A1PRG - Programování – Seminář Ing. Michal Standardní knihovní funkce pro vstup a výstup 12 Verze 2009.01.

Prezentace na téma: "A1PRG - Programování – Seminář Ing. Michal Standardní knihovní funkce pro vstup a výstup 12 Verze 2009.01."— Transkript prezentace:

1 A1PRG - Programování – Seminář Ing. Michal Heczkoheczko@fai.utb.cz Standardní knihovní funkce pro vstup a výstup 12 Verze 2009.01

2 Agenda  Standardní vstup a výstup  Formátovaný vstup a výstup  Národní prostředí  Dynamická alokace paměti

3 Standardní vstup a výstup  Základní knihovní funkce:  gets()  puts()  getchar()  putchar()

4 Standardní vstup a výstup  Funkce puts()  char * puts ( char * str );  Vypíše řetězec na standardní výstup  Výpis textu proměnné až do nalezení ‘\0‘.  Automaticky doplňuje znak ‘\n‘.

5 Standardní vstup a výstup  Funkce puts() – příklad: #include int main () { char string [] = "Hello world!"; puts (string); }

6 Standardní vstup a výstup  Funkce gets()  char * gets ( char * str );  Načte řetězec ze standardního vstupu a uloží do řetězcové proměnné.  Načítá celý řádek textu, vynechává znak ‘\n‘.  Automaticky doplňuje ‘\0‘ na konec řetězce.

7 Standardní vstup a výstup  Funkce gets() – příklad: #include int main() { char string [256]; printf ("Zadejte svou adresu: "); gets (string); printf (“Vaše adresa je: %s\n",string); return 0; }

8 Standardní vstup a výstup  Funkce putchar()  char putchar ( char ch );  Vypíše jednoho znaku na standardní výstup  Návratová hodnota: znak, který byl načten.

9 Standardní vstup a výstup  Funkce putchar() – příklad: #include int main () { char c; for (c = 'A' ; c <= 'Z' ; c++) { putchar(c); } return 0; }

10 Standardní vstup a výstup  Funkce getchar()  int getchar ();  Načtení jednoho znaku ze standardního vstupu.  Návratová hodnota: znak, který byl zapsán.

11 Standardní vstup a výstup  Funkce getchar() – příklad: #include int main () { char c; puts ("Vepište text. Zápis ukončíte tečkou:"); do { c=getchar(); putchar (c); } while (c != '.'); return 0; }

12 Formátovaný vstup a výstup  Výpis na terminál:  Obecný zápis:printf(řetězec, promenna)  Vstup z terminálu:  Obecný zápis:scanf(řetězec, &promenna)

13 Formátovaný vstup a výstup  Řetězec obsahuje řídící sekvence, za které jsou dosazovány proměnné.  Řídící sekvence má následující obecnou syntaxi: %[příznaky][min_šířka][přesnost][modifikátor typu]typ

14 Formátovaný vstup a výstup %[příznaky][min_šířka][přesnost][modifikátor typu]typ  Nepovinný parametr  Ovlivňuje zejména způsob zarovnání hodnoty při nastavení minimální šířky, zobrazení znaménka, …  Příznaky mají jednu z hodnot dle následující tabulky.

15 Formátovaný vstup a výstup %[příznaky][min_šířka][přesnost][modifikátor typu]typ PříznakVýznam #Výpis hodnoty více explicitně (např. vynucení zobrazení 0x u hexadecimální hodnoty) 0Zleva zarovnat nulami -Zprava zarovnat mezerami mezeraZleva zarovnat mezerami +Před číslem vždy zobrazit znaménko

16 Formátovaný vstup a výstup %[příznaky][min_šířka][přesnost][modifikátor typu]typ  Nepovinný parametr.  Celočíselná hodnota.  Minimální šířka vypisovaného parametru.  Pokud je vypisovaná hodnota kratší, je doplněna zleva mezerami nebo dle příznaků.  Možno použít znak * - počet míst se načte z argumentu, který předchází proměnné k výpisu

17 Formátovaný vstup a výstup %[příznaky][min_šířka][přesnost][modifikátor typu]typ  Nepovinný parametr.  Použití u racionálních čísel.  Počet cifer za desetinnou tečkou.  Uvádí se zápis včetně desetinné tečky.  Možno použít znak * - počet míst se načte z argumentu, který předchází proměnné k výpisu

18 Formátovaný vstup a výstup %[příznaky][min_šířka][přesnost][modifikátor typu]typ  Povinný parametr.  Určuje formát vypisovaných dat, který odpovídá danému datovému typu.  Jednotlivé typy shrnuje následující tabulka.

19 Formátovaný vstup a výstup %[příznaky][min_šířka][přesnost][modifikátor typu]typ TypPopis c znak d znaménkové celé číslo v desítkovém formátu i znaménkové celé číslo v desítkovém formátu (C++) e reálné číslo ve vědeckém formátu (např. 2.8e31) E reálné číslo ve vědeckém formátu (např. 2.8E31) f reálné číslo s desetinnou tečkou g reálné číslo s desetinnou tečkou, je-li exponent menší než  4, v opačném případě stejně jako u e G reálné číslo s desetinnou tečkou, je-li exponent menší než  4, v opačném případě stejně jako u E

20 Formátovaný vstup a výstup %[příznaky][min_šířka][přesnost][modifikátor typu]typ TypPopis o znaménkové celé číslo v oktalovém formátu s řetězec u nezáporné celé číslo x znaménkové celé číslo v hexadecimálním formátu. Znaky A-F malými písmeny X znaménkové celé číslo v hexadecimálním formátu. Znaky A-F velkými písmeny p ukazatel (adresa v paměti) n nezobrazí žádnou hodnotu % výpis znaku %

21 Formátovaný vstup a výstup %[příznaky][min_šířka][přesnost][modifikátor typu]typ  Nepovinný parametr.  Použití zejména u datových typů s větším/menším rozsahem než u základního datového typu.  Jednotlivé modifikátory typu shrnuje následující tabulka.

