Kirchhoffa, 1824–1887)

11 Absolutně černé těleso
ideální těleso, které pohlcuje veškerou radiaci na něj dopadající, bez ohledu na vlnovou délku a úhel, pod kterým na těleso dopadá pokud je AČT zdrojem radiace je ideální absorber i emiter radiace vyzařuje na všech vlnových délkách při dané teplotě maximální dosažitelnou energii zářivého toku

12 Kirchhoffův zákon v zájmu zachování energie musí být v termodynamické rovnováze emitovaný tok a absorbovaný tok na všech vlnových délkách a ve všech směrech při dané teplotě stejný

13 Kirchhoffův zákon těleso schopné pohlcovat (absorbovat) veškeré na něj dopadající záření je schopné stejné množství záření vyzařovat (emitovat) zákon vypovídá o základních vlastnostech těles, které jsou se svým okolím v termodynamické rovnováze a dopadá na ně zářivý tok z vnějšího zdroje signálové radiace

14 Kirchhoffův zákon Dopadající tok může být rozdělen na tři složky:

15 Kirchhoffův zákon Koeficienty popisující vlastnosti těles ozářených radiačním tokem: Koeficient pohltivosti (absorpce) – α Koeficient odrazivosti (reflexe) – ρ Koeficient propustnosti (transmise) -

16 Kirchhoffův zákon podle velikostí jednotlivých koeficientů se těleso chová jako: Absolutně černé: dokonalý příjímač, α=1, ρ=τ=0 Šedé: α<1 a konstantní, ρ=1- α, τ=0 Antireflexní materiál: α+τ=1, ρ=0 Zrcadlo: dokonalý odražeč, ρ=1, α=τ=0 Dokonale propustný materiál: τ=1, α=ρ=0 Matný – opacitní materiál: α+ρ=1, τ=0 Obecný materiál:0≠ (α,ρ,τ) ≠1

17 Kirchhoffův zákon termodynamická rovnováha tělesa v poli infračerveného záření: absorbovaný výkon [W] = α x E[W.m-2] x plocha[m2] ε x M[W.m-2] x plocha[m2] vyzářený výkon [W] E ozáření, expozice M intenzita vyzařování

18 Vztahy mezi jednotlivými zákony
spektrální měrná zářivost Lλ,T Planckův vyzařovací zákon ·π spektrální intenzita vyzařování Mλ,T Stefan-Boltzmannův zákon Wienův posunovací zákon :∂λ celkový zářivý výkon Me,T

19 Planckův vyzařovací zákon
Max Planck (1858–1947)

20 Planckův vyzařovací zákon
základní zákon tepelného vyzařování AČT h Planckova konstanta 6,6256 · 10-34[J · s] kB Boltzmannova konstanta 1,3807 · 10-23[J · K-1] c rychlost světla 2,9979 · 108[m · s-1] C vyzařovací konstanta 1,191 · 10-16[W · m2] C vyzařovací konstanta 1,4388 · 10-2[K · m]

21 Planckův vyzařovací zákon
spektrální měrná zářivost L (výkon generovaný z jednotky plochy povrchu zdroje na dané vlnové délce do jednotkového prostorového úhlu) při absolutní teplotě zdroje T [K] v energetickém tvaru Spektrální intenzita vyzařování absolutně černého tělesa M v energetickém tvaru:

22 Planckův vyzařovací zákon
V grafu jsou vidět křivky spektrální měrné zářivosti [W.sr-1.m-2.m-1] pro 3 různé teploty [K]. (300,350 a 400K)

23 Stefan-Boltzmanův zákon
Jozef Stefan ( ) Ludwig Boltzmann ( )

24 Stefan-Boltzmanův zákon
Vyjadřuje intenzitu vyzařování AČT. Výsledná intenzita vyzařování černého tělesa je úměrná čtvrté mocnině jeho absolutní teploty (T): Lze vyjádřit integrací Planckova vyzařovacího zákona:

25 Stefan-Boltzmanův zákon
Závislost celkového zářivého výkonu [mW.cm-2] na teplotě [K].

26 Wienův posunovací zákon
Wilhelm Wien ( )

27 Wienův posunovací zákon
maximum spektrální intenzity vyzařování se mění v závislosti na teplotě, odpovídající vlnovou délku lze stanovit vyhledáním lokálního extrému odpovídajících funkcí z toho vyplývá, že čím je těleso teplejší, tím vyzařuje na kratších vlnových délkách a tedy na vyšších frekvencích

28 Wienův posunovací zákon
Závislost vlnové délky [μm] na teplotě [K].

29 Dreyfusův vztah popisuje vyzařování v konečném intervalu spektra
detektory infračerveného záření mají omezenou spektrální citlivost – je nutné stanovit výkon záření generovaného z jednotky plochy absolutně černého tělesa v konečném spektrálním intervalu

30 Dreyfusův vztah Zjednodušení vztahu:
∆λ šířka spektrálního okna [μm] n dáno velikostí ∆λ a absolutní hodnotou λ1 λ2

31 Emisivita bezrozměrný koeficient ε
vyjadřuje zhoršení vyzařovacích vlastností zdroje ve srovnání s absolutně černým tělesem závisí na λ a T

32 Emisivita koeficient emisivity nabývá hodnot 0 až 1.
koeficient emisivity je závislý na: typu materiálu zdroje vlastnostech povrchu zdroje vlnové délce teplotě materiálu směru vyzařování

33 Emisivita Základní typy radiačních zdrojů:
Absolutně černá tělesa: ε(λ)=1 Lambertovský zářič Šedá tělesa: ε(λ)<1 a konstantní Lambertovský zářič, ale jeho vyzařování je na všech vlnových délkách ε x menší než vyzařování absolutně černého tělesa. Selektivní zdroje: ε(λ) se mění v závislosti na λ emisivita závislá na směru vyzařování

