TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE

Prezentace na téma: "TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE"— Transkript prezentace:

1 TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE

2 OBSAH Linie rozpočtu Indiferenční křivky Optimum spotřebitele
Definice Pohyb po indiferenční křivce Speciální tvary indiferenčních křivek Indiferenční mapa Optimum spotřebitele Vyjádření optima spotřebitele prostřednictvím indiferenčních křivek a linie rozpočtu Vyjádření optima spotřebitele prostřednictvím mezního užitku Změna roz. omezení, resp. změna ceny některého ze statků a optimum spotřebitele Individuální poptávková křivka odvození z linie rozpočtu a indiferenčních křivek

3 LINIE ROZPOČTU Graficky vyjadřuje VŠECHNY možné kombinace dvou …………….., které může spotřebitel spotřebovávat při ………….., který má k dispozici. Statků, důchodu Získáme tak ……………, která se nazývá ………….., která vyjadřuje rozpočtové omezení spotřebitele. Přímku, linie rozpočtu BL Užitečnost (co koupit?), cena (co daný statek stojí), důchod (mám dostačující množství peněžních prostředků, abych si mohl potřebný statek opatřit?) Spotřebietel: preference dané jeho potřebami → vstupuje s nimi na trh → maximalizace slasti a minimalizace strasti, limitace ale vlastním důchodem. BL říká, že při koupi jednotlivých spotřebních statků je spotřebitel limitován svým příjmem.

4 LINIE ROZPOČTU Q´1, Q´2: spotřební statky (horním indexem označujeme, že se jedná o odlišné statky, dolním indexem pak označujeme konkrétní množství statků, čárkou, že se jedná o výstup, tj. spotřební statek Y = Sklon linie rozpočtu P1/P2 Q´ 2 8 C B A 12 Q´1

5 65/12: Co vyjadřuje sklon indiferenční křivky a co sklon linie rozpočtu? Vysvětlete jejich geometrickou i ekonomickou interpretaci. 65/12: Geometrickou interpretací sklonu indiferenční křivky v daném bodě je MRS (přesněji mezní míra substituce ve spotřebě – MRSC ) vyjadřující poměr, v němž je spotřebitel ochoten substituovat statek Y za statek X, aniž se změní míra jeho uspokojení (celkový užitek). Sklon linie rozpočtu je roven poměru relativních cen statků (někdy je označován jako mezní míra substituce ve směně – MRSE ) a udává poměr, v němž je možné statky na trhu vyměnit (přesněji poměr zaměnitelnosti statků při neměnném důchodu). V bodě optima se sklony rovnají MRSc = MRSE ). Obě veličiny bereme v absolutní hodnotě. Pokud bychom neuvažovali absolutní hodnoty, je pak přesnější hovořit o směrnicích.

6 2.4. Která z následujících vlastností není vlastnost rozpočtové linie:
a) negativní sklon (resp. směrnice) b) lineární tvar při konstantních cenách c) posun doprava nahoru při růstu velikosti důchodu d) klesající mezní míra substituce e) sklon vyjádřený podílem cen statků

7 10. Znáte cenu výrobku X, cenu výrobku Y a výši důchodu spotřebitele
10. Znáte cenu výrobku X, cenu výrobku Y a výši důchodu spotřebitele. Určete souřadnice bodu, ve kterém linie rozpočtu (rozpočtové omezení) protíná vertikální osu. Údaje: cena X=Px, cena Y = PY, důchod = I. Tento příklad řešte obecně Cena statku X je 120 Kč a cena statku Y 80 Kč. Graficky ilustrujte změnu linie rozpočtu při současném zvýšení ceny X o 18 Kč a ceny Y o 12 Kč. Je možné zakreslit tyto dvě linie přesně? Vysvětlete Co vyjadřuje sklon indiferenční křivky a co sklon linie rozpočtu? Vysvětlete jejich geometrickou a ekonomickou interpretaci Graficky znázorněte situaci, kdy spotřebitel utratí pouze polovinu svého příjmu. Co se stane s bodem jeho rovnováhy? Předpokládejte neměnnost cen a preferencí tohoto spotřebitele. 10. Pro linii rozpočtu platí: I=Px X + Py Y. Jestliže linie rozpočtu protíná vertikální osu, pak X=0. Dosazením do rovnice dostaneme, rozpočtová křivka protíná osu y v bodě I/Py. Bod průsečíku rozpočtové linie a vertikální osy je [0, I/Py]. 11. Linie rozpočtu se posune blíže k počátku, bude rovnoběžná s původní linií (protože po zvýšení cen se nezmění směrnice). Protože neznáme konkrétní výši důchodu, nelze určit jejich polohy přesně. 12. Geometrickou interpretací sklonu indiferenční křivky v daném bodě je MRS (přesněji mezní míra ve spotřebě – MRSC) vyjadřující poměr, v němž je spotřebitel ochoten substituovat statek Y za statek X, aniž se změní míra jeho uspokojení (celkový užitek). Sklon linie rozpočtu je roven poměru relativních cen statků (někdy je označován jako mezní míra substituce ve směně MRSE) a udává poměr, v němž je možné statky na trhu vyměnit (přesněji poměr zaměnitelnosti statků při neměnném důchodu). V bodě optima se sklony rovnají (MRSC=MRSE). Obě veličiny obvykle bereme v absolutní hodnotě. Pokud bychom neuvažovali absolutní hodnoty, je pak přesnější hovořit o směrnicích. 13. Bod rovnováhy bude na nové linii rozpočtu, která vznikne rovnoběžným posunem směrem k počátku (důchod určený k nákupům klesne na polovinu).

