Pří_082_Rozmanitost přírody_Noční motýli Autor: Mgr. Marie Boučková

Prezentace na téma: "Pří_082_Rozmanitost přírody_Noční motýli Autor: Mgr. Marie Boučková"— Transkript prezentace:

1 Pří_082_Rozmanitost přírody_Noční motýli Autor: Mgr. Marie Boučková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Noční motýli Pří_082_Rozmanitost přírody_Noční motýli Autor: Mgr. Marie Boučková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace

2 Anotace: Digitální učební materiál je určen pro práci za pomoci počítače s interaktivní tabulí. Je součástí tématického okruhu „Rozmanitost přírody.“ Materiál je v souladu s osnovami vyučovacího předmětu přírodověda a ŠVP pro základní vzdělávání ZŠ Slušovice. Je určený k vyvozování nového učiva, opakování a procvičování učiva. V prezentaci jsou stručným způsobem uvedeny některé nejznámější druhy našich nočních motýlů, způsob a vývoj jejich života. Tento materiál vznikl ze zápisů autora jako doplňující materiál k učebnici: MATYÁŠEK, Jiří, Věra ŠTIKOVÁ a Josef TRNA. Přírodověda 5: Člověk a jeho svět. Bratislavská 23d, Brno: NOVÁ ŠKOLA s.r.o., ISBN Je určen pro předmět přírodověda 5. ročník.

3 1. Přírodověda 5.ročník Noční motýli

4 Motýli Motýli tvoří druhou největší skupinu hmyzu, hned po broucích.
Dospělci mají dva páry blanitých křídel, pokrytých jemnými barevnými šupinkami. Na světě je známo okolo druhů. Dospělí jedinci mají ústní ústrojí přeměněno v sosák. Patří mezi hmyz s proměnou dokonalou. Vývojové stadia jsou: vajíčko → larva (housenka) → kukla → dospělý jedinec (motýl).

5 Motýli Většina motýlů se živí nektarem
z rostlin a mají k sání přizpůsobený sosák. 2.

6 Vývoj motýlů: Samička naklade oplozená vajíčka na rostliny.
Z vajíček se vylíhnou larvy (housenky). Po dokončení larválního vývoje se housenka zakuklí. Po určité době se z kukly vylíhne dospělý jedinec – motýl.

7 vajíčka housenka kukla motýl
3. 4. vajíčka housenka 5. 6. kukla motýl

8 Motýly dělíme na: DENNÍ NOČNÍ

9 Noční motýli Většina druhů je aktivní v noci.
Mají méně výrazné zbarvení. Mají nitkovitá nebo hřebenitá tykadla. Některé druhy mohou člověku i škodit, (např. mol šatní, jehož larvy požírají oblečení z přírodních materiálů).

10 7. Patří mezi molovité, dosahuje velikosti 4 až 8 mm. Je to obávaný škůdce na oblečení a jiných přírodních látkách. Jeho larvy se živí bílkovinou - keratinem, která je obsažená v různých přírodních materiálech (vlna, kůže, peří…). Proto lidé často chrání své šatníky různými odpuzovači. Je rozšířený po celém světě. Mol šatní

11 Vyskytuje se v Africe, malé části Asie a Jižní Evropy.
V severnějších částech Evropy se trvale nevyskytuje, ale každoročně sem zalétá. Je to největší motýl z čeledi lišajovitých, který se vyskytuje na území ČR, rozpětí křídel může dosáhnout až 13 cm. Jméno smrtihlav získal podle obrazce na vrchní straně těla, připomínající lebku. Mimo nektaru z rostlin se lišaj rád živí medem ze včelích úlů. Jeho housenky se živí mnohými rostlinami, především však lilkovitými (brambory…). 9. Lišaj smrtihlav

12 Lišaj paví oko 8. Rozpětí křídel dosahuje okolo 7 cm.
Vyskytuje se téměř v celé Evropě a v malé části střední Asie. Jeho housenky se živí listy stromů (převážně lípy, topolu, vrby a ovocných stromů). Své jméno získal podle dvou viditelných skvrn ve tvaru očí, které jsou ovšem vidět pouze při letu. Tímto vzhledem odpuzuje nepřítele. 8. Lišaj paví oko

13 10. Přástevník medvědí

14 11. Martináč habrový

15 Dlouhozobka svízelová 12.
Patří mezi noční motýly, ale létá i přes den, kdy saje nektar rostlin. Rozpětí křídel dosahuje okolo 5 cm. Housenky se živí různými druhy svízelů. Svým vzhledem může připomínat kolibříka. Patří mezi tažné druhy, vyskytuje se ve značné části Evropy, severní Afriky a Asie. V České republice se trvale nevyskytuje, ale každoročně k nám přilétá. 12. Dlouhozobka svízelová

16 13. Patří mezi škůdce, může způsobit velké škody na stromech. Vyskytuje se ve velké části Evropy a Asie. Jeho housenky požírají jehlice některých stromů (především smrků a borovic), čímž může strom i uhynout. Samečci mají rozpětí křídel okolo mm, samičky jsou větší, mají rozpětí křídel okolo 50 mm. Na ochranu před bekyní se v napadených lesích kladou feromonové pasti (nalákají samečka a zahubí), nebo postřik jedem pomocí letadla. Bekyně mniška

17 Bourec morušový 14. Housenky produkují hedvábí.
Živí se listím moruší (ovocný strom). Ve volné přírodě se již nevyskytuje, pouze na chovných farmách. Chová se především v Číně, kde se tvorba hedvábí traduje už okolo 5000 tisíc let. Samotné hedvábí se získává z kokonů larev. Bourec morušový se také používá v čínské medicíně. 14. Bourec morušový

18 Opakování Vlákny oděvů se živí larvy: Bource morušového Bekyně mnišky
Mola šatního

19 Opakování Vlákna hedvábí vytvářejí larvy: Můry gamy Bource morušového
Lišaje smrtihlava

20 Opakování Vyber 3 noční motýly (klikni). Bělásek zelný Mol šatní
Lišaj smrtihlav Babočka paví oko Otakárekfenyklový Bekyně mniška

21 Opakování Spoj jména motýlů. Lišaj medvědí svízelová Přástevník šatní
Dlouhozobka smrtihlav Mol

22 Kliknutím vyber správnou možnost.
Opakování Kliknutím vyber správnou možnost. larva (housenka) → vajíčka → dospělý jedinec (motýl) → kukla vajíčko → larva (housenka) → kukla → dospělý jedinec (motýl) kukla → larva (housenka) → vajíčka → dospělý jedinec (motýl)

23 Spoj názvy motýlů s obrázky:
9. Mol šatní Bourec morušový Lišaj smrtihlav 7. 14.

24 Obrázky: Zdroje použitých materiálů:
Soubor:Dolina Miętusia a2.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Cairns birdwing closeup - melbourne zoo.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: File:Ous Pieris brassicae1 .JPG. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Lagarta2.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Aglais urticae - Puppe Tag (HS).jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Tagpfauenauge.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Tineola.bisselliella.7218.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Smerinthus ocellatus.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Acherontia atropos MHNT.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z:

25 Obrázky: Zdroje použitých materiálů:
Soubor:Arctia caja 2010.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Eudia pavonia 2.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:IC Macroglossum stellatarum1 NR.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Lymantria monacha02.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: File:Bombyx1.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z:

26 Špatně ZPĚT

27 Správně ZPĚT

28 Špatně ZPĚT

29 Správně ZPĚT