34 Lidské tělo Neochlupený a suchý povrch lidského těla se chová jako téměř dokonalé černé těleso a to nezávisle na barvě pokožky. (spektrální interval nad 6μm) Spektrální interval 3-6μm: selektivní zářič Spektrální interval menší než 3μm: povrch kuže cástečně transparentní Pokožka není ideální Lambertovský zářič

35 Vyzařování infračerveného záření lidským tělem
Fyzikální veličina Fyzikální rozměr Absolutně černé těleso Lidské tělo λe,max(T=310K) μm 9,2903 Me,λmax(T=310K) W cm-2 μm-1 3,7098*10-3 3,635*10-3 Me(0-∞)(T=310K) W cm-2 5,2635*10-2 5,162*10-2 Le(0-∞)(T=310K) W cm-2 sr-1 1,6750*10-2 1,642*10-2

36 Povrchová teplota kůže člověka (ºC)
okolí Chodidlo Bérec Stehno Břicho Záda Hruď Rameno Předloktí Ruka Čelo Střední hodnota 15 17,4 ±2,4 22,3 ±1,8 23,2 ±2,2 29,1 ±2,3 30,1 29,9 26,2 ±1,3 27,0 ±2,0 19,7 ±2,7 29,7 ±2,1 25,7 ±1,2 20 21,7 ±0,9 25,8 ±1,0 27,9 ±1,5 30,7 ±1,7 31,3 ±1,1 31,9 28,0 ±0,8 27,7 ±0,7 24,0 32,9 28,2 25 27,1 28,9 30,5 33,5 ±0,4 32,7 32,8 30,8 30,3 25,4 33,9 30,6 30 31,6 33,4 ±0,6 34,7 34,4 34,5 33,6 34,8 ±0,5 35 35,5 ±0,3 35,3 ±0,2 35,0 35,1 35,4 35,9 36,0 35,7 35,8

37 čelo rameno hruď předloktí záda břicho ruka stehno bérec chodidlo ºC
37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 30 čelo rameno hruď předloktí záda břicho ruka stehno bérec chodidlo 26 30 27 max 30 29 průměr 20 23 22 min 17 okolí 15

38 čelo rameno hruď předloktí záda břicho ruka stehno bérec chodidlo ºC
37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 33 čelo rameno hruď předloktí záda břicho ruka stehno bérec chodidlo 28 32 28 31 31 24 28 26 22

39 čelo rameno hruď předloktí záda břicho ruka stehno bérec chodidlo ºC
37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 34 čelo rameno hruď předloktí záda břicho ruka stehno bérec chodidlo 31 33 30 33 34 25 31 29 27

40 čelo rameno hruď předloktí záda břicho ruka stehno bérec chodidlo ºC
37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 35 čelo rameno hruď předloktí záda břicho ruka stehno bérec chodidlo 33 35 34 34 35 33 33 33 32

41 čelo rameno hruď předloktí záda břicho ruka stehno bérec chodidlo ºC
37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 36 čelo rameno hruď předloktí záda břicho ruka stehno bérec chodidlo 36 36 36 35 35 36 35 35 36

42 Konstrukce poziční jednotka předzesilovač chopper detektor
zobrazovací jednotka objektiv filtry a clony

43 Infrakamera Převzato z : TermaCam P25 Příručka uživatele. Praha: FLIR SYSTEMS, s.

44 Vnitřní struktura Převzato z : DRASTICH, A.. Netelevizní zobrazovací systémy. Brno: VUT FEI ÚBMI, s. ISBN

45 Kamerová jednotka (Blokové schéma)
Snímkový snímač Řádkový snímač Optika Šedý filtr Opticko-mechanická poziční jednotka Optický modulátor Selektivní filtr Clona Detektor Před- zesilovač Výběr Tstr Řádkový rozkladový motor Snímkový rozkladový motor Regulace rychlosti otáček Vzájemná synchronizace a regulace otáček Synchronizace řádkového rozkladu Synchronizace snímkového rozkladu Zobrazovací jednotka

46 Zobrazovací jednotka (blokové schéma)
Hlavní zesilovač Generátor řádkového rozkladu Generátor snímkového rozkladu Zesilovač a koncový stupeň Aditivní člen Generace zatemňovacích impulzů Diferenční ampl. analyz. izoterma Poloha izotermy Šířka ∆t izotermy Korekce nelinearity „Volba clony“ Generátor stupnice šedosti Korekce emisivity „Emisivita“ Výběr teplotního rozsahu ∆TK „Citlivost“ Invertor Zobrazení izotermální / normální Zobrazení normální, izotermální, s max kontrastem Výstup Zdroj předpětí „Jas“ Zesilovač „Kontrast“ Kamerová jednotka

47 Objektiv Tandemové uspořádání difrakčních čoček z vhodného materiálu s antireflexní vrstvou.

48 Clonění 3 typy clon: vstupní a výstupní clona s neměnnou aperturou definuje využité okrajové paprsky čoček clona s proměnnou aperturou umožňuje ovlivnit ozáření detektoru v závislosti na velikosti zářivého toku generovaného ze snímané scény

49 Filtrace Selektivní filtrace Neselektivní filtrace

50 Neselektivní filtrace
Útlum signálové radiace pomocí šedých filtrů. Využití: velikost zobrazované povrchové teploty je tak velká, že ozáření detektoru nelze dále zmenšovat zmenšováním otvoru clony. Pomocí šedého filtru dochází k zeslabení zářivého toku o konstantní útlumový faktor definovaný stupněm šedosti filtru. Šedý filtr = hrubý výběr zobrazovaného teplotního intervalu

51 Selektivní filtrace Filtrace signálové radiace a to zejména u
zobrazení objektů, které vykazují selektivní absorpci a tedy i selektivní emisi IR záření. (Kirchhoffův zákon) Potlačení veškeré zářivé energie, která není emitována ze selektivního zdroje. Selektivní filtrace pro výběr spektrálního intervalu, pro který je daný materiál propustný. Cílem je změřit radiaci od zdroje umístěného za transparentním oknem. Příkladem požadavku na výběr spektra signálové radiace je eliminace nežádoucích zdrojů IR záření (Slunce).