8 14. Částka, kterou chcete dohromady vydat na týdenní nákup masa a sýra, je 200 korun. Je – li cena 1 kg masa 50 korun a cena sýra 40 korun za 1 kg, pak: a) zakreslete vaši linii spotřebních možností a určete její sklon (množství sýra „nanášejte“ na osu y) b) zakreslete vaši množinu spotřebních možností c) zakreslete vaši linii spotřebních možností v případě růstu ceny masa na dvojnásobek d) znázorněte graficky, jak naleznete optimální skladbu vašeho nákupu v případě adc) e) určete MRS v bodě optima v případě ada) 14. sklon = PX/PY=5/4 (maso je znázorněno na ose x) linie spotřebních možností je přímka, krajní body (průsečíky) mají hodnotu 4 (na ose x) a 5 (na ose y). b) množina spotřebních možností je plocha pod linií rozpočtu (v I. kvadrantu – včetně linie a obou os) c) dojde k pootočení linie rozpočtu kolem průsečíku s osou (nový sklon je 10/4), krajní bod na ose x má hodnotu 2 d) zakreslíme indiferenční křivky a nalezneme bod dotyku nejvyšší indiferenční křivky s novou linií rozpočtu – spustíme kolmice a zjistíme optimální (rovnovážné) spotřebovávané množství obou statků e) sklon indiferenční křivky v bodě optima je stejný jako sklon linie rozpočtu, tj. MRS = 5/4.

9 15. Následující graf zachycuje linii rozpočtu a indiferenční křivku
15. Následující graf zachycuje linii rozpočtu a indiferenční křivku. Px=20Kč. Určete: a) důchod spotřebitele b) Py c) MRS v bodě rovnováhy d) rovnici linie rozpočtu e) rovnici této linie v případě poklesu důchodu na polovinu Y 40 I = 1000 Kč b) Py=25 Kč c) MRS (v bodě optima) = Px/Py=4/5 d) 1000=20X+25Y (I=Px X+Py Y) e) 500=20X+25Y E U1 X 50

10 INDIFERENČNÍ KŘIVKY Je křivka stejného ……………., tj. body na ní představují takové kombinace dvou ………………., ze kterých má spotřebitel stejný …………. Užitku, statků, užitek Charakteristika indiferenčních křivek Konvexní tvar (z důvodu zákona klesajícího užitku) Subjektivní křivka „indiferenční křivkou“ se nazývá proto, že spotřebitel je vůči všem kombinacím na ní indiferentní (tj. lhostejný). Subjektivní křivka: každý spotřebitel může mít svou vlastní indiferenční křivku, neboli může mít rozdílné kombinace statků, které mu přinášejí stejný užitek.

11 INDIFERENČNÍ KŘIVKA Q´2 (mléko) A B IC Q´1(chleba)

12 2.15. Která z níže uvedených vlastností není vlastností indiferenčních křivek?
a) indiferenční křivky se nemohou protínat b) indiferenční křivky jsou obvykle konvexní c) v každém bodě indiferenční mapy leží nějaká indiferenční křivka d) mezní míra substituce při pohybu po indiferenční křivce směrem dolů roste e) indiferenční křivky jsou klesající

13 2.8. Který z následujících předpokladů není nutný pro indiferenční analýzu?
a) užitek zboží je měřitelný b) užitek odvozují spotřebitelé ze zboží c) spotřebitelé se snaží celkový užitek maximalizovat d) spotřebitelé si mohou vybírat mezi různými druhy zboží e) žádný z nabízených předpokladů není nezbytně nutný

14 2.6. Které z následujících tvrzení popisujících indiferenční analýzu je nesprávné?
a) každý bod na indiferenční křivce představuje různé kombinace zboží b) každý bod na rozpočtové přímce představuje rozdílně kombinace zboží c) všechny body na jedné indiferenční křivce představují stejnou úroveň uspokojení potřeb d) všechny body na rozpočtové přímce představují stejnou úroveň peněžního přijmu e) všechny body na jedné indiferenční křivce představují stejnou úroveň příjmu

15 2.7. Jestliže pátá broskev, kterou spotřebitel konzumuje, mu poskytuje 8 jednotek užitku, šestá mu obvykle bude poskytovat: a) přesně 8 jednotek užitku b) více než 8 jednotek užitku c) méně než 8 jednotek užitku d) dvakrát tolik jednotek užitku e) přesně (8/5) . 6 jednotek užitku

16 POHYB PO INDIFERENČNÍ KŘIVCE
Aby měl spotřebitel stejný užitek ze spotřeby prvního a druhého statku, musí se při poklesu statku Y1 ve výši o ΔY zvýšit o ΔX množství statku X1. Přírustek ΔX a úbytek ΔY současně ukazují poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten nahradit jeden statek za druhý. Tento poměr se nazývá MEZNÍ MÍRA SUBSTITUCE VE SPOTŘEBĚ A OZNAČUJE SE MRSC. Y2 IC indiferenční křivka X1 X2 X

17 POHYB PO INDIFERENČNÍ KŘIVCE
Poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten nahradit jeden statek za druhý, se nazývá ………………………a označuje se Mezní míra substituce ve spotřebě, MRSC Platí pro něj MRSC= ΔX/ ΔY Ve jmenovateli se vyskytne změna statku, který je substituován, tj. pokles statku Y nám zvýší statek X→ Y bude ve jmenovateli, naopak pokles statku X, bude nahrazen přírůstkem statku Y → X bude ve jmenovateli.

