Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
ZÁKLAD VŠECH ORGANISMŮ
B U Ň K A ZÁKLAD VŠECH ORGANISMŮ
3
H i s t o r i e 1665 R. Hooke na příčném řezu korkem pozoroval strukturu mrtvých buněk (odtud cellulae – buňky) Anton van Leeuwenhoek poprvé pozoroval živé buňky nálevníků a bakterií 30. léta 19. stol. buněčná teorie (J. E. Purkyně, M. J. Schleiden a T. Schwann) znamenala zobecnění všech dílčích pozorování a stala se východiskem dalšího bádání
4
B u n ě č n á t e o r i e Základní organizační (strukturní i funkční) jednotka tkání, orgánů a organismů Roku 1839 ji definoval M.J.Schleiden, T. Schwann, J.E Purkyně Dělí se na prokaryotickou a eukaryotickou
5
J. E. Purkyně a buňka z kůry mozečku
6
R o z d ě l e n í Vznikly před 3,8 – 3,5 mld. lety
PROKARYOTA Vznikly před 3,8 – 3,5 mld. lety Patří sem archebakterie a eubakterie – bakterie a sinice EUKARYOTA Vznikly před 1,7 mld. let Vznikly na základě symbiózy s prokaryoty, které pronikly do buněk Patří sem b. živočišná, rostlinná, hub
7
Z n a k y EUKARYOTA jednobuň. i mnohobuň. Organismy
jádro je odděleno od cytoplazmy jadernou blanou jádro je tvořeno chromatinem (během mitózy se zahušťuje a vznikají chromozomy) dělení je mitotické všechny buňky obsahují mitochondrie PROKARYOTA jednobuň. organismy mají nukleoid, ribozomy, cytopl. membránu, buň. stěnu a cytoplazmu jádro není od cytoplazmy odděleno blanou a je tvořeno velkou mol.DNA (plní fci. Chromozomu a nemá volné konce) nikdy se nedělí mitoticky (jde o replikaci DNA)
8
Z n a k y obsahují ribozomy dvojího typu: a) cytoplazmatické b) mitochondriální přenos gen. Informace ve 2 drahách (rostliny ve 3): a) replikace DNA jaderných chromozomů b) replakace DNA mitochondrií přítomnost endopl. retikula, golgiho aparátu, lysozomů oddělených od cytoplazmy membránou bývají obaleny tuhou blanou (b. stěnou), její složení je jiné než u rostl. rozmnožují se příčným dělením ribozomy slouží k syntéze bílkovin někdy vytváří kolonie
9
P r o k a r y o t a EUBAKTERIE ARCHEBAKTERIE
Jádro (tzv. nukleoid) není ohraničeno membránou a tvoří ho pouze DNA B. stěna z mureinu Riboromy jsou volně rozptýleny po cytoplazmě ARCHEBAKTERIE b. stěna z pseudomureinu nebo žádná (jen cytopl. membrána) přežívají velké tlaky a teploty žijí v různých prostředích i bez O2 dělí se na:metanové (produkují metan redukcí CO2, v horkých pramenech, rostouo jen v aerobních podnínkách) extrémně halofilní (k růstu vyžadují vysoké konc. solí) termofilní (v horkých sirných pramenech, rostou až při 100°C)
10
P r o k a r y o t n í b u ň k a Buněčná stěna Cytoplazmatická membrána
Chromozom Ribozomy Cytoplazma Cytosol
11
P r o k a r y o t n í b u ň k a PROTOPLAST BUNĚČNÁ STĚNA
živý obsah buňky BUNĚČNÁ STĚNA tuhý obal, mechanická ochrana PLAZMATICKÁ MEMBRÁNA izolace vnitřního prostředí od vnějšího polopropustná
12
P r o k a r y o t n í b u ň k a CYTOPLAZMA RIBOZOMY CHROMOZOM
viskózní, velmi koncentrovaný roztok vyplňující zcela prostor buňky RIBOZOMY tělíska v cytoplazmě CHROMOZOM jaderná hmota, nukleoid kruhovitá DNA na bílkovinném nosiči
13
Schéma replikace bakteriálního chromozomu
14
Submikroskopická stavba buňky sinice
Slizový obal Buněčná stěna Tylakoidy se zrníčky (fikobilizómy) asimilačních barviv Jaderná hmota Cytoplazmatická membrána (plazmalema)
15
E u k a r y o t n í b u ň k a
16
R o s t l i n n á b u ň k a Plazmatická membrána Golgiho aparát
Endoplazmatické retikulum Jádro s jadérkem Mitochondrie Chloroplast Vakuola Cytoskelet Ribozómy Buněčná stěna plasmodesmy
17
Cytoplazmatická membrána
Ohraničuje protoplast Složená z fosfolipidů a proteinů Dynamická, neustále se mění (pohyb membránových molkeul)
