RADIOAKTIVITA. Radioaktivitou nazýváme vlastnost některých atomových jader samovolně se štěpit a vysílat (vyzařovat) tak záření nebo částice a tím se.

Prezentace na téma: "RADIOAKTIVITA. Radioaktivitou nazýváme vlastnost některých atomových jader samovolně se štěpit a vysílat (vyzařovat) tak záření nebo částice a tím se."— Transkript prezentace:

1 RADIOAKTIVITA

2 Radioaktivitou nazýváme vlastnost některých atomových jader samovolně se štěpit a vysílat (vyzařovat) tak záření nebo částice a tím se přeměňovat na jádra jiných prvků. Prvek, jehož jádra se takto štěpí, označujeme jako radioaktivní. Radioaktivní jsou zpravidla prvky s protonovým číslem větším něž 80 nebo prvky s velmi rozdílným počtem protonů a neutronů v jádře. Při štěpení radioaktivních prvků dochází k uvolňování záření , záření  a záření 

3 Částice  nebo také  -záření jsou částice s kladným nábojem. Částice  je tvořena 2 protony a 2 neutrony (jádro He) Částice  se pohybují poměrně pomalu a jejich pronikavost je malá. Nebezpečným  zářičem je Rn, uvolňuje se do vzduch z půdního podloží nebo stavebního materiálu. Po vdechnutí může docházet ke změnám v živém organizmu. Radon je karcinogenní látkou.

4 Částice  nebo také  -záření jsou částice, které jsou tvořeny buď elektrony nebo pozitrony (částice podobné elektronům, ale s kladným nábojem). Jejich pohyblivost je značná a proto je větší také jejich pronikavost materiály. K jejich zastavení je nutná vrstva vzduchu silná 1m nebo kovová vrstva o šířce 1mm.

5 Částice  nebo  -záření je záření vyzařované obvykle spolu s  -zářením a  - zářením. Proud  -částic má charakter vlnění. Částice se pohybují rychlostí světla a mají velmi vysokou pronikavost a proto jsou nejnebezpečnější. Intenzita tohoto záření klesne na polovinu teprve po průchodu vrstvou vzduchu o tloušťce 120m nebo vrstvou olova 13mm.

6 Radioaktivní přeměna je proces, při kterém se nestabilní jádro atomu přeměňuje na jádro jiného prvku za současného uvolňování , ,  záření. Pokud je jádro nového vzniklého atomu opět nestabilní (radioaktivní) rozpadový proces pokračuje podle tzv. rozpadové řady, dokud nevznikne stabilní jádro atomu, které již nevykazuje radioaktivitu. Radioaktivní aktivita je fyzikální veličina, která udává počet rozpadů jader za 1s, její jednotkou je 1 Bq (bekerel)

7

8 Poločas rozpadu (T) je čas potřebný k tomu, aby se přeměnila právě polovina atomů vzorku. Poločas rozpadu je u různých radioaktivních prvků různý – desítky až milióny let. Např. 1kg Ra se po 1 620 letech z poloviny změní na Rn

9 Využití radioaktivity Řízená radioaktivní přeměna v jaderných reaktorech je zdrojem pro výrobu elektrické energie. Užití radioizotopů v lékařství – diagnostika i přímé ozařování Zkoumání vlastností materiálů. Radiouhlíkové datování – měření stáří odumřelých organizmů podle známé hodnoty poločasu rozpadu radioaktivního uhlíku nuklidu 14 C, které činí 5 730 let Přírodní uhlík je tvořen třemi izotopy: 12 C; 13 C; 14 C. Izotop 14 C je radioaktivní. Živé organizmy mají ve svém těle všechny tři izotopy ve stálém poměru. Pokud organizmus odumře, přísun uhlíku a tím i izotopu 14 C se zastaví. Radioaktivní izotop 14 C se začne rozpadat.