Novoromantismus Richard Wagner

Prezentace na téma: "Novoromantismus Richard Wagner"— Transkript prezentace:

1 Novoromantismus Richard Wagner
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Bc. Alexandr Šťastný, dipl. um. Dostupné z Metodického portálu  ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 pocházel z kulturní divadelní rodiny
Novoromantismus Richard Wagner (1813–1883) narozen v Lipsku pocházel z kulturní divadelní rodiny studoval v Lipsku a Drážďanech, dále působil jako kapelník v různých divadlech v Magdeburku v r se oženil s herečkou Minnou Planerovou a navzdory různým neshodám trvalo jejich manželství 25 let v tomto období působí také jako ředitel divadelní společnost v Königsbergu, po krachu společnosti v roce 1837 prchá před věřiteli do Lotyšské Rigy, kde působí jako ředitel místního divadla v r je věřiteli opět dostižen a tajně proto odjíždí se ženou Minnou na člunu do Londýna a dále do Paříže v Paříži provádí s velkým očekáváním operu Rienzi, ovšem neúspěchem u pařížské veřejnosti je zklamán a v roce 1842 odjíždí do Drážďan [obr. 1]

3 v Drážďanech jsou ovšem jeho opery Rienzi a dále pak i Bludný Holanďan uvedeny již s výrazným úspěchem v r se zde Wagner stává šéfem dvorní opery a je jmenován saským dvorním kapelníkem v r je na něj vydán zatykač za účast v potlačené revoluci a před hrozbou uvěznění prchá nejprve k Lisztovi do Výmaru a dále pak do Švýcarska ve Švýcarsku se na několik let stává hostem velkoobchodníka s hedvábím Otty Wesendoncka v Curychu, zde tvoří svá vrcholná operní díla a stěžejní teoretické práce Wesendonckova manželka Matylda, s níž Wagner udržoval velmi vřelý vztah, je jeho inspirací k opeře Tristan a Isolda v r je Wagner v Německu amnestován a Bavorský král Ludvík II. ho v roce 1864 zve do Mnichova, kde mu nabízí bohatou finanční podporu k jeho dalším uměleckým záměrům v roce 1865 je v Mnichově s úspěchem uvedena opera Tristan a Isolda, kterou řídil významný dirigent Hans von Bulow v r byla provedena opera Mistři pěvci norimberští

4 v r. 1866 umírá Minna Planerová, v r
v r umírá Minna Planerová, v r se Wagner žení s Lisztovou dcerou Cosimou (1837–1930), původně provdanou za dirigenta Hanse von Bulowa Cosimě se již v r narodil syn Siegfried Wagner, pozdější skladatel a nejznámější z Wagnerových dětí od r žije Wagner v bavorském Bayreuthu z podpor jeho obdivovatelů zde bylo vybudováno operní divadlo, odpovídající Wagnerovým požadavkům na operní scénu, tzv. Festspielhaus budova byla otevřena v r a byla věnovaná výhradně provozování Wagnerových oper tato tradice trvá dodnes Wagner zemřel v Benátkách na srdeční kolaps a spolu s manželkou Cosimou je pohřben v Bayreuthu na zahradě své vily zv. Wahnfried

5 [Lipsko, Drážďany, Magdeburg, Riga, Londýn, Paříž, Drážďany, Výmar, Curych, Mnichov, Bayreuth]
[obr. 2]

6 Wagnerův vztah k Čechám
Richarda Wagnera pojil k českým zemím velmi kladný vztah, měl zde řadu přátel, několikrát navštívil Prahu, příkladně v roce 1863 dirigoval na Žofíně koncert ze svých skladeb několikrát navštívil Teplice, při jedné z návštěv v období mládí zde údajně pracoval na libretu opery Zákaz lásky v roce 1842 skicoval na hradě Střekov u Ústí nad Labem operu Tannhäuser [obr. 3] [obr. 4]

7 Bavorský král Ludvík II. a hrad Neuschwanstein
v roce 1868 načrtl Ludvík II. ve svém dopise Wagnerovi své představy o novém hradu Hohenschwangau (dnešní Neuschwanstein), které začal realizovat již v roce 1869, tento zámek byl částečně dokončen v roce 1884 [obr. 17] [obr. 18]

8 [Cosima Liszt Wagnerová]
[Richard Wagner] [Minna Planerová] [obr. 5] [obr. 6] [Matylda Wasendock] [Cosima Liszt Wagnerová] [obr. 7] [obr. 8]

9 [Busta v parku v Bayreuthu]
[Rodný dům v Lipsku] [Busta v parku v Bayreuthu] [obr. 9] [Hrob na zahradě vily Bayreuth – Richard a Cosima Wagnerovi] [obr. 10] [Sigfried Wagner] [obr. 12] [obr. 11]

10 [Wagnerovo operní divadlo v
Bayreuthu] [obr. 13] [obr. 14]

11 V průběhu života dochází u Wagnera k zásadní změně občanských názorů, původně revolucionář přechází na pozici německého nacionalismu. Na jeho dílo měli velký vliv filozofové Arthur Schopenhauer a Friedrich Nietzsche. Wagner čerpá z německé mytologie, oslavuje německou minulost. Hitler, který zneužil Wagnerovo dílo ke své jednostranné propagandě plánoval přebudovat divadlo v Bayreuthu na monumentální stavbu.