18
Schéma buněčné membrány
Glykolipid alfa-helix protein oligosacharidový boční řetězec Fosfolipid globulární protein hydrofobní část alfa-helix proteinu cholesterol
19
Molekula fosfolipidu a stavba plazmatické membrány
20
Schéma funkce bílkovinných přenašečů v membráně
21
G o l g i h o a p a r á t Složen z plochých váčků a kanálků
Odškrcují se z něho váčky diktyozómy Obsahují látky, kt. b. použije při tvorbě nové b. stěny, ochranných pouzder, … Slouží k postsyntetické úpravě bílkovin vytvořených v ER
22
Endoplazmatické retikulum
Soubor cisteren, které v mnoha vrstvách obklopují jádro Na část cisteren přisedají ribozómy Složitá soustava vnitřních membrán Výrazná syntetická funkce Lipidy (hladké ER) Proteiny (drsné ER) Důležitý transportní systém Nově syntetizovaný materiál se zde nehromadí, ale putuje k jiným membránovým organelám (Golgiho komplex)
23
Schéma funkce ER a Golgiho systému
24
Jádro s jadérkem Ústřední banka genetické informace
Na povrchu dvojitá membrána s póry Uvnitř chromatin (DNA + bílkoviny) Euchromatin – rozptýlený v jádře, geny aktivní Heterochromatin – nerozptýlený, geny neaktivní Jadérko = RNA + bílkoviny k tvorbě ribozomů Chromozomy jen v dělícím se jádře Tvořeny spiralizovaným chromatinem
25
M i t o c h o n d r i e Podlouhlé, kulovité
Na povrchu dvě membrány, vnitřní žebrovitě vychlípena, tvoří kristy Aerobní dýchání spojené s rozkladem organických látek na vodu a CO2 Tvorba ATP
26
Stavba mitochondrie a výměna látek
27
C h l o r o p l a s t fotosynteticky aktivní
v zelených částech rostlin dvě membrány thylakoidy s fotosyntetickými barvivy (chlorofyl) na vnitřní membráně grana - nad sebou umístěné thylakoidy stroma - vnitřní výplň chloroplastu (fotosyntéza)
28
Stavba chloroplastu a výměna látek
29
V a k u o l a Tonoplast – polopropustná membrána ohraničující vakuolu
až 90 % obj. buňky Buněčná šťáva Zásobní látky - cukry, bílkoviny Meziprodukty metabolismu (aminokyseliny, organické kyseliny)
30
C y t o s k e l e t Vnitřní oporný systém buňky Složky cytoskeletu:
Mikrotubuly (z tubulinu) Mikrofilamenta (jemná vlákna) Z mikrotubulů se stávají vlákna achromatického vřeténka při mitóze
31
Mikrotubuly a jejich uspořádání v buňce
32
Mikrofilamenty a jejich uspořádání v příčně pruhovaném svalstvu
33
R i b o z o m y Volné i na ER jsou tvoření rRNA a bílkovinami
Skládají se ze dvou podjednotek Větší Menší Funkce: syntéza bílkovin
34
B u n ě č n á s t ě n a ohraničuje rostlinnou buňku
ochrana protoplastu základní složkou je celulóza hemicelulózy (často zásobní funkce) Pektiny transportní dráha appoplast impregnace, inkrustace lignifikce (dřevnatění) kutin, suberin, vosky
35
Ž i v o č i š n á b u ň k a Jadérko Hladké endoplazmatické retikulum
Vakuola Mitochondrie Centrioly Lyzozom Golgiho aparát Jádro Hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma
36
Ž i v o č i š n á b u ň k a Vždy eukaryotická
Tvarová rozmanitost a specializace V zásadě shodná stavba s rostlinnou buňkou, ale odlišnost: V biochemické aktivitě Chybí buněčná stěna, plastidy a vakuola Zpravidla mimořádně malé (do 20 μm); výjimka neurony Tendence k uniformitě Jedno jádro (mimo bezjaderných erytrocytů; b. chrupavek a jaterní dvě jádra; osteoklasty až 100 jader) Plazmodium, syncitium Nukleocytoplazmový poměr – stálý poměr hmoty jádra k hmotě cytoplazmy
37
Tvary živočišných buněk
Buňka hladkého svalu Bazofilní granulocyt Erytrocyt (skokan) Histiocyt Osteocyt Buňky kubického epitelu Purkyňova buňka z kůry mozečku
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.