SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ Anna Mayerová Vladimír Eder 2009/2010, LS 57-23

Prezentace na téma: "SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ Anna Mayerová Vladimír Eder 2009/2010, LS 57-23"— Transkript prezentace:

1 SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ Anna Mayerová Vladimír Eder 2009/2010, LS 57-23
Katastrální území na listu OBSAH Charakteristika území Schwarzplann Výkres veřejných prostor Území 1 Fotografie území 1 Prostorově hmotová analýza 1 Analýza využití území 1 Řez Hradčanským náměstím Území 2 Fotografie území 2 Prostorově hmotová analýza území 2 Analýza využití území 2 Řez Novými zámeckými schody Typické děje v řešených prostorech - porovnání

2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ
Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území území 2 Oblast znázorněná na mapě se nachází na levém břehu vltavy, zobrazuje lokalitu smíchovského nádraží, pavího vrchu, údolí radlického potoka a horního nábřeží. Terén se svažuje směrem ke smíchovské náplavce, smíchovské vršky střídají údolní roviny. Významnou pěší spojkou mezi Smíchovskou náplavkou a Rašínovo nábřežim je železniční most, ze kterého je stejně jako z celého nábřeží skvělý výhled na Vyšehrad nad protějším břehem vltavy. Smíchovu dále dominuje na severní straně strahovský stadion a ze západu věž větrací šachty tunelu Mrázovka, která se nachází na Pavím vrchu. Smíchovské území bylo obývané už v době Slovanů, kdy se území nacháztelo v blízkosti cest na Zbraslav a na Plzeň. To dokládají i nálezy slovanských kosterních hrobů v Motole (ulice V Úvalu). Zbraslavská a plzňská cesta zároveň určovaly osnovu nového Smíchova. Území tehdy sahalo až k Malostranským hradbám, později k Hladové zdi. Vně hradeb zůstaly církevní pozemky a zbytky svobodných statků. Po zbytek 15. století a v 16. století tu převládla drobná držba. Pozemky byly roztříštěny na malá políčka, zahrady a především vinice. U nich vznikaly drobné stavby hospodářského rázu. Po třicetileté válce se naprosto změnily podmínky pro hospodaření. Prosadil se nevolnický systém, ubylo pracovních sil, měšťanstvo jako stav politicky a ekonomicky upadlo. Majetek byl skupován a vznikaly větší statky. Orientovaly se na zemědělskou produkci, kterou mohly zásobovat nedaleká města ve velkém. Zanechaly pěstování náročnějších rostlin, především vinné révy, protože neměly síly najímat sezónní pracovníky. Z kdysi viničních domů a z původních svobodných dvorů byly budovány větší hospodářské usedlosti. Od 2. poloviny 18. století se tyto usedlosti staly též místy odpočinku a byly u nich zakládány letohrádky, gloriety a parky. Na Smíchově, kde byl velký počet viničních lisů, je množství menších objektů z nich vzniklých – na našem území tobyla například Santoška. Nachází se tam ovšem i velké dvory jako je třeba na našem území dvůr Malvazinka. Kolem 18. století byly na Smíchově určeny další urbanizační osy, ty většinou spojovaly vltavské nábřeží s návršími, jednou z nich byla cesta vedoucí kolem usedlosti nikolajka ulicemi Vltavská, Ostrovní a Úvozem, kterou ve 20. století nahradily ulice U Santošky a Na Václavce. Důležitá byla i cesta do radlic, která původně vedla od Knížecí. Po výstavbě Smíchovského nádraží se ale trasa změnila a vede nyní Radlickou ulicí.Výstavba Smíchovského nádraží v 60. letech 19. století ovlivnilo urbanistický vývoj Smíchova. V té době začaly na Smíchově vznikat především průmyslové stavby nejlépe v okolí železnice. Ze Smíchovského nádraží se později stal významný dopravní uzel pro městskou a vnitrostátní dopravu. Ve 30. letech 20.století začaly vznikat první regulační plány Smíchova pro východní část obce, respektive náplavky, šlo hlavně o blokovou zástavbu údolní roviny. Na Pavím vrchu a Pod kesnerkou, vznikala hlavně individuální vilová zástavba respektující staré urbanizační osy. V 70. a 80. letech vznikla řada studijí řešících problém napojení meziměstské dopravy na městskou síť.V 90. letech došlo v rámci transformace území k rozsáhlým demolicím zbývajících průmyslových závodů, které byly nahrazeny novými objekty. V roce 2004 byl vyhlouben tunel Mrázovka, který společně se zlíchovským tunelem spojuje Strakonickou s Plzeňskou silnicí a navazkuje na pražský okruh.Po roce 2000 došlo i k prodloužení Horního Nábřeží, to ale končí před železničnim mostem, dál už je břeh vltavy bez úpravy a zanedbaný. Podél Horního nábřeží také vznikla nová rekreační zóna, s kavárnou, dětským hřištěm a plovárnou. Na území Smíchova v dnešní době převládá hlavně obytná funkce objektů, v údolních rovinách – podél nábřeží, v okolí radlické ulice U Santošky a U Nikolajky, jde o bytovou blokovou zástavbu. Podél strmé Bieblovy byly v 19. století postaveny dělnické řadové domky. A na lukrativních pozemcích, na kterých byly dřív vinice a usedlosti (Na Santošce, Malvazinky, Kesnerka), dnes stojí individuální rodinné domy. Individuální zástavbu doplňují parky jako pozůstatky historického vývoje území ( Santoška, Sady na Skalce ) Vybavenost je většinou rozptýlená podél hlavních komunikací. V blízkém okolí je ale nedostatečná, obyvatelé rodinných domů většinou dojíždějí individuální dopravou do centra Nový Smíchov apod. Blokové bytové domy podél Strakonické, Nádražní a radlické trpí nadměrnou automobilovou dopravou. Vybavenost je zde také rozptýlená a omezená. Další velká funkční část smíchova je průmyslová, která se nachází mezi Smíchovskou náplavkou a Smíchovským nádražím, tvoří ho hlavně pivovar a řemeslnické dílny umístěné na trojuhelníkové parcele mezi kolejištěm a Nádražní ulicí.

