Starověká ČÍNA Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o starověké Číně a okolních národech.

Prezentace na téma: "Starověká ČÍNA Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o starověké Číně a okolních národech."— Transkript prezentace:

1 Starověká ČÍNA Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o starověké Číně a okolních národech.

2 Základní pojmy hedvábí kompas papír střelný prach porcelán
znakové písmo kaligrafie konfucianismus císař Velká čínská zeď step kočovník nomád chán

3 Starověká Čína Časové rozdělení:
1500 př. n. l. až 1045 př. n. l. – říše Šang 1045 př. n. l až 256 př. n. l. – říše Čou 221 př. n. l. až 207 př. n. l. – říše Čchin 206 n. l. až 220 n. l. – říše Chan

4 Starověká Čína Přírodní podmínky:
dvě velké řeky: Chuang-che = Žlutá řeka a Čchang-ťiang (nebo také Jang-c’-ťiang) = Dlouhá řeka na jihovýchodě je vlhké subtropické podnebí s mnoha srážkami, na severovýchodě podnebí spíše sušší, na západě drsné horské podnebí země byla oddělena od ostatního světa a jiných národů vysokými pohořími (Himaláje), mořem a pouštěmi důsledek – nepřerušený vývoj kultury a životního stylu od starověku po současnost jiné dělení historického vývoje (podle vládnoucích dynastií), vznikly jedinečné památky obr. 1

5 Zápis do sešitu Starověká Čína Přírodní podmínky:
dvě velké řeky: Chuang-che = Žlutá řeka a Čchang-ťiang (Jang-c’-ťiang) = Dlouhá řeka na JV mnoho srážek, na SV sušší podnebí oddělení od světa a jiných národů vysokými pohořími (Himaláje), mořem a pouštěmi důsledek – nepřerušený vývoj kultury

6 Starověká Čína Kultura
zemědělství se zde vyvinulo samostatně, nebylo přejato odjinud typické plodiny: rýže, proso, čaj, moruše (potrava pro housenky bource morušového – výroba hedvábí) obr. 2

7 Starověká Čína Čínské vynálezy:
hedvábí (legenda o objevu hedvábí císařovnou Xi Ling-Shi – 嫘祖, která popíjela pod stromem čaj a do šálku jí spadl zámotek, který vytahovala ven, ale konec vlákna se jí omotal kolem prstu) papír (z bambusu, svařeného s vodou a hedvábím) střelný prach kompas porcelán lakované výrobky … obr. 3

8 Starověká Čína rozvinutý obchod (platilo se nejprve hedvábím a obilím, později kovovými mincemi) – Hedvábná stezka vysoce organizovaná společnost: každý znal své místo v čele stál vládce (císař), který měl neomezenou moc šlechta, úředníci a vojáci vykonávali jeho příkazy řemeslníci, obchodníci a zemědělci se jim bezvýhradně podřizovali nejníže stáli nesvobodní otroci (často dlužníci) obr. 4

9 Zápis do sešitu Kultura vzniklo zde zemědělství
typické plodiny: rýže, proso, čaj, moruše (bourec morušový – hedvábí) rozvinutý obchod (Hedvábná stezka) placení hedvábím a obilím, později kovovými mincemi vysoce organizovaná společnost: každý znal své místo v čele císař – neomezená moc šlechta, úředníci a vojáci řemeslníci, obchodníci a zemědělci otroci (často dlužníci)

10 Zápis do sešitu Čínské vynálezy: hedvábí papír (z bambusu)
střelný prach kompas porcelán kormidlo …

11 Starověká Čína Písmo znakové
vyvinulo se z obrázků, základem jsou znaky (tisíce), každý je nutno naučit se zvlášť, je důležitým celonárodním pojítkem (znakům rozumí všichni stejně, dialektům nikoli) každý znak = slovo nejdéle soustavně používané písmo na zemi povolání písaře existuje dodnes – kaligrafie psalo se štětcem a inkoustem psalo se na papír, hedvábí, želví krunýře… obr. 5

12 Zápis do sešitu Písmo znakové každý znak = slovo
nejdéle soustavně používané písmo na zemi kaligrafie psalo se štětcem a inkoustem

