Členění zemského povrchu

Prezentace na téma: "Členění zemského povrchu"— Transkript prezentace:

1

2 Členění zemského povrchu
Pevnina(souš) - části litosférických desek vystupující nad hladinu svět.oc. Největší bloky(části) nazýváme kontinenty, menší části tvoří ostrovy. Tvoří 29% plochy Země. 2) Světový oceán – moře a oceány kolem kontinentů. Zaujímá 71% povrchu Země.

3 Seřaď kontinenty podle:
Maximální nadmořské výšky Minimální nadm.v. Průměrné nadm.v. Seřaď oceány podle: Maximální hloubky Minimální hloubky Průměrné hloubky

4 podíl na ploše souše (%) podíl na plochu povrchu Země (%)
POVRCH ZEMĚ nadmořská výška v m počet obyv. plocha v mil. Km2 podíl na ploše souše (%) podíl na plochu povrchu Země (%) max. průměr. min. mil. světový podíl (%) Pevnina Asie 44,5 30,0 9 8850 960 -394 Afrika 30,5 20,0 6 5895 750 -173 S.Amerika 24 16,0 4,5 6194 720 -86 J.Amerika 18 12,0 3,5 6959 580 -40 Antarktida 13 9,0 2,5 5140 2020(410) Evropa 10,5 7,0 2 4810 340 -28 Austrálie a Oceánie 8,5 6,0 1,5 5030 350 -16 Pevnina celkem 149 100,0 29,0 840 objem Oceány podíl na ploše svět.oceánu (%) max. hloubka v m průměrná hloubka v m v tis. km3 % Tichý o. 180,0 52,0 35,6 11 034 3780 53 Atlantský o. 93,0 25,0 18,2 8 648 3 597 Indický o. 75,0 14,6 7725 3710 21 Severní ledový o. 13,0 3,0 2,6 5450 1328 17 100 1 Světový o. celkem 361,0 71 3790 100

5 Vyhledej v mapě světa 5 největších ostrovů a urči
Jaké litosf. desky jsou součástí Ke kterému kontinentu patří Způsob vzniku Stát, který je spravuje Jak jsou využívány člověkem (jejich budoucnost)…?

6 Největší ostrovy světa
Název Rozloha v km2 1. Grónsko 2. Nová Guinea 3. Borneo 4. Madagaskar 5. Baffinův o. 6. Sumatra 7. Honšú 8. Viktoriin o. 9. Velká Británie 10. Ellesmerův o.

7 Vznik atolu (korálového ostrova)

8

9

10

11

12

13

14

15 Členitost zemského povrchu
Zems.povrch (georeliéf) je svrchní plochou zems.kůry, která se stýká s dalšími geosférami Je výsledkem činnosti vnitřních a vnějších krajinotvorných činitelů.

16 1) Vnitřní činitelé - Původ v nitru Země (změny v litosféře) – pevnino- a horotvorné pohyby, vulkanizmus, zemětřesení, metamorfóza. Na zemském povrchu vznikají převážně hrubé velkotvary a nerovnosti (pevniny, pohoří, příkopy,kotliny, ostrovy…) Jejich působením dochází ke zvětšování výškové členitosti

17 2) vnější činitelé Původ mimo zems. kůru, ve sluneč.záření a gravitaci Změny teplot, vítr, déšť, sníh, voda, ledovce, organizmy a člověk Jejich působením dochází k zarovnávání zems.povrchu

18 Členitost zemského povrchu
Horizontální – je vyjádřena podílem plochy ostrovů a poloo.na celkové ploše kontinentu. Podle atlasu světa seřaď všechny kontinenty podle horizontální členitosti

19 Evropa: 35% S. Amerika: 26% Asie: 24% Afrika: 2,1% J.Amerika:1,1% Najdi 5 států světa, které mají nejdelší pobřeží (jaké z toho plynou výhody nebo nevýhody)

20 Nejdelší pobřeží (délka vč.ostrovů)
1.Kanada ,080 km 2.Norsko ,133 (25,148) 3.Indonésie ,716 4.Rusko ,653 5.Filipíny ,289 6.Japonsko ,751 7.Austrálie ,760 8.USA ,924 9.Nový Zéland ,134 10.Řecko ,676

21 2) Vertikální členitost georeliéfu
vyjádřena výškovými rozdíly, nejlépe pomocí hypsografické křivky.

