Sportovní trénink dětí a mládeže

Prezentace na téma: "Sportovní trénink dětí a mládeže"— Transkript prezentace:

1 Sportovní trénink dětí a mládeže
Michal Lehnert

2 O S N O V A P Ř E D N Á Š K Y Charakteristika STDM, specifika tréninkového zatížení. Specifické požadavky na činnost trenéra v STDM. STDM ve věkových obdobích 6-10, 11-15, let. Shrnutí poznatků o kondičním tréninku a tréninku techniky. STDM a sportovní výkon (soutěže).

3 SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE
CHARAKTERISTIKA Součást počátečních etap dlouhodobého procesu přípravy sportovců: -sportovní předpřípravy (seznamování se sportem) -základního tréninku (cca let) -specializovaného tréninku (cca let). Dosažení maximální výkonnosti: 10-15 tis. tréninkových hodin (10-15 let)

4 SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE
CHARAKTERISTIKA Zpočátku přípravný charakter - zaměřen zvyšování tělesné zdatnosti + na vytvoření: -vztahu ke sportu -základního fondu dovedností -správného pohybového režimu… SPECIFICKÝ CÍL – tvorba předpokladů pro efektivní trénink a dosažení relativně maximální sportovní výkonnosti v dalších etapách.

5 SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE
CHARAKTERISTIKA VÝCHODISKA TRÉNINKU: -perspektivnost -respektování probíhajícího vývoje -všestrannost -limity výkonnosti v důsledku probíhajícího vývoje

6 SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE
CHARAKTERISTIKA Fyzický rozvojpřizpůsobovat tréninkové zatížení růstovým trendům, vývoji kostry, specifikům odpovědí na tréninkové podněty. Psychický rozvoju dětí vycházet z toho, co potřebují a co je baví (to mohu ovlivnit), u nejmladších brát v potaz vysokou unavitelnost CNS.

7 SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE
STANOVENÍ TRÉNINKOVÝCH CÍLŮ Krátkodobé cíle - jejich stanovování udržuje každodenní koncentraci a motivaci. Průběžně a pravidelně vyhodnocujeme pokroky. Dlouhodobé cíle - představují kulminaci tréninkového úsilí. Zapojení do vytyčování cílůzvýšení motivace.

8 SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE
STANOVENÍ TR. CÍLŮ U DĚTÍ Při stanovení cílů vycházet z toho, co děti potřebují a co je baví (to můžeme ovlivnit). Upřednostňovat cíle procesuálně orientované (zlepšení, „zvládnutí“) především krátko a střednědobé) před výsledkově orientovanými (absolutně orientovanými – medaile, umístění).

9 SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE
TRÉNINKOVÉ ZATÍŽENÍ U DĚTÍ vycházet z individuálních specifik, charakteristických požadavků disciplíny (odvětví), včetně věku dosažení maximální výkonnosti. Zajistit úspěšnost v co nejvíce tréninkových činnostech.

10 SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE
TRÉNINKOVÉ ZATÍŽENÍ Zvyšovat postupně, výrazněji většinou po 1. etapě sportovní přípravy (u technicko-estetických sportů dříve): -prodlužováním doby trvání jednotek, -zvyšováním počtu jednotek v týdnu, objemu (intenzity) zatížení při stejné frekvenci. Optimalizace zatížení = předpoklad plného využití genetického potenciálu v budoucnosti!!!

11 SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE
TRENÉR Znát problematiku výběru talentů. Znát a respektovat specifika vývoje somatického, fyziologického, psychosociálního. Respektovat možné odlišnosti ve vývoji – rozdíly mezi kalendářním a biologickým věkem + sportovní věk. Využívat citlivých (senzitivních) období v rozvoji motorických schopností a osvojování dovedností.

12 SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE
TRENÉR Stanovit poměr všestranné a speciální přípravy – vyhnout se rané specializaci!!! Znaky rané specializace: -snaha o rychlé (předčasné) nárůst sportovní výkonnosti, -jednostranné zaměření, upřednostňování obsahu specializace, -celková podobnost s tréninkem dospělých (důraz na výkonnost, vážnost, psychický tlak…)

13 SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE
TRENÉR sledovat zájem o trénink vytvářet dobrou atmosféru dbát na pestrost a zábavnost tréninku upřednostňovat herní princip…

14 SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE
TRENÉR Psychologické působení zaměřit na: -rozvoj výkonové motivace -plnění a vyrovnání se s tréninkovými požadavky (později i soutěžními) -rozvoj morálně-volních vlastností -fair play -samostatnost, sebevědomí …

15 SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 6-10 let
Vytvářet vztah ke sportu. Návyk na pravidelnou činnost. Osvojovat širokou škálu základních dovedností bez zaměření na detaily, dovednosti často opakovat. Často měnit obsah (rychle klesá soustředěnost). Preferovat zábavu před vítězstvím, společné soutěžení hochů a děvčat. Neuplatňovat periodizaci v tréninku.