52 Opticko mechanická poziční jednotka
Podle způsobu rozkladu primárního parametrického pole známe tyto formáty skenování : Sériový Paralelní „Staring“ – nejedná se o skenování (mechanický rozklad obrazu) obrazové artefakty skenování: skenovací šum stínování narcisový jev

53 Sériový formát skenování
okamžité zorné pole elementárního detektoru (IFOV) je pomocí zrcadel a hranolů přenášeno po vhodné trajektorii tak, aby překrylo celé zorné pole(FOV) skenování vyžaduje dva optické prvky (zrcadlo a hranol), které se pohybují v navzájem kolmých směrech celý snímaný objekt je skenován po jednotlivých ploškách pohyb zleva do prava je zajištěn hranolem, shora dolů zrcadlem

54 Animace - body

55 Paralelní formát skenování
větší počet elementárních detektorů zajistí překrytí FOV v jednom směru (sloupec) obraz je rozkládán ve směru kolmém na orientaci „sloupce“ tento typ skenování vyžaduje jeden optický rozkladový prvek (hranol)

56 Animace - sloupec

57 „Staring“ formát matice elementárních detektorů překrývající celé FOV
počet pixelů stejný jako počet detektorů není zde potřeba žádných optických rozkladových elementů

58 Animace - celoplošná

59 Skenovací šum interakce mezi skenovacím systémem a zářivým tokem vnitřních částí infrakamery radiace optických členů

60 Stínování Pokles jasu směrem k okrajům obrazovky při snímaní primárního parametrického pole s konstantní velikostí primárního parametru. Nehomogenita procesu zobrazení.

61 Narcisový jev vzniká vlivem reflektovaného zářivého toku od chlazeného detektoru zpět na detektor není-li fokusován homogenně snižuje úroveň užitečné radiace v celém zorném poli je-li částečně fokusován vytváří v obrazu nehomogenitu

62 Optická modulace optický modulátor - chopper
rotující disk s výřezy umístěn v cestě měřeného radiačního signálu

63 Optická modulace IR radiometrické systémy pracují na principu srovnávání neznámé měřené intenzity vyzařování snímaného objektu se známou intenzitou vyzařování vnitřního referenčního zdroje systém vyhodnocuje diferenci mezi zářivým tokem snímaného objektu a zářivým tokem referenčního zdroje (Φ-Φref) detektor je střídavě ozařován radiačním signálem ze snímaného objektu a radiačním signálem od optického modulátoru – referenčního zdroje zavádění referenčního signálu časově odpovídá zpětnému běhu optických rozkladových prvků skeneru do výchozích bodů řádku, snímku

64 Optická modulace režimy optického modulátoru: Optický modulátor jako
přímý zdroj referenční radiace reflektor radiačního signálu

65 Optický modulátor jako přímý zdroj referenční radiace
referenční radiace je dána teplotou samotného modulátoru a jeho povrchovou emisivitou nevýhodou je obtížné udržení konstantní teploty modulátoru

66 Optický modulátor jako reflektor radiačního signálu
modulátor tvořen zrcadlem referenční zdroj tepla generuje referenční radiace radiace je zkolimována a nasměrována na list modulátoru, od kterého se odráží do zorného pole detektoru v časovém intervalu zavádění referenčního signálu přesné a stabilní měření

67 Detektory detektor IR záření v infrazobrazovacích systémech převádí zářivou energii na jiné formy energie (na elektrický signál) základní charakteristiky rozdělení porovnání

68 Základní charakteristiky infradetektorů
Kvantová účinnost Spektrální citlivost Prahový výkon Detektivita Šumový ekvivalent rozdílu teplot

69 Kvantová účinnost účinnost převodu fotonů na částice elektrického signálu (fotoelektrony a nábojové páry elektron-díra) η…......kvantová účinnost np ……počet fotonů no ……fotoelektrony, páry elektron-díra

70 Spektrální citlivost spektrální citlivost = responzivita
vztah mezi výstupním signálem detektoru a výkonem signálové radiace na vstupu f…..…frekvence optické modulace [Hz] U…… signál na výstupu detektoru(napětí, pro proud [AW-1μm-1]) Ф…….zářivý tok [W]

71 Prahový výkon NEP (Noise equivalent power)
výkon šumu na výstupu detektoru bez přítomnosti signálové radiace (poměr SNR=1) in,un……efektivní hodnoty šumového proudu, napětí RI,RU….proudová, napěťová spektrální responzivita

72 Prahový výkon hodnota NEP by měla být co nejmenší
(malá hodnota = vysoký odstup signálu od šumu SNR) hodnota NEP je pro konkréktní detektor vždy konstatní (mění se pouze SNR)

73 Detektivita Reciproká hodnota k NEP.

74 Normalizovaná detektivita
D* - měrná detektivita (detektivita vztažená na jednotku plochy detektoru) Ad aktivní plocha detektoru ∆f šířka přenášeného pásma při měření šumu příklad: bolometrický detektor (128 elementů) s responzivitou 5kV.W-1, v režimu 8-12μm má měrnou detektivitu cm.Hz1/2.W-1 Fundamentals of solid state engineering Od autorov: Manijeh Razeghi Edition: 2, illustrated Vydal: Birkhäuser, 2006 Kód ISBN , 882 strán (strany)

