Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
RADIAČNÍ POŠKOZENÍ KREVNÍCH BUNĚK I.
Cíl: Modelování akutní nemoci z ozáření I. stupně - krevní formy změny parametrů KO + diferenciál změny hmotnosti vybraných orgánů změny tělesné hmotnosti
2
Ionizující záření způsobuje ionizaci elektroneutrálních atomů a molekul (přímo nebo sekundárně vzniklými elektrony): elektromagnetické záření ( a RTG) korpuskulární záření (heliová jádra) (elektrony) mezony neutrony
3
Elektromagnetické záření: schopno pronikat do hloubky a ionizovat při průchodu tkáněmi Korpuskulární záření: průnik je limitován nábojem, rychlostí a hmotností částic
4
Dávky záření Velikost účinku: absorbovaná dávka (J/kg) - gray (Gy)
1Gy = 100 rad Různá biologická účinnost dávkový ekvivalent (J/kg) – sievert (Sv) Q - faktor kvality záření: gama: Q=1 neutrony: Q=10 částice: Q=20
5
Teorie o účincích ionizujícího záření
1. Zásahová teorie v každé buňce je citlivý terč, jehož zasažení vede jejímu poškození exponenciální závislost mezi efektem a dávkou = jeden terč sigmoidální závislost = více terčů (více zásahů) N (přežívajících) = n N0 e-vD
7
2. Teorie nepřímého účinku (radikálová)
Záření vyvolává přímo či nepřímo tzv. excitaci molekul (přechod elektronů na vyšší energetické hladiny) uvolněné protony pronikají do protoplazmy a dochází ke vzniku iontových párů reagují hlavně s vodou vznik volných radikálů (.H) a (.OH) při interakcích vznikají reaktivní formy H2O2 a (.HO2) interakce s nukleovými kyselinami, enzymy, membránami poškození DNA
8
3. Teorie duálové radiační akce
Předpoklady: prvotní vyvolání sublézí - počet je přímoúměrný sdělené energii, odpovídají tzv. absorpčním aktům (diskretním interakcím částic záření s látkou) primární biologická léze vzniká kombinací dvou sublézí efekt = aD + bD2 + c relativní biologická účinnost: poměr efektivní dávky řídce a hustě ionizujícího záření
10
4. Molekulárně biologická teorie
poškození je kombinací dvou primárních dějů - buď v průběhu dráhy jedné částice - nebo je každý vázán na průchod jiné částice přesně definuje terč vliv biochemických procesů a stavu buňky (reparační mechanizmy) manifestace efektu není s poškozením vázána deterministicky, ale pravděpodobnostně N = D + D2
11
Účinky záření na buňku buňky zmírají mitotickou, postmitotickou smrtí
(x lymfocyty, zárodečné buňky) průměrná letální dávka je několik Gy (x stovky Gy pro biochemickou smrt) ústřední poruchou - poškození DNA (změny membrán, zpomalení průchodu buněk jednotlivými fázemi cyklu - využití v radioterapii) nemusí způsobit zánik buňky - změny genetické (genové x chromozomové mutace) (gametické x somatické mutace)
12
Radiosenzitivita buněk
přítomnost kyslíku, endogenních thiolů (-SH zvl. glutathiol) v okolí DNA - hypoxie = cca 3 x radiorezistentnější výkonnost enzymatických reparačních mechanizmů fáze buněčného cyklu (nejcitlivější v mitóze, rezistence v pozdní S-fázi)
13
Účinek ionizujícího záření na tkáně
nutná znalost cytokinetiky tkáně - rychlost vtoku buněk (trvání buněčného cyklu a růstová frakce) - odtok buněk (ztráty) čas potřebný k tomu, aby se projevilo poškození, závisí na zmíněných cytokinetických parametrech obvykle je určitá funkční rezerva
14
Hematologické změny u pacientů po dávce 4.3 Gy
16
Účinky ionizujícího záření na člověka
nestochastické: - akutní nemoc z ozáření - akutní lokalizované poškození - poškození plodu in utero - pozdní nenádorová poškození stochastické - zhoubné nádory - genetické změny
18
Akutní nemoc z ozáření (akutní postradiační syndrom)
následkem ozáření celého těla či jeho podstatné části 3 formy - liší se klinicky i mortalitou všechny fáze mají prodromální příznaky, období latence, období vystupňovaných příznaků a pokud nemocný přežije - období rekonvalescence délka latence i způsob manifestace - závisí na velikosti ozáření
19
Neurovaskulární syndrom
vznik po dávce několika desítek Gy ( 50 Gy) krátká prodromální fáze (nauzea, zvracení) rychlý nástup letargie, apatie, ataxie, záchvaty (grand mal) rezistentní hypotenze, arytmie, šok smrt v rozmezí hod
20
Gastrointestinální syndrom
vznik po dávce kolem 10 Gy prodromy: anorexie, nauzea, zvracení latence dní Úporné zvracení, průjmy, známky dehydratace (dány úvodní toxémií z nekróz tkání a pokračující atrofie střevní sliznice) zmenšení plazmatického volumu, oběhové selhání terminálně - nekrózy střevní sliznice, masívní ztráty plazmy do střeva, smrt
21
Hemopoetický syndrom po dávkách 3 - 5 Gy
(hraničně po dávkách Gy) prodromy: anorexie, nauzea, meningeální dráždění, zarudnutí kůže a spojivek (mizí do 36 hod) období latence (1 - 2 týdny) známky porušené obranyschopnosti a krvácivé projevy - sepse, krvácení, poškození sliznic fáze rekonvalescence týden (úprava do roka)
22
Laboratorní nálezy okamžitá lymfopenie (extrémní citlivost - intermitotická smrt, glukokortikoidy) zmnožení neutrofilů (obraz zánětlivé reakce s vyplavením granulocytů ze dřeně) pomalejší nástup trombocytopenie ještě pomalejší pokles Ery, Hb, Htk...