18 2.13. Mezní míra substituce statku Y za statek X (MRSxy) vyjadřuje:
a) míru relativních MU obou zboží b) směrnici indiferenční křivky c) poměr, v němž je statek Y nahrazován statkem X, aniž dojde ke změně míry uspokojení potřeb, která je vyjádřena pomocí TU d) obrácený poměr mezních užitků statků e) všechny nabídky jsou správné

19 2.14. MRS (statku Y za X) = 5 znamená, že:
a) cena X je pětkrát vyšší b) 5 jednotek X může být nahrazeno jednou jednotkou Y při stejném užitku c) cena Y je pětkrát vyšší d) 5 jednotek statku Y muže být nahrazeno jednou jednotkou statku X, aniž se sníží úroveň uspokojení potřeb e) žádná z odpovědí není správná

20 SPECIÁLNÍ TVARY INDIFERENČNÍ KŘIVKY
Dokonalé substituty: Statky, kdy jeden může plně nahradit ve spotřebě druhý Lineární tvar indiferenčních křivek Caj Y Narůstající uspokojení Káva X

21 2.10. Jestliže cena citronů vzroste, spotřebitel bude kupovat:
a) více pomerančů, takže mezní užitek klesne b) více pomerančů, takže mezní užitek stoupne c) méně pomerančů, takže mezní užitek klesne d) méně pomerančů, takže mezní užitek stoupne e) méně citronů, takže mezní užitek klesne

22 SPECIÁLNÍ TVARY INDIFERENČNÍCH KŘIVEK
Dokonalé komplementy Vzájemně se doplňují a jeden bez druhého nebude mít žádný užitek Např. levá a pravá bota Levá bota Y Spotřebitel si přeje kombinaci stejného počtu levých i pravých bot. Pokud má spotřebitel kupř. jednou levou a jednu pravou botu a počet levých bot se mu zvýší, aniž by se zvýšil počet pravých bot, nepřináší dodatečná levá bota spotřebiteli žádný užitek. Aby se spotřebiteli zvýšil užitek, musí se ve stejném poměru zvyšovat jak počet levých, tak počet pravých bot. 3 IC3 2 IC2 1 IC1 1 2 3 Pravá bota X

23 KONTROLNÍ ÚKOLY A ÚLOHY
RUKAVICE PRAVÉ 8. Nakreslete indiferenční křivku určitého spotřebitele, který získal dvě levé rukavice a pět pravých. 7. Nakreslete indiferenční křivku určitého spotřebitele, kterému kilo banánů přináší poloviční užitek než kilo pomerančů. 5 2 LEVÁ RUKAVICE pomeranče (kg) 4 8. Jedná se o dokonalé komplementy, takže nějaký užitek bude mít spotřebitel jen z páru rukavice. 7. Jedná se o dokonalé substituty. narůstající uspokojení 2 1 2 banány (kg)

24 Indiferenční křivka v případě statku se záporným užitkem
indiferenční křivka v případě jednoho statku se zápornou hodnotou (tj. jehož spotřeba nám přináší újmu) Úkol: Co můžeme vyčíst porovnáním „trojúhelníčků“ odpovídajících přechodu z A do B a z C do D? Tj. klesá užitek ze statku, který nám poskytuje potěšení, rychleji, než narůstá záporný užitek ze spotřeby statku, který nám přináší újmu, nebo naopak? Q´2 IC odpovídající většímu užitku D původní IC B C Q´22 ΔQ´2 Q´2 1 A IC odpovídající menšímu užitku Zvýšíme – li množství prvního statku (který nám působí újmu), musíme zvýšit množství druhého statku (který nám působí potěšení, tj. kladný užitek), abychom měli stejný celkový užitek, jako předtím (přesun z A do B) Q´11 Q´12 Q´1 ΔQ´1

25 Spotřebitelé s různými preferencemi vztahujícími se k současné a budoucí spotřebě
Fischerův graf s různými preferencemi spotřebitelů vztahujícími se k současné a budoucí spotřebě Y´ Budoucí příjem pana Skrblíka IC1 (Skrblík) budoucí příjem pana Marnotratníka Rozdílné preference spotřebitelů, pokud jde o rozdělení současného příjmu na spotřebu a investice, resp. úspory. Máme dva spotřebitele, přičemž: pan Marnotratník upřednostňuje současnou spotřebu před budoucí, pan Skrblík upřednostňuje budoucí spotřebu před současnou. Od odlišného průběhu jejich indiferenčních křivek je pak odvozeno, kdo kolik ze svého budoucího příjmu bude investovat a kdo kolik spotřebovávat. IC2 (Marnotratník) Y spotřeba pana Marnotratníka spotřeba pana Skrblíka

26 Narůstající uspokojení
INDIFERENČNÍ MAPA Každá indiferenční křivka zobrazuje všechny možné kombinace statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek. Čím vyšší indiferentní křivka, tím Více obou statků může spotřebitel spotřebovávat, čili jeho ………………… je vyšší u vyšší indiferentní křivky, než pokud by se nacházel na nižší indiferentní křivce. Y Narůstající uspokojení celkový užitek IC4 IC3 Každou preferovanou kombinací dvou statků prochází nějaká indiferenční křivka IC, tj. souhrn všech možných preferencí spotřebitele lze vyjádřit jako mapu indiferenčních křivek (indiferenční mapu). IC2 IC1 X

