Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
STRUKTURA A VLASTNOSTI PROTEINŮ
Vladimíra Kvasnicová
2
Obrázek převzat z knihy: J. Koolman, K. H
Obrázek převzat z knihy: J.Koolman, K.H.Röhm / Color Atlas of Biochemistry, 2nd edition, Thieme 2005
3
Náplň přednášky aminokyseliny přítomné v proteinech peptidy
popis struktury proteinů klasifikace proteinů fyzikálně-chemické vlastnosti proteinů
4
Chemická povaha proteinů
biopolymery aminokyselin makromolekuly (Mr > ) Obrázek převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley‑Liss, Inc., New York, ISBN 0‑471‑15451‑2
5
Aminokyseliny v proteinech
L--aminokarboxylové kyseliny 21 kódovaných AMK další AMK vznikají posttranslační modifikací Obrázky převzaty z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley‑Liss, Inc., New York, ISBN 0‑471‑15451‑2
6
Aminokyseliny patří mezi opticky aktivní sloučeniny
2 enantiomery: L- a D- Obrázek převzat z (říjen 2007)
7
Obrázek převzat z knihy Alberts, B. a kol. : Základy buněčné biologie
Obrázek převzat z knihy Alberts, B. a kol.: Základy buněčné biologie. Úvod do molekulární biologie buňky. Espero Publishing, s.r.o., Ústí nad Labem, ISBN
8
typ postranního řetězce AMK má vliv na konečnou strukturu proteinu
Obrázek převzat z knihy Alberts, B. a kol.: Základy buněčné biologie. Úvod do molekulární biologie buňky. Espero Publishing, s.r.o., Ústí nad Labem, ISBN
9
Obrázek převzat z učebnice: Devlin, T. M
Obrázek převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley‑Liss, Inc., New York, ISBN 0‑471‑15451‑2
10
Obrázek převzat z učebnice: Devlin, T. M
Obrázek převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley‑Liss, Inc., New York, ISBN 0‑471‑15451‑2
11
Modifikované AMK Obrázek převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley‑Liss, Inc., New York, ISBN 0‑471‑15451‑2
12
Esenciální aminokyseliny
nezbytná složka potravy, neumíme je syntetizovat rozvětvené (Val, Leu, Ile) aromatické (Phe, Trp) bazické (Lys, Arg, His) Thr, Met
13
Postranní řetězce AMK určují konečné vlastnosti proteinů
Izoelektrický bod (pI) = pH při němž je celkový náboj sloučeniny nulový pI = (pKCOOH + pKNH3+) / 2 Roztok AMK patří mezi amfolyty (= amfoterní elektrolyty) „AMFION“ Obrázek převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley‑Liss, Inc., New York, ISBN 0‑471‑15451‑2
14
Obrázek převzat z učebnice: Devlin, T. M
Obrázek převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley‑Liss, Inc., New York, ISBN 0‑471‑15451‑2
15
Absorpce UV záření Tyr a Trp silně absorbují v oblasti 250 – 300 nm → možnost fotometrického stanovení Vazba jiných sloučenin na protein Ser, Thr, (Tyr) ← vazba fosfátu nebo sacharidu Asn ← vazba sacharidu Tvorba disulfidových můstků (oxidace/redukce): 2 Cys-SH → Cys-S-S-Cys („cystin“)
16
Významné reakce AMK tvorba solí dekarboxylace → biogenní aminy
transaminace → 2-oxokyseliny oxidativní deaminace → 2-oxokyseliny tvorba peptidové vazby → peptidy a proteiny
17
Peptidy a proteiny obsahují 2 a více AMK spojených peptidovou vazbou
většinou triviální názvy systematicky: AMK1-yl-AMK2-yl-AMK3 oligopeptidy: 2 – 10 AMK polypeptidy: 10 AMK proteiny: polypeptidy o Mr
18
hranice polypeptid / protein není ostrá (~ 50 AMK)
AMK jsou spojeny peptidovými vazbami pořadí AMK (primární struktura) je dáno geneticky sekvence AMK se čte od N- k C- konci Obrázek převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley‑Liss, Inc., New York, ISBN 0‑471‑15451‑2
19
peptidový řetězec zaujímá specifické prostorové uspořádání:
některé proteiny jsou složeny z podjednotek (kvarterní struktura) Obrázek převzat z knihy Albert L. Lehninger et al.: Principles of Biochemistry, ISBN
20
Popis struktury proteinů
makromolekula je tvořena z různých AMK, v přesně definovaném pořadí a zastoupení prostorové uspořádání i biologická funkce ZÁVISÍ na aminokyselinovém složení nativní protein biologicky aktivní konformace
21
Vazby mezi AMK v proteinech
kovalentní peptidová vazba -CO-NH- disulfidová vazba -S-S- nevazebné interakce vodíkové můstky -H.....O- -H.....N- hydrofóbní interakce nepolární řetězce iontové interakce -COO- / +H3N-
22
Primární struktura proteinu
= pořadí AMK v řetězci čte se od N- k C- konci podmíněna geneticky stabilizace: peptidové vazby Obrázek převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley‑Liss, Inc., New York, ISBN 0‑471‑15451‑2