23
Praktikum potkani kontrolní a dvě skupiny ozářených (po 3 a 20 dnech)
zvážení zvířete (v éterové anestezii) odběr krve ze srdeční komory 2 nátěry zbytek krve do zkumavky odběr a zvážení slezin
24
Náš úkol Stanovení: Příprava periferního nátěru: - počtu erytrocytů
- množství hemoglobinu - hematokritu - počtu leukocytů - počtu trombocytů Příprava periferního nátěru: - pro počítání diferenciálu - pro počítání retikulocytů
25
Stanovení počtu Ery do baničky s Hayemovým roztokem - 25l krve
2 - 3 minuty protřepáváme naplníme Bürkerovu komůrku počítáme ve 20 obdélnících a vypočítáme: T=Σ x (počet/l)
26
Stanovení hemoglobinu
hemiglobinkyanidová metoda (oxidace roztokem ferrikyanidu draselného) 25l krve do roztoku (dle Drabkina) 10 minut necháme stát měříme absorbanci v kyvetě proti Drabkinově roztoku z kalibrační křivky odečteme konc. v g/l
27
Stanovení hematokrytu
naplníme kapiláry délky 75mm krví centrifugujeme 3 min při g odečteme pomocí odečítacího zařízení
28
Počítání leukocytů do baničky s 475 l Türkova roztoku - 25l krve
2 – 3 min necháme stát protřepeme a naplníme Bürkerovu komůrku počítáme v 50 čtvercích a vypočítáme T=Σ x 100 (počet/l)
29
Počítání destiček do baničky s prokainem - 25l krve
20 minut čekáme na hemolýzu erytrocytů protřepeme a naplníme Bürkerovu komůrku počítáme ve 20 obdélnících a vypočítáme T=Σ x 1000 (počet/l) u člověka tis./l, u potkana cca 600 tis./l
30
RADIAČNÍ POŠKOZENÍ KREVNÍCH BUNĚK II.
Cíl: Pokračováním praktika z minulého týdne je zhodnocení periferního krevního nátěru
31
1. Počítání retikulocytů
mladé erytrocyty - nelze prokázat v nativním stavu brilantkresylová modř v erytrocytu se objeví modrá vlákna a zrna (substantia reticulofilamentosa - zbytky ribonukleové kyseliny v plazmě) podle množství zrn s sítě se dále rozeznávají méně či více zralé retikulocyty v krvi u člověka je: % (5-15%O) retikulocytů
34
Hodnocení počítáme s imerzí, 100 násobné zvětšení
spočítá se 1000 ery a zaznamená se, kolik je retikulocytů Norma: kolem 20 %O retikulocytů v krvi potkana počtu: zvýšená krvetvorba (regenerace) ery počtu: útlum tvorby erytrocytů
35
2. Diferenciální rozpočet bílých krvinek
určuje se v nátěru obarveném Leukodifem Počet jednotlivých druhů se určuje nejméně na 100, přesněji na 200 leukocytů počítá se procentuelní zastoupení
36
Nátěr - prohlížet meandrovitě
Prohlížení nátěru Nátěr - prohlížet meandrovitě rozložení leukocytů v nátěru není stejnoměrné větší leuko : na okrajích (mono, Eo) menší leuko: ve středu (lymfo)
37
Diferenciální rozpočet u laboratorního potkana
Počet leukocytů cca 12.5 tis.mm-3 - neutrofilní granulocyty % - eosinofilní granulocyty % - bazofilní granulocyty % - lymfocyty % - monocyty %
38
Myeloická vývojová řada
Myeloblast Promyelocyt (objeví se granula) Myelocyt (granula jasně diferencovaná) Metamyelocyt Tyčka (nesegmentované jádro) Segment (členěné jádro)
42
Monocytární vývojová řada
Monoblast Promonocyt Monocyt - velká buňka, bohatá na plazmu, jádro s řídkou vláknitou stavbou, chudé na chromatin, tvar podkovy, fazole nebo laločnaté uložené excentricky
46
Lymfatická vývojová řada
Lymfoblast Prolymfocyt Lymfocyt - malý: 80-90% všech lymfo plazma tvoří jen úzký bledě modrý lem kolem jádra (srpek měsíce) jádro okrouhlé, tmavé - velký: více plazmy, méně hutné jádro
50
Závěr: výsledky vyšetření periferní krve (všech testů a hodnot) zaznamenat do tabulky porovnat rozdíly mezi skupinami ozářených zvířat s různým časovým odstupem (3, resp. 20 dní po dávce 4 Gy celotělově) a skupinou kontrolní diskuse výsledků
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.