3 SCHWARZPLANN Území 2 území 1
Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území území 2 Území 2 území 1

4 VÝKRES VEŘEJNÝCH PLOCH
Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území území 2

5 FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ Legenda
Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území území 2 Legenda rezidenční oblast hlavní komunikace zeleň sportoviště služby železnice průmyslová zóna Vltava

6 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ NA SANTOŠCE
Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území území 2 Lokalita nazývaná Santoška se nachází na severním svahu Pavího vrchu. Ve středověku se nacházelo území za městskými hradbami, proto zde byly vinice. Později po v 2. polovině 18. století zde začaly vznikat usedlosti a satvby pro rekreaci, různé letohrádky p podobně... Ty taky daly ráz dnešnímu území. Po usedlosti Santoška zde zbyla zahrada nebo park Santoška a po usedlosti Na Skalce jsou kousek od Santošky Sady na skalce. Kousek od tohoto území je i usedlost Nikolajka a Malvazinky. Na tradici individuálního bydlení navázali i dnešní obyvatelé Santošky, nad parkem je řada vil, dáší dvougenerační rodinné domy jsou i ve slepé ulici na Doubkové a Bieblové. Individuální bydlení se chytlo i v okolí usedlosti Nikolajka. Zbytek je bloková zástavba z obytných domů. Jako centrální prostor jsem zvolila okolí Československého husitského kostela. Funkčně se zde střetává tepna Ulice na Santošce, s autobusovou zastávkou, Církevní okrsek s přilehlou zelení, základní škola a dva parky umístěné naproti sobě jakoby na ose. Území Santošky vybízí k duchovnímu odpočinku a klidnému životu, tím se od zbytku našeho územ distancujeí. Měřítko ulic a domů je úměrné lidským proporcím. Provoz zde není moc silný, místo v tomto ohledu vypadá klidně. V parcích jsou zdravé vzrostlé stromy, výhled do okolí působí uklidňujícím dojmem. Parky jsou ale dost prázdné, během týdne sem moc lidí nechodí. Park Santoška také slouží jako cesta na hřbitov na Malvazinkách, zároveň se z něj dá sejít k Radlické ulici. Bohužel je zde ale pořád takový ten typický Smíchovský nepořádek, prach a hodně odpadků. Možná je to také tím že jde o severní svah.