13 Starověká Čína Náboženství konfucianismus
spíše filozofie a způsob života než náboženství zakladatel Kchung-fu-c´ (Konfucius) hlavní myšlenkou je pěstování ctností a rozvoj mravní dokonalosti slavný Konfuciův výrok: „Nečiň druhým, co nechceš, aby oni činili tobě.“ obr. 6

14 Zápis do sešitu Náboženství konfucianismus zakladatel Konfucius

15 Nejstarší dějiny Číny již v 7. a 6. tisíciletí se v Číně začala pěstovat rýže a proso a začala se chovat domácí zvířata – počátky zemědělství malá území ovládaná kmenovými náčelníky, která mezi sebou válčila první zmínka o státním útvaru – říše Sia obr. 7

16 Zápis do sešitu Nejstarší dějiny Číny
počátky zemědělství – pěstování rýže a prosa a chov domácích zvířat

17 Říše Šang první státní útvar, o kterém máme písemné zmínky
nálezy bronzových předmětů a lidských i zvířecích obětí obr. 8

18 Zápis do sešitu Říše Šang
první státní útvar, o kterém máme písemné zmínky

19 Říše Čou v čele stál král, území ale tvořilo několik držav, jejichž vládci přísahali věrnost vládnoucímu králi ten si např. také musel vybírat manželku z jiného než svého klanu vliv krále slábl – vyvrcholení nastalo v období Válčících států, po kterém zemi začali řídit úředníci – šlechta se mezi sebou skoro vybila z této doby pochází mudrcové Konfucius a Lao-c'

20 Zápis do sešitu Říše Čou
v čele král, území ale tvořilo několik držav s vlastními vládci vliv krále slábl – období Válčících států mudrcové Konfucius a Lao-c'

21 Říše Čchin Čínu sjednotil panovník Čchin š´chuang-ti, stal se Prvním císařem také používal titul „Syn nebes“ prosazoval kruté zákony, sjednotil měnu (zlaté a bronzové mince), proběhla reforma písma (na znakové) pronásledoval konfucianisty začal stavět Velkou čínskou zeď (Čchang-čcheng = Dlouhá zeď) na obranu před útoky ze severu, její stavba byla ukončena až za dynastie Ming v 17. století, měří asi 3460 km (se všemi odbočkami 8858,8km) v jeho hrobě se nalezla tzv. Terakotová armáda ( terakotových vojáků)

22 Zápis do sešitu Říše Čchin
sjednocení panovníkem Čchin š´chuang-ti = První císař titul „Syn nebes“ kruté zákony, sjednocení měny, reforma písma počátek stavby Velké čínské zdi tzv. Terakotová armáda v jeho hrobě

23 Říše Chan (Han) podle této dynastie vznikl dnešní název čínského národa (většiny) za střed světa se považoval císařský trůn, odtud vznikl název „Říše středu“ v této době byl vynalezen papír po pádu této dynastie se Čína rozdělila do tzv. Tří království obr 8.

24 Zápis do sešitu Říše Chan (Han) dnešní jméno Číňanů „Říše středu“
vynález papíru

25 Novější dějiny Číny opětné sjednocení dynastií Suej
tzv. Zlatý věk Číny – dynastie Tchang a Sung, Čína je jednou z nejvyspělejších civilizací na světě s rozvinutou kulturou i technologií napadení Číny mongolskými nájezdníky v čele s Kublajchánem, založení dynastie Jüan svržení dynastie Jüan prostým rolníkem Ču Jüan-čang, založení dynastie Ming, která vydržela až do Mandžuských nájezdů do roku 1644 mandžuská dynastie Čching, která byla svržena začátkem 20. století a byla nastolena republika

26 Kočovné národy Asie Přírodní podmínky:
obsazení ekosystému stepí – travnatých plání, ne příliš vhodných pro zemědělství proto vyvinuli odlišný způsob života obr. 10

27 Zápis do sešitu Kočovné národy Asie Přírodní podmínky:
stepi – travnaté pláně, nevhodné pro zemědělství

28 Kočovné národy Asie Způsob života:
obživa zejména pastevectvím – zejména chov ovcí a koní nutná změna pastvin po vypasení – přesuny z místa na místo, odtud název kočovníci (nomádi) základem stravy bylo mléko a maso žili ve stanech z kůží, které se daly snadno přestěhovat