27 KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY
1. Jaké vlastnosti má indiferenční křivka? Jak musí spotřebitel postupovat, pokud se sníží jeho spotřeba jednoho statku a on chce zůstat na stejné indiferenční křivce? 2. Nakreslete indiferenční křivku spotřebitele, kterému stejný užitek přinášejí následující kombinace chleba a mléka – první číslo v závorce obsahuje počet bochníků chleba, druhý počet litrů mléka (10, 1), (6,4), (4,7), (2,9), (1, 12). Spočítejte mezní míry substituce za předpokladu, že spotřebitel snižuje počet bochníků chleba a zvyšuje počet litrů mléka, které spotřebovává. CHLEBA (X) MLÉKO (Y) MRSC=ΔY/ΔX 10 1 6 4 3/4 7 2/3 2 9 12 3 mléko 12 9 7 Vlastnosti indiferenční křivky: konvexní tvar v důsledku působení zákona klesajícího užitku (statky se tak spotřebovávají v určitých proporcích) subjektivní křivka: každý spotřebitel může mít svou vlastní indiferenční křivku, neboli může mít rozdílné kombinace statků, které mu přinášejí stejný užitek. Indiferenční křivky vyjadřují naše subjektivní preference (všichni jsme jiní, lidové rčení: někdo má rád holky, jiný zase vdolky) Aby měl spotřebitel stejný užitek ze spotřeby prvního a druhého statku, musí se při poklesu statku Q´2 ve výši o ΔQ´2 o ΔQ´1 množství statku Q´1. Tyto přírůstky, resp. úbytky ukazují poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten nahradit jeden statek za druhý. Tento poměr se nazývá mezní míra substituce ve spotřebě a označuje se MRSC=ΔX/ΔY. Příklad Valenčík (str. 31): Předpokládejme, že indiferenční křivka znázorňuje veškeré kombinace potravin a benzínu, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek. Pan Závodník jezdí hodně autem, a proto, pokud se má vzdát jednoho litru benzínu, musí získat velké množství potravin, aby jeho užitek zůstal stejný. pozn. To, co snižujeme, přijde do jmenovatele. 4 1 1 2 4 6 10 chleba

28 KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY
3. Nakreslete graf s linií rozpočtu (v souřadnicích X a Y). Do grafu zakreslete pět indiferenčních křivek popisujících různou hladinu užitku téhož spotřebitele, přitom tak, aby se alespoň jedna z indiferenčních křivek dotýkala linie rozpočtu. 4. Pokračujme v otázce 3. Zakreslete, jak se změní linie rozpočtu, když cena prvního statku vzroste dvakrát. Doplňte indiferenční mapu křivky tak, aby se dotýkala nových linií rozpočtu. Y IC6 IC5 Y (důchod)=P1*X+P2*Y Pokud nám cena statku stoupne, můžeme si ho se stávajícím příjmem koupit dvakrát méně, proto se nám linie rozpočtu posune směrem k počátku a naopak. IC4 IC3 IC1 IC2 BL2 BL1 X

29 KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY
5. Pokračujme v otázkách 3 a 4. Nakreslete nový graf s vertikální osou souřadnic P a horizontální osou souřadnic X. Do tohoto grafu vyneste poptávaná množství prvního statku při původní, dvojnásobné a poloviční ceně (daná bodem dotyku příslušné indiferenční křivky a linie rozpočtu).

30 Indiferenční křivky v podmínkách různých preferencí, vnitřní a rohové řešení rovnováhy spotřebitele
1. Zakreslete indiferenční křivky, pokud platí následující tvrzení: „pepsi-cola a Coca-cola mi nesou stejný užitek (nejsem schopen je od sebe nikterak rozlišit)“ „Pizzu mám rád, voda je mi zcela lhostejná“. „Vždy potřebuji pravou a levou botu.“ „čokoládu mám rád, ale celer rád nemám“. „peněz chci mít čím dál více. Paštiku mám rád, ale pokud jí sním více jak 1kg, je mi z ní špatně.“ Ve všech případech vyznačte směry preferencí.

31 ŘEŠENÍ Pravá botä pepsi pizza U2 U1 U2 U1 U2 U1 cola voda Levá bota
čokoláda U2 U1 peníze Pepsi a Coca jsou dokonalými substituty (indiferenční křivky jsou negativně skloněné přímky, v případě substituce 1:1 po úhlem 45 stupňů) Voda je neutrální statek, je mi jedno, kolik jí mám (indiferenční křivky mají tvar pravých úhlů), v případě komplementarity v poměru 1:1 leží vrcholy na paprsky po úhlem 45 stupňů Pravá a levá bota jsou dokonalými komplementy (indiferenční křivky mají tvar pravých úhlů), v případě komplementarity v poměru 1:1 leží vrcholy na paprsku pod úhlem 45 stupňů Celer je nežádoucí – statek s negativním směřem preferencí (tj. statek, u kterého preferuji menší množství před větším), čokoláda je žádoucí – statek s pozitivním směrem preferencí (v celém tématu předpokládáme, že všechny statky jsou statky žádoucí) Peníze jsou žádoucí, paštika je do 1 Kg žádoucí, pak se stává nežádoucím statkem. Šipky znázorňují směr preferencí. U2 U1 celer 1 kg paštika

32 Příklad 4 (kapitola 4.4.2 Student vynakládá celý svůj příjem na potraviny a oblečení. Jeho potřeby jsou uspokojeny při nákupu 20 ks oblečení za měsíc, další kusy již nepřináší žádnou změnu jeho užitku. Zakreslete indiferenční mapu studenta. potraviny U2 U1 oblečení