75 Šumový ekvivalent rozdílu teplot
NETD (Noise equivalent temperature difference) rozdíl teplot mezi dvěma černými tělesy, který na výstupu detekčního systému produkuje takovou úroveň elektrického signálu, že =1 popisuje teplotní citlivost IR ZS NETD [K] typické hodnoty NETD v termografii: pro bolometrické detektory  mK pro fotonové detektory 10 mK hodnota NETD je závislá na šírce pásma v kterém měříme SNR

76 IR detektory selektivní (fotonové) neselektivní (tepelné) vlastní
podle typu polovodiče vlastní (intrinsické) bolometrické nevlastní (extrinsické) mikro- bolometrické podle typu součástky fotovoltaické PV mozaikové mikrobolometrické fotokonduktivní PC

77 Selektivní - fotonové detektory
využívají přímé přeměny dopadajícího záření na elektrický náboj, elektrický proud kvantové detektory jsou polovodičové systémy dopadající záření přímo excituje elektrony jejich počet a tedy i velikost výstupního elektrického signálu je úměrný intenzitě záření využívá se CMT nutnost chlazení

78 Selektivní - fotonové detektory
Základem je fotoelektrický jev: je-li energie elektronu ve valenčním pásmu, která mu byla předána fotonem záření, dostatečná k překonání zakázaného pásma Qg , elektron opustí valenční pásmo a pohybuje se v pásmu vodivostním (vznik párů elektron-díra). Minimální energie fotonu (vlnová délka) je dána šířkou zakázaného pásma. λc mezní vlnová délka Qg zakázané pásmo energie [eV]

79 Vlastní – intrinsické detektory
Stejná koncentrace elektronů a děr vzhledem k malé šířce energetického pásma Qg budou nábojové nosiče generovány také nezávisle na detekovaných fotonech, vlivem tepelné energie materiálu detektoru počet těchto nosičů, které vytváří šum, je dán Boltzmannovým distribučním zákonem

80 Nevlastní - extrinsické detektory
nestejná koncentrace elektronů a děr (způsobená příměsemi do základního materiálu) vhodné pro delší vlnové délky (vlnové délky, pro které není možné najít vlastní polovodiče s dostatečně malou šířkou zakázaného pásma) dva typy vodivosti: P - vodivost: převládají akceptorové hladiny, vodivost způsobují díry, elektrony jsou minoritní N - vodivost: převládají donorová centra, vodivost způsobují elektrony, díry jsou minoritní

81 Nevlastní - extrinsické detektory
volné nábojové nosiče vznikají ionizací akceptorových nebo donorových příměsových atomů detekovaný foton musí mít energii stejnou nebo větší než je ionizační energie aktivačních příměsí vliv termální excitace je větší než u vlastních detektorů (malá energie potřebná pro excitaci) vyžadují chlazení až na 4K (kapalné hélium)

82 Fotokonduktivní detektory PC
PhotoConduktor detectors Fotoodpory Fyzikální princip – změna vodivosti vlivem ozáření. Velikost odporu detekce je inverzně proporcionální ozáření: Rd odpor detektoru [Ω] Φq ozáření detektoru [W]

83 Fotokonduktivní detektory PC
změna signálového napětí duo vlivem změny ozáření dФq je proporcionální vlastnostem napájecího obvodu duo..... změna signálového napětí [V] dΦq.... změna ozáření [W]

84 Fotokonduktivní detektory PC
Náhradní schéma fotokonduktivního detektoru iq proud Rd odpor detektoru Cd kapacita detektoru u signálové napětí iq Rd Cd u

85 Fotokonduktivní detektory PC
Nejjednodušší zapojení v pracovním režimu U napětí zdroje RL odpor obvodu Rd odpor detektoru Φq ozáření u signálové napětí RL Rd u U Φq

86 Fotokonduktivní detektory SPRITE
Signal Processing In The Element fotokonduktivní materiál CMT spektrální interval 8-14 μm

87 Fotokonduktivní detektory SPRITE
SPRITE je speciálním typem skenovacího CMT detektoru musí být chlazen a vyžaduje skenovací optiku jeden snímací prvek zde nahrazuje několik běžných sériových elementů může být použito k paralelní skenování pro zvýšení účinnosti a rychlosti pracovní pásmo 8 – 14 μm optika F/2 – F/4 teplotním rozlišení NETD 0,2 Kelvinů.

88 Fotokonduktivní detektory SPRITE
+ - CMT směr skenování pohyb nosičů náboje IR

89 Fotokonduktivní detektory QWIP
Quantum Well Infrared Photodetector (well = studna pro excitaci nosičů) Výroba materiálových vrstev atomární tloušťky (jednotky Ångströmů - Å ) Å = nm = 1 μ = 1 μm Střídáním atomárních vrstev vhodných materiálů vede ke vzniku lokální změny energetických hladin – „well“

90 Fotokonduktivní detektory QWIP
MQW detektory (Multiple Quantum Wells) – vzájemně navazující tenké vrstvy v sendvičové konfiguraci kvantová detekční účinnost QWIP detektoru může být zvýšená zvětšováním počtu vrstev v sendviči (MQW)

91 Fotokonduktivní detektory QWIP
hodnota měrné detektivity pro centrální vlnovou délku λp byla stanovena na:

92 Fotokonduktivní detektory QWIP
interakce fotonů a excitace nosičů se uskutečňuje mezi vodivými pásmy, které tvoří studnu šířka studny výška studny energetické úrovně (závislé na šířce) b h E2 , E2 ∆ESB E1

93 Fotokonduktivní detektory QWIP
Vlivem násobného uspořádání vrstev v sendviči dochází ve studni k rozštěpení hladin a vytváření energetických pásem, mezi kterými mohou být excitovány elektrony detekovanými fotony. Mění se rozsah spektrální citlivosti senzoru. Podmínky excitace elektronů: Energie detekovaného fotonu musí být stejná nebo větší než je šířka pásma mezi hladinami V elektromagnetickém poli IR fotonů musí excitovat komponenta složky elektrického pole E, která má směr odlišný od normály k sendvičové struktuře.

