Spytihněv II..

Prezentace na téma: "Spytihněv II.."— Transkript prezentace:

1 Spytihněv II.

2 * 1031, † 28. ledna 1061 byl český kníže, vládl v letech 1055 – 1061 byl nejstarší syn Břetislava I. a Jitky Nordgavské bratr svého nástupce Vratislava II., Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého, kteří vládli v moravských údělech, a Jaromíra, který se později stal biskupem jeho manželkou byla Ida Wettinská

3 jako dítě se Spytihněv stal v roce 1039 rukojmím Jindřicha III
jako dítě se Spytihněv stal v roce 1039 rukojmím Jindřicha III., kterému se znelíbila expanzivní politika knížete Břetislava, ale po porážce při tažení do Čech byl vyměněn za německé pány o rok později byl ale Jindřich úspěšnější a Spytihněv putoval znovu jako záruka míru do německých zemí, není známo, jak dlouhou dobu tam strávil, ale ve Spytihněvových sedmnácti letech mu otec svěřil olomoucký úděl před svou smrtí ho Břetislav povolal do Čech na knížecí stolec a Moravu rozdělil mezi další tři syny

4 roku 1055 přijal Spytihněv po smrti otce od císaře Jindřicha III
roku 1055 přijal Spytihněv po smrti otce od císaře Jindřicha III. Čechy v léno. Vzápětí zbavil své bratry údělných držav a podřídil Moravu přímé vládě a dle Kosmy dal všechny Němce včetně své matky ze země vyhnat. Dochované prameny tomu ale odporují. Kníže dal vyhnat zřejmě jen svou matku, protože bránila jeho mladší bratry. Sám Spytihněv měl německou manželku a ze Sázavského kláštera vypudil slovanské mnichy, které nahradili mniši němečtí, provádějící latinskou liturgii. roku 1057 Spytihněv II. založil litoměřickou kapitulu roku 1059 vrátil bratrovi Vratislavovi olomoucký úděl, aby otupil spojenectví mezi Svatou římskou říší a Uhrami poté, co se Vratislav II. oženil s Adletou Uherskou. Snaha o propůjčení královského titulu Spytihněvovi nevyšla, avšak za každoroční poplatek jednoho sta hřiven stříbra mu papež Mikuláš II. udělil právo nosit biskupskou mitru při vybraných církevních svátcích. Za jeho vlády došlo k přestavbě rotundy sv. Víta na Pražském hradě na románskou baziliku.

5 Spytihněv zemřel ve třiceti letech, po šesti letech vlády, stalo se tak 28. ledna 1061 po bojích u Hradce nad Moravicí je pohřben je ve Svatovítské bazilice jeho nástupcem a prvním českým králem se stal Spytihněvův bratr Vratislav II.