Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilJozef Brož
1
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/34.0386 „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Bělíkova 1387, příspěvková organizace Šablona:III/2 Sada:VY_32_INOVACE_OP.3.05 Parazitické dřevokazné houby na jehličnanech Václavka smrková Vytvořeno:20.11.2013 Ověřeno: 22.11.2013Třída:AE3
2
Biotičtí škůdci lesa Vzdělávací oblast:Název vzdělávací oblasti Předmět:Ochrana prostředí Ročník: 3. Autor:Ing. Hana Antošová Časový rozsah:1 vyučovací hodina Pomůcky:seznam potřebných pomůcek Klíčová slova:dřevokazná houba, václavka smrková, hniloba dřeva Anotace: Materiál je určen pro studenty oboru „Ekologie a životní prostředí“ v předmětu Ochrana prostředí. Téma se týká dřevokazných hub, konkrétně václavky smrkové.
3
Parazitické dřevokazné houby na jehličnanech
4
Václavka smrková -běžně rozšířená jako saprofit na starých pařezech -často přechází k parazitismu na oslabené živé stromy -napadá živé kořeny a kmeny jehličnanů a listnáčů každého věku -vyskytuje se všude tam, kde se pěstuje SM
5
Václavka smrková výtrusy nakazí mrtvé dřevo v němž se rozrůstá podhoubí, které se rozšiřují do okolí v podobě černohnědých provazců – tzv. RHIZOMORF a druhotně napadá i živé stromy mezi kůrou a dřevem napadených jedinců vznikají pláty bílého podhoubí, které nazýváme SYRROCIUM
6
Václavka smrková později se rhizomorfy rozrůstají pod kůrou v podobě spletených, sploštělých, tmavých provazců dochází k hnilobě dřeva, která se rozšiřuje od povrchu kmene směrem dovnitř a vystupuje do výše 1 m
7
Václavka smrková příznakem napadení je ronění pryskyřice ve spodní části kmene a tzv. zbytnění oddenku (lahvicovité rozšíření oddenkové části kmene) na kořenech jehličnatých sazenic vznikají charakteristické zduřeniny
8
Václavka smrková ve starších porostech napadených václavkou bývají kořeny vyhnilé do úrovně hrabanky, i když zdánlivě vypadají zdravě největší škody působí v nižších polohách ve smrkových tyčkovinách na nevhodných stanovištích a v borových mlazinách
9
vytváří jedlé plodnice, vyrůstající na podzim (září, říjen) v trsech nejčastěji na infikovaných kořenových nábězích, pařezech klobouk plodnice je 10 – 30 cm velký, masitý, v mládí olivově hnědý, později tmavě okrový
10
Václavka smrková plodnice jsou kloboukaté, svrchu hnědé s drobnými vláknitými šupinkami na povrchu třeň má v horní části blanitý prstenec
11
Ochrana proti VS používat zdravý, kvalitní sadební materiál kultury založit co nejdříve po vytěžení sazenice nesázet v blízkosti infikovaných porostů zakládat smíšené porosty předcházet jakémukoli poškození chemická obrana – fungicidní postřiky pařezů
13
Použité zdroje http://commons.wikimedia.org/wiki/File:V%C3%A1clavka_smrko v%C3%A1.jpg FORST a kol., 1985: Ochrana lesů a přírodního prostředí. Státní zemědělské nakladatelství Praha, 409 str. ISBN 07-069-85-04 Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Veškerá vlastní díla autora (fotografie, videa) lze bezplatně dále používat i šířit při uvedení autorova jména.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.