7 FOTOGRAFIE ÚZEMÍ NA SANTOŠCE
Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území území 2 Větrací průduch tunelu Mrázovka Od roku 2004 byl obohacen Paví vrch dominantou betonového větracího průduchu, plocha je jako dělaná pro graffiti, bohužel intelektuální úroveň místních sprejerů zaostává. Hýří falickými symboly.. Kousek za věží je nádherně zaoblený Palouk ze kterého je výhled na Radlice. Barokní brána do zahrady Santoška Hned vedle Českosl. Husitského kostela je vstup do Zahrady Santoška, dva pilíře zdobí sochy tzv. Puttů. V parku je pak ještě sousoší bohyně flory, taky barokní. Sousoší prvaděpodobně patří k raně barokní usedlosti Santoška z roku 1754, kterou dostal . W. Sonntag od hraběte Schwarzenberga. Sady na Skalce Kdysi byla na tomto území usedlost nazývaná Skalka, čp V 19. století byl nedaleko usedlosti lom. V podzemí parku je první smíchovský vodojem. Vstup do něj je ve svahu z ulice Kováků a je zajímavou technickou památkou.Po roce 1813 získala toto území spolu se Santoškou rodina Doubků. Roku 1889 daroval rytíř Eduard Daubek pozemek obci a park, který tam dříve zbudoval, dále zušlechťoval. Roku 1890 byl park přestavěn podle návrhu Františka Thomayera, roku 1894 byla dokončena rekonstrukce a byl předán veřejnosti. Krátce po dokončení díla dala smíchovská obec postavit litinový altán, který zde stojí dodnes a je na nejvyšším bodu parku. Odsud je výhled na Vyšehrad Strahov a Žižkov . U altánu bohužel nejsou žádné lavičky. V parku je ještě nefunkční betonový bazének.

8 PROSTOROVĚ HMOTOVÁ ANALÝZA ÚZEMÍ NA SANTOŠCE
Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území území 2

9 ANALÝZA VYUŽITÍ ÚZEMÍ NA SANTOŠCE
Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území území 2 Legenda POCHOZÍ KOMUN. POJÍZDNÉ KOMUN. PĚŠÍ ZÓNY VEŘEJNÁ ZELEŇ VNITROBLOK.ZELEŇ CÍRKEV VV - ZŠ SPORTOVIŠTĚ ČISTĚ OBYTNÉ PLOCHY OBCHODNÍ PLOCHY VÝROBA, SLUŽBY TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ SOUKROMÉ PROVOZNÍ PLOCHY

10 ŘEZ SANTOŠKA – OKOLÍ ČESKOSL. HUSITSKÉHO KOSTELA
Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území území 2 FOTOGRAFIE NÁMĚSTÍ

11 CHARAKTERISTIKA RADLICKÉ ULICE
Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území území 2 Mapa znázorňuje vyústění Radlické ulice z blokové zástavby. A její napojení na vnitřní okruh. Území se nachází na levém břehu Vltavy, kde po přehlédnutí vlakového nádraží je výhled na Vyšehrad. Tento pohled však není nijak zdůrazněn či podpořen. Zdejší terén je velmi vlnitý s četnými kopci, například Paví vrch, či blízký Strahov. Zdejší výšková převýšení a terénní zlomy vtiskli tvar radlické ulici která se táhne po úpatí Pavího vrchu. Zdejší zástavba lze rozdělit do dvou tipů – zástavba bloková, rozkládající se na rovinatém terénu a přistupující k Radlickéulici z jihu, a zástavba rodinných domků či roztroušenýcch větších rezidenčních oběktů budovaných ve svažitém terénu či na jeho vrcholu. Zdejší území – západně od Smíchovského nádraží (Radlická ulice a její blízké okolí) je oblast s převážně rezidenční funkcí. Tato funkce zde byla již před vznikem nádraží v 60. a 70. letech 19. století, které vyrostlo na místě po továrnách textilního průmislu, kde bylo velké procento dělnické třídy. Dnes většina obyvatel musí denně cestovat, ať už za prací či občanskou vybaveností. Kupříkladu škol všeho druhu se zde nachází minumum. Samotný Smíchov byl od roku 1850 povýšen z Pražského průmyslového předměstí Smíchov na páté město pražské a bylo jedním ze tří nejdůležitějších železničních areálů. Nejdůležitější železniční tratě vedli na západ do Plzně a Norimberka.

