Nadříše: Eukaryota Říše: rostliny (Plantae)

Nadříše: Eukaryota Říše: rostliny (Plantae) Podříše: bezcévné rostliny (Thallobionta) Skupina : řasy (Algae)

Skupina Řasy (Algae) Předmětem studia algologie
Většinou autotrofní (plastidy obsahují kromě chlorofylu a ještě chlorofyl b, c, nebo d, k tomu často další barviva) Tělo tvořeno stélkou (thallus)!

Typy stélky Monadoidní - jednobuněčná, jednojaderná, bičíkatá, se světločivnou skvrnou – stigma Kokální - jednobuněčná, většinou jednojaderná, nepohyblivá, se stěnou buněčnou Trichální – vláknitá, mnohobuněčná z jednojaderných, buněk Heterotrichální – viz trichální, ale vlákna morfologicky a funkčně rozlišená Sifonální - trubicovitá: vláknitá či vakovitá, jednobuněčná, mnohojaderná Sifonokladální - viz sifonální, ale mnohobuněčná Pletivná - mnohobuněčná, rozlišená na příchytná vlákna (rhizoidy), lodyžku (kauloid), lístky (fyloidy) = > připomíná tělo cévnatých rostlin

Rozmnožování 1) Vegetativní: dělení buněk rozpad kolonií
fragmentace stélky

Rozmnožování Nepohlavní:
ve výtrusnicích (sporangiích) vznikají výtrusy (spory), které mohou být: nepohyblivé (aplanospory) pohyblivé s bičíky (zoospory)

Rozmnožování Pohlavní:
V pohlavních orgánech (gametangiích) vznikají pohlavní buňky (gamety), a ty splývají v zygotu. Typy poh. rozmnožování: Izogamie: gamety (izogamety) jsou vzhledem i velikostí stejné, liší se jen funkčně Anizogamie: samčí gameta je menší, než samičí (anizogamety) Oogamie: samičí gameta je velká, nepohyblivá (oosféra), samčí gameta je mnohem menší a pohyblivá, s bičíky (spermatozoid)

Rozmnožování Jen u některých skupin dochází k rodozměně, tzn. ke střídání pohlavní (gemetofyt, n) a nepohlavní (sporofyt, 2n) generace. Pokud u řas k rodozměně dochází, pak gametofyt převažuje nad sporofytem.

Systém řas 4 oddělení: červené řasy (Rhodophyta)
hnědé řasy (Chromophyta) krásnoočka (Euglenophyta) zelené řasy (Chlorophyta) Toto dělení je založeno především na kombinaci fotosyntetických barviv, zásobních látkách a typech stélky

1. odd. červené řasy (Rhodophyta)
fotosyntetická barviva: chlorofyl a, chlorofyl d, karotenoidy, fykobiliny: fykoerythrin (červený), fykocianin (modrý) zásobní látky: florideový škrob typy stélky: hlavně trichální a pletivná obývají především teplá moře přítomnost fykoerythrinu jim umožňuje žít až v hloubkách 200 m

Potěrka žabí símě (Batrachospermum moniliforme) – čisté horské potoky, i u nás, přeslenitě větvená pletivná stélka (podobná žabím vajíčkům => název)

Compsogon – tropický rod, u nás často v akváriiích Korálovka Coralina – velmi častý tropický mořský rod, tvorba korál. útesů (inkrustovaná bun. stěna)

Význam: agar (želé, živné půdy), např. rosolenka (Gelidium) karagen (zmrzliny, cukroví), např. puchratka kadeřavá (Chondrus crispus) potravina (Japonsko), např. porfyra (Porphyra) zjištěno potlačení replikace viru HIV některými látkami z ruduch

2. odd. hnědé řasy (Chromophyta)
fotosyntetická barviva: chlorofyl a, chlorofyl c, β – karoten, xantofyly – hl. fukoxantin (hnědý) zásobní látky: laminarin, chrysolaminarin typy stélky: hlavně kokální, trichální, pletivná několik tříd, nejvýznamnější jsou rozsivky a chaluhy

2. odd. hnědé řasy (Chromophyta) Třída rozsivky (Diatomeae)
stélka kokální samostatní jedinci nebo kolonie dvojdílná křemitá schránka, tvořená víčkem = epithéka a spodní částí = hypothéka. Epithéka překrývá hypothéku (jako u Petriho misky)

Rozmnožování: nepohlavní: mitóza -> rozdělení protoplastu a schránky -> dotvoření vždy menší misky, tzn. jedna z dceřinných rozsivek vždy menší 2) pohlavní: vznik gamet meiozou vegetat. buněk, vede k obnovení původní velikosti buněk

