Úvod do studia. Historie fyziologie

Prezentace na téma: "Úvod do studia. Historie fyziologie"— Transkript prezentace:

1 Úvod do studia. Historie fyziologie
doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Úvod do studia. Historie fyziologie

2 Kontakt doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze
3. lékařská fakulta Ústav normální, patologické a klinické fyziologie Ke Karlovu 4 Praha 2 telefon+záznamník: mail:

3 Struktura a FUNKCE Ústav normální patologické a klinické fyziologie, Ke Karlovu 4, Praha 2

4 Syllabus výuky fyziologie v ZS
1. kurz 7 týdnů Lokomoce 2. kurz 3 týdny GIT 3. kurz 2 týdny Respirace a krev 4. kurz Ledviny

5 Obecná podoba kurzu Struktura kurzu přednášky praktika
seminář (test, referát) konference test/ústní zkoušení

6 Doporučená literatura
Ganong WF. Přehled lékařské fyziologie Trojan S. Lékařská fyziologie Silbernagl S, Despopoulos A. Atlas fyziologie člověka Rokyta R. a kol. Fyziologie

7 Praktika Franěk M, Vaculín Š. Fyziologie a klinická fyziologie. Principy a praktická cvičení

8 Zkoušení – zimní semestr
Kurz 1 – Pohyb (7 týdnů) Průběžná zkoušení Struktura Kosti končetin – ústní zkoušení Klouby končetin – ústní zkoušení Osová kostra – ústní zkoušení Lebka – ústní zkoušení Funkce Testy na semináři Závěrečná zkoušení Struktura a Funkce Společný test Kurz 2 – GIT (3 týdny) Kurz 3 – Dýchání a krev (2 týdny) Průběžná zkoušení Funkce Testy na semináři Závěrečná zkoušení Struktura a Funkce Společný test Kurz 4 – Vylučování a Rozmnožování (3 týdny) Struktura a Funkce Společné ústní zkoušení Kurz 5 – Topografická pitva končetin Struktura Ústní zkoušení

9 Test/zkoušení z kurzu Termíny závěrečných testů/ústních zkoušení
1. termín po skončení kurzu 2. termín během zimního zkouškového období (17. týden) 3. termín během letního zkouškového období (18. týden) 4. termín během letního zkouškového období (září)

10 Uzavření zimního semestru a udělení zápočtu
Podmínky zápočtu Uzavření zimního semestru a udělení zápočtu Struktura histologické preparáty – ústní zkoušení Struktura a funkce splněné povinnosti kurzů 1-5 souhrnná účast na cvičení z anatomie, fyziologie a biochemie (80 %) 75-80 % - 5-stránková odborná rešerše na úzké téma (např. mechanismus uzávěru žaludku od jícnu) <75 % - neudělení zápočtu

11 Podmínky zkoušky splněný zápočet za zimní semestr
splněný zápočet za letní semestr přihlášení na zkoušku přes SIS Termíny zkoušky termín po splnění zápočtů termín nejdříve za 14 dní od prvního termín nejdříve za 14 dní od druhého

12 Fyziologie obsah oboru φύσις + λόγος
specializace – lékařská fyziologie současná situace (pozice neurofyziologie) experimentální obor, nejvíce ze všech lékařských věd - specifika

13 Přístupy a měření elektrofyziologie (EEG, EKG, EMG)
chirurgický (epinefrektomie) farmakologický (naloxon) zátěžový (ergometr) stimulační (MCS) elektrofyziologie (EEG, EKG, EMG) chování (vodní bludiště, plantar test) analýza (koncentrace látek) klinika (TK, spirometrie, hematologie) zobrazovací metody (RTG, PET, fMRI)

14 Historie fyziologie Hippocrates (460 – 370 BC), intelektuální podklad
Aristoteles ( BC), zakladatel biologie, srovnávací anatomie zvířat Erasistratus ( BC) zakladatel fyziologie, experimenty na zvířatech, mozek, mozeček, srdeční chlopně, nervy Galen ( ) závěry z pitev zvířat přenášel na člověka, na dlouhou dobu byl brán za základ lidské anatomie a fyziologie (levé srdce a arterie obsahují vzduch) Vesalius ( ) zakladatel moderní anatomie, renesance

15 William Harvey (1578-1657) věřil jen tomu, co sám zjistil
De motu cordis – největší objev v dějinách biomedicíny (jediný odstavec, kap. XIV) M. Malpighi kapiláry experimenty podpořená logická úvaha – nový přístup k lékařskému výzkumu minimální dopad na dobovou medicínu

16 Nobelovy ceny za fyziku za chemii za fyziologii a medicínu
za literaturu za mír za ekonomii

17 Ivan Petrovič Pavlov (1904)
ruský fyziolog srdce, játra, regulace cirkulace, sekrece v GIT a její regulace psychická sekrece – podmíněné reflexy

18 Camillo Golgi (1906) italský lékař a patolog neuroanatomie (AgNO3)
typy neuronů, jejich spoje (G. buňky) NC získal až na 6. pokus (spolu s Cajalem)

19 Alexis Carrel (1912) francouzský fyziolog a chirurg
transplantace (cévní stehy) 1912 kuřecí myokard, který žil 27 let

20 F.G. Banting, J.J.R. Macleod (1923)
objev inzulínu experimenty na psím pankreatu 1920 izolace roztoku obsahujícího inzulín 1. aplikace nemocnému člověku

21 Willem Einthoven (1924) holandský fyziolog registrace EKG
konstrukce strunového galvanometru

22 Karl Landsteiner (1930) rakouský patolog krevní skupiny ABO
1940 objev Rh faktoru transfúze během 1. světové války

23 Sir Charles Scott Sherrington (1932)
anglický fyziolog pojem synapse, její funkce míšní reflexy úloha propriocepce

24 H. S. Gasser, J. Erlanger (1944) diferenciace nervových vláken (skupiny A, B, C) šíření akčního potenciálu registrace el. změn na nervovém vlákně

25 Sir Alexander Fleming (1945)
anglický bakteriolog náhodně zjistil, že některé plísně ničí stafylokoky 1928 publikováno obrovský zlom v medicíně

26 C. F. Cori a G. T. Cori (1947) Američané rakouského původu
do roku 1920 žili a studovali v Praze katalytický rozklad glykogenu

27 F. H. C. Crick aj. D. Watson (1962) molekulová struktura nukleových kyselin základ modelování struktur molekulární biologie, genetika srovnatelný objev s modelem atomu

28 Sir John Carew Eccles (1963)
australský neurofyziolog úloha iontů na buněčné membráně plasticita přenos vzruchu mezi neurony intracelulární záznam neurofyziologie myšlení N.c. spolu s Hodgkinem a Huxleem

29 A.G. Gilman a M. Rodbell (1994) američtí fyziologové
objev G-proteinů a jejich úlohy v buněčné signalizaci

30 Česká fyziologie I Jiří Procháska ( ) – popis a definice reflexu, princip synapse

31 Česká fyziologie II Jan Jánský ( ) objev krevních skupin

32 Jan Evangelista Purkyně (1787-1869)
smyslové orgány (zrak), nervy a svaly, pohyb řasinek, struktura nervového vlákna, žlázy secernující žaludeční šťávu, autonomní nervový systém, embryogeneze Purkyňovy buňky, Purkyňova vlákna

33 Vilém Laufberger ( ) úloha hormonů štítné žlázy ve vývoji obojživelníků objev feritinu

34 Vratislav Schreiber (*1924)
objev tyreotropin releasing hormonu (TRH), Schally and Guillemin za to dostali 1977 Nobelovu cenu zakladatel experimentální neuroendokrinologie