23
Sekundární struktura proteinu
= geometrické uspořádání řetězce aminokyselin, způsobené otáčením rovin peptidových vazeb kolem -uhlíků stabilizace: vodíkové můstky mezi –CO- a -NH- peptidových vazeb v reálných proteinech: různé zastoupení těchto struktur Obrázek převzat z (2006)
24
Obrázek převzat z http://fig. cox. miami
Obrázek převzat z (říjen 2007)
25
šroubovice (helix) několik druhů: různá strmost, smysl otáčení, počet AMK / 1 ot. peptidové vazby leží rovnoběžně s osou šroubovice, R- vyčnívají ven H-můstky mezi peptid. vazbami AMK nad sebou nejčastější: -helix (pravotočivá) kolagenní helix (levotočivá, strmější) Obrázek převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley‑Liss, Inc., New York, ISBN 0‑471‑15451‑2
26
skládaný list (-sheet)
peptidové řetězce probíhající paralelně nebo antiparalelně vedle sebe R-vyčnívají nad a pod rovinu skládaného listu H-můstky mezi peptid. vazbami v řetěci vzdálených AMK (sousední řetězce) dodává proteinům pevnost změna směru o 180o: zpětná smyčka (beta-otočka)
27
Obrázky převzaty z učebnice: Devlin, T. M
Obrázky převzaty z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley‑Liss, Inc., New York, ISBN 0‑471‑15451‑2
28
Obrázek převzat z http://www2. hkedcity
Obrázek převzat z (říjen 2007)
29
Obrázek převzat z http://www.vscht.cz/eds/knihy/uid_es-002/ (2006)
30
Terciální struktura proteinu
= uspořádání jednotlivých sekundárních struktur v prostoru stabilizace: mezi postranními zbytky AMK vodíkové můstky iontové (elektrostatické interakce) hydrofóbní interakce disulfidové můstky
31
terciární struktura sekundární struktury
Obrázek převzat z (říjen 2007)
32
-helix skládaný list Obrázek převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley‑Liss, Inc., New York, ISBN 0‑471‑15451‑2
33
Podle terciální struktury rozlišujeme dva typy proteinů
globulární (kulovitý tvar) „sferoproteiny“ rovnoměrné zastoupení obou sek. struktur fibrilární (vláknitý tvar) „skleroproteiny“ převládá jedna sekundární struktura př. -keratin, -keratin
34
Kvarterní struktura proteinu
= 2 nebo více asociovaných samostatných polypetidových řetězců (podjednotek) tj. kvarterní strukturu mají jen proteiny složené z podjednotek stabilizace: nekovalentní interakce protein složený z podjednotek vykazuje „alosterický efekt“
35
Obrázek převzat z http://fig. cox. miami
Obrázek převzat z (říjen 2007)
36
funkce vychází z prostorové struktury
ZÁVISÍ NA AMINOKYSELINOVÉM SLOŽENÍ funkční domény Obrázek převzat z knihy Alberts, B. a kol.: Základy buněčné biologie. Úvod do molekulární biologie buňky. Espero Publishing, s.r.o., Ústí nad Labem, ISBN
37
Klasifikace proteinů podle lokalizace v organismu podle funkce
intra- / extracelulární podle funkce strukturní / biologicky aktivní podle tvaru molekuly globulární / fibrilární podle chemického složení jednoduché / složené
38
Obrázek převzat z http://www.vscht.cz/eds/knihy/uid_es-002/ (2006)
→ kromě AMK může protein obsahovat také prostetickou skupinu glykoproteiny metaloproteiny hemoproteiny fosfoproteiny nukleoproteiny (lipoproteiny) Obrázek převzat z (2006)
39
protein musí být správně sbalen NATIVNÍ PROTEIN
Obrázek převzat z knihy Alberts, B. a kol.: Základy buněčné biologie. Úvod do molekulární biologie buňky. Espero Publishing, s.r.o., Ústí nad Labem, ISBN
42
Fyzikálně-chemické vlastnosti
rozpustnost ve vodě závisí na struktuře tvoří koloidní roztoky (viskozita, sedimentace, rozptyl světla) koloidně-osmotický = onkotický tlak lze je vysolit z roztoku (~ odejmutí hydratačního obalu)
43
účinkem různých faktorů denaturují
teplo, mechanické účinky (třepání), záření prudké změny pH, soli těžkých kovů, organická rozpouštědla, detergenty působí jako antigeny tvorba protilátek dávají pozitivní reakci s biuretovým činidlem
44
výrazně absorbují v UV oblasti
45
chovají se jako amfolyty
-COOH COO- + H+ -NH2 + H NH3+ při fyziologickém pH převažuje v proteinech záporný náboj ANIONTY
46
Laboratorní stanovení proteinů
chemická reakce peptidové vazby s biuretovým činidlem - spektrofotometrie vazba se specifickou protilátkou - imunochemie separace v elektrickém poli - elektroforéza denaturace
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.