Www.zlinskedum y.cz Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.1007 AutorMgr.Marcela Chovancová Název šablonyIII/2.

Prezentace na téma: "Www.zlinskedum y.cz Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.1007 AutorMgr.Marcela Chovancová Název šablonyIII/2."— Transkript prezentace:

1 www.zlinskedum y.cz Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.1007 AutorMgr.Marcela Chovancová Název šablonyIII/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuRG Asie – konflikty V, JV a J Asie Stupeň a typ vzděláváníSŠ Gymnázium Vzdělávací oblastČlověk a příroda Vzdělávací obor79-41-K/41 Tematický okruhRegionální geografie Asie Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 3. ročník Anotace Žáci se seznámí s problematikou konfliktů ve V, JV A J Asii, popř. prohloubí a zařadí do souvislostí informaci získané dříve z médií. Vybavení, pomůcky- Klíčová slovaKonflikt, občanská válka, Čína, Tibet, kulturní revoluce, Mao ce Tung, Jv Asie, J Asie Datum2.1.2014 RG ASIE- KONFLIKTY

2 z čínské občanské války vyšli vítězně komunisté - rozhodli se „získat zpět“ oblast Tibetu. 21. října 1950 jednotky Čínské lidově osvobozenecké armády dostaly rozkaz vpochodovat do Tibetu. Oficiální důvod vojenské invaze :„zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit ochranu západní čínské hranice“. Vojska tibetské vlády nebyla schopna invazi zabránit. Tibet se oficiálně dostal pod svrchovanost čínské vlády 23. května 1951. Vládce Tibetu, patnáctiletý čtrnáctý dalajláma, zůstal i po čínské anexi loutkovou hlavou Tibetu. RG ASIE- KONFLIKTY ČÍNA - TIBET

3 2. polovina 50. let - nepokoje vyvolané pozemkovými reformami a dalšími společenskými změnami necitlivě zaváděnými čínskou vládou 10. března 1959 – nepokoje přerostly v ozbrojené povstání proti čínské nadvládě - během několika dnů krvavě potlačeno. Dalajláma uprchl do Indie, kde požádal o politický azyl, a od té doby žije v emigraci. V Indii vytvořena Tibetská exilová vláda. RG ASIE- KONFLIKTY ČÍNA – TIBET

4 "Při rozbřesku 5. března obdržela ozbrojená čínská policie v Tibetu rozkaz od nejvyššího velitele ozbrojené policie, Li Lianxiu... zvláštní komando mělo okamžitě vybrat 300 členů, kteří se, převlečeni za obyčejné lidi a mnichy, zapojí ve Lhase do nepokojů. Měli podpořit tajnou policii v dokončení úkolu - spálit Scripture Pagodu na severovýchodě chrámu Dazhao. Zničit rýžový obchod v obchodní části města, vyprovokovat občany k rabování rýže a jídla, napadnout obchodní společnost Tibet-Gansu. Nabádat lidi k vykrádání obchodů, ale…pouze ve schválených oblastech.„ RG ASIE- KONFLIKTY ČÍNA – TIBET

5 KS Číny tak v r.1989 zinscenovala nepokoje ve Lhase, aby mohla násilně zakročit proti Tibeťanům. při tomto údajném zásahu proti nepokojům bylo ve Lhase: – zabito 387 občanů (většinou kulkami ze střelných zbraní), – 721 lidí bylo zraněno, – 2100 bylo zatčeno nebo zadrženo. – 354 lidí zmizelo. – 82 duchovních bylo zabito. RG ASIE- KONFLIKTY ČÍNA – TIBET

6 Před olympijskými hrami v Pekingu v roce 2008 byly v Tibetu krvavě potlačeny další údajné protičínské demonstrace, různé zdroje poukazují na angažování čínské vlády ve vyprovokování a řízení nepokojů podobně jako v roce 1989 RG ASIE- KONFLIKTY ČÍNA – TIBET

7

8 = politická kampaň oficiálně rozpoutaná v ČLR mezi lety 1966 a 1969 vůdcem KS Číny Mao Ce- tungem. Její vliv však trval až do Maovy smrti roku 1976. Cíl: velké změny ve společnosti a její modernizace. Realita: smrt stovkám tisíc lidí, kteří se stali oběťmi vraždění rudých gard, rozvrat ekonomiky a obrovské ztráty na kulturním dědictví. RG ASIE- KONFLIKTY ČÍNA – KULTURNÍ REVOLUCE

9 Oficiální záměr kulturní revoluce: „vymýcení kapitalismu“ uvnitř Komunistické strany Číny Skutečná příčina: postupná ztráta vlivu Mao Ce- tunga na chod státu a jeho postupné vytlačování do ústraní novou generací čínských komunistů. Hnací silou revoluce byla mládež (na rozdíl od tradiční čínské revoluční síly – rolnictva), která vytvářela tzv. rudé gardy. Jejich cílem bylo bránit kult Mao Ce-tunga a likvidovat odpůrce revoluce. RG ASIE- KONFLIKTY ČÍNA – KULTURNÍ REVOLUCE

10 Jako důkaz viny/odporu postačovala např. znalost cizího jazyka, pobyt v zahraničí či cizojazyčná kniha. „Viník“ byl nucen na důkaz pokání nejprve chodit po kolenou za soustavného bití a poté byl uvězněn. Při výsleších bylo přiznání vynucováno až 75 různými druhy mučení. Disidentům odsouzeným na smrt byla před veřejnou popravou přeťata průdušnice a nahrazena ocelovou trubičkou – aby mohli dýchat, ale nemohli vykřikovat protistátní hesla. RG ASIE- KONFLIKTY ČÍNA – KULTURNÍ REVOLUCE

11 Důsledky: – 4,2 milionu lidí bylo zatčeno a vyšetřováno, – 1,7 milionu lidí zemřelo nepřirozenou smrtí, – 135 000 lidí bylo označeno za kontrarevolucionáře a popraveno, – 237 000 lidí bylo zabito, – 7,03 milionu lidí bylo zraněno nebo zmrzačeno při ozbrojených útocích. Statistiky sestavené ze zdrojů na úrovni krajů uvádějí, že v průběhu revoluce zemřelo 7,73 milionu lidí nepřirozenou smrtí. RG ASIE- KONFLIKTY ČÍNA – KULTURNÍ REVOLUCE

12 Jaké další konflikty jsou v oblasti V, JV a J Asie? O co se v nich jedná? KLDR Taiwan Filipíny Indie – Pákistán Srí Lanka RG ASIE- KONFLIKTY DALŠÍ KONFLIKTY V OBLASTI

13 Kulturní revoluce. [online]. [cit. 2013-09-25]. Dostupný z www:.http://cs.wikipedia.org/wiki/Kulturn%C3%AD_revoluce Tibet. [online]. [cit. 2013-09-25]. Dostupný z www:.http://cs.wikipedia.org/wiki/Tibet China-Tibet. [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupný z www:.http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/df/China-Tibet.png Flag_of_Tibet. [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupný z www:.http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/Flag_of_Tibet.svg/350px- Flag_of_Tibet.svg.png ZDROJE A PRAMENY