22 Formátovaný vstup a výstup %[příznaky][min_šířka][přesnost][modifikátor typu]typ TypPopis h Datový typ short int l Modifikátor pro datový typ long int nebo long double L Modifikátor pro datový typ long int nebo long double ll Modifikátor pro datový typ long long int (dle normy C99) LL Modifikátor pro datový typ long long int (dle normy C99)

23 Formátovaný vstup a výstup  Příklady:  printf ("Znaky: %c %c \n", 'a', 65); Znaky: a A  printf ("Desítková čísla: %d %ld\n", 1977, 650000); Desítková čísla: 1977 650000  printf ("Úvodní mezery: %10d \n", 1977); Úvodní mezery: 1977  printf ("Úvodní nuly: %010d \n", 1977); Úvodní nuly: 0000001977

24 Formátovaný vstup a výstup  Příklady:  printf ("Různé číselné soustavy: %d %x %o %#x %#o \n", 100, 100, 100, 100, 100); Různé číselné soustavy: 100 64 144 0x64 0144  printf ("Reálná čísla: %4.2f %+.0e %E \n", 3.1416, 3.1416, 3.1416); Reálná čísla : 3.14 +3e+000 3.141600E+000

25 Formátovaný vstup a výstup  Příklady:  printf ("Šířka: %*d \n", 5, 10); Width trick: 10  printf ("%s \n", "Řetězec"); Řetězec

26 Národní prostředí  Při návrhu jazyka C se nepočítalo s použitím jiného kódování, než je kódování pro znaky anglické abecedy.  Pro znaky národních abeced doplněna knihovna locale.h  Knihovna locale.h však nemá podporu ve všech překladačích!  Funguje však např. v MS Visual Studio nebo v Dev C++

27 Národní prostředí  Nastavení pomocí funkce setlocale() char * setlocale ( int category, const char * locale );  Návratová hodnota: kategorie lokalizace

28 Národní prostředí  Nastavení pomocí funkce setlocale() char * setlocale ( int category, const char * locale );  1. parametr: kategorie lokalizace JménoPopis LC_ALLPlná lokalizace (vše následující) LC_COLLATEZnaková sada LC_CTYPEChování maker v ctype.h LC_MONETARYSymbol a formátování měny LC_NUMERICNastavení oddělovače u desetinných čísel (tečka/čárka) LC_TIMEDatum a čas (konkrétně funkce strftime()

29 Národní prostředí  Nastavení pomocí funkce setlocale() char * setlocale ( int category, const char * locale );  2. parametr: řetězec obsahující jméno lokalizace.  C – výchozí dle jazyka C  Prázdný řetězec – výchozí dle prostředí

30 Národní prostředí  Příklad: #include int main() { printf("Příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy"); getch(); return 0; }

31 Národní prostředí  Příklad: #include int main() { setlocale(LC_ALL, ""); printf("Příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy"); getch(); return 0; }

32 Dynamická alokace paměti  Funkce z knihovny stdlib.h  Základní funkce:  malloc()  calloc()  realloc()  free()

33 Dynamická alokace paměti  Funkce malloc()  Alokace paměti. Neprobíhá inicializace!  Funkce z knihovny stdlib.h  Syntaxe: void * malloc ( size_t size );

34 Dynamická alokace paměti  Funkce malloc()  Parametry: size…velikost alokované paměti v bytech  Návratová hodnota: void *…ukazatel na začátek alokované oblasti  Příklad: int *x; x = (int *) malloc(sizeof(int));

35 Dynamická alokace paměti  Funkce calloc()  Alokace paměti. Probíhá inicializace na 0!  Funkce z knihovny stdlib.h  Syntaxe: void * calloc ( size_t num, size_t size );

36 Dynamická alokace paměti  Funkce calloc()  Parametry: num…počet prvků size…velikost jednoho prvku v bytech  Návratová hodnota: void *…ukazatel na začátek alokované oblasti  Příklad: int *x; x = (int *) calloc(5, sizeof(int));

37 Dynamická alokace paměti  Funkce realloc()  Realokace paměti – změna velikosti alokované oblasti.  Funkce z knihovny stdlib.h  Syntaxe: void * realloc ( void * ptr, size_t size );

38 Dynamická alokace paměti  Funkce realloc()  Parametry: ptr…ukazatel na původní oblast size…nová velikost v bytech  Návratová hodnota: void *…ukazatel na začátek alokované oblasti  Příklad: int *x; x = (int *) malloc(5*sizeof(int)); x = (int *) realloc(x, 10*sizeof(int));

39 Dynamická alokace paměti  Funkce free()  Dealokace paměti – uvolnění paměti  Funkce z knihovny stdlib.h  Syntaxe: void free ( void * ptr );

40 A1PRG-s 12. Vstup a výstup Děkuji za pozornost Ing. Michal Heczko heczko@fai.utb.cz 218/U3 Prezentace k dispozici na http://vyuka.fai.utb.czhttp://vyuka.fai.utb.cz