12 Wagnerovo teoretické dílo:
vytváří teoretické předpoklady pro operní reformu Umění a revoluce – o významu umělecké tvorby v současném světě Umělecké dílo budoucnosti – myšlenky o syntetickém umění Umění a podnebí Opera a drama – pouze námět z mytologie může obnovit operu Reforma umožněna také tím, že Wagner byl hudebníkem, básníkem, dramatikem, filozofem v jedné osobě.

13 Zásady operní reformy: 1) ideálem novodobé opery je hudební drama, které vzniká dokonalým spojením všech složek umění (hudba, herecký projev, dramatický námět v libretu, výtvarné umění, tanec) v jednotné všeumělecké dílo – tzv. Gesamtkunstwerk 2) stírá rozdíl mezi árií a recitativem, přechází k prokomponovanému deklamačního slohu – tzv. Sprechgesang - oproštění od zbytečných koloratur - orchestr se stává výrazným nositelem dramatické linie 3) v tematické práci vytváří systém charakteristických motivů pro osoby a situace – tzv. Leitmotiv = příznačný motiv 4) usiluje o dramatickou pravdivost hudebního proudu, mizí systém árií a recitativů, hudbu komponuje jako jednolitý proud – tzv. nekonečná melodie 5) z dramatických důvodů se pokusil odstranit přestávky, nereálná věc z důvodů velkých nároků na zpěváky, uplatnil též R. Strauss v opeře Salome

14 6) námět opery musí mít všelidskou, filozofickou platnost, Wagner žádá libreto jako dokonalý básnický útvar, ke většině děl si píše libreta sám 7) předehra je dramatickým předobrazem děje dramatu, stává se malou symfonickou básní 8) v orchestru zavádí nové nástroje – př. Wagnerova tuba - v Bayreuthu se užívá typ tzv. potopeného orchestru – stupňovité sesazení orchestru, neruší světlo z orchestřiště 9) novátor v harmonii – nová aplikace chromatiky, alterované akordy, uvolněná tonalita až k atonalitě, opera Tristan a Isolda – chromatika = vyjádření bolesti z nenaplněné lásky

15 Dílo: Opery: První období tvorby: uzavírá se kolem roku 1840, ovlivněn operou francouzskou, námětově čerpá z historie a dramatických děl Víly – první operní pokus, vliv německé romantické opery Zákaz lásky – podle Shakespeara Rienzi – typ velké opery francouzské, námět z italských dějin Druhé období tvorby: 1840–1850, postupně se prosazují zásady reformy, píše opery na vlastní libreta s náměty z germánské mytologie Bludný Holanďan – premiéra v r v Drážďanech, námětem je severská balada o prokletém námořníkovi, inspirací se mu údajně stala dobrodružná plavba při útěku z Rigy do Londýna Tannhäuser aneb zápas pěvců na Wartburgu – námět z doby minnesingrů Lohengrin – premiéra v r ve Výmaru, dirigoval F. Liszt, námět čerpá z okruhu pověstí o Sv. grálu, opera má 2 předehry (k 1. a 3. dějství)

16 po roce 1850, reforma důsledně provedena
Třetí období tvorby: po roce 1850, reforma důsledně provedena Prsten Nibelungů – operní tetralogie, části Rýnské zlato, Valkýra, Siegfried, Soumrak bohů, námět z germánské mytologie, cyklus vznikal 20 let (1854–1874) Tristan a Isolda – premiéra v r v Mnichově, námětem je starofrancouzská legenda o nenaplněné lásce, opera vznikla pod dojmem lásky k  M. Wesendonckové, chromatika se stává kompozičním prostředkem k vyjádření bolesti z nenaplněné lásky Mistři pěvci norimberští – návrat k diatonice, jediná jeho komická opera, námět z období německého meistersingu Parsifal – premiéra v r v Bayreuthu, poslední Wagnerova opera, námět z germánské mytologie

17 Další skladby: Faustovská předehra Siegfriedova idyla – vyjádření radosti nad narozením syna Siegfrieda Poslech: „Svatební pochod“ – z opery Lohengrin „Jízda Valkýry“ – z opery Valkýra (operní tetralogie Prsten Nibelungů) „Árie Holanďana“ – z opery Bludný Holanďan Audiovizuální ukázka: „The Big Bang Theory“ – ukázka užití Wagnerovy hudby (Valkýra) v moderním TV seriálu

