Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0349 Šablona III/2VY_32_INOVACE_378.

Prezentace na téma: "Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0349 Šablona III/2VY_32_INOVACE_378."— Transkript prezentace:

1 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0349 Šablona III/2VY_32_INOVACE_378

2 Jméno autora:Mgr. Alešová Lenka Třída/ročník: I. ročník čtyřletého gymnázia V. ročník osmiletého gymnázia Datum vytvoření:18. 12. 2012 Vzdělávací oblast:Člověk a příroda Tematická oblast:Fyziologie rostlin Předmět:Biologie Výstižný popis způsobu využití, případně metodické pokyny: Studenti umí popsat způsoby výživy rostlin Klíčová slova: autotrofní výživa, heterotrofní výživa, chemosyntéza, mixotrofie, symbióza, mykorhiza Druh učebního materiálu:prezentace

3 FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN

4 VÝŽIVA ROSTLIN. AUTOTROFNĚ  živí se anorganickými látkami  zelené R  druhotně se mohou živit heterotrofně HETEROTROFNĚ  živí se organickými látkami  nezelené R  vývojově starší

5 AUTOTROFNÍ VÝŽIVA.  Zelené R: fotosyntézou  z minerálních látek → organické látky  světelná energie → chemická energie vázaná v ATP  Trávy, obilniny, plevele – pýr plazivý, dřeviny  Autotrofně se živí také jmelí bílé – hemiparazit = poloparazit – z hostitelské rostliny odebírá pouze vodu a minerální látky

6 HETEROTROFNÍ VÝŽIVA.  Nezelené R: chemosyntézou  Organické látky → anorganické látky + orga- nické látky tělu vlastní  z rostlin se heterotrofně živí úplní parazité = = holoparazité – odebírají organické látky ze živých rostlinných těl jiných rostlinných druhů – např. podbílek šupinatý, kokotice

7 Chemosyntéza Nezelené rostliny, které nemohou k přeměně živin využívat světelnou energii, používají k přeměně CO2 na organické látky chemickou energii, kterou si vytvářejí ve svém rostlinném těle a ukládají ji ve formě ATP. Chemická energie vzniká nejčastěji při oxidativních dějích organických živin přijatých v potravě, kdy organické látky prodýchají na CO2 a H2O. Zbylou část živin rozloží na stavební kameny a spotřebují na stavbu látek svému tělu vlastních, které pak využijí k růstu či regeneraci opotřebených buněk pletiv.

8 MIXOTROFNÍ VÝŽIVA. Živí se jak autotrofně, tak heterotrofně Patří zde masožravé rostliny – rostou na půdách chudých na dusík (bažiny, slatiny, rašeliniště)Chybějící dusík doplňují z těl lapeného hmyzu Tělo přizpůsobeno k lapání hmyzu – lapací zařízení připomínající list nebo květ V lapacích zařízeních – nektar s trávicími enzymy, často voní Trávicí enzymy rozloží bílkoviny hmyzu na NH3, který masožravé rostliny využívají na tvorbu svých bílkovin Jsou zelené – probíhá v nich fotosyntéza – AUTOTROFNÍ ZPŮSOB VÝŽIVY, využívají bílkoviny z těla hmyzu pro stavbu svých bílkovin – HETEROTROFNÍ ZPŮSOB VÝŽIVY

9 ZNÁTE NĚKTERÉ DRUHY MASOŽRAVÝCH ROSTLIN? 4 Rosnatka kapská Drosera capensis

10 4 Mucholapka podivná Dionaea muscipula

11 4 Špirlice Sarracenia

12 SYMBIÓZA.  Symbióza je oboustranně výhodné soužití.  V rostlinné říši je typická symbióza mezi hlízkovými bakteriemi (např. rod Rhizobium) a kořeny bobovitých rostlin 5 Kořeny bobu obecného s hlízkami

13 MYKORHIZA. Mykorhiza je harmonické soužití mezi houbou a kořeny stromů či bylin (krytosemenných i nahosemenných) Houbová vlákna obalují kořeny rostlinHouba si bere od rostliny bílkoviny a další asimiláty Rostlina si bere od houby vodu, vitamíny, některé enzymy a navíc fotosyntetizuje Např. kozák březový, osikový, klouzek modřínový („máslák“), hřib dubový

14 PROCVIČOVÁNÍ:Přiřaď správný způsob živiny ke konkrétním druhům rostlin, případně hub:hřib královskýslunečnice ročníkapraď samecpodbílek šupinatýkokotice povázkavikev ptačíkozák habrovýtopol osikapšenice setá mixotrofněautotrofně symbioticky mykorhiza heterotrofně rosnatka okrouhlolistá

15 POUŽITÁ LITERATURA a ZDROJE. 1) JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7182-213-4. 2) ROSYPAL Stanislav a kol. Nový přehled biologie. 1. vydání. Praha: Scienta, 2003. ISBN: 978-80-86960-23- 4. 3) JENÍK, Jan, Jaroslav PAZOUREK, Jindřich ROUBAL, Hana STŘIHAVKOVÁ a Miroslava ŠMÍDOVÁ. Botanika. 6. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. ISBN 14-067-79. 4) SRBOVÁ, Jana. PROFESIONÁLNÍ PRODEJ MASOŽRAVÝCH ROSTLIN. Masožravé rostliny [online]. [cit. 2012- 12-19]. Dostupné z: http://www.sarracenia.cz/firma/index.html 5) RICHTER, Rostislav. MULTIMEDIÁLNÍ UČEBNÍ TEXTY Z VÝŽIVY ROSTLIN. Dusík: Asimilace dusíku [online]. 23.01.2004 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/html/biogenni_prvky/nasimilace.htm