94 Fotovoltaické detektory PV
PhotoVoltaic detectors Fotodiody Fyzikální princip – vytvoření PN přechodu pomocí dvou typů extrinsických materiálů. Záření dopadající na přechod je absorbováno tenkou depletiční vrstvou, kde excituje nosiče, které jsou elektrickým polem přechodu rozděleny a vytváří tak fotonapětí. Fotoproud generovaný dopadajícím zářivým tokem:

95 Fotovoltaické detektory PV
katoda + - anoda P vrstva N vrstva izolační vrstva N+ N depletiční vrstva dlouhé vlnové délky krátké vlnové délky

96 Fotovoltaické detektory PV
proud procházející diodou (na detektor dopadá zářivý tok): io reverzní saturační proud [A] U napětí na diodě [V] q náboj vybuzených vodičů [C] β emisní konstanta (pro ideální diodu = 1) k Boltzmannova konstanta [J·K-1] T absolutní teplota [K]

97 Fotovoltaické detektory PV
v závislosti na zapojení diody může PN přechod pracovat jako zdroj napětí, zdroj proudu nebo zdroj výkonu

98 Fotovoltaické detektory PV
Náhradní schéma PV detektoru io proud zdroje iq proud Cd kapacita detektoru RL Cd io ig Rd Rd odpor detektoru RL odpor obvodu

99 Neselektivní - tepelné detektory
využívají pyroelektrického jevu fungují na základě změny některé vlastnosti materiálu (např. odporu) důsledkem absorpce energie infračerveného záření transformace zářivé energie na energii tepelnou a její transformace na energii elektrickou reagují na celkovou energii zářivého toku zářivá energie je absorbována krystalickou mřížkou a způsobuje změnu rotačně-vibračních kmitů atomů. tepelné detektory jsou jednoduché, levné a nevyžadují chlazení lze je využít jen jako bodové měřiče teploty

100 Neselektivní - tepelné detektory
vykazují vlastnosti černého tělesa zářivá energie je absorbována tenkým načerněným povrchem pohlcují, pokud možno, dokonale dopadající radiaci spektrální citlivost je určena spektrálními absorpčními vlastnostmi povrchové černě detektoru ustálené zvýšení teploty vyvolané absorbovaným zářením je mírou energie dopadajícího zářivého toku doba potřebná k dosažení termodynamické rovnováhy detektoru určuje velikost jeho časové konstanty

101 Bolometrické detektory
tepelné detektory v závislosti na ohřátí se mění elektrický odpor detektorů charakteristická veličina: teplotní součinitel odporu α: odpor elektrických vodičů s roustoucí teplotou stoupá: α má kladnou hodnotu odpor R[Ω] elektrických polovodičů s roustoucí teplotou T[K] klesá: α má zápornou hodnotu

102 Bolometrické detektory
Základní zapojení bolometrického detektoru UB RL Výstupní signál u(t) h·v Bolometr Rd

103 Bolometrické detektory
polovodičové materiály – termistorové bolometry jsou u infrakamer většinou typu NTC (Negative Temperature Coefficient, α cca -5%.K-1) závislost odporu termistoru na teplotě je exponenciální: Ro odpor bolometru [Ω] b materiálová konstanta T absolutní teplota [K]

104 Mikrobolometrické detektory
standardní bolometry mají velkou tepelnou časovou konstantu (jsou pomalé) bylo nutné snížit tepelnou kapacitu detektoru a zmenšit tepelní vodivost ideální stav = detektor je ve vakuu, nemá mechanický kontakt se základnou skutečnost = nutný elektrický kontakt detektoru s čtecí elektronikou (ideálnímu stavu se však lze přiblížit)

105 Mikrobolometrické detektory
materiál vhodný ke konstrukci mikrobolometru je amorfní film z VOx (vanadium-oxid) s α=-2%. používá se amorfní křemík nebo germánium není nutné chlazení vyžaduje se stabilizace teploty elementu

106 Mikrobolometrické mozaikové detektory
paralelní uspořádání mikrobolometrických elementů do detekčních mozaik (např. 320 x 240). struktura je: tepelně izolována od prostředí tepelně stabilizována (termoelektrické chlazení na pokojovou teplotu) uzavřená do vakuovaného pouzdra se vstupním oknem např. z germania.

107 Mikrobolometrické mozaikové detektory
každý element je izolován od sousedního, aby se vzájemně neovlivňovali zamezení ztrátě rozlišovací schopnosti eliminace vlivu interní radiace = automatický teplotní kompenzační systém přesné senzory teploty referenční tepelný zdroj

108 Fotoelektrické / Tepelné detektory
Vlastnosti Fotodetektor Tepelný detektor Responzivita vysoká nízká Měrná detektivita D*≈1011 až 1012 D*≈108 až 109 Časová konstanta velmi krátká (μs) dlouhá (ms) Spektrální citlivost omezená široká (μm) Nejčastejší typ PtSi, InSb, QWIP mikrobolometr Pracovní teplota (vyžaduje chlazení) pokojová teplota Cena

109 Předzesilovač detektor infrazáření je stejnosměrně vázán na předzesilovač zesiluje signál pro jeho další zpracování Výstup předzesilovače má velký dynamický rozsah (60-80dB) proto je infrakamera vybavena obvody pro výběr střední zobrazované teploty a zobrazovaného teplotního intervalu (interval určuje rozsah teplot pro následné barevné zpracování).

110 Obrazový řetězec – skenovací IR ZS
Postup zpracování a zobrazení signálu: kamerová jednotka monitor zobrazovací jednotka obrazová jednotka poziční jednotka

111 Obrazová jednotka - skenovací IR ZS
zpracování a korekce signálu kvalita záleží na mnoha faktorech zesilovací stupně: korekce emisivity korekce nelinearity výběr teplotního rozsahu

112 Korekce emisivity korekce na emisivitu zobrazované scény provedena změnou zesílení používaná při zobrazení šedého tělesa jehož emisivita je známá (ε x menší než u černého tělesa) zmenšení radiačního signálu vykompenzováno zvětšením zesílení videosignálu

113 Korekce nelinearity korekce na nelinearitu transformace parametrického pole na elektrický signál

114 Výběr teplotního rozsahu
výběr zobrazovaného teplotního intervalu proveden změnou zesílení

115 Poziční jednotka - skenovací IR ZS
trajektorie rozkladu pole musí odpovídat trajektorii jeho rekonstrukce na obrazovce IR ZS Je nutné generovat elektrický signál zajišťující: geometrickou identičnost (snímaný obraz-výstup), stejnou rychlost rozkladu, synchronnost časování počátku řádku a snímku

116 Poziční jednotka - skenovací IR ZS
Elektrická část poziční jednotky elektrický signál vyrobí a zajistí synchronizaci posuvu optické osy skeneru s posunem elektronového paprsku reprodukční obrazovky. Na rozkladové elementy se umístí optické (nebo elektromagnetické) snímače, které zajistí generaci impulsů, časově vázaných s pozicí rozkladových generátorů. U digitálních systémů je činnost řízená procesory. Multiprocesorové systémy, kde jsou jednotlivým procesorům přiřazené funkce. (řízení optické jednotky, kalibrace,…) neskenovací systémy: (FPA mozaikové detektory) výstupní signál z FPA detekční jednotky je v digitální formě

117 Kvalita IR ZS systémů Spektrální citlivost Rozlišovací schopnost
Minimální rozlišitelná teplotní diference

118 Spektrální citlivost Infraradiometrické systémy jsou citlivé na široké pásmo frekvencí elektromagnetického záření. Integrální citlivost R: citlivost k celkovému výkonu detekované signálové radiace.

119 Spektrální citlivost Spektrální citlivost – responzivita R(λ):
f frekvence optické modulace U signál na výstupu detektoru (napětí nebo proud) Φ zářivý tok popisuje celý systém

120 Rozlišovací schopnost
je dána minimální vzdáleností dvou ještě rozlišitelných bodů rozlišovací schopnost prostorová rozlišovací schopnost energetická rozlišovací schopnost

121 Prostorová rozlišovací schopnost
určuje, jak malý bod je systém ještě schopen zobrazit (jaký nejmenší předmět ve scéně mající vysoký kontrast vůči pozadí bude identifikovatelný) jednotka: počet párů čar / mm určuje ji průběh MTF a PSF

122 Energetická rozlišovací schopnost
počet stupňů kontrastů, které je ještě systém schopen zobrazit (minimální změna která může být systémem identifikována) IR přibližně: 0,5°C (pro termokamery využívané v medicíně je hodnota nižší) pro IRZS - NETD - senzitivita zobrazovacího systému je velikost nejmenšího signálu, který ještě je detekovatelný senzorem. NETD [K] NETD (Noise Equivalent Temperature Difference) – teplotní diference ekvivalentní šumu.

123 Energetická rozlišovací schopnost
NETD reprezentuje takovou změnu teploty, která zvýší úroveň signálu na úroveň šumu (SNR=1) us efektivní hodnota šumu un špičková hodnota signálového napětí

124 Minimální rozlišitelná teplotní diference
MRDT (Minimum Resolvable Temperature Difference) změna teploty černého tělesa, která odpovídá minimální změně záření, způsobující rozlišitelnou změnu výstupního signálu (v úvahu bereme vlastnosti přístroje, monitoru a pozorovatele)

125 Minimální rozlišitelná teplotní diference
určování MRDT – postupně se mění teplotní diference (T1–T2) a subjektivně se hodnotí (pozorovatel), jestli je prostorová frekvence čárového fantomu ještě rozlišitelná pro dnešní IR ZS je MRDT v řádech 10-2K

126 Převzato z http://www.polymed.sk
Lékařská termografie neinvazivní biofyzikální vyšetřovací metoda využívaná pro měření, registraci a zobrazování teplotních jevů Převzato z

127 Lékařská termografie Bezkontaktní termografie Kontaktní termografie

128 Kontaktní termografie
metody jsou založené na teplotní roztažnosti látek, často kapalin (rtuť)

129 Kontaktní termografie
lékařský rtuťový teploměr elektronické kontaktní teploměry termistory tekuté krystaly

130 Lékařský rtuťový teploměr
kapalinový teploměr, upraven k měření maximální teploty (zúžení kapiláry v místě nad baňkou se rtutí - po použití je nutné rtuť „sklepat“) pomalé měření (cca 8 min)

131 Elektronické kontaktní teploměry
LCD displej, teplotní senzor umístěn v kovové špičce, která se přikládá k místu měření – orientační měření s kontaktními sondami fixovanými na povrch těla –přesné měření (i dlouhodobě)

132 Termistory odporové polovodičové senzory (závislost odporu na teplotě)
negastory teplotní součinitel odporu negativní závislost odporu na teplotě je nelineární velký vnitřní odpor (v řádech MΩ) => odpor přívodních vodičů je zanedbatelný pozistory teplotní součinitel odporu pozitivní nejsou vhodné pro měření teploty těla

133 Tekuté krystaly teplotními indikátory jsou kapalné krystaly, které mají různé termooptické vlastnosti změna prostorového uspořádání molekul v závislosti na teplotě zvýšení teploty: vzdálenost mezi molekulami se zmenší

134 Bezkontaktní termografie
každý objekt, kterého teplota je vyšší než absolutní nula (nula Kelvina), je zdrojem infračerveného záření. spektrum infračerveného záření závisí od teploty vyžařujícího tělesa a jeho okolí infračervené záření – elektromagnetické vlnění, které se vyzařuje z povrchu lidského organismu: vlnová délka v rozmezí  až  m energie 1 až  e.V.