18 Domácí úkol č. 1 k opeře Valkýra:
práce s internetem > vyhledejte význam následujících termínů: Valkýra dísa (v mn.č. dísy) Urd, Verdandi, Skuld wyrd (výraz ze severské mytologie) Yggdrasil Valhalla Ódin Ásové Ásgard einherjové Ragnarök Hlidskjalf Hugin a Munin

19 Domácí úkol č. 2: práce s internetem > vyhledejte názvy filmů (seriálů), kde byla použita hudba R. Wagnera vyhledejte na youtube.com hudební ukázky od R. Wagnera a vyberte tu, která se vám nejvíce líbí

20 Řešení domácího úkolu č. 1 k opeře Valkýra:
práce s internetem > vyhledejte význam následujících termínů ze severské mytologie: Valkýra = dísa – ochranná bohyně dísa (v mn.č. dísy) – ochranná bohyně Urd („Osudová“), Verdandi („Stávající“) a Skuld („Co musí být“) – tři bohyně (sudičky) zastupují minulost, přítomnost a budoucnost Wyrd – pavučina osudu Yggdrasil – strom, který prorůstá do všech existujících všech světů a vesmíru Valhalla – Síň padlých bojovníků Ódin – hlavní severský bůh Ásové - mladší skupina bohů, kam patří Ódin či Thor Ásgard – ráj bohů a pevnost Einherjové – padlí bojovníci

21 [Obraz „Noční hlídka Valkýry“ od Edwarda Roberta Hughese]
Ragnarök – označení pro konec světa, zánik bohů, poslední bitvu mocností dobra a zla Hlidskjalf – Ódinův trůn, na který nesmí usednout nikdo kromě Ódina samého a jeho manželky Friggy – kdokoliv zde usedne, uzří vše Hugin a Munin – dva havrani zasvěcení Ódinovi, jejich jména znamenají „Myšlenka a Paměť“ [Obraz „Noční hlídka Valkýry“ od Edwarda Roberta Hughese] [Socha Valkýry v Kodani] [obr. 15] [obr. 16]

22 Valkýry jsou ochranné bohyně.
Nejdůležitější z nich jsou tři sudičky Urd „minulost“, Verdandi „přítomnost“ a Skuld „budoucnost“ a jejich úkolem je tkát „wyrd“ („pavučinu osudu“). Sudičky sedávají u kořenů Yggdrasilu (strom, který prorůstá všemi světy) a vybírají, kdo na bitevních polích padne a jak boj a válka mezi lidmi dopadne. Padlí válečníci jsou hodni Valhally (Ódinova „Síň padlých“), která se nachází v Ásgardu (v ráji bohů a v pevnosti, kam za doprovodu valkýr přicházejí „einherjové“ =„padlí bojovnící“). Shromažďují se ve Valhalle a jejich velitelem je Ódin. Až nastane „ragnarök“ (označení pro konec světa, zánik bohů, poslední bitvu mocností dobra a zla), vyjedou do poslední bitvy proti silám zla.  Ódin v Ásgardu ze svého majestátného trůnu Hlidskjalf (Ódinův trůn, na který nesmí usednout nikdo kromě Ódina samého a jeho manželky Friggy – kdokoliv zde usedne, uzří vše), shlíží na celý svět a nechá si nosit zprávy od svých dvou havranů „Hugina a Munina“ (dva havrani zasvěcení Ódinovi, jejich jména znamenají „Myšlenka a Paměť“).

23 Řešení domácího úkolu č. 2:
práce s internetem > vyhledejte názvy filmů (seriálů), kde byla použita hudba R. Wagnera hudba R. Wagnera byla použita ve více jak 700 filmech… jedná se převážně o úvodní téma Valkýry a samozřejmě Svatebního pochodu z Lohengrina The Big Bang Theory, Epizody v Simpsonech, Kapitán America, Rango, Jackass 3D, Smallville (seriál), Noc v muzeu 2, Růžový panter 2 atd. Název operace Valkýra (německy Operation Walküre) označuje nejznámější a zároveň neúspěšný pokus o atentát na Adolfa Hitlera, který byl uskutečněn 20. července 1944 skupinou vyšších německých důstojníků. viz film „Valkýra“ z roku 2008

24 Obrázková příloha: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < > © Přispěvatelé OpenStreetMap, CC BY-SA. [cit ]. Dostupný pod licencí Open Database License na WWW: < > [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < > [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: SCHUBBAY. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < >

25 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < SPURZEM, Lothar. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < > SOFTEIS. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: IMDB [online]. [cit ]. Dostupné z:

26 Zdroje: PŘIBYLOVÁ, Lenka. Dějiny hudby. Teplice, 1994. SMOLKA, Jaroslav a kolektiv. Dějiny hudby. 1. vyd. Brno: TOGGA agency, ISBN