29 Kočovné národy Asie obchodovali pro zisk rostlinné potravy (obilí, čaj…), ale často si vše brali násilím (nájezdy) od velmi raného věku jezdili na koni a stříleli z luku, byli obávanými válečníky národy kočovníků: Skythové, Hunové (titul náčelníka – chán) obr. 11

30 Zápis do sešitu Způsob života: pastevectví – chov ovcí a koní
přesuny z místa na místo – název kočovníci (nomádi) základ stravy mléko a maso stany z kůží obchod (obilí, čaj…), často nájezdy na jiné národy obávaní válečníci (koně, luky) národy kočovníků: Skythové, Hunové (titul náčelníka – chán)

31 OPAKOVÁNÍ Starověká Čína Čínské vynálezy: Přírodní podmínky: Písmo
dvě velké řeky: Chuang-che = Žlutá řeka a Čchang-ťiang (Jang-c’-ťiang) = Dlouhá řeka na JV mnoho srážek, na SV sušší podnebí oddělení od světa a jiných národů vysokými pohořími (Himaláje), mořem a pouštěmi důsledek – nepřerušený vývoj kultury Kultura vzniklo zde zemědělství typické plodiny: rýže, proso, čaj, moruše (bourec morušový – hedvábí) rozvinutý obchod (Hedvábná stezka) placení hedvábím a obilím, později kovovými mincemi vysoce organizovaná společnost: každý znal své místo v čele císař – neomezená moc šlechta, úředníci a vojáci řemeslníci, obchodníci a zemědělci otroci (často dlužníci) Čínské vynálezy: hedvábí papír (z bambusu) střelný prach kompas porcelán kormidlo Písmo znakové každý znak = slovo nejdéle soustavně používané písmo na zemi kaligrafie psalo se štětcem a inkoustem Náboženství konfucianismus zakladatel Konfucius

32 OPAKOVÁNÍ Kočovné národy Asie Nejstarší dějiny Číny Říše Šang Říše Čou
počátky zemědělství – pěstování rýže a prosa a chov domácích zvířat Říše Šang první státní útvar, o kterém máme písemné zmínky Říše Čou v čele král, území ale tvořilo několik držav s vlastními vládci vliv krále slábl – období Válčících států mudrcové Konfucius a Lao-c' Říše Čchin sjednocení panovníkem Čchin š´chuang-ti = První císař titul „Syn nebes“ kruté zákony, sjednocení měny, reforma písma počátek stavby Velké čínské zdi tzv. Terakotová armáda v jeho hrobě Říše Chan (Han) dnešní jméno Číňanů „Říše středu“ vynález papíru Kočovné národy Asie Přírodní podmínky: stepi – travnaté pláně, nevhodné pro zemědělství Způsob života: pastevectví – chov ovcí a koní přesuny z místa na místo – název kočovníci (nomádi) základ stravy mléko a maso stany z kůží obchod (obilí, čaj…), často nájezdy na jiné národy obávaní válečníci (koně, luky) národy kočovníků: Skythové, Hunové (titul náčelníka – chán)

33 Otázky a úkoly Proč se v Číně vyvinulo zemědělství zcela nezávisle a nebylo odnikud přejato? Jaké typické plodiny se v Číně pěstovaly? Zkus vyjmenovat alespoň tři čínské vynálezy. Co je zvláštního na čínském písmu? Zkus objasnit, proč se čínskému císaři říkalo Syn nebes? A proč obyvatelé Číny svou zemi nazývali Říší středu? Proč byla vybudována Velká čínská zeď? Proč se kočovné národy také neusadily na jednom místě? Slyšel/a jsi někdy slovo horda? V jaké souvislosti? Co toto slovo znamená?

34 Zdroje Webová stránka: MIKOLÁŠ, David. Web pro podporu výuky a poskytování informací [online]. Roudnice nad Labem, 2006, [cit ]. Dostupné z:  Použitá literatura: kolektiv autorů. Dějepis 6: učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Plzeň : Nakladatelství Fraus, s. ISBN [ ] obr. 1 – satelitní snímek Číny obr. 2 – bourec morušový obr. 3 – čínský porcelán obr. 4 – čínská mince obr. 5 – čínské písmo obr. 6. – Konfucius obr. 7 – říše Sia obr. 8 – říše Šang obr. 9 – říše Chan obr. 10 – step obr. 11 – říše Hunů