33 2. Uveďte příklady statků, u kterých preferujete menší množství před větším. Proč takové statky vůbec spotřebováváme? Diskutujte na semináři. 5. Jaký tvarbude mít indiferenční křivka, jestliže nebude platit zákon klesajícího mezního užitku alespoň u jednoho ze zkoumaných statků? 6. Indiferenční křivky nejsou negativně skloněné. Co v tomto případě můžeme říci o spotřebovávaných statcích? 2. Jsou to statky, jejichž spotřeba nese záporný užitek („nemám je rád“) nebo se jedná o případ saturovanosti potřeb (např. dvacáté pivo vypité během jednoho večera) – neplatí tedy axiom nepřesycení. Tyto statky spotřebováváme proto, že jsou nezbytným doplňkem spotřeby jiného statku (např. peníze a riziko: „peníze mohu vydělat pouze tehdy, jestliže riskuji“). 5. Nastane konkávní tvar křivek (např. drogy nebo alkohol). 6. Neplatí pro ně tradiční směr preferencí („více znamená lépe“) - jeden ze statků je nežádoucí či neutrální.

34 3. ať mám jakýkoli příjem, vždy spotřebovávám pouze pivo
3. ať mám jakýkoli příjem, vždy spotřebovávám pouze pivo. 0,5L piva stojí 20 kč. Mám k dispozici 100 Kč. a) zakreslete linii rozpočtu tohoto spotřebitele. b) je schopen dosáhnout rovnováhy? ostatní statky U1 U2 U3 všechny ostatní statky jsou neutrální b) dosáhnu rovnováhy, ale pouze rohové řešení – kupuji jen jeden statek, v našem případě pak 2,5 l piva pivo

35 OPTIMUM SPOTŘEBITELE Obecně vyjadřuje situaci, kdy
Si jednotlivý spotřebitel nemůže polepšit změnou ve struktuře své spotřeby tedy situaci, kdy je maximální jeho …………. užitek Vyjádření optima spotřebitele: 1) pomocí indiferenčních křivek a linie rozpočtu 2) pomocí mezního užitku

36 2.1. Spotřebitel bude uvažovat, že se nachází v rovnovážném stavu:
a) když z nákupu zboží A bude mít stejný užitek jako ze zboží B b) když z nákupu poslední jednotky zboží A bude mít stejný užitek jako z nákupu poslední jednotky zboží B c) když každá koruna nákupu zboží A mu přinese stejný užitek jako každá koruna nákupu zboží B d) když poslední koruna nákupu za zboží A mu přinese stejný užitek jako poslední koruna vydaná za zboží B e) když poslední koruny vydané na nákup zboží A i B nepřinesou zvýšení užitku spotřebitele

37 KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY:
6. Mějme spotřebitele, jehož měsíční rozpočet činí Kč. Předpokládejme, že pivo stojí 10 Kč a chleba 15 Kč a že spotřebitel svůj rozpočet vynakládá pouze na tyto statky. Nakreslete linii rozpočtu tohoto spotřebitele. Graficky znázorněte, co se stane, pokud: a) příjem spotřebitele vzroste na Kč b) příjem spotřebitele klesne na Kč c) cena chleba klesne na 12 Kč d) cena piva vzroste na 20 Kč chleba 1250 1200 BLa 1000 Pro větší přehlednost je porušen poměr. Spotřebitel si za Kč koupí 1500 láhví piv a 1000 bochníků chleba. Spotřebitel si za Kč koupí 1800 láhví piv a 1200 bochníků chleba. Spotřebitel si za Kč koupí 1200 láhví piva a 800 bochníků chleba. Při ceně chleba 12 Kč a příjmu Kč si spotřebitel koupí 1500 láhví piva a 1250 bochníků chleba. Pokud má spotřebitel důchod Kč a cena piva vzroste na 20 Kč, pak se bude moci koupit 750 piv a 1000 bochníků chleba. 800 BLb BLc BLd BL1 750 1200 1500 1800 pivo

38 OPTIMUM SPOTŘEBITELE PROSTŘEDNICTVÍM IC a BL
BL znázorňuje Všechny možné kombinace, které si spotřebitel při daném rozpočtovém omezení může dovolit koupit. Indiferenční křivka znázorňuje Všechny možné kombinace statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek. V optimu spotřebitele se MRSC rovná ………………………. Y IC3 A Y1 IC2 IC1 BL X2 x poměru cen statků, mezi které spotřebitel rozděluje svůj příjem MRSC= PX / PY

39 PŘÍKLAD 3.2.1 Spotřebitel má na nákup zboží C a D vyhrazeno 240 Kč. Cena zboží C je pc = 10Kč, cena zboží D je pd = 15 Kč. Indiferenční křivky jsou dány zápisem D = k/(C-2)+1, kde k je stupeň uspokojení. Jak má spotřebitel rozložit svůj příjem I, aby dosáhl optima?

40 ŘEŠENÍ PŘÍKLADU 3.2.1 hledání tečného bodu přímky a parametricky zadané hyperboly. Je zřejmé, že k linii rozpočtového omezení pevně vymezené příjmem a cenami hledáme tu z indiferenčních křivek, která se jí dotkne právě v jednom bodě. Úlohu je možné řešit různými způsoby. Jeden z nich je například hledání tečného bodu přímky a parametricky zadané hyperboly. Použijeme vzoreček pro výpočet kvadratické rovnice. Jelikož víme, že přímka a hledaná hyperbola mají mít společný právě jeden bod, položíme D=0 (právě v tomto případě nám totiž vyjde jen jedno číslo) Spotřebitel dosáhne stupně uspokojení 70,4 Dopočítáme C z kvadratické rovnice.