Cymbella Člunovka (Navicula) – hojná ve všech vodách

Rozsivka (Diatoma) – řetízkové kolonie

Význam: křemelina (diatomit) – porezní hornina ze schránek druhohor. a třetihor. rozsivek (filtrování, izolace, výroba skla) indikátory jakosti vody a stupně jejího znečištění (značná produkce biomasy ve sladkých i slaných vodách)

2. odd. hnědé řasy (Chromophyta) Třída chaluhy (Phaeophycae)
vývojově nejpokročilejší skupina hnědých řas stélka trichální až pletivná některé mají schopnost hromadit jod

Hroznovice (Sargassum) – moře karibské oblasti, pelagická Chaluha (Fucus) – pobřežní zóna chladnějších moří

Bobulák (Macrocystis) – chladná moře, stélky až 100 metrů

2. odd. hnědé řasy (Chromophyta) Třída chaluhy (Xanthophyceae)
Význam: hnojivo palivo zdroj jodu potrava (pro lidi, ale i dobytek) potravinářství a farmacie (alginové kyseliny z buněč. stěn)

3. odd. krásnoočka (Euglenophyta)
fotosyntetická barviva: chlorofyl a, chlorofyl b, β – karoten, xantofyly zásobní látky: paramylon typy stélky: monadoidní na povrchu buňky pelikula, při bázi bičíku světločivná skvrna (stigma) a pulzující vakuola obrázek: stigma – a, vedle pulzující vakuola, chloroplast – b, paramylon – c, jádro - d žijí hlavně ve sladkých vodách, často silně znečištěných organickými látkami (návesní rybníky, kaluže, kanály)

3. odd. krásnoočka (Euglenophyta)
Krásnoočko - u nás se často vyskytuje krásnoočko zelené nebo krásnoočko štíhlé

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta)
fotosyntetická barviva: chlorofyl a, chlorofyl b, β – karoten, xantofyly zásobní látky: škrob typy stélky: všechny převážně sladkovodní několik tříd, nejvýznamnější zelenivky, spájivky a parožnatky

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta)
Evoluční význam: podle současných představ daly vzniknout vyšším rostlinám. Znaky společné s vyššími rostlinami: stejná kombinade fotosyntetických barviv stejná zásobní látka – škrob zpravidla celulozní stěna buněčná

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta) Třída zelenivky (Chlorophyceae)
Zelenivky s monadoidní stélkou pláštěnka – žije jednotlivě v mělkých vodách váleč koulivý – tvoří kolonie, v nichž jsou všechny buňky stejné generace (cenobia)

Zelenivky s kokální stélkou zrněnka obecná – tvoří zelené povlaky na kůře stromů

Zelenivky s kokální stélkou zelenivka – často symbiotická (např. s nezmarem zeleným nebo houbama => lišejníky)

Zelenivky s mnohob. stélkou Žabí vlas – stélka sifonokladální, u nás se vyskytuje často v mírně tekoucích až stojatých vodách Porost locikový („mořský salát“) – listovitá stélka, žije v mořích, někde se využívá jako potrava

Význam: zdroj hodnotných látek (bílkoviny, vitaminy B, C, K) tvoří zákaly pomalu tekoucích a stojatých vod (se sinicema jsou hlavními producenty organické hmoty ve vodních nádržích v letním období)

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta) Třída spájivky (Conjugatophyceae)
jedno i vícebuněčné, vláknité, nevětvené charakteristické pohl. Rozmnožování = spájení (konjugace): mezi 2 gametama různých vláken se vytvoří kanálek, protoplast jedné z gamet se přemístí kanálkem –> splynutí buněk i jader -> zygota rozmnožují se ale i nepohlavně

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta) Třída spájivky (Conjugatophyceae)
Šroubatka – mnohobuněčná, v buňkách má šroubovitě stočené chloroplasty Krásivky – jednobuněčné, buńka rozdělena zářezy na dvě poloviny spojené můstkem

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta) Třída parožnatky (charophyceae)
považovány za nejvýše organizovanou skupinu zelených řas stélka je pletivná, přeslenitě větvená, připomíná vzhledem i velikostí (až 90cm) přesličku

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta) Třída parožnatky (charophyceae)
parožnatka – mírně tekoucí a stojaté vody

Zdroje: L. Kincl, M. Kincl, J. Jakrlová: Biologie rostlin pro 1. roč. gymnázií, Fortuna, 1997 J. Jelínek, V. Zicháček: Biologie pro gymnázia, Olomouc, 2005

Nadříše: Eukaryota Říše: rostliny (Plantae)

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Nadříše: Eukaryota Říše: rostliny (Plantae)"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Nadříše: Eukaryota Říše: rostliny (Plantae)

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Nadříše: Eukaryota Říše: rostliny (Plantae)"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář