Vertikální sociální diferenciace Sociální diferenciace je součástí problematiky sociální struktury. Znamená vydělování a rozlišování jednotlivých částí.

Prezentace na téma: "Vertikální sociální diferenciace Sociální diferenciace je součástí problematiky sociální struktury. Znamená vydělování a rozlišování jednotlivých částí."— Transkript prezentace:

1 Vertikální sociální diferenciace Sociální diferenciace je součástí problematiky sociální struktury. Znamená vydělování a rozlišování jednotlivých částí společnosti podle významných rozdílů. Tyto rozdíly i samotná diferenciace mají povahu sociální instituce a jsou symbolicky vyjádřeny.

2 Funkce sociální diferenciace  Funkce znamená, jaký význam sociální diferenciace pro společnost má, důvod, proč se diferenciace reprodukuje.  Funkce poznávací – vychází z možnosti zobrazení velkých sociálních systémů prostřednictvím struktury. S. d. dále umožňuje snížit počet jednotek, ke kterým se vztahují rozhodnutí, když počet jedinců je příliš vysoký.  Funkce motivační - je spojena s možností odlišení, vyniknutí a přijetí uznání ve skupině, kterou právě nemá jako jedinec. Nerovnoměrná distribuce zdrojů pro naplňování potřeb vytváří sociální diferenciaci. Jedinec je motivován snahou získat nejlepší pozici při využívání zdrojů.

3 Definice vertikální diferenciace Jednotlivé části sociální diferenciace jsou ve vzájemných vztazích nadřazenosti a podřazenosti. Vertikální diferenciace představuje řád sociálního celku, a to ve způsobu uspořádání částí.

4 Definice horizontální diferenciace Jednotlivé části vydělené v sociální diferenciaci jsou relativně nezávislé. Každá je definována sama o sobě. V horizontální diferenciaci jsou samostatné sociální celky, jen menší než je společnost.

5 Vlastní faktory vertikální diferenciace  Podle znaků se ve vertikální diferenciaci odlišují části, faktory naplňují význam diferenciace.  Moc - znamená schopnost prosadit záměr jednoho subjektu u jiného subjektu.  Bohatství – znamená dispozici s prostředky naplňování potřeb v objemu přesahujícím spotřebu jedince v situaci, kdy jsou prostředky vzácné.  Prestiž – ocenění, veřejné vyjádření uznání, vzor jednání.

6 Třídní diferenciace  Pojetí třídy a třídní diferenciace není v sociologii ustáleno. Je pouze převažující trend a zde je prezentován jako model.  T. d. používá jeden dominantní faktor a ostatní jsou odvozeny.  Třída je část celku charakterizovaná specifickým zájmem.  Třídní struktura je jednoduchá – polární.  Mezi třídami je konfliktní vztah.

7 Stratifikace  Stratifikace je prezentována nejčastěji jako model strukturně funkcionální (Davis, Moore).  Na rozdělení se podílí kombinace faktorů.  Rozdělení na vrstvy, které jsou charakterizovány způsobem života.  Je běžně vnímána.  Počet vrstev se odvíjí od základního rozdělení na tři části.  Diferenciace je nekonfliktní. Je reálným prostorem pro sociální vzestup (i sestup).  Hranice mezi vrstvami nejsou zřetelné. Zařazení do vrstvy je vyjadřováno symbolicky.