41 OPTIMUM SPOTŘEBITELE PROSTŘEDNICTVÍM MEZNÍHO UŽITKU
Kardinalistická verze optima Spotřebitel bude indiferentní, kterou jednotku daných druhově různých statků koupí, bude – li platit rovnost: Vyjádření optima prostřednictvím indiferenčních křivek a line rozpočtu se nazývá ORDINALISTICKÁ verze optima. MU1 až MUn jsou mezní užitky jednotlivých statků, P1 a Pn jsou ceny jednotlivých statků TU=MU1+MU2+……………+M n

42 KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY
9. Cestovní kancelář nabízí 10-denní letecký zájezd za Kč, 14 – denní letecký zájezd, ale pouze za Kč. Cestovní kancelář zdůrazňuje, že u 14 – denního leteckého zájezdu stojí 11. až 14. den dovolené pouze 500 Kč. Přesto si řada lidí kupuje pouze 10 – denní zájezd. Chovají se racionálně? 9. Ne, nemusí se chovat neracionálně, protože MU z dne dovolené mít pro tyto lidi menší hodnotu než 500 Kč.

43 2.12. Alokační funkce linie příjmu a indiferenčních křivek spočívá v tom, že:
a) poměr mezních užitků a cen všech nakupovaných zboží musí být shodný b) mezní užitky každého nakoupeného zboží násobené cenou si musí být rovny c) mezní užitek každého zboží musí být nulový d) mezní užitky všech nakupovaných zboží musí být stejné e) žádná z nabízených variant není správná

44 2.3. K maximálnímu uspokojení potřeb si za daného příjmového omezení spotřebitelé vyberou spotřebitelský koš, který je umístěn tam, kde: a) se nejvyšší indiferenční křivka dotýká linie příjmů b) linie příjmů tečuje nejvyšší indiferentní křivku c) MRS = Px/Py d) platí všechny předchozí odpovědi e) neplatí žádná z předchozích odpovědí

45 17. Cena X je 1,5 dolaru. Cena Y je 1 dolar. MUY je 30 dolarů
17. Cena X je 1,5 dolaru. Cena Y je 1 dolar. MUY je 30 dolarů. Spotřebitel maximalizuje užitek z nákupů komodit X a Y. Jaký musí být MUX? 18. Spotřebitel nakupuje statky X a Y, přičemž MUX=MUY. Platí, že PX<PY. Plyne z toho, že racionální spotřebitel zvýší nákup X a omezí nákup Y? Vysvětlete Mezní užitek spotřebitele ze sklenky bolsu je 4krát vyšší než mezní užitek z láhve pepsi – coly. Cena láhve pepsi – coly je 6 Kč. Při jaké ceně (resp. v jakém cenovém intervalu) bude racionální běžný spotřebitel za jinak stejných podmínek vždy kupovat bols? 17. MUX=45 dolarů (vyjdeme z rovnosti MUX /PX= MUY/PY) 18. Spotřebitel maximalizující užitek zvýší nákup statku X a sníží nákup statku Y. 20. Vždy bude bols kupovat při ceně bolsu v intervalu (0, 24) – pokud je cena bolsu nulová, spotřebitel ho „nekupuje“, pokud je cena 24 – je v rovnováze a neví, co koupit, pokud je cena větší než 24, kupuje vždy colu.

46 ZMĚNA SPOTŘEBITELOVA DŮCHODU A OPTIMUM SPOTŘEBITELE
Y Y1 IC2 Y3 Při zvýšení spotřebitelova příjmu, tedy při zvýšení rozpočtového omezení, dochází k posunu rozpočtu z polohy BL1 do polohy BL2 a k podobnému posunu dojde i při snížení důchodu. Všechny tři rozpočtové přímky jsou rovnoběžné, maximální množství statků X, Y, které může při svém rozpočtovém omezení spotřebovávat, totiž roste, respektive klesá ve stejném poměru. Optimum: v místě dotyku linie rozpočtu a nějaké indiferenční křivky IC1 IC3 BL2 BL3 BL1 x3 x1 X2 X

47 ZMĚNA NĚKTERÉHO ZE STATKŮ A LINIE ROZPOČTU
Y Y2 Y1 Pokles ceny statku X z P1 na P2 vede k posunu polohy linie rozpočtu BL1 do polohy BL2, naopak růst ceny statku X vede k posunu linie rozpočtu do polohy BL3. Y3 IC2 IC1 IC2 BL2 BL1 BL3 X2 X3 (PX3) X1 X3 X2(PX2) X X1(PX1)

48 DŮCHODOVÝ A SUBSTITUČNÍ EFEKT
Změna jednoho statku mění příjem spotřebitele – při poklesu jednoho statku důchod spotřebitele roste, při růstu ceny statku důchod spotřebitele klesá. Pokles ceny daného statku vede k tomu, že tento statek se stává relativně levnějším vůči ostatním statkům. Spotřebitel potom substituuje ostatní relativně dražší statky tímto relativně levnějším statkem. Při vyšším důchodu si potom spotřebitel může koupit více jednotek všech statků, nejen statku, u kterého cena klesla.