135 Bezkontaktní termografie
na detekci infračerveného záření se používají přístroje, které transformují vyzářenou tepelní energii na obraz rozdělení povrchové teploty zkoumaného objektu nejrozšířenější jsou termovizní zařízení 

136 Výhody bezkontaktní termografie
neinvazivnost jednoduchost bezpečnost pro pacienta i obsluhu nízká cena vyšetření

137 Termogram Termogram dolní končetiny Termogram s nálezem
po chirurgickém zákroku (levá končetina) Termogram s nálezem v okolí klíční kosti

138 Převzato z http://www.promedical.cz/infrakamera.htm
Termogram Infračervená kamera SVIT firmy Promedical Převzato z

139 Využití v medicíně chorobou postihnuté místo vydává jiné množství tepla než okolité zdravé tkáně. na termogramu se to projeví změnou v rozdělení teploty tělesného povrchu, co může být hodnoceno jako nespecifický příznak nemoci.

140 Využití v medicíně chorobní stavy cévního řečiště (hlavně poruchy prokrvení dolních a horních končetin a pod.) Převzato z

141 Využití v medicíně angiologie (diagnostika zápalu žil a rozšiřování křečových žil, diabetická angiopatie) Pomocí termovize můžeme odhalit ložiskové chorobní procesy, které závisí od: rozdílu teploty ložiska a okolité zdravé tkáně hloubky uložení ložiska stádia chorobního procesu citlivosti a geometrické rozlišovací schopnosti termografického přístroje

142 Převzato z http://thermographyclinicscanada.com/
Využití v medicíně onkologie - počáteční stádia a diferenciální diagnostika Převzato z

143 Využití v medicíně mamologie (sledování prsních žláz žen na vykonávání preventivních měření a sledování vývoje nových nádorových formací) klinická diagnostika zápalových procesů (revmatická artritida, primární deformace, osteoartróza, periartritída, vibrační těžkosti, polyneuropatie, sakroiliitída, spondylartritída, poškození páteře, zápalové procesy žlučníku, štítné žlázy a jiné)

144 Využití v medicíně traumatologie [popáleniny, omrzliny (stav cév) a jiné, s následnou kontrolou efektivnosti léčby poranění, poškození nervů, zlomenin]  experimentální medicína (sledování nových medicínských preparátů a funkční vliv fyziologického množství na lidský organizmus) rychlá diagnostika všeobecné hypertermie otevřených častí těla člověka (atypická pneumonie, horečky s různou etiologií)

145 Využití v medicíně rychlá diagnostika LOR onemocnění (čelistní sinusitídy, čelní sinusitídy, zápalu přínosových dutin) termovizní kontroly v sportovní medicíně, fyzioterapii, kosmetologii, na letištích (chřipkové epidemie) převzato z

146 Časová osa 1800 1850 1900 2000 W Herschel Seebeck Melloni J Herschel
Langley 1800 1821 1830 1840 1880 1930 1990 1800 1850 1900 2000 FPA počátek termograf bolometr 3. generace 1. generace 2. generace termočlánek optika pro IR optika pro IR

147 Sir Frederick William Herschel
hledal materiál pro optický filtr, kterým by se při pozorování slunce snížil jas obrazu v dalekohledech rozpoznal, že musí existovat bod, v němž tepelný efekt dosáhne maxima * †1822

148 objevení infračervené složky světla
Sir Frederick William Herschel - experiment s použitím teploměru a skleněných hranolů, rozkládajících sluneční světlo na spektrum. testoval která část spektra nese největší množství tepla. posunul teploměr až za konec červené složky světla a očekával, že tepelný efekt vymizí, teplota vzrostla více než v předchozích případech. Tato ,,neviditelná" složka světla byla pojmenována infračervená.

149 Thomas Johan Seebeck v roku 1821 objevil termoelektrický jev, co umožnilo další rozvoj ve zkoumání infračerveného spektra a nahrazení doposud používaných teploměrů za termočlánky * †1831

150 Termoelektrický jev přímá přeměna rozdílu teplot na elektrické napětí, nastává při teplotních rozdílech mezi dvěma rozdílnými kovy s rozdílnou teplotou, na tomto principu funguje termočlánek T1, T2 – spoje s různými teplotami A,B –různé kovy názorné zapojení jednoduchého termočlánku do obvodu, na voltmetru odměříme napětí

151 Macedonio Melloni 1830 - kamenná sůl (NaCl)
k dispozici v krystalech dostatečně velkých, aby z ní šly vyrobit čočky a hranoly propouští infračervené záření se stala se hlavním optickým materiálem pro infračervené spektrum byla nahrazena až v roce 1930 kdy byla zvládnuta metoda výroby syntetických krystalů * †1854

152 Sir John Frederick William Herschel
na základě diferenciálního odpařování tenké vrstvy oleje vystavené tepelnému záření, které na ni zaměřil, bylo možné spatřit tepelný obraz díky odráženému světlu, protože interferenční účinky olejové vrstvy zajistily, že obraz byl pro lidské oko viditelný v roce 1840 vytvořil jednoduchý záznam teplotního obrazu na papír - "termograf" * †1871

153 Samuel Pierpont Langley
vynalezl bolometr sestával z tenkého začerněného proužku platiny připojeného k jedné větvi Wheatstonova můstku, na který bylo zaměřeno infračervené záření, na něž reagoval citlivý galvanometr problémem byla potřeba chlazení na teploty blízké absolutní nule * †1906