12 FOTOGRAFIE RADLICKÉ ULICE
Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území území 2 Pohled na Radlickou ulici z Pavího vrchu Radlická ulice je významnou pražskou dopravní osou. Pohled znázorňuje hustotu odpoledního provozu a zasazení kapacitní komunikace do sedla zdejší kopcovité oblasti a její těsnou návaznost na rezidenční oblast vynucující si přítomnost protihlukových bariér. Naopak členitý terén zde má vliv na vznik mnoha parků a spíše zástavby rodinných domů či menších rezidenčních staveb s dobrou návazností jak na zeleň tak na centrum Prahy. Pohled Radlickou ulicí I přes vysokou koncentraci obyvatel v této části Smíchova jsou zdejší ulice málo zalidněné a poskytují minimum služeb. Směrem od křižovatky s ulicí Dobříšská se rychle snižuje občanská vybavenost a vývěsní štíty či poutače jsou již jen výjimkou. Dle místních většina lidí tráví volný čas a využívá služeb Radlic, či blízkého obchodního cetra Nový Smíchov (Anděl), nebo procházek na Malvazinkách – smíchovském hřbitově. Komplikace v Radlické ulici Zdejší pěší komunikace se kvůli čtyřproudé komunikaci s tramvajovými kolejemi a podélným stáním uskromnili na samotné minimum a pohyb po nich není vždy bez problému. V ulici se nachází velké množství stožárů, lamp, silničnícho značení, a například na tomto místě se téměř potkává telefoní budka se stožárem nesoucí tramvajovou trolej. Podobných „nehostinných“ případů se dá nalézt více. Pěší pohyb zde není oproti automobilové dopravě komfortní.

13 PROSTOROVĚ HMOTOVÁ RADLICKÉ ULICE
Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území území 2

14 ANALÝZA VYUŽITÍ RADLICKÉ ULICE
Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území území 2 Legenda obchodní plochy čistě obytné plochy pochozí komunikace veřejná zeleň zahrady, vnitroblok. zeleň pojízdné komunikace vnitroblok

15 ŘEZ RADLICKOU ULICÍ FOTOGRAFIE NÁMĚSTÍ
Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území území 2 FOTOGRAFIE NÁMĚSTÍ

16 TYPICKÉ DĚJE V ŘEŠENÝCH PROSTORECH - POROVNÁNÍ
Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území území 2 Smíchov je zahlcen příměstskou, meziměstskou a místní dopravou. Stala se z něj dopravní tepna, to je skvělé pro řidiče ale méně dobré pro místní obyvatele ( vyjma obyvatel kteří žijí v poklidné izolaci v residencích a vilách na úpatí vrchů). Díky intenzivní dopravě klesly i ceny bytů, podnájem na smíchově vyjde určitě levněji než třeba v podolí které je hned naproti přes řeku. To má vliv na sociální strukturu osídlení. Doprava také způsobuje v okolí hluk, který má negativní klid na lidskou psychiku, podle průzkumů chodí lidi v rušných mnohem rychleji než za běžných okolností. Lidé žijící v této lokalitě trpí stresem a hledají různé cesty jak se odreagovat. Na ulici jsme viděli i leták řešící zdejší problémy s narkomany. Zajímavé jsou objekty chátrajících průmyslových areálů, tady bychom mohli zmínit úspěšně fungující kulturní objekt Meet factory který se nachází za Smíchovským nádražím. Tento objekt je ale spíš vyjímka, o ostatní areály se nikdo nestará. Smutné je i řešení nábřeží, na většině našeho území je to jenom bahnitý břeh plný odpadků, to vystresované obyvatele Náplavky taky nesklidní. Navíc je na nábřeží i na železničnim mostě poměrně dost potkanů. Ulice jsou zde většinou dost špinavé a chodníky někdy nevyhovující, kolem Autobusového nádraží je chodník široký asi 30 cm... Chodec, nebo cyklista je zde úplně ignorován. Obyvatelé se většinou chodí bavit nebo odreagovat mimo území.