49 INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKOVÁ KŘIVKA
Vyjadřuje Závislost množství, které si jeden spotřebitel kupuje, na jeho ceně, čili závislost mezi cenou a poptávaným množstvím při této ceně. Tato závislost je inverzí: s poklesem ceny roste poptávané množství. Individuální poptávková křivka je totožná …………………… S křivkou mezního užitku daného spotřebitele

50 ODVOZENÍ POPTÁVKOVÉ KŘIVKY
D=poptávková křivka Q

51 KONTROLNÍ ÚKOLY A OTÁZKY
10. Mějme spotřebitele, kterému první rohlík přináší užitek 10 Kč, druhý rohlík užitek 8 Kč, třetí rohlík užitek 5 Kč, čtvrtý rohlík užitek 10 Kč, pátý rohlík užitek 1 Kč. Kolik rohlíků si tento spotřebitel koupí, pokud jeden rohlík stojí a) 9 Kč, b) 6 Kč, c) 3 Kč, d) 2 Kč? 11. Nakreslete poptávkovou křivku daného spotřebitele po rohlících. 12. Spočítejte celkový užitek pro jednotlivé jednotky rohlíků, které bude spotřebitel spotřebovávat – tj. celkový užitek např. při spotřebě jedné jednotky rohlíku, dvou jednotek rohlíku, tří jednotek rohlíku atd.

52 JEDNOTKA – POČET ROHLÍKŮ
ŘEŠENÍ OTÁZEK 10-12 MU 10 JEDNOTKA – POČET ROHLÍKŮ MU 1 10 2 8 3 5 4 TU 10 18 23 25 26 8 5 2 D 1 1 2 3 4 Q´ P 11. Každé ceně odpovídá takové množství statku, u kterého platí, že poslední jednotka daného množství přináší danému spotřebiteli vyšší nebo stejný užitek jako cena tohoto statku. Z dané závislosti plyne důležitý závěr: individuální poptávková křivka je totožná s křivkou mezního užitku daného spotřebitele. Spotřebitel si kupuje maximálně tolik jednotek statku, kdy pro poslední kupovanou jednotku statku platí: mezní užitek z této jednotky statku je roven či vyšší ceně tohoto statku. Klesající část křivky mezního užitku je potom křivkou poptávky – tuto křivku odvodíme tak, že na svislou osu naneseme cenu statku a na vodorovnou osu přiřadíme této ceně poslední jednotku, pro níž platí, že mezní užitek této jednotky statku je pro spotřebitele vyšší nebo roven ceně statku. Spojením všech bodů, pro které platí závislost uvedená v předcházející větě vzniká individuální poptávková křivka. 10. MU>P: a) spotřebitel koupí 1 rohlík, b) spotřebitel koupí 2 rohlíky, c) spotřebitel koupí 3 rohlíky, d) spotřebitel koupí 4 rohlíky. 9 6 3 D 2 1 2 3 4 Q´

53 2. 2. Který z výroků je úplnou definicí křivky poptávky po statku X
2.2. Který z výroků je úplnou definicí křivky poptávky po statku X? Poptávková křivka (pro určitý trh) vyjadřuje: a) kolik výrobku X by bylo koupeno při rovnovážné ceně b) jak a o kolik by se zvýšily nákupy spotřebitelů, jejichž příjmy se zvýšily a kteří své příjmy vynaložili na nákup daného zboží c) jak se mění množství peněz, které lidé vynakládají na nákup výrobku X, když se jeho cena nemění d) množství výrobku X, které by se nakupovalo v každém okamžiku, pokud by klesly daně e) množství výrobku X, které by bylo zakoupeno v každém okamžiku při každé a jakékoliv ceně, za předpokladu, že jiné faktory, které ovlivňují poptávku jsou konstantní

54 1.1. Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá, nebo nepravdivá.
a) když je domácnost v rovnováze, pak MU jednoho zboží se musí rovnat MU zboží ostatních [ nepravda ] b) cokoliv, co zvýší celkový užitek - za předpokladu ceteris paribus - má tendenci zvýšit i mezní užitek c) voda má tendenci mít nízký MU, protože její substituty jsou široce a volně dostupné d) vzácnější zboží má větší relativní hodnotu substituce [ pravda ] e) sklon indiferenční křivky měří relativní mezní užitky dvou zboží [ pravda ]

55 1.2. Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá, nebo nepravdivá.
f) snížení všech absolutních cen na polovinu bude mít za následek (za jinak stejných podmínek) zdvojnásobení reálného příjmu [ pravda ] g) indiferenční analýza je cestou odvození poptávkové křivky v ordinalistické verzi teorie užitečnosti h) indiferenční křivky jednoho racionálně se chovajícího spotřebitele se mohou protínat [ nepravda ] i) křivku poptávky lze chápat jako množinu bodů rovnováhy spotřebitele při změnách ceny statku X, neměnném důchodu a cenách ostatních statků

56 1.3. Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá, nebo nepravdivá.
j) konvexnost indiferenčních křivek vyplývá ze zákona substituce, za kterým se skrývá zákon klesajícího mezního užitku [ pravda ] k) racionálně jednající spotřebitel maximalizuje celkový užitek v rámci svého rozpočtového omezení l) mezní užitek nikdy nemůže být negativní [ nepravda ]

57 SHRNUTÍ Spotřebitel řeší otázku, které statky si koupit a kolik peněz má k jejich koupi. Při řešení tohoto problému usiluje o maximalizaci ………………. – usiluje, aby své peníze vynaložil na statky, které mu přinášejí ………………. svého užitku, největší užitek. Od toho, co spotřebitel považuje za užitek, se odvíjejí jeho …………… ………….. spotřebitele popisujeme prostřednictvím ………………… Preference, indiferenčních křivek (IC) Preference