154 První generace termokamer
určené převážně pro vojenské účely, kde se některé používají dodnes diskrétní detektory - fotovodivé lineární matice s maximálně 100 elementy většinou vyráběné z InSb, PbSb a HgCdTe. důležitým zlomem v 80. letech bylo vynalezení SPRITE detektorů a nasazení skenovací technologie kamera z roku 1969, která i s příslušenstvím vážila přibližně 66 kg

155 SPRITE SPRITE - Signal Processing In The Element
speciální typ skenovacího CMT detektoru musí být chlazen a vyžaduje skenovací optiku, ale jeden snímací prvek zde nahrazuje několik běžných sériových elementů paralelní použití několika SPRITE elementů v jednom detektoru může být použito pro zvýšení účinnosti a rychlosti pracovní pásmo 8 – 14 μm optika F/2 – F/4 typickým teplotním rozlišením NETD 0.2 K

156 Druhá generace termokamer
1990 – nová technologie mozaikových detektorů FPA (Focal Plane Array) – umožněn vývoj pasivních nechlazených neskenovacích infrazobrazovacích systémů obsahujících 100 – 1000 elementů multiprvkové SPRITE detektory skenovací systém teplotní rozlišení NETD kleslo na 0.1 Kelvinů menší, lehčí a prodávaly se i v komerčním provedení základní čtecí logika a plná integrace snímaných elementů byly na společném chipu

157 Třetí generace termokamer
neskenovací termokamery s 2D chlazenými FPA detektory vyráběné z HgCdTe, InSb nebo technologii QWIP (Quantum Well Infrared Photodetector) s nechlazenými FPA založenými na mikrobolometrech nebo feroelektrické technologii více než jeden milión elementů model z roku 2002 vážící i s baterií pouhých 0,7 kg

158 Třetí generace termokamer
digitální zpracování signálu na společném chipu rychlé integrované vyčítací obvody ROIC volba pixelů, antiblooming každého pixelu, předzesílení, úprava a filtrace v blocích nevyužívá se skenovací mechanika = zjednodušení optiky (úkol optiky je zaostřit infračervený obraz na FPA) chlazené i nechlazené kamery, které sice nemají natolik kvalitní obraz, ale jsou výrazně levnější

159 Boltzmannův distribuční zákon
nt počet tepelně generovaných nosičů k Boltzmanova konstanta [J·K-1] T absolutní teplota [K] chlazení detektoru = snížení šumu (např. na 77K – teplota kapalného dusíku)

160 SNR SNR – Signal-to-Noise Ratio: odstup signálu od šumu
popisuje kvalitu přenosu informace

161 CMT CMT (Cadmium Mercury Telluride) HgCdTe (tellurid rtuťnokademnatý)
výhodou CMT je možnost nastavení maximální citlivosti v rozmezí μm nebo μm změnou poměru složek sloučeniny signálový výstup je při pokojové teplotě zaplavený šumem generovaným detektorem detekční pásmo μm se chladí na 190 K, μm na 77 K

162 Diferenciální diagnostika
porovnávání v průběhu nemoci několik měření – sleduje se dynamika onemocnění využívá se u párových orgánů

163 Difuzní zdroj a lambertovský zářič
koeficient emisivity je nezávislý na směru vyzařování

164 Fotoelektrický jev elektrony jsou uvolňovány z látky v důsledku absorpce elektromagnetického záření látkou je-li energie elektronu ve valenčním pásmu, která mu byla předána fotonem záření, dostatečná k překonání zakázaného pásma Qg , elektron opustí valenční pásmo a pohybuje se v pásmu vodivostním (vznik párů elektron-díra). Minimální energie fotonu (vlnová délka) je dána šířkou zakázaného pásma.

165 Fotoelektrický jev λ........ mezní vlnová délka [μm]
Qg zakázané pásmo (energie) [eV]

166 Fotoelektrický jev Vnější Vnitřní

167 Vnější fotoelektrický jev
Působením vnějšího elektromagnetického záření se elektrony z povrchu látky uvolňují do okolí.

168 Vnitřní fotoelektrický jev
Uvolněné elektrony látku neopouští, zůstávají v ní jako vodivostní elektrony.

169 Pyroelektrický jev schopnost materiálu generovat dočasný elektrický potenciál při změně jeho teploty tepelné detektory

170 VFOV, HFOV, IFOV 1 - VFOV, 2 - HFOV, 3 – IFOV
VFOV: vertikální zorné pole, HFOV: horizontální zorné pole, IFOV: okamžité zorné pole (velikost bodu)

171 FPA detektory se skládají z matice detekujících elementů vyrobených z CMT (HgCdTe) nebo PS (PtSi) celá snímaná oblast je optikou zaostřena na matici systém je limitován velikostí matice pro co největší rozlišení je potřebný co nejvyšší počet elementů

172 Modulační transferová funkce - MTF
Modulation Transfer Function (MTF) je parametr popisující prostorovou rozlišovací schopnost a kvalitu obrazu zobrazovacího systému. MTF určuje jak kvalitně zobrazovací systém zreprodukuje snímanou scénu.

173 Odezva na jednotkový impuls - PSF
Point Spread Function (PSF) – popisuje reakci zobrazovacího systému na bodový zdroj impuls odezva

174 Koeficient emisivity T: celé spektrum; SW: 2–5 μm materiál
teplota v °C spektrum emisivita kůže lidská 32 T 0,98 dřevo 17 SW voda destilovaná 20 0,96 cihla (červená, hrubá) 0,88–0,93 papír bílý 0,7–0,9 voda sníh –10 0,85 titan leštěný 1000 0,36 stříbro leštěné 100 0,03