Uhličitany Autor: Mgr. Marian Solčanský Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 2013, říjen.

Prezentace na téma: "Uhličitany Autor: Mgr. Marian Solčanský Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 2013, říjen."— Transkript prezentace:

1 Uhličitany Autor: Mgr. Marian Solčanský Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 2013, říjen

2 tvoří významnou část zemské kůry jsou součástí sedimentárních a metamorfovaných hornin jsou hlavní součástí vápenců, sedimentů tvořených především uhličitanem vápenatým a dolomitů, sestávajících z uhličitanu vápenato – hořečnatého uhličitan vápenatý tvoří i krystalický mramor, což je hornina původně sedimentární a posléze prošlá metamorfózou mají mnohostranné využití U HLIČITANY

3 tvoří hlavní nebo jedinou složku hornin vápence nebo mramoru díky příměsím může být zbarven do žluta, růžova, může být i namodralý a nazelenalý vzniká srážením z roztoků, odpařováním kapek nebo ze schránek živočichů vytváří krápníky v jeskyních (stalaktity, stalagmity, stalagnáty, brčka, syntrové záclony…) K ALCIT (C A C O 3 ) KRYSTALOVÁ SOUSTAVA: klencová ŠTĚPNOST: dokonalá TVRDOST: 3 LOM: lasturnatý HUSTOTA: 2,71 VRYP: bílý BARVA: bezbarvý, různá zbarvení LESK: skelný až perleťový

4 v UV světle vydávají krystaly načervenalou, žlutou, růžovou nebo modrou fluorescenci rozpouští se v kyselinách za silného šumění významnou vlastností kalcitu je dvojlom význam: stavebnictví – výroba cementu a vápna, stavební a dekorační kámen, chemický průmysl, výroba hnojiv, hutnictví – tavidlo železných rud výskyt je hojný: Spojené království, USA, Německo, Francie výskyt v ČR: Český a Moravský kras

5 K ALCIT 1

6 vzniká rozkladem hadce nebo přeměnou vápence pokape-li se kyselinou chlorovodíkovou, narozdíl od kalcitu nešumí (rozpoznávací znak) využití: výroba žáruvzdorných materiálů, získávání hořčíku, lékařství, výroba cementu výskyt: Rakousko, Slovensko, Polsko, Švýcarsko výskyt v ČR: Křemže, Nová Ves u Oslavan, Smrček M AGNEZIT (M G C O 3 ) KRYSTALOVÁ SOUSTAVA: klencová ŠTĚPNOST: dokonalá TVRDOST: 4 až 4,5 LOM: lasturnatý HUSTOTA: 3 VRYP: bílý BARVA: bezbarvý, různá zbarvení LESK: skelný

7 M AGNEZIT 2

8 jiným názvem ocelek rozpouští se pouze v horké kyselině chlorovodíkové využití: je důležitou rudou železa (až 50% Fe) výskyt: Rakousko, Německo, Slovensko, Portugalsko výskyt v ČR: Příbramsko S IDERIT (F E C O 3 ) KRYSTALOVÁ SOUSTAVA: klencová ŠTĚPNOST: dokonalá TVRDOST: 4 až 4,5 LOM: lasturnatý HUSTOTA: 3,7 až 3,9 VRYP: bílý BARVA: světle žlutá až černá LESK: skelný až perleťový

9 S IDERIT 3

10 Použité zdroje foto autor: Marian Solčanský DESCOUENS, Didier. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Magnesite.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Magnesite.jpg DESCOUENS, Didier. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:SideriteBresil2.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:SideriteBresil2.jpg C ITACE OBRÁZKŮ :

11 P OUŽITÁ LITERATURA : ČERNÍK, Vladimír, Zdeněk MARTINEC a Jan VÍTEK. Přírodopis: pro žáky základní školy (9. ročník) a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1998, 87 s. ISBN 80-723-5044-7. Minerály a drahokamy: vyhledávání, určování a sběr minerálů a drahokamů. Vyd. 1. Překlad Pavel Povondra. V Praze: Ikar, Knižní klub, 2001, 224 s. Velký průvodce přírodou. ISBN 80-242-0696-X. SUSSIECK-FORNEFELD, Cornelia a Olav MEDENBACH. Minerály: 223 popisů nerostů, 362 barevných kreseb, 30 stran určovacích tabulek. Praha: Knižní klub, 1995, 286 s. Průvodce přírodou (Ikar). ISBN 80-717-6207-5. ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, c1998, 226 s. ISBN 80-706-7856-9.