16 SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 6-10 let
Systematicky využívat modifikovaných (zjednodušených) aktivit a pomůcek. Podporovat uvědomování si vlastního těla, tvořivosti, oceňovat “zaměření” na trénink, disciplinovanost …

17 KONDIČNÍ TRÉNINK (6-10 let)
RYCHLOST -senzitivní období: hoši 7-9, dívky 6-8 let, -nejdříve preferovat rozvoj R reakce a jednodušší lokomoční cvičení - hlavně frekvenční R do 6-8 s, -později lze zvýšit podíl běhů se změnou směru (adaptace a přirozený nárůst síly), -pozornost i R horních končetin a trupu, spojovat rychlost a techniku.

18 KONDIČNÍ TRÉNINK (6-10 let)
SÍLA -Není závislost mezi sportovním výkonem v dospělosti a silovým tréninkem. -Hlavním úkolem je příprava šlach a vazů, podpora správného držení těla, stabilita v kloubech (posílené svaly kolem kloubů končetin poskytují zvýšenou aktivní stabilitu kloubům = ochranná funkce.) ,

19 KONDIČNÍ TRÉNINK (6-10 let)
SÍLA -Cvičení - nenáročná cvičení kondiční gymnastiky, s překonáváním odporu vlastního těla . (vč. rychlostně-silových), úpoly… -Cvičení zaměřená na posílení jádra těla. -Cvičení vede k zkvalitnění kostní tkáně – děvčata efekt před pubertou, v průběhu puberty a později již málo . -zlepšení činnosti energetických systémůlepší využívání tukůlepší poměr svalová hmota/hmotnost...

20 TRÉNINK KOORDINACE (6-10 let)
-senzitivní období, zařazovat v každém tréninku, široké spektrum cvičení. POHYBLIVOST -senzitivní období.

21 SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 11-15 let
Začít uplatňovat periodizaci, soutěže by ale neměly představovat nadměrný stres pro podpůrně-pohybový aparát a psychiku - vítězství není rozhodující. Individualizace v tréninku (hlavně kondičním). Podporovat utváření správných návyků (tréninkových, stravovacích, hygienických), fair-play při soutěžení (i v životě).

22 SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 11-15 let
Dobré předpoklady pro trénink, cca do poloviny období hlavně pro motorické učení. Vzestup výkonnosti, zvětšují se rozdíly mezi chlapci a děvčaty. V 2. polovině období si začínají uvědomovat nezbytnost plného nasazení a pravidelnosti pro dosažení vysoké výkonnosti. Končí se nejdůležitější období dlouhodobého vývoje sportovce!

23 SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 11-15 let
Vytvářet základy strategie a taktiky ve spojení s dovednostmi (zlepšená představivost a orientacepředpoklady pro spolupráci). Období zvýšeného rizika poškození podpůrně-pohybového aparátu (hoši až cca let), ale i přetrénování. Specifickým fenoménem je nástup puberty.

24 KONDIČNÍ TRÉNINK (11-15 let)
RYCHLOST -senzitivní období - především R reakční, frekvenční, děvčata později i akcelerační. Hoši – let (hlavně (v pozdější fázi puberty) a v časné postpubescenci  zvýšit objem R tréninku. Dívky – let.

25 KONDIČNÍ TRÉNINK (11-15 let)
VYTRVALOST -průběžně rozvíjet aerobní vytrvalost – není potřeba klást důraz na intenzitu. -citlivé období: koncem období vyšší pozornost aerobní vytrvalosti (aerobní kapacita) – zejména v období zrychleného růstu, po jeho zpomalení důraz na intenzitu (aerobní výkon), u dívek i anaerobní vytrvalost. POHYBLIVOST -přirozeně vzrůstá, ke konci období je možná stagnace, event. zhoršení.

26 KONDIČNÍ TRÉNINK (11-15 let)
SÍLA Hlavním úkolem je podpora harmonického rozvoje a příprava na zvýšené zatížení v následující etapě. Citlivé období: hoši - cca minimálně rok po růstovém spurtu, dívky - 1. cca po růstovém spurtu, 2. s nástupem menarche. Preferovat komplexnější cviky (zapojeno více kloubů, resp. velké svalové skupiny), techniku cvičení, správné návyky (protažení, kompenzace).

27 KONDIČNÍ TRÉNINK (11-15 let)
SÍLA Využívat cvičení kondiční gymnastiky, s překonáváním odporu vlastního těla, úpoly, doplňkové odpory - přednost expanderům, lehkým činkám,. Dbát na variabilitu pohybů, výběr vhodných poloh – nepřetěžovat páteř… Trénink jádra těla…

28 KONDIČNÍ TRÉNINK (11-15 let)
SÍLA Pro S končetin cv. unilaterální (podpora prevence rozdílů v S) i bilaterální . Zvyšovat hlavně počet sérií (1-3) a cvičení, důležité dostatečné zotavení. V období časné puberty (dívky kolem 12, hoši 14 let) především udržování rovnováhy (i rozdílný počet opak.), postupně komplexní cv. (dřepy, mrtvý tah), event. zahájení učení se olympijským technikám…

29 KONDIČNÍ TRÉNINK (11-15 let)
SÍLA Předchází-li kvalitní příprava, lze ke konci období využít doplňkových odporů až 50-60% maxima. Výbušná síla – důraz na rychlostní složku – dívky již zpočátku období. Příklad S tréninku u 14letých: PO = 10-15, později 8-12, PS = 1-3, v programu vybrat 6-10 komplexních cviků (na strojích více).

30 KONDIČNÍ TRÉNINK (11-15 let)
SÍLA Děvčata – u rozvoj e S dolních končetin pozornost HAMSTINGŮM – jejich S začíná již po 11 roce často stagnovat. U prepubescentů větší bilaterální asymetrie síly (Pravá-Levá končetina) – prevencí je vhodný S trénink. Příklad S tréninku u 14letých: PO = 10-15, později 8-12, PS = 1-3, v programu vybrat 6-10 komplexních cviků (na strojích více).

31 TRÉNINK KOORDINACE (11-15 let)
-senzitivní období (zejména zpočátku období), u dříve dospívajících zařazovat více koordinačních cvičení. Ke konci období stagnace, event. pokles. Respektovat specifika sportů.

32 SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 16-18 let
Zvyšuje se počet soutěží. Hlavním východiskem stavby tréninkových cyklů se postupně stává soutěžní kalendář, roste význam přípravy na soutěže. Výrazněji narůstá velikost zatížení, ke konci období trénink postupně nabývá rysy tréninku dospělých. Oscifikace kostí však není plně dokončena!

33 SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 16-18 let
V obsahu tréninku zdůrazňovat specializaci – nárůst specifičnosti tréninkových cvičení. Zvyšuje se význam taktické přípravy, teoretické přípravy. Spojení dokonalé techniky s taktikou (zvládnout téměř celé spektrum specializace). Zvýšení důrazu na kondici (značné přírůstky hlavně u hochů), aerobní i anaerobní zatížení.

34 KONDIČNÍ TRÉNINK (16-18 let)
SÍLA Předpolady pro hypertrofii, zvyšovat specifičnost cvičení. Ke konci období - maximální a výbušná S. Dívky v postpubertě – důraz na horní polovinu těla (k udržení proporcionality). Výsledek výzkumu: opakování lepší výsledky než 6-8, trvání pohybu 4-6 s.

35 KONDIČNÍ TRÉNINK (16-18 let)
RYCHLOST – akcelerační, frekvenční – zlepšování hlavně nárůstem silové komponenty. VYTRVALOST – aerobní i anaerobní. FLEXIBILITA – dále rozvíjet (vzhledem k specifikům sportovních výkonů) nebo udržovat.

36 TRÉNINK KOORDINACE (16-18 let)
KOORDINACE – více respektovat specifika specializace.

37 TRÉNINK SÍLY U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ)
Podpora vývinu svalstva vytváří základ vysoké výkonnosti v dospělosti - většinou jsou slabé svaly zajišťující držení těla (trup, ramena, kyčle). Nejdříve odstranit svalové dysbalance. Cvičení vede k přizpůsobení délky svalových vláken rostoucím kostem - intenzita není zpočátku rozhodující. Nejdříve upřednostňovat sílu šlach a vazů před silou svalů (roste rychleji), trupu před končetinami, podporovat rozvoj flexibility svalů.

38 TRÉNINK SÍLY U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ)
Při odborném vedení nedochází k poškozování organizmu, zlepšuje se připravenost na následující specifické zatížení, podporuje se rozvoj svalové rovnováhy, činnost synergistů… Výsledky výzkumu: -U 7-16letých stejné výsledky při cvičení 2 i 3x/týden, trénink 1x týdně nestačí na udržení. -Děti, které absolvují S trénink mají 3x nižší výskyt zranění!

39 PŘÍKLAD SPECIFICKÉHO ZAMĚŘENÍ SILOVÉHO TRÉNINKU
Tenis – šikmý sval břišní (pro přenos sil), prsní, deltový, široký zádový a triceps (pro úder). Příklady cvičení: pullovery, shyby, flexe a extenze zápěstí…).

40 TRÉNINK RYCHLOSTi U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ)
Využít důsledně citlivého období – v cca 8 –12 (13) letech, u chlapců déle. Zaměřit se na všechny druhy rychlosti, různé části těla. Zařazovat široké spektrum cvičení. Trénovat v menších objemech, ale častěji, upřednostňovat soutěžení. Dbát na technické provedení cvičení a na včasné propojení rychlosti a techniky (zvládnout hrubé rysy).

41 TRÉNINK VYTRVALOSTI U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ)
Názory, že děti se hůře adaptují na aerobní vytrvalostní podněty než dospělí se nepotvrdily. Prepuberta – vysoká intenzita je zbytečná (např. při srdeční frekvenci (SF) kolem 200/min je tepový objem nízký – pokles schopnosti přenosu kyslíku a glukózy pro svalovou práci). Vhodné je měnit překonávané vzdálenosti a trvání. Prepuberta – provádět déletrvající sportovní činnost bez pocitu výrazné únavy (hry - vyhovuje opakování krátkých intenzivnějších nástupů).

42 TRÉNINK VYTRVALOSTI U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ)
Děti: upřednostňují se sportovní hry a jejich modifikace, pohybové hry, štafetové závody: 1) aerobní zatížení: 90s-3 min a více (SF ) 2) anaerobní zatížení: 20-60s (SF ). Výsledky výzkumů: -Prepubescenti – vytrvalostní trénink ovlivňuje pravděpodobně vlákna I i II - jejich metabolický charakter (výsledek výzkumu u 11letých).

43 TRÉNINK VYTRVALOSTI U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ)
Puberta – zvýšení VO2 max hlavně u hochů (především nárůstem svalové hmoty, zvýšení koncentrace hemoglobinu),. Postpuberta – v tréninku postupně respektovat specifika specializace, v  soutěžním období nejméně 50% specifického tréninku vzhledem k nárokům sportovního výkonu na (an)aerobní metabolismus.

44 TRÉNINK KOORDINACE U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ)
Věnovat maximální pozornost. 7-12 let – výrazný rozvoj schopnosti kinestetické diferenciační, rytmické, rovnováhové, prostorově orientační, reakční. Doporučení. všechny věkové skupiny – minimálně cca min koordinačních cvičení v každé tréninkové jednotce.

45 TRÉNINK FLEXIBILITY U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ)
Přirozeně se vyvíjí až do cca let. Hlavní úkoly: rozvoj a později udržení současné úrovně, příprava na specifické nároky disciplíny, prevence zranění, osvojení vhodných návyků… Upřednostňovat aktivní strečink - vysvětlovat význam cvičení a učit technice (cca od let).

46 TRÉNINK TECHNIKY U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ)
Osvojovanou dovednost zařazovat co nejčastěji (v každém tréninku stanoveného bloku), hodnotit úsilí, snahu, nejen úspěchy. U dětí upřednostňovat komplexní postup (osvojovat dovednosti vcelku), zjednodušení – např. ve hrách umožnit co nejdříve po vytvoření hrubých pohybových programů uplatnění dovednosti při řešení herních situací (zisk míče, bodu = silnější stimul pro děti, než pochvala za zvládnutí techniky, metodu koncentrace učiva … Dále viz téma „Technická příprava“

47 VARIABILITA V TRÉNINKU TECHNIKY (SPORTOVNÍ HRY)
Měnit obsah, náčiní (např. volejbal – velikost a hmotnost míče, tenis – výše odskakující míče, basketbal – nižší koše). Redukovat hrací prostor, počet hráčů – umožní lépe realizovat hru. Omezit nebo zjednodušit využívané dovednosti či taktiku, …

48 TRÉNINK DĚTÍ A SPORTOVNÍ VÝKON
Trénink dětí není prioritně orientován na úspěch v soutěžích. Sportovní výkony jsou ovlivněny věkovými zvláštnostmi a dobou sportovní přípravy. Sportovní výkony jsou ovlivněny somatometrickými ukazateli (hoši v období let, dívky v období 9 a především let). Z nejlepších žáků se prosadí jen polovina (i méně) mezi nejlepší v dorosteneckých kategoriích, není úzká vazba mezi vysokou výkonností v dětství a v dospělosti.

49 PROČ KONČÍ DĚTI SE SPORTEM?
ztráta zájmu absence zábavy časová náročnost přílišný tlak, důraz na vítězství jednostranné zaměření, nuda přílišná únava trenér

50 K O N T R O L N Í O T Á Z KY Charakterizujte STDM, uveďte specifika tréninkového zatížení. Jaké jsou specifické požadavky na činnost trenéra v STDM. Charakterizujte STDM ve věkových obdobích 6-10, 11-15, let. Uveďte specifika a zaměření tréninku v jednotlivých obsahových složkách tréninku. Uveďte váš názor na problematiku sportovní výkonnosti a význam soutěží u dětí a mládeže.