22

23 200 až 1000 m n. m. :46% plochy souše Do 200 m n. m
200 až 1000 m n.m.:46% plochy souše Do 200 m n.m.: 25% povrchu souše 1000 až 2000 m n.m.: 15% povrchu souše Nad 2000 m n.m.: 13% povrchu souše

24 Střední nadmořská výška pevniny je 875 m (Antarktida 2020 m (bez ledovců 410 m) ,Asie 960 m….)
Střední hloubka oceánu je 3790 m. Podmořský reliéf dosahuje větších výškových rozdílu než pevninský. 74% oc. dna leží v hloubce 3 až 6 km, 17% ve hloubce 0,2 až 3 km.

25 Podmořský reliéf: Pevninský šelf (okraj pevniny zatopený mořem), asi 8% dna oc., ale velký hosp.význam (rybolov, ner.suroviny) Pevninský svah, 11% dna oc. Pevninské úpatí, 5% … Oceánské lože (=pánve, středooc.hřbety, hory a riftová údolí a oc.příkopy), 74% oc. dna

26 Podle výškového rozdílu mezi vrcholovými a údolními částmi zems
Podle výškového rozdílu mezi vrcholovými a údolními částmi zems. povrchu rozlišujeme tyto typy reliéfu: 1) roviny – do 30 m 2) pahorkatiny – m 3) vrchoviny – m 4) hornatiny – m 5) velehornatiny – nad 600 m

27 Podle nadmořské výšky rozlišujeme na pevninském zems. povrchu:
Nížiny – do 200 m n.m. Vysočiny – nad 200 m n.m.

28 Stavba pevniny

29 V následujících snímcích se pokus odhalit nejvýznamnějšího geomorfologického činitele

30 Julské Alpy, Slovinsko

31 Alpy, Švýcarsko

32 Rhonský ledovec, Švýcarsko

33 říční eroze

34 říční eroze

35 mořská eroze

36 větrná eroze

37 Špičák (Šumava)

38

39

40

41

42

43

44

45 Maledivy 2050

46 Sesuv půdy na D8

47 Slovníček pojmů Horotvorná činnost: pohyby v zemské kůřem jejíchž výsledkem je vznik pohoří, popř.údolí Vrása: zvlnění litosféry Vrásové pohoří: pohoří, které vzniklo zvlněním litosféry Vrásový příkrov: pohoří, které vzniklo zvlněním litosféry a následným odtržením a přesunem do vzdálených míst

48 Zlomy, pukliny: místa v zemské kůře, kde je porušena vlivem napětí celistvost hornin (zlomy odělují od sebe jednotlivé kry litosféry) Geosynklinála: podélná sníženina Geoantiklinála: podélná vyvýšenina Štít: nejstarší a tektonicky nejstabilněnší část pevninské zemské kůry (tvořené hlibinnými vyvřelinami a přeměněnými horninami) Platforma: části zems.kůry, která se přimyká ke štítům, též geologicky velmi stará

49 Epiplatforma: platforma, která byla ve III. nebo IV
Epiplatforma: platforma, která byla ve III. nebo IV.-horách rozlámána na kry a vyzdvižena do velkých výšek (př.pohoří Ťan-Šan, Česká vysočina...) Epigeosynklinála: nejmladší část pevniny vzniklá vyvrásněním geosynklinál (př.Karpaty, Himaláje, Andy...) Akumulační nížina: zarovnaná část pevniny charakterem rovina a pahorkatin tvořená nezpevněnými usazeninami...

50 může se jednat o pobřežní nížinu, jezerní n. , deltovou n. , úpatní n
...může se jednat o pobřežní nížinu, jezerní n., deltovou n., úpatní n., říční n., ledovcovou n. nebo eolickou nížinu Odnosové a strukturní nížiny: roviny vzniklé dlouhodobým působením vnějších činitelů v seismicky neaktivních oblastech. Vodorovně uložené zpevněné usazené horniny vytváří tabule Klenby a pánve: část pevnins.kůry vzniklá vyklenutím (prohnutím)