58 SHRNUTÍ IC jsou křivky, které popisují kombinace dvou různých ……………., z nichž má spotřebitel ………. Užitek. Statků, stejný Každé úrovni užitku odpovídá určitá indiferenční křivka, tj. z jednotlivých indiferenčních křivek daného spotřebitele můžeme sestavit …………………… Indiferenční mapu

59 SHRNUTÍ ………………… vyjadřuje rozpočtové omezení spotřebitele – jaké maximální množství peněz může na koupi statků vydat. Optimum spotřebitele se nachází v bodě dotyku …………………. a ……………… Indiferenční křivky a linie rozpočtu Linie rozpočtu (BL)

60 SHRNUTÍ Poměr, ve kterém spotřebitel směňuje jednotlivé statky, se nazývá ………………………. Mezní míra substituce ve spotřebě (MRSC) Zvyšuje – li se cena statku, mění se sklon………….. a snižuje se ………. Daného statku, které si spotřebitel pořídí. Pokud se cena statku zvyšuje, je tomu naopak – odsud vyplývá závislost mezi cenou a množstvím poptávaného statku, kterou vyjadřujeme ………………. BL, cena, poptávkovou křivkou D

61 SHRNUTÍ Křivka poptávky vyjadřuje závislost mezi …….. a …………..
Cenou a poptávaným množstvím Klesající tvar křivky poptávky lze odvodit z ……………. a vysvětlit ………………….. a …………….. efektem. Optima spotřebitele, substitučním, důchodovým

62 3.1. Správně doplňte následující tvrzení:
a) Užitek je termín používaný ekonomickou teorií k označení ( … ) pocitu ( … ) spotřebitele ze ( … ) jednotlivých statků (výrobku a služeb) nebo z vykonání určité aktivity. Celkové uspokojení je vyjadřováno pomocí kategorie ( … ) užitek (TU). subjektivního, uspokojení, spotřeby, celkový b) Mezním užitkem (MU) rozumíme ( … ) uspokojení, které spotřebiteli přináší spotřeba ( … ) jednotky statku, přičemž množství všech ostatních statků se nemění. MU tedy vyjadřuje změnu ( … ) při změně spotřebovávaného množství daného statku o ( … ) (za „ceteris paribus"). dodatečné, dodatečné, TU, jednotku

63 3.2. Správně doplňte následující tvrzení:
c) Předpokládáme-li přímou měřitelnost užitku (např. v ( … ) či v ( … ) ), pak hovoříme o ( … ) verzi teorie užitku, která je spjatá zejména s tzv. rakouskou školou - např. C. Menger ( ) apod. penězích, bodech, kardinalistické d) Zákon ( … ) mezního užitku odráží skutečnost, že ( … ) má tendenci s ( … ) spotřebovávaného množství statku od určitého bodu ( … ) (+tzv. první Gossenův zákon). klesajícího, MU, růstem, klesat

64 3.3. Správně doplňte následující tvrzení:
e) Pokud spotřebitel volí optimální kombinaci statků (tj. takovou kombinaci, která mu přináší maximální celkový užitek), pak platí, že poměr ( … ) k ( … ) statku je stejný pro ( … ) spotřebovávaná zboží (podmínka rovnováhy spotřebitele, +tzv. druhý Gossenův zákon). Racionální spotřebitel tedy zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se ( … ) poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup ( … ) meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup ( … ) ostatních statků. MU, ceně, všechna, MU, rovná, všech

65 3.4. Správně doplňte následující tvrzení:
f) Jestliže předpokládáme přímou neměřitelnost užitku - pak se jedná o ( … ) verzi teorie užitku a užíváme aparátu ( … ) analýzy - zejména V. Pareto ( ). ordinalistickou, indiferenční g) Indiferenční křivka znázorňuje všechny kombinace ( … ) se stejným ( … ) pro spotřebitele bez ohledu na ( … ) těchto statků. Sklon inditerenční křivky je dán ( … ) poměrem ( … ) statků a nazývá se mezní mírou ( … ) (+ve spotřebě). V případě konvexního tvaru indiferenčních křivek tento poměr při pohybu po křivce ( … ) , (což lze odůvodnit pomocí zákona ( … ) za kterým je skryt pokles ( … ) statků). statků, užitkem, ceny, obráceným, MU, substituce, klesá, substituce, MU

66 3.6. Správně doplňte následující tvrzení:
h) Spotřebitel volí kombinaci statků v závislosti na jeho ( … ) (které jsou odráženy indiferenčními křivkami) a v závislosti na ( … ) možnostech. Množina všech ( … ) dostupných kombinací dvou statků, které si spotřebitel může pořídit za daný důchod a při daných cenách, se nazývá ( … ) rozpočtu (rozpočtové omezení). Její sklon je dán poměrem ( … ) obou statků a je na této linií ( … ). preferencích, tržních, maximálně, linie, cen, konstantní i) V bodě dotyku linie rozpočtu s ( … ) dosažitelnou ( … ) křivkou se sklon linie rozpočtu (tj. poměr P% a Fy) ( … ) sklonu indiferenční křivky (MRS - tj. poměru MUx a MUy)- Opět se dostáváme k zákonu rovnosti ( … ) , tentokrát za předpokladu přímé neměřitelnosti užitku. maximálně, indiferenční, rovná , MU

67 3.6. Správně doplňte následující tvrzení:
j) Rovnováhou spotřebitele (přesněji optimem spotřebitele) označujeme takovou situaci, ve které spotřebitel maximalizuje ( … ) při daném ( … ) a cenách statků; tj. nachází takovou kombinaci statků, která při daném důchodu a cenách nejlépe uspokojuje jeho ( … ). užitek, důchodu, potřeby