ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0433.

Prezentace na téma: "ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0433."— Transkript prezentace:

1 ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0433 AutorMgr. Miloslav Bubeníček Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuVY_32_INOVACE_DEH_0219 Stupeň a typ vzděláváníStřední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblastSpolečný odborný základ Vzdělávací obor82-44-P/01 Hudba, 82-45-P/01 Zpěv Tematický okruh19. Rokoko Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůckyDataprojektor Klíčová slovaRokoko, forma, rondo, Couperin, clavecin Datum11. 9. 2013– datum ověření ve výuce

2 Text s názvem Rokoko slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.

3 Otázky k ověření znalostí Rokoko je umělecký sloh let 1735 – 1770. Uzavírá dlouhou etapu barokního umění. Pojem rokoko je používán především ve výtvarném umění. Někdy se hovoří spíše o pozdním baroku ve vztahu ke střední Evropě, jindy, například v hudbě, je užíván termín sloh galantní. Ve výtvarném umění se rokoko projevilo jako ozdobný, dekorativní styl, jenž svými ornamenty a vzdušností reaguje na pompézní baroko.

4 Použití „kudrlinek“ motivů rostlin, bílé barvy a zlata se rozvíjí kolem roku 1730, v našich zemích asi o 10 let později. Tato ornamentika je nejen v architektuře a malířství, ale třeba i v uměleckém kovářství. Po honosné nádheře doby Ludvíka XIV. Přichází do módy odlehčenost a úsměv, miniatura ozdob. Je to éra Ludvíka XV. (1715 – 1774).

5 Hudební rokoko se pak projevilo stejnými rysy. Oblíbená byla zpěvnost, ornamentika v melodii přinesla provzdušnění a celkové odlehčení hudby. Opustilo se polyfonní vedení hlasů a téměř stoprocentně se jedná o styl melodicko- harmonický, doprovázený jednohlas. Basová linka nepředstavovala protiklad k vedoucí melodii, ale stala se jen harmonickým základem.

6 Uvedené změny se nejprve objevily v loutnové literatuře, ve Francii reprezentované jménem Denis Gaultier. Žil mezi léty 1603 (někdy se uvádí 1597) až 1672. Psal cykly tanců a dával jim programní názvy. Klavírní skladby Němce Gottlieba Muffata (1690 – 1770) jsou pokračováním hudby jeho otce Georga Muffata (1653 – 1704), představitele německého baroka.

7 1. Georg Muffat

8 Nejvíce však do vývoje galantního stylu zasáhla francouzská clavecinová škola. Jejím zakladatelem byl Jacques Champion de Chambonniéres (1602 – 1672), první clavecinista u Ludvíka XIV., virtuos a pedagog, autor Piéses de clavecin. Jeho žákem byl, kromě jiných, Robert Cambert, narozen roku 1628 v Paříži, zemřel r.1677 v Londýně, francouzský varhaník a skladatel.

9 R. Cambert nejprve působil jako varhaník v kostele St. Honoré. Roku 1672 ztroskotaly jeho operní snahy na privilegiích Lullyho, a tak o rok později odjel do Londýna. Tam se podílel na založení Royal Academy of Music. Je autorem například opery Pastorale, na libreto Pierra Perrina (1620 – 1675). Jeho dcera Marie-Anna Cambertová byla cembalistka a manželka houslisty M. Farinela.

10 Nejvýznamnějším byl ale nesporně François Couperin, zvaný „Le Grand“. Narodil se 10.listopadu 1668 v Paříži, zemřel 11. září 1733 tamtéž. Byl jediným dítětem v muzikantské rodině, otec byl varhaník v chrámu St. Gervais, toto místo se u Couperinů dědilo, a ten také dal svému synovi první hudební základy. Po jeho smrti se učil hudbě u varhaníka Jacquese Thomelina.

11 2. Francois Couperin v roce 1695

12 V roce 1690 dostal Couperin povolení zveřejňovat své skladby. Po zesnulém Thomelinovi získal místo varhaníka a Ludvík XIV. Jej osobně jmenoval dvorním varhaníkem. Náplní jeho práce bylo od ledna do března plnit povinnosti varhaníka ve Versailes a učit královské děti na cembalo. Dostal titul „Maître de clavecin des enfants de France“. V chrámu St. Gervais hrál až do roku 1723.

13 Po třech letech u dvora byl Couperinovi udělen šlechtický titul, erb a mohl se podepisovat „ le Chevalier Couperin“. Od roku 1730 začaly zdravotní problémy, u dvora jej musela zastoupit dcera Marguerite-Antoniette. Po třech lete Fr. Couperin zemřel. Dílo: chrámová hudba – motety, žalmy, varhanní skladby, písně a další.

14 Hudba pro clavecin – charakteristická je ozdobovaná melodie, periodicita ve stavbě, poetika. Skladby měly své programní názvy. Typickou formou bylo malé rondo. Napsal 220 skladeb, seřadil je do 27 suit. Jsou ve čtyřech knihách s názvem Piéces de clavecin. Schéma allemande – courante – sarabande - gigue není již určeno primárně k tanci.

15 Galantní styl je vlastní řadě Couperinových následovníků. K mimořádně významným lze počítat například Louis-Claude Daquina, varhaníka a virtuosa na clavecin. narodil se 4. července 1694 a zemřel 15. června 1772. Od šesti let hrál pro Ludvíka XIV., od dvanácti byl varhaníkem v kostele Sainte-Chapelle v Paříži. Roku 1755 byl jmenován vrchním varhaníkem v Notre Dame. Nejznámějším dílem je Kukačka.

16 2. Louis-Claude Daquin

17 Galantní styl uzavírá jméno Jean Philippe Rameau (1683 – 1764). Své skladby seřadil do sbírky Pieces de clavecin, v letech 1703 – 1731 pak vydal 4 řady sólových suit. Také u Rameaua jsou skladby označovány programními názvy, ale stejně jako u Couperina to není programovost ve smyslu programovosti např. romantismu, ale spíše o pojmenování oblíbené skladby pro orientaci v množství dalších oblíbených.

18 Doporučený poslech: J. P. Rameau: Pieces de clavecin - výběr

19 Otázky pro ověření znalostí: 1.Co je rokoko? 2.Na co reagovalo rokoko a jak? 3.Který klávesový nástroj je typický pro Francii té doby? 4.Jak se jmenuje sbírka skladeb pro tento nástroj, jejímž autorem je Fr. Couperin?

20 Doporučená literatura: 1. Kačic, Ladislav: Dějiny hudby III, Baroko, Euromedia Group – Ikar, Praha 2009 2. Smolka, Jaroslav: TOGGA, Praha 2001 3. Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia 2002

21 Seznam vyobrazení: 1.Georg Muffat http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fd/Georg_Muffat.jpg 10.9.2013 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fd/Georg_Muffat.jpg 2.Francois Couperin v roce 1695 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/Fcouperin.jpg 10.9.2013 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/Fcouperin.jpg 3.Louis-Claude Daquin http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bb/Louis-Claude_Daquin.jpg 10.9.2013 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bb/Louis-Claude_Daquin.jpg