M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ, TŘEZALKOVITÉ, VIOLKOVITÉ

Prezentace na téma: "M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ, TŘEZALKOVITÉ, VIOLKOVITÉ"— Transkript prezentace:

1 M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ, TŘEZALKOVITÉ, VIOLKOVITÉ
Autor modulu: Ing. Radim Církva

2 ČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ plodem je tobolka nebo nažka
listy vstřícně postavené starší název silenkovité v zahradách se pěstuje hvozdík zahradní tzv. karafiát

3 silenka nicí – Silene nutans
V: do 40 cm S: chlupatý L: dolní lopatkovité horní kopinaté K: bílé až narůžovělé jednostranně převislé květenství kvete V-VII E: teplomilný druh (1.– 2. vls), minerálně chudé až středně bohaté půdy, suché, světlomilný Z: květy večer intenzivně voní a lákají noční motýly

4 silenka dvoudomá – Silene dioica
V: do 90 cm S: přímý a chlupatý L: vejčité, špičaté, celokrajné, chlupaté, přisedlé K: červené, kvete V-VII pouze samčí nebo samičí E: středně bohaté a vlhké půdy, (luhy, rokle), světlomilná Z: starší název knotovka červená, indikátor těžkých kovů (Cu, Co, Zn, Pb, Ni, Hg)

5 ptačinec velkokvětý – Stellaria holostea
V: do 30 cm S: přímý a čtyřhranný L: úzce kopinaté a přisedlé K: bílé, kvete IV-V E: teplomilný druh (1.–2. vls) minerálně středně bohaté půdy, sušší až středně vlhké, polostín až světlomilný Z: vyskytuje se pospolitě

6 ptačinec hajní – Stellaria nemorum
V: do 60 cm S: vystoupavý, oblý, v horní části chlupatý L: dolní srdčitě vejčité a dlouze řapíkaté, horní vejčitě kopinaté a přisedlé, na okraji chlupaté K: bílé, kvete V-VI, pestík má 3 čnělky, podobný křehkýš vodní má 5 čnělek E: minerálně středně bohaté půdy, vlhké (prameniště, luhy), polostinný Z:

7 ČELEĎ: TŘEZALKOVITÉ plodem je tobolka listy vstřícné

8 třezalka tečkovaná – Hypericum perforatum
V: do 1 m S: oblý s 2 podélnými lištami, v horní části vidličnatě větvený L: eliptické, prosvítavě tečkované (siličné žlázky) K: žluté, černě tečkované, kvete V-VIII E: chudé až bohaté půdy, suché, světlomilná Z: obsahuje červené barvivo, léčivka (deprese, nespavost, nervy, protizánětlivá)

9 třezalka horská – Hypericum montanum
V: do 60 cm S: oblý, nevětvený L: kopinaté, na okraji černě tečkované, řídce rozložené po stonku K: světle žluté, bez černých teček, kvete VI-VIII E: středně bohaté a středně vlhké půdy, teplejší polohy, světlomilná Z: nevyskytuje se pospolitě

10 ČELEĎ: VIOLKOVITÉ plodem je tobolka
semena s přívěškem rozšiřují mravenci lidově fialky okrasná violka zahradní tzv. maceška

11 violka lesní – Viola reichenbachiana (sylvatica)
V: do 20 cm S: L: srdčité, delší než široké, vroubkované K: modrofialové s fialovou ostruhou, vyrůstají z úžlabí stonkových listů, nevonné, kvete IV-VI E: středně bohaté a středně vlhké až vlhké půdy, polostinná Z:

12 violka Rivinova – Viola riviniana
V: do 35 cm S: L: srdčité, širší než delší K: světle modrofialové, větší, ostruha bílá, vyrůstají z paždí listů, nevonné, kvete IV-V E: teplomilný druh, minerálně chudé a sušší půdy, světlomilný Z:

13 violka vonná – Viola odorata
V: do 10 cm S: nevytváří se, listy a stopky květů vyrůstají z oddenku L: okrouhlé až ledvinité, v přízemní růžici K: tmavě modrofialové, ostruha fialová, vonné, kvete III-IV, VIII-IX E: minerálně středně bohaté a středně vlhké půdy, polostinný Z: původně domácí v oblasti Středomoří, u nás zplaněla

14 Úkoly na příště Porovnejte morfologické znaky ptačince velkokvětého a hajního? Která rostlina obsahuje červené barvivo? Uveďte rozlišovací znaky a ekologické nároky violek? Prostudujte si učebnici str. 49 až 55.